Přeskočit na obsah

Církev sjednocení: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JeremySil (diskuse | příspěvky)
4 172 editací
JeremySil (diskuse | příspěvky)
4 172 editací
prozatímní návrat NPOV šablony, dikskuse zde
Řádek 1: Řádek 1:
{{NPOV}}
{{Upravit|poznámky=Zlepšit encyklopedický styl, '''srozumitelný a smysluplný komplexní výklad''' s nezaujatým tónem, '''potřebuje zbavit obrovského množství šablon které nikdo dosud neřešil – jen tam visí a nic se neděje''', struktura článku, pořadí a styl výkladu nutno zlepšit, málo wikifikace, místy složitý a nesrozumitelný náboženský žargon bez uvedení kontextu pro čtenáře, co je tím doopravdy myšleno. Článek potřebuje péči editorů orientující se na podobná témata.}}
{{Upravit|poznámky=Zlepšit encyklopedický styl, '''srozumitelný a smysluplný komplexní výklad''' s nezaujatým tónem, '''potřebuje zbavit obrovského množství šablon které nikdo dosud neřešil – jen tam visí a nic se neděje''', struktura článku, pořadí a styl výkladu nutno zlepšit, málo wikifikace, místy složitý a nesrozumitelný náboženský žargon bez uvedení kontextu pro čtenáře, co je tím doopravdy myšleno. Článek potřebuje péči editorů orientující se na podobná témata.}}
[[Soubor:Ucsym300.gif|náhled|Symbol Církve sjednocení]]
[[Soubor:Ucsym300.gif|náhled|Symbol Církve sjednocení]]

Verze z 10. 8. 2012, 22:19

ikona
Neutralita tohoto článku byla zpochybněna.
Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: Zlepšit encyklopedický styl, srozumitelný a smysluplný komplexní výklad s nezaujatým tónem, potřebuje zbavit obrovského množství šablon které nikdo dosud neřešil – jen tam visí a nic se neděje, struktura článku, pořadí a styl výkladu nutno zlepšit, málo wikifikace, místy složitý a nesrozumitelný náboženský žargon bez uvedení kontextu pro čtenáře, co je tím doopravdy myšleno. Článek potřebuje péči editorů orientující se na podobná témata.
Symbol Církve sjednocení

Církev sjednocení, celým oficiálním názvem Společenství Ducha Svatého pro sjednocení světového křesťanství (anglicky The Holy Spirit Association for the Unification of World Christianity, zkráceně Unification Church), v Česku známá též jako Moonova sekta, Moonisté nebo Munisté, je nové náboženské hnutí. Bylo založeno 1. května 1954 v Jižní Korei Son-mjong Munem.

Hnutí se hlásí k odkazu křesťanství, přičemž vychází z učení reverenda Muna obsaženém v knize Boží Princip, vydané v celku v roce 1952, vypracovávané v průběhu 30. až 70. let 20. století, který je věřícími chápán jako „nové vyjádření pravdy“.[1][2][3][4]

Církev sjednocení působí ve více než 100 zemích světa. Rozšířila se zejména v Jižní Korei, v Japonsku a USA. Celosvětové odhady počtu členů se velmi různí, a to v rozmezí od méně než 100 tisíc do 1 milionu, přičemž samotná církev a některé nezávislé zdroje uvádějí zhruba 3 miliony. Některé zdroje odhadují 5 až 7 milionů členů.[5][6][7][8][9]

Historie

Munovo zjevení

Mun tvrdí, že se o Velikonocích roku 1936 (tehdy mu bylo 16 let) usilovně modlil na stráni jedné hory a zjevil se mu Ježíš. Ten mu řekl, že byl vyvolen, aby se stal jeho nástupcem a dokončil dílo, které Ježíš započal,[10] tedy vytvoření Božího království na zemi.[11] Podobným způsobem prý Mun později komunikoval s Abrahámem, Mojžíšem, Buddhou i Bohem.[11] Tato sdělení pak byla použita pro interpretaci Starého a Nového zákona v základním textu Církve sjednocení – Božím Principu.[11]

Počátky hnutí

Počátky hnutí sahají až do roku 1940, kdy začal Son-mjong Mun svou misionářskou činnost v Severní Koreji v Pchjongjangu.[12] Vzhledem k tomu, že jeho nauka církve obsahovala prvky silného antikomunismu, byl uvězněn a na dva a půl roku odeslán do pracovního tábora, odkud byl vysvobozen až během korejské války. Odjel do Jižní Koreje, kde začal hlásat své učení označované zde jako Tong-Il. Církev byla založena až v roce 1954 a její význam výrazně vzrostl teprve s rozšířením na Západ, resp. do Spojených států amerických, kam se Munovo učení dostalo v roce 1959 prostřednictvím misionářky Young Oon Kim, a teprve v roce 1971 do USA přicestoval také Mun.

