Římskokatolická farnost – arciděkanství Horní Police
| Římskokatolická farnost – arciděkanství Horní Police | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Vikariát | českolipský |
| Diecéze | litoměřická |
| Provincie | česká |
| Administrátor excurrendo | Mons. Mgr. Radek Jurnečka |
| Lokalizace farnosti | |
  Římskokatolická farnost – arciděkanství Horní Police | |
| Území farnosti | |
| Horní Police • Bělá • Dolní Police • Novosedlo • Podlesí • Rabštejn • Radeč u Horní Police • Stoupno | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Křižíkova 49, Horní Police, 471 06, Česko |
| Souřadnice | 50°42′13,62″ s. š., 14°24′3,98″ v. d. |
| Webové stránky | marianskapolice |
| farnost | |
| Datová schránka | zstiufm |
| IČO | 48282553 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k 4/2024 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost – arciděkanství Horní Police (lat. Policium[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Horní Police a jejím okolí. Organizačně spadá do českolipského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Poutní místo[editovat | editovat zdroj]
Centrem farnosti je arciděkanský kostel Navštívení Panny Marie obklopený poutním areálem. Hornopolický kostel je diecézním poutním místem s tradicí sahající do roku 1523, kdy řeka Ploučnice vyvrhla na břeh 75 centimetrovou dřevěnou sošku Panny Marie, kterou pak místní obyvatelé odnesli do kostela.[2] I na počátku 21. století se hlavní pouť v Horní Polici konala první neděli v červenci (svátek Navštívení Panny Marie podle kalendáře z období před II. vatikánským koncilem připadá na 2. července). Kromě toho se pravidelně konaly tzv. „malé poutě“ vždy první sobotu každého měsíce.
Historie farnosti[editovat | editovat zdroj]
Kostel v Horní Polici je prvně zmiňován v roce 1291 a patronát nad ním měli premonstráti z Doksan. Dnešní podoba kostela a přilehlých budov vznikla postupně v letech 1689–1725 pod patronátem sasko-lauenburského vévody Julia Františka a následně jeho dcery, toskánské velkovévodkyně Anny Marie Františky.
V roce 1723 byla farnost povýšena na arciděkanství a v roce 1736 bylo hornopolickým arciděkanům papežem Klementem XII. uděleno právo nosit pontifikálie "ad instar Abbatum".
Ve 2. polovině 20. století začaly být z Horní Police administrovány farnosti Jezvé a Žandov. Díky úsilí 15. arciděkana Josefa Stejskala byl i v období komunistické totality hornopolický poutní areál průběžně opravován. V lednu 2013 byla sloužena mše litoměřickým biskupem Janem Baxantem a slavnostní akce byla pojata jako dárek k 91. narozeninám Msgre. Josefa Stejskala.[3]
Na konci roku 2015 byl poutní areál pro veřejnost uzavřen a začala obnova poutního areálu z operačního programu IROP pro programové období 2015-2020.[4]
Duchovní správcové vedoucí farnost[editovat | editovat zdroj]
Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]
- 1291 doksanští premonstráti (první zmínka o kostele je v listině z 23. června 1291)
- ?– 1358 Heřman (Herrmannus)
- 1359 Jakub (Jacobus)
- 1369 Matyáš (Mathias)
- Nicolaus
- 1424-1426 Jan z Děčína (Joannes z Děčína), zřejmě vypuzen nebo usmrcen husity
- 1573 Kryštof Kribitsch (Christophorus Kreibich)
- Michaël Leibhardt
- 1600 Ambrož Zigelius (Ambrosius Zigelius), † 13. 12. 1603
- 1603-1623 nebyl katolický duchovní
- 1623 Matěj (Matheus) Laetus (Frigkucg)
- 1625 Václav Augustin Hibelius (Wenceslaus August. Hibelius)
- 1638 Moysig
- 1641 Vilém Zwingmann (Guilelm. Zwingmann), O.Cist.
