Astrofotografie: Porovnání verzí
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0 |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
| příjmení = Clerke |
| příjmení = Clerke |
||
| jméno = Agnes M., Projekt Gutenberg |
| jméno = Agnes M., Projekt Gutenberg |
||
| odkaz na autora = |
| odkaz na autora = |
||
| titul = A Popular History of Astronomy During the Nineteenth Century, Fourth Edition, Post 8vo., reprinted February, 1908 |
| titul = A Popular History of Astronomy During the Nineteenth Century, Fourth Edition, Post 8vo., reprinted February, 1908 |
||
| url = http://www.gutenberg.org/etext/28247 |
| url = http://www.gutenberg.org/etext/28247 |
||
| datum vydání = |
| datum vydání = |
||
| datum aktualizace = |
| datum aktualizace = |
||
| datum přístupu = 2010-02-08 |
| datum přístupu = 2010-02-08 |
||
| vydavatel = |
| vydavatel = |
||
| místo = |
| místo = |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
}} |
}} |
||
Řádek 37: | Řádek 37: | ||
| url=http://articles.adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-iarticle_query?1923AN....218..241W&data_type=PDF_HIGH&whole_paper=YES&type=PRINTER&filetype=.pdf |
| url=http://articles.adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-iarticle_query?1923AN....218..241W&data_type=PDF_HIGH&whole_paper=YES&type=PRINTER&filetype=.pdf |
||
| ročník=218 | strany=241 | měsíc=April | rok=1923 | jazyk=German | bibcode=1923AN....218..241W}}</ref> Jedním z jeho přínosů bylo pozorování temných mlhovin, které byly již od dob [[William Herschel|Williama Herschela]] pro astronomy záhadou. V některých částech oblohy se nachází jen černé pozadí, ve kterém zcela chybí hvězdy. Pečlivým pozorováním a fotografováním oblastí společně s Barnardem dokázali, že se jedná o oblasti neprůhledných prachových mračen.<ref name="bruce">{{Citace periodika |
| ročník=218 | strany=241 | měsíc=April | rok=1923 | jazyk=German | bibcode=1923AN....218..241W}}</ref> Jedním z jeho přínosů bylo pozorování temných mlhovin, které byly již od dob [[William Herschel|Williama Herschela]] pro astronomy záhadou. V některých částech oblohy se nachází jen černé pozadí, ve kterém zcela chybí hvězdy. Pečlivým pozorováním a fotografováním oblastí společně s Barnardem dokázali, že se jedná o oblasti neprůhledných prachových mračen.<ref name="bruce">{{Citace periodika |
||
| autor=Tenn, Joseph S., |
| autor = Tenn, Joseph S., |
||
| titul=Max Wolf: The Twenty-Fifth Bruce Medalist |
| titul = Max Wolf: The Twenty-Fifth Bruce Medalist |
||
| url=http://www.phys-astro.sonoma.edu/brucemedalists/wolf/WolfBio.pdf |
| url = http://www.phys-astro.sonoma.edu/brucemedalists/wolf/WolfBio.pdf |
||
| periodikum= |
| periodikum = Mercury |
||
| ročník = 23 |
|||
| number = 4 |
|||
| strany = 27-28 |
|||
| rok = 1994 |
|||
}}</ref> |
|||
[[Edward Emerson Barnard]] byl americký astronom a průkopník použití fotografie při mapování oblohy, známý objevem Jupiterova měsíce Amalthea v roce 1892 a objevy několika komet. V roce [[1916]] objevil hvězdu s největším známým vlastním pohybem, která byla na jeho počet nazvána [[Barnardova hvězda]]. V devíti letech se stal asistentem fotografa v Nashvillu a jednou si přinesl malý [[objektiv]] z rozbitého dalekohledu. Protože byl zručný, sestrojil si malý teleskop, kterým pozoroval noční oblohu. Ve [[fotografický ateliér|fotografickém ateliéru]] zůstal celých sedmnáct let a získal