Panoramatická fotografie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Reklama na malou rotační panoramatickou kameru, rok 1900
270° Hongkong

Panoramatická fotografie je fotografický žánr, který zachycuje velký úhel pohledu, nejčastěji krajiny nebo jakéhokoliv jiného celku. Panoramatický formát je divácky vděčný, je bližší tomu jak lidé očima vnímají svět kolem sebe, a proto patří k velmi atraktivní oblasti fotografie.

Základní rozdělení[editovat | editovat zdroj]

K samotnému získání fotografie vede více cest:

  • Ořez fotografie běžného formátu na panoramatický
  • Použití speciálního panoramatického fotoaparátu
  • Pořízení scenérie po částech a pozdější složení

Panoramatická fotografie může být planární (rovinná), cylindrická (válcovitá) nebo sférická (kulová).

Panorama jezera Jökulsárlón na Islandu
Panorama jezera Jökulsárlón na Islandu

Technika pořízení snímků[editovat | editovat zdroj]

Panorama na výšku

Pomocí panoramatické kamery[editovat | editovat zdroj]

Panoramatický (velkoformátový) fotoaparát je obecně větší než fotoaparát pro střední a malé formáty. Nejvíce se používá pro studiovou, krajinnou nebo architektonickou fotografii. Tyto fotoaparáty používají velkoformátové filmy, které poskytují mnohem větší detail a ostrost než menší filmové formáty. Panoramatické fotoaparáty mají kovovou nebo dřevěnou základnu s ozubenou dráhou, na které "běží" dvě kovové standardy, jedna vepředu a jedna vzadu, spojeny měchy. Přední standarda obsahuje objektiv a závěrku; zadní drží zarámovaný panel z matného skla (matnici), před který je vložena filmová příchytka. Složení těla panoramatického fotoaparátu je – na rozdíl od většiny aparátů na obecné použití – přizpůsobitelný. Přední a zadní standardy mohou být posunuty, nakloněny, nadzvednuty nebo zhoupnuty, což umožňuje fotografovi nevodorovné ovládání perspektivy a zaostření.

Příkladem digitálního panoramatického fotoaparátu je Panoscan.

Pomocí více snímků[editovat | editovat zdroj]

Pokud pořizujeme jednotlivé snímky, které se později spojí v počítači (tzv. stitching), doporučuje se dělat snímky se zamčenou expozicí a pevně nastaveným vyvážením bílé. Také je potřeba držet vodorovnou rovinu, k tomu slouží stativ a vodováha. Jednotlivé fotografie by se měly překrývat alespoň o 30%.

Některé programy umožňují poskládat jednotlivé fotografie, i když jsou mírně natočené vůči sobě, navrhnou optimální ořez, mají možnost manuální korekce kde je možné ručně ovlivnit spojení snímků i jejich vzájemné natočení. Dokáží vyrovnat rozdílné expozice snímků snímané s plně automatickým režimem.


Panorama části metropolitní oblasti Guš Dan, včetně měst Tel Aviv, Ramat Gan a Giv'atajim
Panorama části metropolitní oblasti Guš Dan, včetně měst Tel Aviv, Ramat Gan a Giv'atajim
Nedokonale složené panorama – Vyhlídka z Plešivce (Brdy)
Nedokonale složené panorama – Vyhlídka z Plešivce (Brdy)

Typy panoramat[editovat | editovat zdroj]

Cylindrické panorama[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Cylindrické panorama.

Cylindrické panorama neboli válcové se podobá pohledu jako by pozorovatel stál uvnitř válce...

Krychlové panorama[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Krychlové panorama.

Krychlové panorama neboli kubické je složené z šesti virtuálních stran krychle...

Kulové panorama[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kulové panorama.

Kulové panorama neboli sférické panorama nebo v jistém případě malá planeta[1] je prezentace panoramatické fotografie v rovinném charakteristickém zkreslení. V obrazu jsou zastoupeny všechny úhly pohledu, které jsou vidět z místa pořízení. Oproti panoramatu cylindrickému (válcovému) je doplněno vrchlíkem i podstavou, tedy pohledem kolmo nad fotoaparát a pod fotoaparát.[2]

Panografie[editovat | editovat zdroj]

Panografie Hyde Parku v Sydney v noci
Podrobnější informace naleznete v článku Panografie.