- 1642 Štefan Zubeo (Stephanus Zubeo)
- 1644 bez faráře
- 1650 Magistr Marti Fortunát Bohme (Martinus Fortunatus Böhme) SJ
- 1653 Maxmilián (Maxmilianus) Fogge
- 1655 Marzisius Titzinius ze Štětí
- 1659 Laureus Jessko, TJ
- 1670 Filisius (Filizius) Flickeschuch (Flickschuh)
- 1679 Václav Strohbach (Wencesl. Strobach)
- 1682 Michael Gabriel Jantsch (Michaël Gabriaël Jansch), n. 1655, † 19. 10. 1719 (pochován v hornopolickém kostele v prostoru pod velkým lustrem[5])
- 1719 Václav Kretschmer (Wenceslaus Kretschmer)
- 1723 Jan Jindřich Karl Möltzer (Ioannes Henricus Möltzer), n. Leipa – 1. infulovaný arciděkan)
- 1747 Augustin Václav Möltzer (Augustinus Wenceslaus Möltzner), n. Leipa – 2. infulovaný arciděkan
- 1757 Jan František Bautsch (Ioannes Franciscus Bautsch) – 3. infulovaný arciděkan
- 1764 Antonín Jan hrabě Deym ze Stříteže (Antonius Joannes comes Deym) – 4. infulovaný arciděkan
- 1775 Jan Kryštof Pitsch (Joannes Christophorus Pietsch) – 5. infulovaný arciděkan
- 1779 Wenzel Hocke (Wences. Hocke) n. 8. 1. 1732 Neostad, o. 1756, † 1. 3. 1808 – 6. infulovaný arciděkan
- 1807-1817 Anton Renner, kaplan
- 1808 Ignác Jaksch (Ignat. Jacksch), n. 31. 1. 1754 Wartenberg. o. 20. 9. 1777, † 16. 4. 1824 – 7. infulovaný arciděkan
- 1825 František Hantschel (Franc. Hantschel), n. 19. 11. 1752 Dobern, o. 29. 9. 1776, † 18. 3. 1846 – 8. infulovaný arciděkan
- 1847 Ignác Meisner (Ign. Meissner), n. 30. 12. 1785 Zwickau, o. 24. 5. 1808, † 17. 9. 1864 – 9. infulovaný arciděkan
- 1865 archidec. vacat, admin. int. Christoph. Kachler
- 1865 František Josef Görner, n. 1. 1. 1809 Bleiswedel, o. 28. 9. 1832, † 24. 10. 1883 – 10. infulovaný arciděkan
- 1884 Kryštof Kachler (Christophorus Kachler), n. 6. 7. 1826 Plan., o. 25. 7. 1851, † 1. 4. 1897 – 11. infulovaný arciděkan
- 1897 Josef Maria Liebich, n. 15. 5 .1839 Reichstadt, o. 29. 7. 1863, † 22. 2. 1908 – 12. infulovaný arciděkan
- 1908 Václav Frind, n. 30. 7. 1868 Hainspach, o. 24. 5. 1891 – 13. infulovaný arciděkan
- 1. 6. 1933 Ludvík Gala, n. 5. 6. 1876 St. Crucis St. O. 8. 12. 1903, † 8. 5. 1957 – 14. infulovaný arciděkan
- 12. 8. 1953 archidec. vacat, admin. exc. František Polášek
- 22. 1. 1954 Josef Stejskal, † 26. 1. 2014 – 1954–1991 jako administrátor, od r. 1991 – 15. infulovaný arciděkan
- 27. 1. 2014 Stanislav Přibyl, CSsR, archidec. vacat, admin. exc. z Litoměřic, od 1. října 2016 z Prahy
- 10. 3. 2024 Radek Jurnečka, archidec. vacat, admin. exc. z Litoměřic[6]
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Kněží rodáci[editovat | editovat zdroj]
Území farnosti[editovat | editovat zdroj]
Do farnosti náleží území těchto obcí:[7]
- Horní Police (něm. Politz)
- Bělá (Biele)
- Dolní Police (Niederpolitz)
- Novosedlo (Neugrund)
- Podlesí (Waldek)
- Rabštejn (Rabenstein)
- Radeč u Horní Police (Schossendorf)
- Stoupno (Staupen)
Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti[editovat | editovat zdroj]
| Fotografie | Stavba | Místo | Bohoslužby | Zeměpisné souřadnice | Status | Číslo kulturní památky | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kostel | |||||||
| 1. | 
|
Kostel Navštívení Panny Marie | Horní Police | bližší informace o bohoslužbách | 50°42′14″ s. š., 14°24′4″ v. d. | farní kostel[8] poutní místo[9] |
14207/5-2975 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Zaniklé sakrální stavby | |||||||
| 2. | Kaple Stětí sv. Jana Křtitele | Radeč | nelze sloužit | 50°43′8″ s. š., 14°26′6″ v. d. | zbořená kaple | — | |
| Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice | |||||||
Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.
Farní obvod[editovat | editovat zdroj]
Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) sestávající z přidružených farností spravovaných excurrendo z farnosti – arciděkanství Horní Police. Do této kolatury patří farnosti:
Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů českolipského vikariátu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 412.
- ↑ SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Mariánské poutní místo Horní Police, s. 125.
- ↑ POLÁK, Michael. Za kultovním farářem do Horní Police míří biskup Jan Baxant. Českolipský deník [online]. 2013-01-18 [cit. 2013-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Obnova areálu poutního kostela Navštívení Panny Marie v Horní Polici [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [cit. 2020-04-29]. Dostupné online.
- ↑ Historie Horní Police v datech [online]. 2012-09-26 [cit. 2020-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-09-26.
- ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2024.
- ↑ Macek, S. 65.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, farní kostel Navštívení Panny Marie, Horní Police [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
- ↑ MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 320 s. ISBN 978-80-7195-121-6. S. 243.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Seznam hornopolických arciděkanů
- Seznam poutních míst litoměřické diecéze
- Seznam kulturních památek v Horní Polici
- Seznam obcí v litoměřické diecézi