Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad
| Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad na Starém Městě | |
|---|---|
 Románský sál paláce pánů z Kunštátu a Poděbrad | |
| Základní informace | |
| Výstavba | Druhá polovina 12. století |
| Materiál | opukové Zdivo |
| Stavebník | Boček z Kunštátu |
| Další majitelé | páni z Kunštátu a Poděbrad, páni z Koldic, Míčané z Klinštejna, Hrzánové, Šternberkové, Valdštejnové |
| Pojmenováno po | Páni z Kunštátu a Poděbrad |
| Poloha | |
| Adresa | Řetězová 222/3 Praha 1, Staré Město 110 00 Praha 1,  Česko |
| Ulice | Řetězová |
| Souřadnice | 50°5′8,16″ s. š., 14°25′1,56″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38335/1-115 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad, někdy nazývaný i dvorec pánů z Kunštátu a Poděbrad, je dům palácového typu stojící na adrese Řetězová 222/3, Staré Město, Praha 1. Na počátku 15. století patřil palác Bočkovi z Kunštátu, později zde několik let sídlil také Jiří z Poděbrad; odtud také pochází název paláce. Od roku 1964 je objekt kulturní památkou.[1]
Historie paláce[editovat | editovat zdroj]
V dnešním suterénu a přízemí stavby se dochovala tehdy přízemní část a částečně první patro dvoupodlažního románského paláce pravděpodobně z 2. poloviny 12. století. Tento objekt byl tehdy pravděpodobně součástí rozlehlejšího dvorce. Přízemní a patrová část dnešního domu je postavena ve slohu gotickém a výrazně upravena ve slohu renesančním.
Od gotiky do baroka[editovat | editovat zdroj]
,_Praha_1,_%C5%98et%C4%9Bzov%C3%A1_3,_Star%C3%A9_M%C4%9Bsto.JPG)
Na počátku 15. století patřil dvorec nejvyššímu zemskému písaři Bočkovi staršímu z Kunštátu (snad od roku 1406 do 1417). Mezi lety 1441–1453 byl palác přestavěn a při této příležitosti navýšen o další patro. Tato přestavba je přičítána Jiřímu z Poděbrad. Majiteli se na konci 15. století stali páni z Koldic, pak Míčané z Klinštejna a od roku 1579 Dorota Hrzánová z Ocelovic a na Housce, jejíž rod palác nechal znovu přestavět v renesančním slohu. Hrzánové o majetek přišli v rámci pobělohorských konfiskací. Novými majiteli se stali Šternberkové a od začátku 18. století (někdy mezi 1713–1726) Valdštejnové, kterým palác patřil do roku 1774.
Od 18. století do současnosti[editovat | editovat zdroj]
Po roce 1774 již dům nepatřil žádnému šlechtickému rodu. V letech 1846–1847 byl upraven a namísto zbořené hospodářské části goticko-renesančního paláce byla přistavěna trojkřídlá dvoupatrová klasicistní budova (na adrese Liliová 946/14). Úpravy provedl stavitel Kašpar Předák; oba objekty jsou stavebně propojeny a mají společný dvůr.[2]
V druhé polovině 20. století zde sídlilo archeologické oddělení a oddělení ochrany přírody Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody.[3] V roce 2007 byl palác zrekonstruován[4]: v patrech byl přestavěn na luxusní byty,[5] v přízemí se nachází hospoda U Kunštátů, podzemní prostory využívá Galerie Kunštát.[6] Dům vlastní Hlavní město Praha.[4]
Románský palác[editovat | editovat zdroj]
Trojprostorová síňová dispozice v dnešním suterénu patří k největším, nejvýstavnějším a také nejlépe dochovaným částem románských domů v Praze. Byla objevena v roce 1941, rozpoznána a poprvé poprvé publikována Rudolfem Hlubinkou, tehdy úředníkem stavebního odboru pražského magistrátu. Jeho tehdejší kolega Vladimír Píša pak v letech 1951 až 1960 prováděl stavebně historický průzkum. Vedle tehdy přízemních prostor a prostor v 1. patře se zachoval i severní štít, který dosahuje do výšky dnešního 1. patra. Celá stavba byla postavena z opukových kvádříků.
