Jan Voborník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Voborník
Rodné jménoJán Křtitel Wobornik
Narození10. dubna 1854
Pohoří
Úmrtí8. března 1946 (ve věku 91 let)
Praha
PseudonymJan z Pohoře
Povolánípřekladatel, učitel, spisovatel, literární kritik, literární historik a dramatik
Národnostčeská
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Oceněníčestný občan Litomyšle, čestný doktor Univerzity Karlovy
Manžel(ka)Anežka Voborníková-Bautzová
RodičeVáclav Voborník, Kateřina Voborníková-Vrzáková
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Voborník (10. dubna 1854 Pohoří[1] – 8. března 1946 Praha) byl český pedagog, spisovatel, dramatik, překladatel, literární kritik a historik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině sedláka Jana Voborníka a Kateřiny Vrzákové. Měl tři sourozence: Annu (*1856), Marii (*1860) a Václava (1864–1926), středoškolského profesora, dramatika a esejistu.

21. července 1891 se v Domažlicích oženil s Anežkou Bautzovou (*1872). Měli dva syny – doktory práv: Jana (*1891) a Václava (*1893).[2][3]

Po vychození německé farní školy v Opočně a trojtřídky v Dobrušce studoval na katolickém gymnáziu Borromeum v Hradci Králové, kde maturoval v roce 1875. Již tehdy projevoval zájem o divadlo, hrál s ochotníky, psal poezii i drobnou prózu.[4]

Na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze studoval obecnou filologii, češtinu a filozofii (1875–1879). Po složení učitelských zkoušek působil jako středoškolský učitel s aprobací češtiny, latiny a řečtiny v Rychnově nad Kněžnou (1880–1886), Domažlicích (1886–1891), Jičíně (1891–1895), Litomyšli (1895–1909) a na Malostranském gymnáziu v Praze (1909–1923).[5]

Jako učitel si pro své neformální vystupování a lidský přístup získal přízeň studentů. Patřila k nim řada budoucích vědců, spisovatelů a kulturních pracovníků, např. lingvista Josef Páta, egyptolog František Lexa, cestovatel E. S. Vráz, ilustrátor Adolf Kašpar, loutkoherec Jindřich Veselý, spisovatelé J. Š. Baar, Adolf Wenig, Vladislav Vančura nebo Jiří Haussmann.[5]

Ve svých působištích inicioval a organizoval činnost divadelních ochotníků. Byl znám jako literární historik a kritik, autor historických dramat, která se většinou hrála na ochotnických scénách, často za účasti autora jako herce a režiséra.[6] Účastnil se dění ve studentských kroužcích, v Literárním odboru Umělecké besedy, autorsky spolupracoval s periodiky Česká včela a Národní listy. Používal pseudonymy: Jan z Pohoře, Jean Pasquin.[5]

Byl členem středoškolské zkušební komise a dopisujícím členem III. třídy České akademie.[7] Roku 1929 se stal čestným občanem Litomyšle, 21. dubna 1939 byl na Karlově univerzitě jmenován čestným doktorem filozofie.[5]

Od roku 1909 bydlel s rodinou v Praze XVI. na Smíchově, nejdříve v domě čp. 1084/XVI a od roku 1911 až do smrti v domě čp. 1205/XVI. ve Švédské ulici 32.[2][8]

Potomci

Jeho potomci do dnes žijí v jeho rodném kraji tudíž u Rychnova nad Kněžnou na tak zvaných "Vrchách"

