Finská kuchyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karjalanpiirakka (karelský piroh) – žitný podklad (obal) s rýžovou (alternativně také bramborovou) kaší

Finská kuchyně je kuchyně vařená ve Finsku. Řada finských jídel se vaří také ve Švédsku nebo Rusku, respektive finská kuchyně se navzájem ovlivňuje s geograficky a historicky blízkými kuchyněmi švédskou, ruskou, laponskou a karelskou.

Vzhledem ke klimatickým podmínkám, drsné přírodě a poloze na periférii Evropy, nevyniká finská kuchyně vytříbeností a bohatstvím středomořské nebo orientální kuchyně, ale její jednoznačně silnou stránkou jsou jednoduchost a čerstvé suroviny. Kromě toho Finové hojně konzumují ryby, které dokážou velmi dobře upravovat. Mléčné výrobky mají ve Finsku vysokou kvalitu a jsou velmi různorodé.

Ingredience[editovat | editovat zdroj]

Tradiční finská kuchyně je založena na místních surovinách. Hodně využívá žita, ovsa a ječmene, mléčných výrobků, brukvovité zeleniny (jako jsou tuřín a vodnice), lesních plodů (např. borůvky, brusinky, moruška severní), ryb (losos, síh severní, štika, baltský herink atp.) a masa (vedle vepřového a hovězího také např. sobí a losí maso). V posledních desetiletích pod vlivem globalizace se nicméně i finské stravovací zvyky mění. Jsou uváděny nové produkty, ovoce a zelenina jsou dostupné po celý rok a obecně se klade větší důraz na zdravou výživu.

Některá tradiční jídla a produkty[editovat | editovat zdroj]

Finská kuchyně se samozřejmě liší také regionálně. Řada místních produktů je ale dnes k dostání po celé zemi.

V některých ohledech se ve Finsku stále dodržují sezónní tradice. Například na konci léta (srpen) je sezóna raků, v době kolem masopustu (přelom ledna a února) jsou k dostání sladké deserty – laskiaispulla a téměř souběžně s nimi i Runebergův dortík (Runebergin tarttu). V době Vánoc je to tradiční nápoj glögi (skandinávská verze svařeného vína) a vánoční šunka (kinkku) s mrkvovou přílohou. V době Velikonoc je to zase sladké jídlo specifické barvy zvané mämmi.

Polévky[editovat | editovat zdroj]

  • Hrachová polévka: polévka z hrachu, uzeného vepřového masa okořeněná solí a majoránkou. Tradičně podávána vždy ve čtvrtek.
  • Špenátová polévka
  • Rybí polévky: různé varianty polévek z ryb. Např. s losem, zeleninou, brambory a smetanou.
  • Houbová polévka z lišek: polévka z lišek se smetanou na vaření, kořeněná pepřem a čerstvou petrželkou.
Uzený losos s žitným chlebem a smetanou ozdobený snítky kopru
Pět druhů finského žitného chleba

Předkrmy[editovat | editovat zdroj]

  • uzený losos
  • za studena uzený losos
  • marinovaný losos
  • baltské herinky s různými příchutěmi, také nakládané podobně jako české zavináče.

Hlavní jídla[editovat | editovat zdroj]

  • Palapaisti: dušené hovězí maso s mrkví, zahuštěné smetanou na vaření a okořeněné bílým pepřem.
  • Karjalanpaisti: směs vepřového a hovězího masa, cibule a mrkve upravené v troubě jemně kořeněné novým kořením, solí a bobkovým listem.
  • Stroganov: kostky hovězího masa s cibulí, česnekem a nakládanou okurkou, zahuštěné smetanou na vaření a trochou tomatové omáčky. Maso je připraveno v troubě. Tento ruský pokrm je populární i ve Finsku.
  • Masové kuličky (lihapullat): kuličky z mletého hovězího a vepřového masa smažené na pánvi okořenění novým kořením a podávané například s hořčičnou omáčkou.
  • Dušené sobí maso (poronkäristys): na velmi tenké plátky nakrájené sobí maso, dušené s česnekem, pepřem, solí a zalité pivem, považované za laponskou specialitu.
Laskiaispulla

