Římskokatolická farnost Blíževedly
| Římskokatolická farnost Blíževedly | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Vikariát | českolipský |
| Diecéze | litoměřická |
| Provincie | česká |
| Administrátor excurrendo | in spiritualibus: J.M. can. Mgr. Rudolf Repka in materialibus: Mgr. Milan Mordačík trvalý jáhen |
| Lokalizace farnosti | |
  Římskokatolická farnost Blíževedly | |
| Území farnosti | |
| Blíževedly • Skalka u Blíževedel • Stranné | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Požárníků 120/134, Dubá, 471 41, Česko |
| Souřadnice | 50°36′35,34″ s. š., 14°23′58,07″ v. d. |
| Datová schránka | cni4tii |
| IČO | 63778092 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k 7/2023 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Blíževedly (lat. Bleiswedlium[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Blíževedly a v jejím okolí. Organizačně spadá do českolipského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je původně gotický, v 18. století raně barokně přestavěný, kostel sv. Václava v Blíževedlech.
Historie farnosti[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší zmínka o středověké farní duchovní správě v Blíževedlích pochází z roku 1364, kdy místní kněz odváděl papežský desátek 18 grošů ročně. Tato středověká farnost zanikla a od roku 1626 byly Blíževedly přifařeny k farnosti Kravaře u České Lípy. Matriky jsou pro oblast Blíževedel jsou zachovány od roku 1657. Ke znovuzřízení farnosti Blíževedly došlo v roce 1754.[2]
Od 2. poloviny 20. století byly, z důvodu nedostatku kněží v duchovní správě, vytvářeny v litoměřické diecézi farní obvody (kolatury několika farností). V rámci této praxe začaly být Blíževedly administrovány excurrendo vždy z nějakého většího centra. Od 1. června 1990 byla farnost Blíževedly spravována z Ústěku, od 1. srpna 1991 z Nového Boru a od 1. července 1993 z Jestřebí. Od 12. října 2020 začala být farnost spravována excurrendo ze Cvikova. Od 1. srpna 2022 je excurrendo spravovaná in spiritualibus (ve věcech duchovních) ze Cvikova, excurrendo in materialibus (ve věcech materiálních) z Dubé. Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů českolipského vikariátu.[3]
Duchovní správcové vedoucí farnost[editovat | editovat zdroj]
Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]
- 30. 12. 1754 Ioannes Müller
- 19. 12. 1768 Mathias Bugent
- 5. 11. 1776 Florian Bendel, † 19. 11. 1813
- 1814 Ign. Massopust, n. 6. 2. 1783 Polletscheiens, o. 23. 4. 1808, † 10. 2. 1855
- 1848 Theod. Eschler, n. 6. 1. 1812 B. Kamnitz, o. 3. 8. 1835, † 17. 10. 1872
- 1858 par. vacat, admin. interim. Thadd. Stoessel
- 1859 Thadd. Stoessel, n. 16. 10. 1816 Leipa, o. 3. 8. 1840, † 14. 7. 1883
- 1862 Wenc. Bittner, n. 1. 1. 1820 Bržehoryj, o. 26. 7. 1847, † 11. 10. 1879
- 1879 par. vacat, admin. int. Franc. Stalla
- 1880 Jos. Novotný, n. 11. 12. 1832 Aloysburg, o. 25. 7. 1857, † 13. 8. 1894
- 1894 par. vacat, admin. int. Wencesl. Zörner
- 1895 Anton. Herglotz, n. 10. 1. 1864 Kaadan, o. 27. 5. 1888, † 8. 2. 1935
- 1905 Joann. Lischka, n. 24. 4. 1858 Leitmeritz, o. 24. 8. 1882, † 27. 7. 1922
- 1. 12. 1922 Josef Kade, n. 28. 10. 1880 Georgswalde, o. 17. 7. 1904
- x. 8. 1946 Alois Frajt
- 1. 9. 1948 František Ondrouch
- 1951 Václav Hataš
- 1. 12. 1970 Jan Křížek, SDB
- 1. 6. 1990 Milan Matfiak, adm. exc. z Úštěka
- 1. 8. 1991 Josef Pavlas, adm. exc. z Nového Boru
- 1. 7. 1993 Ondřej Bakoň, adm. exc. z Jestřebí
- 1. 5. 2002 Josef Rousek, adm. exc. z Jestřebí, † 9. 10. 2020
- 12. 10. 2020 Rudolf Repka, admin. exc.; od 1. 8. 2022 admin. exc. in spiritualibus ze Cvikova
- 1. 8. 2022 Milan Mordačík, trvalý jáhen, admin. exc. in materialibus z Dubé[3]
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Území farnosti[editovat | editovat zdroj]
Do farnosti náleží území těchto obcí:[2]
- Blíževedly (Bleiswedel[p 2])
- Skalka u Blíževedel (Skalken[p 2])
- Stranné (Stran[p 2])
Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti[editovat | editovat zdroj]
| Fotografie | Stavba | Místo | Bohoslužby | Zeměpisné souřadnice | Status | Číslo kulturní památky | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kostel | |||||||
| 1. | 
|
Kostel svatého Václava | Blíževedly | bližší informace o bohoslužbách | 50°36′35″ s. š., 14°23′58″ v. d. | farní kostel[4] | 16721/5-2840 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q14458074) |
| Sloupy a sochy | |||||||
| 2. | 
|
Sloup se sousoším Nejsvětější trojice | Blíževedly | — | 50°36′30″ s. š., 14°23′49″ v. d. | trojiční sloup | 21584/5-2841 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q37008575) |
| Venkovní kříže | |||||||
| 3. | Krucifix – kříž rodiny varhaníků Treuhlerů | Blíževedly | — | 50°36′25″ s. š., 14°23′14″ v. d. | krucifix | 54571/5-2842 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q37008563) | |
| Zaniklé sakrální stavby | |||||||
| 4. | Kaple Panny Marie Bolestné | Blíževedly | nelze sloužit | 50°36′18″ s. š., 14°24′3″ v. d.[5] | hřbitovní kaple (zbořená)[2] | — | |
| Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice | |||||||
Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 404.
- ↑ a b c Macek, s. 22.
- ↑ a b Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Václava, Blíževedly [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Kaple Panny Marie Bolestné, Blíževedly [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2017-04-26]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KRACÍKOVÁ, Lucie; SMETANA, Jan. Románská a gotická sakrální architektura v okrese Česká Lípa. Praha: Unicornis, 2000. 127 s. ISBN 80-86204-04-9. S. 30–33.