Kostel svatého Bartoloměje a Panny Marie Montserratské

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel sv. Bartoloměje
a Panny Marie Montserratské
Kostel svatého Bartoloměje v Doksech
Kostel svatého Bartoloměje v Doksech
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký
OkresČeská Lípa
ObecDoksy
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátčeskolipský
Farnostděkanství Doksy
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost děkanství Doksy
ZasvěceníPanně Marii Montserratské
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1638
Specifikace
Délka41 metrů
Šířka24 metrů
Umístění oltářena severovýchod
Stavební materiálkámen
Další informace
Adresaul. 5. května, Doksy
Kód památky27861/5-2877 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Bartoloměje a Panny Marie Montserratské je římskokatolický farní kostel v centru města Doksy nedaleko Máchova jezera. Byl postaven kolem roku 1638 na místě staršího dřevěného kostelíka. Byl několikrát rozšířen a přestavován, doplněn cennou výzdobou a vnitřním zařízením a stále slouží svému účelu. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Průčelí kostela
Pieta u kostela

Autorem raně barokní stavby byl severoitalský architekt a stavitel Bernard Canevalle († 1691), který během stavby v Bělé zemřel, byl v kostele pochován a má v něm náhrobní desku. O sto let později byly k lodi přistavěny kaple: roku 1748 z jihu kaple svaté Barbory a roku 1754 na severní straně kaple svatého Kříže. Roku 1832 byla zvýšena kostelní věž.[2] Na pohlednicích z roku 1904 je uveden německý název kostela St. Bartholomäus-Kirche.[3]

Až do roku 1816 byl u kostela hřbitov, po zrušení byl přestěhován za město a místo bylo zastavěno domy.[4]

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost – děkanství Doksy.

Popis stavby[editovat | editovat zdroj]

Jednolodní stavba má pětiboký presbytář, na jižní straně obdélníkovou sakristii a oratoř. Průčelí je vysoké barokní a členěno lizénami. Kostelní věž je hranolovitá, v jejím přízemí je sakristie a v patře oratoř. Loď kostela má strop završený trojdílnou valenou klenbou.

Vybavení kostela[editovat | editovat zdroj]

V kostele je několik barokních soch – Panny Marie, sv. Bartoloměje a Jana Křtitele. Hlavní oltář je z let 1670 až 1680, jeho nejcennější částí je kopie trůnící sochy Panny Marie Montserratské s Ježíškem na klíně. Přezdívá se jí Černá madona. V letech 1666–1785 byla uctívána španělskými montserratskými benediktiny v kapli na Bezdězu, když tamní klášter Josef II. dal zrušit, byla roku 1786 přenesena do Doks. U oltáře je obraz sv. Bartoloměje od Jana Hickela z roku 1725 a sochy svatého Petra a svatého Pavla. Cenných obrazů i soch je v kostele několik. V kapli sv. Barbory je oltář svaté Barbory a jejích čtrnácti pomocníků, v kapli svatého Kříže je také oltář s cennými obrazy a varhany vyrobené roku 1627 a restaurované roku 1992. Varhany v hlavní části kostela sem byly přineseny z Bezdězu roku 1736, a když dosloužily, byly roku 1932 instalovány na kůru nové, od krnovské firmy Riegel. V kostelní věži bylo pět zvonů, všechny byly roztaveny během první světové války.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-24]. Identifikátor záznamu 139127 : Kostel svatého Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. MAUSEROVÁ, Renata; RICHTRMOC, Vladimír. Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice: Kava-Pech, 2003. ISBN 80-85853-604. Kapitola Kostel sv. Bartoloměje, s. 85. Mauserová, Richtrmoc (2003). 
  3. DULÍK, Stanislav. Doksy a okolí. Hostivice: Mgr. Petr Prášil, 2009. ISBN 978-80-86914-81-7. Kapitola Doksy, s. 31. 
  4. Mauserová, Richtrmoc (2003), s. 85.
  5. Mauserová, Richtrmoc (2003), s. 87.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ROYT, Jan. Obraz a kult v Čechách v 17. a 18. století. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2011. 479 s. ISBN 978-80-246-1691-9. S. 58. 
  • ŠTĚPÁNEK, Pavel. Kapitoly z dějin česko-španělských kulturních styků a vztahů. Praha: Karolinum, 2018. 282 s. ISBN 978-80-246-3671-9. S. 130–133. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]