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Vrchlický a jeho Legenda o sv. Prokopu: (ukázka ze spisu "Pohledy do novočeského básnictva: pokus o příspěvek ke skutečným dějinám českého básnictva") – Domažlice: vlastním nákladem, 1890
  • O působení dějepisných prací Františka Palackého na novější beletrii českou – Praha: v. n., 1890–
  • O poesii Julia Zeyera: kritická studie – Litomyšl: v. n., 1897
  • Padesát let literatury české: 1848–1898 – Jubilejní památník. Bursík a Kohout, 1898
  • Památník na oslavu padesátiletého panovnického jubilea Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I.: vědecký a umělecký rozvoj v národě českém 1848–1898. Padesát let české literatury – Praha: Česká akademie [císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění], 1898
  • Alois Jirásek: jeho umělecká činnost, význam a hodnota díla – Praha: J. Otto, 1901
  • Na smrt básníka: za Juliem Zeyerem: improvisace – Litomyšl: V. Augusta, 1901
  • O postupu vývoje lidství: lidová přednáška – Litomyšl: v. n., 1905
  • Svatopluk Čech: jeho život a dílo – Praha: s. n., 1906
  • Karel Hynek Mácha – Praha: J. Otto, 1906
  • Julius Zeyer – Praha: Česká grafická akciová společnost [Unie], 1907
  • O romantismu Svatopluka Čecha a jeho ironii: přednáška – Litomyšl: v. n., 1908
  • Julius Zeyer – Praha: Unie, 1908
  • Jeronym Pražský a Boethius – Praha: s. n., 1912
  • Josef Holeček – Praha: Topič, 1913
  • V. B. Nebeského Protichůdci s výkladem – Topič, 1913
  • MUDr. Jan Dvořák, sociální hygienik a lidumil – Praha: v. n., 1916
  • O Boženě Němcové: přednáška Spolku paní a dívek v Litomyšli v stoletou památku narozenin Němcové (5.2.1820–21.1.1862) – Praha: J. Otto, 1920
  • Okřídlená slova – Sbírka hesel. Karlín: Vesmír, 1920
  • Fr. V. Jeřábek: obraz životopisně-literární – Choceň: Loutkář, 1923
  • Velký lyrik – přednáška. Chotěboř, Okresní sbor osvětový, 1923
  • Metodika básnických výkladů: doplňkem k Maturitnímu sborníku – Praha: Kvasnička a Hampl, 1926
  • Mučedník touhy: přednáška o Juliu Zeyerovi pro pietní večer ve Vodňanech dne 30. ledna 1926 – Vodňany: Okrašlovací spolek, 1926
  • Dívčí hrad: pověst ze Slovenska – Smíchov: V. Neubert, 1928
  • Legenda osamělé duše: ze zápisků starého profesora – Smíchov: V. Neubert, 1928
  • Ohněm k nebi: povídka: Pravdivá událost z naší doby – Smíchov: V. Neubert, 1928
  • Princ a sedm mudrců: pohádka – Smíchov: V. Neubert, 1928
  • Tajemství hradu Bajreka: pověst – Smíchov: V. Neubert, 1928
  • Černuška – pravda i báj ze života včel pro malé i velké; ilustrace Karel T. Neumann. Praha: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva československého, 1928
  • Příhody malého cvrčka: obrazy ze života drobného tvorstva – ilustroval K. T. Neumann. Praha: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva československého, 1930
  • Pouť do Eleusiny: mystický román ze starého Řecka s bájemi a pohádkami – s obrázkem od Ad. Kašpara a s mapkou. Praha: Státní nakladatelství, 1932
  • Božena Viková-Kunětická – Praha: Česká akademie věd a umění, 1934
  • Stručné dějiny tělocvičné jednoty Sokol v Novém Městě nad Metují – Praha: J. Otto,
  • Floristický výzkum údolí Oslavy a Vícenického žlebu [rukopis] – 2005

Drama[editovat | editovat zdroj]

  • Lví nevěsta: tragédie o pěti jednáních – Domažlice: Karel Prunar, 1887
  • Jan Hus: historická tragédie v pěti jednáních – Praha: F. Šimáček, 1905
  • Soumrak věku – tragédie o třech jednáních. Praha: J. Otto, 1909
  • Jeronym Pražský: historická tragédie v pěti jednáních – Praha: Fr. Borový, 1916
  • Smrt Krále Václava: historická tragédie v pěti jednáních – Praha: s. n., 1921
  • Husitská trilogie – Choceň: Loutkář, 1922
  • Černá rota krále Matěje: historická hra o třech dějstvích – Choceň: Loutkář, 1922
  • Tři péra ptáka Fénixa: žertovná pohádka o čtyřech dějstvích – Praha: Jindřich Veselý, 1922
  • Zasvěcenec – tragédie i čtyřech dějstvích. Choceň: Loutkář, 1922

Jiné[editovat | editovat zdroj]

