Hukvaldy (hrad)
| Hukvaldy | |
 Zřícenina hradu |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Země |  Česká republika |
| Vystavěn | po roce 1250 |
| Zničen | 5. října 1762 |
| Zrekonstruován | 19. století |
| Stavební materiál | kámen |
| Účel | poddanské vězení |
| Původní majitel | Frank z Příbora |
| Rod | Hrabata z Hückeswagenu olomoučtí biskupové Zikmund Lucemburský Jan Čapek ze Sán Jiří z Poděbrad páni z Boskovic |
| Současný majitel | stát |
 Hukvaldy (hrad), Česko
|
|
Hukvaldy jsou zřícenina hradu ve stejnojmenné obci Hukvaldy v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji.
Obsah |
[editovat] Historie
První zmínky o hukvaldském hradu pocházejí z roku 1285. Za zakladatele Hukvald jsou považována německá hrabata z Hückeswagen. V polovině 14. století hrad poprvé získali olomoučtí biskupové, kteří byli také nejčastějšími vládci hradu. Jejich vlastnictví bylo v roce 1355 dokonce potvrzeno papežskou bulou, která zároveň zakazovala hrad prodat nebo zastavit. V roce 1465 získal hrad český král Jiří z Poděbrad, který jej vzápětí prodal zpět olomouckému biskupství. Tehdejšímu biskupu Tasovi z Boskovic finančně vypomohli jeho bratři Dobeš a Beneš Černohorští z Boskovic, kteří také hrad převzali poté, co biskup Tas zemřel na mor. Za vlády pánů z Boskovic došlo na hradě k mnoha významným stavebním úpravám a stejně tomu bylo i po jejich smrti na počátku 16. století, kdy se Hukvaldy znovu a tentokrát definitivně vrátily olomouckému biskupství. Od té doby drželo olomoucké biskupství (a od 18. století arcibiskupství) Hukvaldy téměř nepřetržitě až do roku 1948, kdy byl hrad zestátněn. Roku 1544 získal hrad status zemské hraniční pevnosti s povinností hlídek.[1]
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ AL SAHEB, Jan. Protihabsburské stavovské povstání Imricha Tökölyho v Uhrách a obrana moravsko-slezsko-uherské hranice. Slezský sborník, 2011, roč. 109, čís. 3-4, s. 196. ISSN 0037-6833.