zde zkušenosti, které později využil při fotografování hvězdné oblohy. Později se mu dostala do rukou astronomická publikace od [[Thomas Dick|Thomase Dicka]] a v roce 1876 si koupil 5-palcový (130 mm) refraktor (cena činila 2/3 jeho ročního platu). Dne [[9. září]] [[1892]] objevil Saturnův měsíc Amalthea a na fotografickém snímku z [[12. říjen|12. října]] [[1892]] objekt, který byl určen jako kometa s periodou oběhu 6,5 roku. Stal se tak prvním astronomem, který objevil kometu za použití fotografie. Objev měsíce Amalthea vedl k zájmu ostatních astronomů o hledání dalších měsíců pomocí astrofotografování. Po jeho smrti byl výběr jeho fotografií publikován v díle ''„A Photographic Atlas of Selected Regions of the Milky Way“'', dokončeném v roce 1927 [[Edwin B. Frost|E. B. Frostem]], tehdejším ředitelem Yerkesovy observatoře, a Barnardovou neteří [[Mary R. Calvert|M. R. Calvertovou]]. |
[[Edward Emerson Barnard]] byl americký astronom a průkopník použití fotografie při mapování oblohy, známý objevem Jupiterova měsíce Amalthea v roce 1892 a objevy několika komet. V roce [[1916]] objevil hvězdu s největším známým vlastním pohybem, která byla na jeho počet nazvána [[Barnardova hvězda]]. V devíti letech se stal asistentem fotografa v Nashvillu a jednou si přinesl malý [[objektiv]] z rozbitého dalekohledu. Protože byl zručný, sestrojil si malý teleskop, kterým pozoroval noční oblohu. Ve [[fotografický ateliér|fotografickém ateliéru]] zůstal celých sedmnáct let a získal zde zkušenosti, které později využil při fotografování hvězdné oblohy. Později se mu dostala do rukou astronomická publikace od [[Thomas Dick|Thomase Dicka]] a v roce 1876 si koupil 5-palcový (130 mm) refraktor (cena činila 2/3 jeho ročního platu). Dne [[9. září]] [[1892]] objevil Saturnův měsíc Amalthea a na fotografickém snímku z [[12. říjen|12. října]] [[1892]] objekt, který byl určen jako kometa s periodou oběhu 6,5 roku. Stal se tak prvním astronomem, který objevil kometu za použití fotografie. Objev měsíce Amalthea vedl k zájmu ostatních astronomů o hledání dalších měsíců pomocí astrofotografování. Po jeho smrti byl výběr jeho fotografií publikován v díle ''„A Photographic Atlas of Selected Regions of the Milky Way“'', dokončeném v roce 1927 [[Edwin B. Frost|E. B. Frostem]], tehdejším ředitelem Yerkesovy observatoře, a Barnardovou neteří [[Mary R. Calvert|M. R. Calvertovou]]. |
||
Řádek 68: | Řádek 73: | ||
| datum vydání = |
| datum vydání = |
||
| url = http://www.astrosociety.org/membership/awards/bios/mandel.html |
| url = http://www.astrosociety.org/membership/awards/bios/mandel.html |
||
| datum přístupu = 2009-11-26}}</ref> Vlastní malou [[hvězdárna|hvězdárnu]] {{Cizojazyčně|en|Hidden Valley Observatory}} v Soquelu v [[Kalifornie|Kalifornii]].<ref name="AAS">{{Citace periodika |
| datum přístupu = 2009-11-26 |
||
}}</ref> Vlastní malou [[hvězdárna|hvězdárnu]] {{Cizojazyčně|en|Hidden Valley Observatory}} v Soquelu v [[Kalifornie|Kalifornii]].<ref name="AAS">{{Citace periodika |
|||
| titul = 2009 Prize Winners |
| titul = 2009 Prize Winners |
||
| periodikum = AAS Newsletter |
| periodikum = AAS Newsletter |
||
Řádek 82: | Řádek 88: | ||
| datum archivace = 2010-09-17 |
| datum archivace = 2010-09-17 |
||
| nedostupné = ano |
| nedostupné = ano |
||