  • Píseň života: životopisný cyklus osobní lyriky a epiky – Jaroslav Vrchlický; další původce. Praha J. Otto, 1913
  • Sebrané spisy – Vítězslav Hálek – připravil k vydání, opatřil úvodem a poznámkami. Praha: B. Kočí, 1906–1907
  • Zeyer mládeži: ze spisů Julia Zeyera – k četbě soukromé i školní vybral a uspořádal Fr. S. Procházka; se životopisem Julia Zeyera od Jana Voborníka. Praha: Unie, 1909
  • Jaroslava Vrchlického Zpěvy husitské: 1415–1915: na památku mučednické smrti nejslavnějšího Čecha mistra Jana Husa – z básní nejslavnějšího pěvce českého vybral a sestavil. Praha: J. Otto, 1915
  • Olgerd Gejštor – Julius Zeyer; napsal úvod. Praha: F. Topič, 1916
  • Mythy. II.: básně (1874–1879) – Jaroslav Vrchlický; komentář Bedřich Frida; připravil. Praha: J. Otto, 1918
  • Dvě kroniky o Štilfrídovi a Bruncvíkovi – uspořádal k tisku; vyzdobil Fr. Kobliha. Praha: Alois Brož: František Beneš, 1918
  • Pozůstalá dramata – A. V. Šmilovský; životopisný nástin s podobiznou. Praha: Borský a Šulc, 1924
  • Dopisy Julia Zeyera Karle Heinrichové – vypravil. Praha: Česká grafická Unie, 1924
  • Jenerál: črta ze života českého sedláka – Josef Červený. Nové Město nad Metují: Jan Voborník, 1925
  • Z "Našich" – Josef Holeček; vybral a napsal úvod. Praha: F. Topič, 1925
  • Maturitní sborník textů veršem i prosou: (1924–1927) – sestavil. Praha: Kvasnička a Hampl, 1925
  • Kterak sláva omrzí: veselohra ve třech jednáních – Fr. V. Jeřábek; vydáno péčí České akademie věd a umění; redakcí J. Voborníka. Sobotka: Družstvo Jeřábkovo, 1928
  • Závist: drama o pěti jednáních – Fr. V. Jeřábek; vydáno péčí České akademie věd a umění; redakcí J. Voborníka. Sobotka: Družstvo Jeřábkovo, 1928
  • Krejčí dělá píchy, píchy, každý musí puknout smíchy: sborník humoru, vtipů i zkušeností ze života krejčovského – s příspěvky Fr. Páty, J. Veselého, J. Voborníka, Č. Zíbrta, V. Kříže aj.; s původními obrázky Boetingra. Praha: Krejčovská revue, 1928
  • Jaroslava Vrchlického Píseň života: životopisný cyklus osobní lyriky a epiky – uspořádal a vyložil, Praha: J. Otto, 1928?
  • Alte Mären – Jaroslav Vrchlický; aus dem Čechischen übersetzt von Josef Weinberger; mit Anmerkungen von Jan Voborník. Dresden: Sonne, 1933
  • Julius Zeyer, Listy třem přátelům: paní Zdeňce Hlávkové, Otakaru Červenému a Janu Voborníkovi. Vydal, Praha: Fr. Borový 1938
  • Okna v bouři: básně Jaroslava Vrchlického (1892–1893) – Jaroslav Vrchlický; k vydání připravil František Páta; uspořádal. Praha: Fr. Růžička, 1939
  • Strom života: Básně Jaroslava Vrchlického (1907–1908) – Jaroslav Vrchlický; napsal úvod a poznámky; k vydání připravil Dr. Frant. Páta. Praha: Fr. Růžička, 1941

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Hynek Mácha a byronism český – Maryan Zdziechowski. Jiřín: v. n., 1895
  • M. Tullia Cicerona Troje knihy o řečníku – Marcus Tullius Cicero. Česká Adademie, 1915
  • Sávitrí: vítězství velké lásky: indická pohádka z Mahábháraty – upravil, úvodem a poznámkami opatřil J. Roubal; vyzdobila B. Reifová. Praha: Petr Tvrdý, 1922
  • Nové Město nad Metují a jeho kraj: samostatná příloha městečka Nového Hrádku, městyse Krčína a 57 obcí politického okresu novoměstského: Dobruška: redigoval Jaro Moravec za spolupráce Jana Voborníka a Jaroslava Tláskala; překlady německého textu kronik obstarali Jan Voborník, Ant. Kolářová a Jar. Frinta. Praha: Horký, 1940

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Křestní matrika pro obec Pohoří a Puličky: Wobornik Ján Křtitel 1854-04-10. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. ↑ a b Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 490. 
  3. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Digitální kronika Pohoří (http://kronika.obecpohori.cz). www.obecpohori.cz [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d Voborník, Jan – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ Voborník, Jan, 1854–1946 – Portaro – katalog knihovny. provenio.net [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-25. 
  7. ↑ FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 146–147. 
  8. ↑ Pobytová přihláška Pražského policejního ředitelství z roku 1909

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Čtvrtky: vzpomínky a žertíky Kroužku přátel profesora Jana Voborníka – za výtvarné spolupráce Adolfa Kašpara; uspořádal Jindřich Veselý. Praha: Jindřich Veselý, 1932
  • Jan Voborník devadesátníkem. Viktor Hánek. Venkov: orgán České strany agrární. 9. 4. (1944)
  • Prof. Jan Voborník a litomyšlské gymnázium na přelomu století (1895–1909). Růžička, Jindřich. In: Litomyšl. Duchovní tvář českého města – Litomyšl: Měst. úřad, 1994 s. 163–183
  • Čtvrtečníci. O Kroužku přátel profesora Jana Voborníka a malíře Adolfa Kašpara. Filip, Zdeněk. In: Severní Morava: vlastivědný sborník – Šumperk: Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku. Roč. 36, sv. 73 (1997), s. 31–42
  • Kapitoly z dějin gymnázia v Litomyšli v 2. polovině 19. století. Růžička, Jindřich. In: Minulost, současnost a budoucnost gymnazijního vzdělávání: sborník referátů z konference konané ve dnech 24. – 25. června 1999 v Jičíně – Semily: Státní okresní archiv, 2000; s. 168–172
  • Přátelé Adolfa Kašpara. Pavlína Janíčková. In: Severní Morava: vlastivědný sborník – Šumperk: Vlastivědné muzeum v Šumperku. Roč. 58, sv. 100 (2014), s. 68–77
  • Jan Hus a husitství v české literární tvorbě druhé poloviny 19. století. Věra Brožová. In: Praha Husova a husitská 1415–2015: publikace k výstavě: Clam-Gallasův palác, 25. září 2015–24. ledna 2016 – Praha: Scriptorium, 2015, s. 192–201

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Voborník&oldid=23451160“