Kostel svatého Josefa (Krásná)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Josefa
v Krásné
Kostel sv. Josefa v Krásné
Kostel sv. Josefa v Krásné
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký
OkresJablonec nad Nisou
ObecPěnčín
LokalitaKrásná
Souřadnice50°41′39,8″ s. š., 15°12′50,21″ v. d.
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátturnovský
FarnostKrásná
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost Krásná
(dříve Šumburk – Jistebsko)
Zasvěcenísvatý Josef
Architektonický popis
Výstavba1756 a 1773–1776
Specifikace
Délka27,1 m
Šířka27,3 m
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
AdresaPěnčín, p. č. st. 83
Kód památky28226/5-81 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutní kostel svatého Josefa v lokalitě Krásná (něm. Schumburg, počeštěně Šumburk) je barokní sakrální stavbou na parcele v katastrálním území roztroušené vsi Jistebsko, která je, stejně jako Krásná, jednou ze sedmi částí obce Pěnčín v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1756 byla postavena péčí zdejšího známého a legendami opředeného doktora Jana Josefa Antonína Eleazara Kittla původní barokní kaple v Krásné (zvané tehdy Šumburk), která byla vysvěcena až 19. března 1760. Kittel dal v kapli postavit roku 1761 tzv. Svaté schody, v jejichž 28 stupních byly uloženy relikvie osmi svatých, což dosvědčuje zdejší autentika, datovaná v Římě. Papež Klement XIII. udělil 11. října 1750 zdejším poutníkům plnomocné odpustky. Každoročně se pak přicházelo velké množství poutníků, nejvíce pak 19. března na svátek svatého Josefa. Pouť v Krásné (zvaná šumburská pouť) byla vždy velmi slavná.[1][2] V letech 1773–1776 byla zednickým mistrem A. Theumerem ze Železného Brodu přistavěna věž a z kaple se stal kostel. V roce 1783 byl založen hřbitov.[3] V 19. století byl kostel častěji upravován, ale k hlavní úprava proběhla v roce 1892, kdy byla patrně přistavěna kruchta.[3] Poté se návštěvnost zvýšila na průměrně tři tisíce poutníků, z nichž asi tisíc přijímalo svátosti.[1][2]

  • Zbytky hřbitova
    Zbytky hřbitova
  • Pomníky na hřbitově
    Pomníky na hřbitově

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Kostel je orientován k severu. Je jednolodní a obdélný s bočními kaplemi. Má obdélný, půlválcově ukončený presbytář se sakristii s oratoří v patře na východní straně. V jižním průčelí se nachází hranolová věž. Vnějšek kostela je členěn lizénovými rámci. Kostel má obdélná a oválná okna. Věž má lizény na nárožích a obdélný portál. Okna věže jsou se segmentovým záklenkem a nikou se sochou sv. Josefa. Na vrcholu má věž cibulovou báň. Presbytář, loď i kaple mají plochý strop. Podvěží má valenou klenbu s lunetami.

K vybavení kostela patří oltáře, kazatelna a figurální výzdoba Svatých schodů, které pocházejí z 2. poloviny 18. století. Oltářní obrazy byly namalovány v 2. polovině 19. století.[3]

  • Závěr kostela
    Závěr kostela
  • Východní strana
    Východní strana

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

Nedaleko od kostela stojí barokní kaple nad studánkou. Pochází zřejmě z roku 1773. Je obdélná a má valenou klenbu s lunetami. Další kaple v obci je výklenková, ukončená trojúhelníkovým štítem. Barokní patrová budova fary pochází z 18. století. Upravována byla v letech 1864 a 1877. Přízemní prostory fary mají valenou klenbu s lunetami. Nedaleko stojící Morový sloup se sochami světců a sousoším Nejsvětější Trojice byl dle nápisu na podstavci vytvořen pražským sochařem Josefem Lederem a kameníkem Godefridem Lawaczem z podnětu Josefa Kittla roku 1772. Sousoší bylo povrchově upravené roku 1846. V roce 1889 bylo obnoveno a vybaveno sochami Immaculaty a českých patronů. Místní socha sv. Josefa na dvou sloupech pochází ze 2. poloviny 18. století.[3]

  • Studánka u kostela
    Studánka u kostela
  • Barokní fara
    Barokní fara
  • Morový sloup
    Morový sloup
  • Socha svatého Josefa
    Socha svatého Josefa
  • Morový sloup se sochami světců a sousoším Nejsvětější Trojice
    Morový sloup se sochami světců a sousoším Nejsvětější Trojice

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina) 
  2. ↑ a b HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina) 
  3. ↑ a b c d POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech A/J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 628 s. Kapitola Jistebsko, s. 628. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Poutní místa litoměřické diecéze
Trinitární
(8 míst)
Mariánská
(42 míst)
Andělská Hora, kostel P. Marie Sněžné • Bezděz, kaple sv. Michaela archanděla • Bezno, kostel sv. Petra a Pavla • Bohosudov, bazilika P. Marie Bolestné • Bozkov, kostel Navštívení P. Marie • Březno, kostel sv. Petra a Pavla • Cínovec, kaple Navštívení P. Marie • Česká Kamenice, kaple Narození P. Marie • Česká Lípa, kostel Narození P. Marie • Děčín, kaple P. Marie Sněžné • Doksy, socha bezdězské Černé madony montserratské v kostele sv. Bartoloměje • Dolní Ročov, kostel Nanebevzetí P.Marie • Duchcov, kaple P. Marie Pomocné • Filipov, bazilika P. Marie Pomocnice křesťanů • Hejnice, kostel Navštívení P. Marie • Horní Jiřetín, kostel Nanebevzetí P. Marie • Horní Police, kostel Navštívení P. Marie • Chomutov, kostel Svatého Ducha • Chorušice, kostel Nanebevzetí P. Marie • Chotěšov, kostel Nanebevzetí P. Marie • Jablonné v Podještědí, bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy • Klášterec nad Ohří, kostel Navštívení P. Marie • Kostomlaty pod Milešovkou, kaple P. Marie Pomocné • Kravaře, kostel Narození P. Marie • Křešice, kostel Navštívení P. Marie • Květnov, kostel Navštívení P. Marie • Liberec, kostel Nalezení sv. Kříže • Liběšice u Žatce, kostel sv. Martina • Ludvíkov pod Smrkem, kostel sv. Petra a Pavla • Malměřice, kostel sv. Anny • Mariánské Radčice, kostel P. Marie Bolestné • Mírkov, kaple Navštívení P. Marie • Osek, kostel sv. Petra a Pavla • Rumburk, loretánská kaple P. Marie • Ruprechtice, kaple Matky Boží U Obrázku • Sněžná, kostel P. Marie Sněžné • Trmice, kostel Narození P. Marie • Údlice, kostel Povýšení sv. Kříže • Vilémov, kostel Nanebevzetí P. Marie • Vintířov, kaple P. Marie Pomocné • Most, kaple P. Marie se Zahražanskou madonou, socha přenesena do kostela Nanebevzetí P. Marie • Zdislava, kostel sv. Jana Křtitele
Svatých
(10 míst)
ostatní
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svatého_Josefa_(Krásná)&oldid=22617863“