}}</ref> Cenu získal také Brit [[Nik Szymanek]], který je uznávaný zejména pro své CCD snímky hlubokého vesmíru a příspěvky astronomickému vzdělávání a popularizaci astronomie. Cenu dostal za jeho schopnosti pořizování kvalitních snímků a [[Digitální zpracování obrazu|zpracování obrazu]]. Své fotografie pořizuje pomocí [[teleskop]]ů umístěných na [[observatoř]]ích na ostrově [[La Palma]] ([[Kanárské ostrovy]]) a na [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovech]].<ref name="TWAN">{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Nik Szymanek |
| titul = Nik Szymanek |
||
| url = http://www.twanight.org/newtwan/photographers_about.asp?photographer=Nik%20Szymanek |
| url = http://www.twanight.org/newtwan/photographers_about.asp?photographer=Nik%20Szymanek |
||
Řádek 109: | Řádek 115: | ||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* Klaus P. Schröder: ''Praxishandbuch Astrofotografie - eine Anleitung für Hobby-Astronomen.'' Franckh-Kosmos, Stuttgart 2003, ISBN |
* Klaus P. Schröder: ''Praxishandbuch Astrofotografie - eine Anleitung für Hobby-Astronomen.'' Franckh-Kosmos, Stuttgart 2003, {{ISBN|3-440-08981-9}} |
||
* Wolfgang Schwinge: ''Das Kosmos-Handbuch Astrofotografie - Ausrüstung, Technik, Fotopraxis.'' Franckh-Kosmos, Stuttgart 1993, ISBN |
* Wolfgang Schwinge: ''Das Kosmos-Handbuch Astrofotografie - Ausrüstung, Technik, Fotopraxis.'' Franckh-Kosmos, Stuttgart 1993, {{ISBN|3-440-06739-4}} |
||
* Tony Buick: ''How to photograph the moon and planets with your digital camera.'' Springer, London 2006, ISBN |
* Tony Buick: ''How to photograph the moon and planets with your digital camera.'' Springer, London 2006, {{ISBN|978-1-85233-990-6}} |
||
* Michael A.Covington: ''Digital SLR astrophotography.'' Cambridge Univ. Press, Cambridge 2007, ISBN |
* Michael A.Covington: ''Digital SLR astrophotography.'' Cambridge Univ. Press, Cambridge 2007, {{ISBN|978-0-521-70081-8}} |
||
* Jeffrey R. Charles: ''Practical astrophotography. '' Springer, London 2000, ISBN |
* Jeffrey R. Charles: ''Practical astrophotography. '' Springer, London 2000, {{ISBN|1-85233-023-6}} |
||
* David Malin: ''Blick ins Weltall. Neue Bilder vom Kosmos.'' Franckh-Kosmos Verlags-GmbH & Co., Stuttgart 1994. ISBN |
* David Malin: ''Blick ins Weltall. Neue Bilder vom Kosmos.'' Franckh-Kosmos Verlags-GmbH & Co., Stuttgart 1994. {{ISBN|3-440-06905-2}}. |
||
* Stefan Seip: ''Astrofotografie digital.'' Franckh-Kosmos Verlags-GmbH & Co. KG, Stuttgart 2006. ISBN |
* Stefan Seip: ''Astrofotografie digital.'' Franckh-Kosmos Verlags-GmbH & Co. KG, Stuttgart 2006. {{ISBN|3-440-10426-5}} |
||
* David Malin: ''Das unsichtbare Universum.'' Nicolaische Verlagsbuchhandlung Beuermann GmbH, Berlin 2000. ISBN |
* David Malin: ''Das unsichtbare Universum.'' Nicolaische Verlagsbuchhandlung Beuermann GmbH, Berlin 2000. {{ISBN|3-87584-022-4}} |
||
* Stefan Seip: ''Himmelsfotografie mit der digitalen Spiegelreflexkamera.'' Franckh-Kosmos Verlags-GmbH & Co. KG, Stuttgart 2009. ISBN |
* Stefan Seip: ''Himmelsfotografie mit der digitalen Spiegelreflexkamera.'' Franckh-Kosmos Verlags-GmbH & Co. KG, Stuttgart 2009. {{ISBN|978-3-440-11290-8}} |
||
=== Související články === |
=== Související články === |
Verze z 5. 6. 2020, 16:20
Astrofotografie nebo astronomická fotografie je specializovaný typ fotografie, který se zaměřuje na tvorbu fotografií astronomických objektů na noční obloze jako například planet, hvězd a velmi dalekých objektů jako jsou hvězdná seskupení a galaxie.