Současný suterén[editovat | editovat zdroj]
Střední sál tvoří obdélný prostor zaklenutý šesti poli křížové klenby bez pasů, nesenými dvěma středními sloupy s románskými hlavicemi a patkami. Postranní prostory jen mírně podélného půdorysu jsou zaklenuté čtyřmi poli křížové klenby na střední křížové pilíře. Na některých klenbách se dodnes dochovaly otisky prken z podpůrného bednění, které bylo použito během jejich stavby. V obou postranních místnostech se v severozápadním a jihozápadním rohu nacházelo vytápěcí zařízení – krb, což svědčí o tom, že tyto místnosti byly obytné.
Horní podlaží[editovat | editovat zdroj]
Horní část paláce má stejně jako dolní část trojdílnou, pravidelnou dispozici. Pozůstatky románské stavby jsou rozpoznatelné pouze v některých částech, originální klenby se nedochovaly, ale jejich tvary jsou patrné z částečně zachovaných čelních oblouků. Střední místnost byla zaklenuta dvěma poli křížových kleneb, obě boční čtvercové místnosti byly zaklenuty jedním polem křížové klenby. V bočních místnostech byla pravděpodobně také vytápěcí zařízení.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dům pánů z Kunštátu - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Vlček (1996), s. 220
- ↑ Poche (1985), s. 180
- ↑ a b Dům pánů z Kunštátu v Praze je po opravě už sedm měsíců prázdný. Novinky.cz [online]. Borgis, 2008-03-29 [cit. 2021-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Dům Pánů z Kunštátu a Poděbrad. Prague.eu [online]. [cit. 2021-05-02]. Dostupné online.
- ↑ O nás - GALERIE U KUNŠTÁTŮ. www.galerieukunstatu.cz [online]. [cit. 2021-05-02]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DRAGOUN, Zdeněk; ŠKABRADA, Jiří; TRYML, Michal. Románské domy v Praze. 1. vyd. Praha–Litomyšl: Paseka, 2002. 80-7185-427-1 s. ISBN 80-7185-427-1.
- HLUBINKA, Rudolf. Románské domy na Starém Městě pražském. Zprávy památkové péče. 1947, roč. 7, čís. 2–3, s. 25–46.
- LEDVINKA, Václav; MRÁZ, Bohumír; VLNAS, Vít. Pražské paláce. Encyklopedický ilustrovaný přehled. 1. vyd. Praha: Akropolis, 1995. 447 s. ISBN 80-85770-23-7. S. 169–170.
- PÍŠA, Vladimír. Zjištění románského štítu paláce v čp. 222/I . v Řeznické ulici na Starém Městě pražském. Věstník Klubu za starou Prahu a jeho odborů – Ochrana památek 28, 1953, s.24.
- PÍŠA, Vladimír. Románský palác v Řetězové ulici na Starém Městě pražském. In: Kniha o Praze, 1958, s. 47-64.
- PÍŠA, Vladimír. Kunštátský dvorec. Sborník Klubu za starou Prahu – Ochrana památek, 1959, s. 47-74.
- PÍŠA, Vladimír. Dvorec pánů z Poděbrad v Praze na Starém Městě. Praha, 1966
- Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 22, 69.
- POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 11.
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 180–181.
- POŘÍZKA, L.; PEŠEK, J.; HOJDA, Z. Prager Palais. München, 1994, s. 34–35.
- VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 640 s. Dostupné online. ISBN 80-200-0563-3. S. 220–221.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad na Wikimedia Commons - Oficiální stránky Galerie Kunštát
- Oficiální stránky restaurace U Kunštátu
