Chorvati
 |
||||||||||||
| Populace | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| cca 8 - 8.5 mil. (odhad) | ||||||||||||
| Země s významnou populací | ||||||||||||
 Chorvatsko 3 977 171 (2001) Bosna a Hercegovina 485 000 (2011) odhad[1] |
||||||||||||
|
||||||||||||
| Jazyk(y) | ||||||||||||
| Náboženství | ||||||||||||
|
Hlavně Katolíci |
||||||||||||
| Příbuzné národy | ||||||||||||
|
Ostatní Slovani, hlavně Jižní Slované |
Chorvati (Charváti, chorv. Hrvati) jsou nyní jihoslovanský národ, žijící hlavně na Balkáně a ve střední Evropě, je jich přes 7 mil (podle některých odhadů až 9 milionů). Jazykem je chorvatština, která patří do indoevropských jazyků, písmo je latinka, věřící jsou většinou křesťané, hlavně římští katolíci.
Obsah |
Původ Chorvatů [editovat]
V období 4.–6. století došlo pod vlivem nájezdů kočovných Hunů do Evropy k migraci dalších kmenů. Tak se před nimi dostaly do střední a jižní Evropy četné kmeny Slovanů. Kde původně žily, není zatím jisté, nejspíše na východ od Karpat. Některé z kmenů označujeme jako Chorváti či Charváti. Jedna část, tzv. severní Charváti se usadila v severních Čechách. Podle kronikáře Kosmase byli Charváti na severu v 9.–10. století usídleni kolem řeky Jizery v sousedství Pšovanů (z jihu) a srbských Milčanů (ze severu).[2] Severní Chorváti byli postupně asimilováni ostatními Slovany (hlavně Čechy) a Germány.
Jinak tomu bylo u Chorvatů na jihu.
Vzhledem k teorii o příchodu Chorvatů na Balkán z tzv. Velkého nebo Bílého Chorvatska bývají někdy[zdroj?] považováni z historického hlediska za západní Slovany. Jejich předkové byly slovanské kmeny, které již v 6. století žily okolo řek Dráva, Sáva a břehů Jaderského moře.
Chorvaté dnes [editovat]
Chorvati žijí hlavně v Chorvatsku (4 028 300), také ale v Bosně a Hercegovině (472 000), Chile (380 000), Argentině (250 000), Srbsku (114 000) – převážně ve Vojvodině), v pohraničí Maďarska, v Německu (231 000), Austrálii (115 000) Kanadě (62 000). V dřívějších dobách žila významná chorvatská menšina na jižní Moravě (okolo Břeclavi v moravsko-rakouském pohraničí), ale po 2. světové válce byla jako celek asimilována. Dnes v Česku existuje chorvatská menšina v pohraničí v podhůří Jeseníků (např. Huzová), kam byla po Vítězném únoru 1948 komunisty vyhnána z moravsko-rakouského pohraničí a rozptýlena.[3]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ http://www.poskok.info/index.php?option=com_content&task=view&id=27524
- ↑ KROPÁČEK, Knob; JIŘÍ, Josef. Severní Čechy. Praha : Panoráma, 1981. Kapitola Úvodem, s. 15.
- ↑ Chorvaté přišli do Huzové z vinic Jižní Moravy