Historie
První astrofotografie je připisována Johnovi W. Draperovi, který vyfotografoval Měsíc již v roce 1840. O tři roky později nasnímal první spektrogram Slunce. V dubnu 1845 se podařila udělat Leonu Foucaultovi a Armandu Fizeauovi první fotografie Slunce. Na jejich daguerrotypii s průměrem 12 cm byly zcela jasné sluneční skvrny.
V roce 1850 pořídil ve hvězdárně Harvardovy univerzity astronom John Adams Whipple snímek první fixní hvězdy Vegy – montáž dalekohledu však pro expoziční dobu 100 sekund nebyla dostatečně přesná.
Po vylepšení technologie se v roce 1857 podařilo nafotografovat dvojhvězdu Alkor a Mizar – tentokrát na kolodiovou skleněnou desku. Dokumentace zatmění Slunce v červenci 1860 dala odpověď na otázku, zda protuberance ve skutečnosti představují sluneční erupce. V roce 1872 Henry Draper pořídil první spektrum fixní hvězdy - a opět to bylo u hvězdy Vega. Pierre Janssen pořídil roku 1874 první záznam z přechodu Venuše přes sluneční disk – na jeho snímku byly poprvé patrné granulace konvektivních proudů. Dne 22. prosince 1891 se Max Wolf stal prvním fotografem, který zdokumentoval planetku.
Syn Johna Drapera Henry Draper patřil k průkopníkům astrofotografie, v roce 1880 se stal prvním člověkem, který nafotografoval souhvězdí Orionu, což byl první astrosnímek z hlubokého vesmíru. Ale ještě před tím sestrojil teleskop Newtonova typu s průměrem zrcadla 15 1/2 palců a ohniskovou vzdáleností 150 palců. S ním na přelomu let 1862 - 1863 vytvořil několik fotografií hvězdné oblohy a v létě 1863 kolem 1 500 fotografií povrchu Měsíce. K fotografování používal metodu daguerrotypie. Dne 30. září 1872[1] vyfotografoval jako první hvězdné spektrum – u hvězdy Vega v souhvězdí Lyry. Vedl expedici, která měla za cíl v roce 1874 fotografovat přechod Venuše přes sluneční disk. 30. září 1880 získal prostřednictvím 33centimetrového refraktoru jako první snímek hvězdné mlhoviny (Velké mlhoviny mlhoviny v Orionu).
V roce 1884 potom následovala fotografie Galaxie v Andromedě (A. A. Common), první snímek galaxie. O 15 let později Julius Scheiner v Postupimi poprvé pořídil spektrum tohoto objektu.
George Henry Peters pracoval u společnosti U.S. Naval Observatory jako astronom a fotograf, objevil tři asteroidy (1905 - 1921) a fotografoval sluneční koróny.
