Páni z Klinštejna
Páni z Klinštejna byli starou panskou rodinou z Českolipska, vzešlou z Ronovců. Jsou známí z období 13. až 17. století, potom rodina po meči vymřela.
Obsah |
Původ rodiny [editovat]
Soudě dle užívaného erbu (černé ostrve ve zlatém poli) rodina pocházela ze starobylého rodu Ronovců. Erb používaly i další šlechtické rodiny z severních Čech, páni z Dubé, z Lipé, z Lichtemburka. [1].
Z historie rodu [editovat]
Někdy v letech 1250 až 1278 získal území při dělení majetku Ronovců na západ a severozápad od Lípy Častolov mladší. Když zemřel, musel jeho syn Záviš ze Stružnice z dědictví po otci zaplatit roku 1281 řádu německých rytířů pokuty za způsobenou škodu na jejich majetku. Pokutu hradil ve výši 9 hřiven z každoročního výnosu ze vsi Volfartice.
Na konci 13. století poblíž městečka a hradu Lipý (dnešní Česká Lípa) postavil Záviš ze Stružnice dřevěný hrad Klinštejn[2]). Po hradu v Horní Libchavě už dnes nic nezbylo. V roce 1291 byl Záviš označován jako purkrabí na Housce a tehdy se vzdal svých práv po otci nad vesnicemi doksanského kláštera - v záznamu jsou uvedeny Horní a Dolní Police, Stoupná, Bělá a Grundis. Záviš či jeho potomci měli na začátku 14. století ve svém držení mimo Klinštejna Žandov, Skalici, Horní a Dolní Libchava, Častolovice, Radeč a možná i další.[3]
Klinštejnové se zapojili do sporu mezi českým králem Janem Lucemburským a českou šlechtou po uvěznění šlechtice Jindřicha z Lipé v roce 1315.[4]
Rozrod [editovat]
V 15. století se rodina rozdělila do tří rodových větví.
Kokořínští [editovat]
Kokořínská větev vymřela záhy, ještě v témže století. Je zmiňována u hradu Kokořín.
Škvorečtí [editovat]
Významným představitelem rodiny byl Čeněk z Klinštejna, který byl purkrabím Pražského hradu a v letech 1463 až 1480 královským prokurátorem (tehdy nová funkce). Jeho úkolem bylo vymáhat pohledávky krále vůči jeho dlužníkům.[4] Zemřel roku 1480.
Míčanové [editovat]
Rodina se v záznamech té doby uváděla i jako Míčanové z Klinštejna a z Roztok. Měla v druhé půli 15. století v držení drobné statky v severních Čechách. Jejich představitelem byl Jindřich ze Sulislavic a Roztok. Jeho potomci získali Vinařice, Touženín a Žirotín. Tato větev (a tím i Klinštejnové vůbec) vymírá úmrtím Ignáce Vojtěcha roku 1663 v Praze. [1]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b HALADA, Jan. Lexikon české šlechty II. [s.l.] : Akropolis, 1993. ISBN 80-85770-04-0. Kapitola z Klinštejna, s. 88.
- ↑ PANÁČEK, Jaroslav. Založení České Lípy a městské právo. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 7. ISSN 1211-9172.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Město Žandov a blízké okolí. Žendov : MěÚ Žandov, 1998. Kapitola Vstup Ronovců, s. 18.
- ↑ a b ANDĚL, Rudolf; KABÍČEK, Jan. Hrady a zámky Libereckého kraje. Liberec : Krajské nakladatelství Liberec, 1957. Kapitola Klinštejn, s. 105.