Panografie je fotografická technika, při které je jeden obrázek sestaven z několika překrývajících se fotografií. Může být provedena ručně s vytištěnými fotografiemi nebo pomocí softwaru na úpravu obrazu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jeden z prvních zaznamenaných patentů na panoramatickou kameru předložil Joseph Puchberger v Rakousku v roce 1843. Jeho fotoaparát dokázal zaznamenat zorné pole s úhlem 150°, ohniskem 20,32 centimetrů na daguerrotypické desky dlouhé 61 centimetrů.[3]

Úspěšnější a technicky dokonalejší panoramatickou kamerou zkonstruoval Friedrich von Martens v Německu v roce 1844. Jeho kamera dostala jméno Megaskop.

Po příchodu mokrého kolódiového procesu se nejen panoramatická fotografie stala technicky mnohem jednodušší a levnější než daguerrotypie.

Fotografové využívali jednoduché triky. Francouz Édouard Baldus okolo roku 1855 používal papírové negativy o rozměru 10×14 palců[4], ze kterých pořizoval kontaktní otisky 1:1. Když chtěl pořídit obraz větší, pokládal kontaktní kopie vedle sebe, což mělo panoramatický účinek.[5] Baldus poskládal z několika negativů panorama dlouhé přes dva metry.

Příchod fotografického filmu v roce 1888 způsobil převrat v panoramatické fotografii. Na trh byly uvedeny desítky kamer. Mezi nimi fotoaparáty jako například Cylindrograph[6][7], Wonder Panoramic[3], Pantascopic nebo Cyclo-Pan.

Slavné panoramatické fotografie San Francisca po zemětřesení v roce 1906 pořídil pionýr letecké fotografie z draků George R. Lawrence velkoformátovým panoramatickým fotoaparátem a stabilizační plošiny, kterou sám navrhl.[8] Jednalo se o 160 stupňovou panoramatickou fotografii pořízenou z výšky 600 metrů, která byla vyvolána kontaktním otiskem z negativu o rozměrech 43 x 122 cm. Fotoaparát vážil 22 kilogramů a používaly se v něm celuloidové desky.

Společnost Haines Photo Company se specializovala na panoramatické snímky populárních amerických turistických destinací. Fungovala od roku 1908 až do pozdních desátých let dvacátého století.

České země[editovat | editovat zdroj]

  • Barbora Bálková postavila na panoramatické fotografii svůj cyklus Metro. V projektu Spolucestující (2011) zkoumá identitu odosobněnou ve veřejném dopravním prostředku, konkrétně v pražském metru. Všímá si přitom zvláštního druhu sounáležitosti bezejmenných spolucestujících, které vedle sebe klade do jedné řady dlouhé jako samotná souprava metra.
  • Tomáš Bican (* 1973) pořídil fotoaparátem Noblex soubory z Ulanbátaru (3. cena CPP), Argentiny, Ruska, Maroka, Indie a dalších zemí. Stejně jako u kinofilmu, tak i u panoramatického formátu kombinuje krajinu s dokumentem.


Barbora Bálková: Spolucestující (Metro), 2011
Barbora Bálková: Spolucestující (Metro), 2011


Sylva Francová: Portréty žen, Sestra Jindra, 2004
Sylva Francová: Portréty žen, Sestra Jindra, 2004

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Panorama San Franciska z Rincon Hill, kterou v roce 1851 pořídil fotograf Martin Behrman; původně se skládalo z jedenácti desek, ale původní daguerrotypie dnes již neexistují
Historický snímek Oklahomy, 1910 - 1920



Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. optyczne.pl [datum přístupu = 2012-08-09]
  2. http://3dpano.cz/poradna/slovnik/sfericke-panorama
  3. a b http://www.cirkutpanorama.com/Timelin.html
  4. http://www.leegallery.com/baldus_exhibit.html
  5. http://www.leegallery.com/baldus_exhibit2.html
  6. http://www.rodsmith.org.uk/photographic-dictionary/photo-dict%20-%200271.htm
  7. http://books.google.cz/books?id=nK1kTUac3cgC&pg=PA35&lpg=PA35&dq=Cylindrograph&source=bl&ots=Jzv_Jbi9mH&sig=ieiqxrrLGnAOqVR6aq7iXpQesIA&hl=cs&ei=py4QS5K_JZ6CnQOeqqzUAg&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=3&ved=0CA8Q6AEwAg#v=onepage&q=Cylindrograph&f=false
  8. BAKER, Simon jazyk=anglicky. The Lawrence Captive Airship over San Francisco [online]. . Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu