Koncertní fotografie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ludmila „Lala“ Bertlová, česká houslistka a manželka Rafaela Kubelíka, fotografie ze sbírky Renate Spitzner
Švýcarská zpěvačka Francine Jordi
(EXIF: 160mm, 1/100s, f/5, ISO 400)
Apocalyptica během festivalu Mera Luna v Hildesheimu
Fotograf na koncertu s teleobjektivem

Koncertní fotografie nebo hudební fotografie je samostatný žánr reportážní a výtvarné fotografie. Jejím motivem jsou hudební koncerty, hudebníci, zpěváci, kapely, koncertní diváci nebo scenérie. Existuje celá řada druhů koncertní fotografie: festivaly, podle místa konání - přírodní koncerty, sály, music club, music bar nebo výtvarné portréty.

Koncertní fotografie se využívá k dokumentování a inzerci v tisku. Patří k ní zachycení uměleckého výrazu, provedení, pojetí tématu a také scénografie. Snímky scén a umělců jsou využívány ve vitrínách, na koncertních programech, plakátech a v reklamě. Nejrozsáhlejší užití tohoto žánru je v médiích, hlavně pro ilustraci, recenze a hodnocení koncertu.

Fotografování na koncertech v různých místech klade na fotografa a jeho vybavení zvláštní nároky. Každé místo vyžaduje úpravu zařízení a technologií. Kromě neustále se měnících světelných podmínek, někdy nedostatečného osvětlení, rychlých akčních scén a velmi hlučných pracovních podmínek, se musí fotograf vypořádat s časovým tlakem, jelikož zpravidla u větších koncertů umožňuje fotografovat maximální během prvních tří skladeb.

Účel[editovat | editovat zdroj]

Cílová skupina klientů jsou zpravidla organizátoři, vedení skupiny nebo hudebníci samotní. Více méně vznikají výtvarné fotografie, umělci sami často mají umělecky laděné postavy a oblečení.

Technika[editovat | editovat zdroj]

S příchodem digitálních technologií se začaly používat většinou digitální zrcadlovky, a vysoce světelné objektivy s proměnnou ohniskovou vzdáleností, aby fotograf mohl v závislosti na ději reagovat na různé situace jevišti. Mnoho fotografů používá formát RAW, aby mohli v grafickém editoru dodatečně upravovat barevnou teplotu. Digitální fotografie také umožňuje rychlé a včasné zveřejnění fotografií v médiích.

Vzhledem k časové tísni na základě smluv fotografové nyní pracují pouze s digitálními fotoaparáty. Teprve pak je možné - stejně jako v mnoha jiných oblastech fotožurnalistiky poskytnout zákazníkům rychlé výsledky. Pro dosažení kvalitních výsledků pro tisk, je třeba pořizovat snímky ve vysokém rozlišení ať už digitálními nebo klasickými fotoaparáty. Vysokou kvalitu vyžadují zejména lesklé časopisy a velkoplošný tisk. Digitální fotoaparáty nabízejí zvýšit citlivost, v případě klasického filmu stejného efektu může být dosaženo pouze s extrémní ztrátou kvality (zrno, šum).

Vzhledem k měnícímu se a často nevyhovujícímu osvětlení, zejména v hudebních klubech a hudebních barech je dobré dbát na vysokou kvalitu optiky. Jsou nezbytné objektivy s vysokou světelností. Stabilizátory obrazu nabízené některými výrobci umožňují pořídit ostřejší obrazy při fotografování z ruky s použitím delšího expozičního času (přidává dva až tři stupně EV). Protože se většina hudebníků na jevišti pohybuje, jsou výhody stabilizátoru ke snížení pohybové neostrosti obvykle mnohem nižší, než se doufá.

Délka ohniskové vzdálenosti závisí na typu události. Pro větší koncerty a festivaly se preferují teleobjektivy, pokud není fotografovi dovoleno vstoupit na jeviště. Na koncertech v menším měřítku (například v hudebních klubech a hudebních barech), se může použít normální nebo širokoúhlý objektiv. U kratší ohniskové vzdálenosti platí samozřejmě snížení riziko pohybové neostrosti s poklesem hladiny osvětlení. Ze zkušeností fotografů používající kinofilmový formát vyplývá, že aby se zabránilo rozmazání obrazu při fotografování z ruky musí být jmenovatel rychlosti závěrky v sekundách odpovídat nejméně ohniskové vzdálenosti objektivu v milimetrech. Například při fotografování „z ruky“ objektivem 50 mm by měl být čas závěrky kratší než 1/50 sekundy. Objektiv typu rybí oko s ohniskovou vzdáleností 8 mm umožňuje fotografovat bez obav ostré snímky s časem 1/10 sekundy.

Při koncertech vážné hudby je zvuk závěrky fotoaparátu často vnímán jako příliš hlasitý a mohl by rušit jak diváky, tak umělce. Preferovují se tak fotoaparáty bez zrcátka. Kromě toho se někdy používají zvukotěsná pouzdra. Je-li to možné, fotografuje se během zkoušek.

Blesky a stativy fotografům práci během koncertu ztěžují. Blesky jsou ve většině případů zakázány, navíc by také zničily světelnou atmosféru na pódiu. Stativy (nebo monopody) jsou obvykle překážkou na obtíž, organizátoři velkých koncertů je obvykle netolerují jako potenciálně nebezpečné. Je proto potřeba pracovat s vysokou světelnou citlivostí.

Fotografové[editovat | editovat zdroj]

České země[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Douglas Martin (writer)."William Gottlieb, 89, Jazz Photographer", New York Times, April 25, 2006. Ověřeno k 2010-10-08. "William P. Gottlieb, who with a boxy, old-fashioned press camera indelibly defined what jazz looked like in a brief, magical time when both early legends like Armstrong and Ellington and the emerging beboppers ruled the bandstands and radio waves, died on Sunday at his home in Great Neck, N.Y. He was 89. The cause was a stroke, his wife, Delia, said." 
  2. Teachinghistory.org

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Concert_photography ve Wikimedia Commons