Dalším průkopníkem na poli astrofotografie byl Němec Max Wolf. Během své návštěvy USA na začátku 20. století se začal zajímat o tehdy nový obor astrofotografie, což ho přivedlo k setkání s E. E. Barnardem. Jejich setkání vyústilo v dlouholetou korespondenci, spolupráci a přátelství. Smrt jeho přítele v roce 1923 Wolfa silně zasáhla a vedla k sepsání dlouhého nekrologu.[2] Jedním z jeho přínosů bylo pozorování temných mlhovin, které byly již od dob Williama Herschela pro astronomy záhadou. V některých částech oblohy se nachází jen černé pozadí, ve kterém zcela chybí hvězdy. Pečlivým pozorováním a fotografováním oblastí společně s Barnardem dokázali, že se jedná o oblasti neprůhledných prachových mračen.[3]
Edward Emerson Barnard byl americký astronom a průkopník použití fotografie při mapování oblohy, známý objevem Jupiterova měsíce Amalthea v roce 1892 a objevy několika komet. V roce 1916 objevil hvězdu s největším známým vlastním pohybem, která byla na jeho počet nazvána Barnardova hvězda. V devíti letech se stal asistentem fotografa v Nashvillu a jednou si přinesl malý objektiv z rozbitého dalekohledu. Protože byl zručný, sestrojil si malý teleskop, kterým pozoroval noční oblohu. Ve fotografickém ateliéru zůstal celých sedmnáct let a získal zde zkušenosti, které později využil při fotografování hvězdné oblohy. Později se mu dostala do rukou astronomická publikace od Thomase Dicka a v roce 1876 si koupil 5-palcový (130 mm) refraktor (cena činila 2/3 jeho ročního platu). Dne 9. září 1892 objevil Saturnův měsíc Amalthea a na fotografickém snímku z 12. října 1892 objekt, který byl určen jako kometa s periodou oběhu 6,5 roku. Stal se tak prvním astronomem, který objevil kometu za použití fotografie. Objev měsíce Amalthea vedl k zájmu ostatních astronomů o hledání dalších měsíců pomocí astrofotografování. Po jeho smrti byl výběr jeho fotografií publikován v díle „A Photographic Atlas of Selected Regions of the Milky Way“, dokončeném v roce 1927 E. B. Frostem, tehdejším ředitelem Yerkesovy observatoře, a Barnardovou neteří M. R. Calvertovou.
Současnost
Amatérská astrofotografie
Dnes je astrofotografie rychle se rozvíjející koníček, který je populární mezi fotografy, amatérskými astronomy a zájemci všech věkových kategorií. Je to dáno relativně snadnou dostupností astrofotografických zařízení, snižujícími se náklady a částečně i jednoduchostí použití.
V České republice shromažďuje snímky amatérských astrofotografů portál astrofotky.cz,[4] nejlepší snímky měsíce zveřejňuje server astro.cz[5] a existuje také soutěž o amatérského fotografa měsíce.[6]
Jedním z devíti ocenění udělovaných každoročně Pacifickou astronomickou společností je Amateur Achievement Award[7], udělovaná lidem, kteří dokázali významně přispět astronomii a přitom nejsou profesionálními astronomy. Toto ocenění získal v roce 2006 český astronom Kamil Hornoch, který je znám především svými amatérskými objevy nov v galaxiích M31 a M81.[8] Za své příspěvky astronomii získal tuto cenu také americký amatérský astrofotograf Steve Mandel, zejména za své úspěchy při pořizování CCD snímků slabých mlhovin a za popularizaci astronomie.[9] Vlastní malou hvězdárnu Hidden Valley Observatory v Soquelu v Kalifornii.[10] Cenu získal také Brit Nik Szymanek, který je uznávaný zejména pro své CCD snímky hlubokého vesmíru a příspěvky astronomickému vzdělávání a popularizaci astronomie. Cenu dostal za jeho schopnosti pořizování kvalitních snímků a zpracování obrazu. Své fotografie pořizuje pomocí teleskopů umístěných na observatořích na ostrově La Palma (Kanárské ostrovy) a na Havajských ostrovech.[11]
Galerie
-
Bledě modrá tečka: Ze vzdálenosti 6 miliard kilometrů (až za Plutem) vypadá Země z pohledu sondy Voyager 1 jako svítící špendlíková hlavička (modrobílá skvrna zhruba uprostřed pravého hnědého pruhu) v temnotě vesmíru. NASA tuto fotografii pořídila na doporučení Carla Sagana
-
Erupce sopky Saryčev na ostrově Matua v Kurilských ostrovech. Fotografováno 12. června 2009 z Mezinárodní vesmírné stanice
-
Spirální galaxie NGC 4414 v souhvězdí Vlasy Bereniky
-
Přechod Venuše 8. června 2004 přes sluneční disk
Ocenění
- Astronomy Photographer of the Year (Astronomický fotograf roku), kterou pořádá Královská greenwichská observatoř ve Velké Británii.[12]
Odkazy
Reference
- ↑ CLERKE, Agnes M., Projekt Gutenberg. A Popular History of Astronomy During the Nineteenth Century, Fourth Edition, Post 8vo., reprinted February, 1908 [online]. [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wolf, M. Anzeige des Todes von Edward Emerson Barnard. Astronomische Nachrichten. April 1923, roč. 218, s. 241. Dostupné online. Bibcode 1923AN....218..241W. (German)
- ↑ Tenn, Joseph S.,. Max Wolf: The Twenty-Fifth Bruce Medalist. Mercury. 1994, roč. 23, s. 27-28. Dostupné online.
- ↑ http://astrofotky.cz astrofotky.cz
- ↑ http://www.astro.cz/cam České astrofotografii měsíce
- ↑ http://aam.8mag.net Archivováno 21. 8. 2015 na Wayback Machine. Amatérský astrofotograf měsíce
- ↑ Astronomický ústav AVČR – ocenění [online]. Akademie věd České republiky, 2008 [cit. 2009-05-06]. Dostupné online.
- ↑ GRYGAR, Jiří. Úspěch českého astronoma amatéra a o českých novách [online]. Amatérská prohlídka oblohy, 29. srpna 2003 [cit. 2007-09-18]. Dostupné online.
- ↑ 2008 ASP Annual Award Winners – Amateur Achievement Award – Stevel Mandel [online]. Astronomical Society of the Pacific [cit. 2009-11-26]. Dostupné online.
- ↑ 2009 Prize Winners. AAS Newsletter. March/April 2009, čís. 145, s. 15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-17.
- ↑ Nik Szymanek [online]. The World At Night [cit. 2009-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie. www.rmg.co.uk [online]. [cit. 2012-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-17.
Literatura
- Klaus P. Schröder: Praxishandbuch Astrofotografie - eine Anleitung für Hobby-Astronomen. Franckh-Kosmos, Stuttgart 2003, ISBN 3-440-08981-9
- Wolfgang Schwinge: Das Kosmos-Handbuch Astrofotografie - Ausrüstung, Technik, Fotopraxis. Franckh-Kosmos, Stuttgart 1993, ISBN 3-440-06739-4
- Tony Buick: How to photograph the moon and planets with your digital camera. Springer, London 2006, ISBN 978-1-85233-990-6
- Michael A.Covington: Digital SLR astrophotography. Cambridge Univ. Press, Cambridge 2007, ISBN 978-0-521-70081-8
- Jeffrey R. Charles: Practical astrophotography. Springer, London 2000, ISBN 1-85233-023-6
- David Malin: Blick ins Weltall. Neue Bilder vom Kosmos. Franckh-Kosmos Verlags-GmbH & Co., Stuttgart 1994. ISBN 3-440-06905-2.
- Stefan Seip: Astrofotografie digital. Franckh-Kosmos Verlags-GmbH & Co. KG, Stuttgart 2006. ISBN 3-440-10426-5
- David Malin: Das unsichtbare Universum. Nicolaische Verlagsbuchhandlung Beuermann GmbH, Berlin 2000. ISBN 3-87584-022-4
- Stefan Seip: Himmelsfotografie mit der digitalen Spiegelreflexkamera. Franckh-Kosmos Verlags-GmbH & Co. KG, Stuttgart 2009. ISBN 978-3-440-11290-8
Související články
- Fotografie hvězdných drah
- Astrograf
- Bolidová kamera
- Fotografická deska
- HiRISE • Hazcam • Navcam • Pancam • High Resolution Stereo Camera • Mars Hand Lens Imager
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu astrofotografie na Wikimedia Commons
- Astronomické fotografie - amatérské astrofotky Čechů a Slováků
- Česká astrofotografie měsíce
- Amatérský astrofotograf měsíce
- WikiHOW: How to Photograph the Night Sky (Astrophotography) (anglicky)
- The Early History of Astrophotography (anglicky)
- Amateur Astrophotographs of The Messier Objects (anglicky)
- Some General Amateur Astrophotography (anglicky)
- An introduction to astrophotography (anglicky)