Chléb a pečivo[editovat | editovat zdroj]

  • žitný chleb (ruisleipä)
  • karelský piroh (karjalanpiirakka): žitný podklad (obal) s rýžovou (alternativně také bramborovou) kaší
  • kalakukko: žitný chléb vyplněný zapečenými malými rybičkami (typu sardinek) a vepřovým masem
  • rieska: chlebová placka z žitného nebo bramborového těsta
Leipäjuusto s džemem z morušky severní

Mléčné výrobky[editovat | editovat zdroj]

  • viili: mléčný produkt podobný jogurtu, ale s odlišnou konzistencí a chutí.
  • piimä: kysaný mléčný výrobek blízký kefíru
  • smetana: specifický typ zakysané smetany, hustší a mastnější konzistence
  • leipäjuusto: sýr z kravského mléka upravený v troubě
  • máslová pomazánka s vajíčkem (munavoi): pomazánka z másla, vařeného vejce a soli

Sladké pečivo a dezerty[editovat | editovat zdroj]

  • Laskiaispulla: sladké pečivo tvaru žemle nebo briošku z kynutého těsta s kardamonem a s mandlovým krémem nebo šlehačkou ochucenou mandlovým aroma
  • Runenbergův dortík: terč s mandlemi, rumem a malinovým džemem podávaný kolem 5. února (den narozenin Johana Ludviga Runeberga).
  • různé druhy sladkého pečiva často ochucené skořicí a kardamomem s džemy z místních plodů (například: brusinky, moruška severní, maliny, borůvky, lesní jahody).
Malinový kysel ve finské interpretaci
  • Kiisseli: finská verze ovocného kyselu populárního ve východní i severní Evropě. Kiisseli je připravován z různých druhů ovoce, vody, cukru a bramborového škrobu k zahuštění.

Nápoje[editovat | editovat zdroj]

  • vodka (označovaná obecně jako lihovina viina): finská vodka je proslulá především místní čistou vodou. Nejznámější značky jsou Finlandia, Koskenkorva a Sisu.
  • glögi (svařené víno): alkoholická verze je z kořeněného vína, nealkoholická je z ovocné šťávy s kořením.
  • kotikalja: domácí nealkoholické pivo
  • sahti: tradiční pivo s příchutí jalovce

Finové a káva[editovat | editovat zdroj]

Finové patří mezi vášnivé konzumenty kávy, kterou pijí většinou ve filtrované podobě s mlékem i bez mléka. Káva se podává téměř při každé společenské příležitosti nebo po jídle, často také se sladkým pečivem nebo desertem. Ve finských obchodech je k dispozici velký výběr většinou velice kvalitní kávy.

Finské produkty v ochranném režimu[editovat | editovat zdroj]

EU v současné době uděluje tři druhy ochranných režimů pro evropské produkty: PGI (Protected Geographical Indication), PDO (Protected Designation of Origin) a TSG (Traditional Speciality Guaranteed). V současnosti jsou registrovány nebo čekají na evidenci tyto finské produkty:[1]

  • PGI: laponské brambory (lapin puikula)
  • TSG: sahti, kalakukko, karelské pirohy

Reputace finské kuchyně[editovat | editovat zdroj]

V posledních letech (v roce 2005) se v médiích objevily výroky z úst francouzského prezidenta J. Chiraca a italského premiéra S. Berlusconiho o finské kuchyni.[2] Chirac dokonce srovnával britskou a finskou kuchyni, kterou označil za nejhorší v Evropě.[3] Tyto nevhodné výroky vzbudily ve Finsku negativní reakce a vedly dokonce k diplomatické reakci ze strany Finska.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://ec.europa.eu/agriculture/quality/ Přístup 14. 1. 2009
  2. http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4122596.stm Přístup 14. 1. 2009
  3. http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4649007.stm Přístup 14. 1. 2009

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]