Historie v ČR

Počátky hnutí v Československu sahají do roku 1968, kdy do Východní Evropy přišla první vlna misionářů. Jeho členové byli pronásledováni a vězněni.[13] Některá svědectví té doby popisuje kniha Mission butterfly.[14] V roce 1974 proběhlo se členy Církve sjednocení několik soudních procesů, v nichž byla naprostá většina členů komunistickým režimem odsouzena k vězení.[1] Členka církve Mária Živná 11. dubna 1974 zemřela ve vězení a je církví považována za jednoho z jejích mučedníků. Všichni členové církve byli komunistickým režimem pronásledováni.[15][16] Život církve a další rozvoj Hnutí v Československu nastal až po listopadu 1989.[1]

Koncem 90. let 20. století podalo hnutí žádost o registraci v Česku, ale ministerstvo kultury ČR to odmítlo.[11] Podle Davida Zbírala hnutí splňovalo podmínky příslušného zákona a tedy i v polistopadové éře se členové církve zřejmě stali obětí diskriminace ze strany státních institucí.[13] V České republice se v roce 2001 k Církvi sjednocení při sčítání lidu přihlásilo 43 obyvatel.[17] V roce 2011 to bylo 65 obyvatel.[18]

Církev sjednocení založila mnoho různorodých a na první pohled nezávislých organizací. V Česku jde především o Federaci rodin za mír ve světě, Federaci žen za mír ve světě, studentské hnutí CARP[19] a Akademie profesorů za mír ve světě.[11] Ústředí je v Praze a další střediska jsou v Brně, Olomouci a Plzni.[11]

Na podzim v roce 2009 byl na Masarykově univerzitě v Brně vypsán semestrální předmět „RLB13 Církev sjednocení“ s cílem popsat nauku a praxi hnutí Sjednocení, zařadit hnutí do kontextu nových náboženských hnutí a porovnat specifika hnutí Sjednocení, včetně diskuse s čelním představitelem hnutí v České republice.[20]

Učení

Učení Církve sjednocení je uvedeno v knize Boží Princip. V roce 1977 shrnul Frederick Sontag toto učení do 12 stručných bodů:[21]

  1. Bůh: Existuje jeden živý, věčný a pravý Bůh, osoba mimo prostor a čas, která má dokonalý rozum, cit a vůli, jejíž nejhlubší podstatou srdce je láska, která zahrnuje jak mužství, tak ženství, osoba která je zdrojem veškeré pravdy, krásy a dobra a která je stvořitelem a živitelem člověka, vesmíru a všech věcí, viditelných i neviditelných. Člověk a vesmír odráží jeho osobnost, charakter a účel.
  2. Člověk: Člověk byl vytvořen Bohem jako speciální stvoření, vytvořených k Jeho obrazu jako jeho děti, podobné Jemu osobností i charakterem a vytvořených se schopností reagovat na Jeho lásku, být zdrojem Jeho radosti a sdílet Jeho kreativitu.
  3. Boží touha pro člověka a stvoření: Boží touha pro člověka a stvoření je věčná a neměnná, Bůh chce, muži a ženy splňovat tři věci: za prvé, každý by měl růst k dokonalosti tak, aby se stal jedním s Bohem v srdci, vůli a konání, aby jejich mysl a tělo byly sjednoceny v dokonalé harmonii v centru s Boží láskou; za druhé být sjednoceni s Bohem jako manžel a manželka a dát vznik Božím dětem bez hříchu a tím založit rodinu bez hříchu a nakonec i svět bez hříchu; za třetí stát se pány stvořeného světa, kteří s ním ustanoví milující nadvládu ve vzájemných vztazích dávání a přijímání. Kvůli lidskému hříchu se nic z toho nestalo. Proto současným přáním Boha je vyřešit problém hříchu a obnovit všechny tyto věci, což přinese pozemské i nebeské Boží království.
  4. Hřích: První muž a žena (Adam a Eva), byli dříve, než se stali dokonalými, pokoušeni archandělem Luciferem k nezákonné a nedovolené lásce. Kvůli tomu se Adam a Eva svévolně odvrátili od Boží vůle a účelu a přivodili tak sobě a lidské rase duchovní smrt. V důsledku tohoto Pádu, Satan uchvátil pozici pravého otce lidstva, takže všichni lidé se od té doby rodí v hříchu jak fyzicky, tak duchovně a mají hříšné sklony. Lidské bytosti proto mají tendenci bránit Bohu a Jeho vůli a žijí v nevědomosti co se týče jejich skutečné povahy a rodičovství a všeho co tím ztratili. Bůh tak trpí kvůli ztraceným dětem a ztracenému světu a musel neustále bojovat, aby je k Sobě navrátil. Stvoření sténá k porodu při čekání na sjednocení prostřednictvím pravých dětí Boha.
  5. Kristologie: Padlé lidstvo může být obnoveno k Bohu pouze skrze Krista (Mesiáše), který přichází jako nový Adam aby se stal novým vedoucím lidské rasy (nahrazující hříšné rodiče), prostřednictvím kterého se může lidstvo znovu narodit do Boží rodiny. K tomu, aby Bůh poslal Mesiáše musí lidstvo naplnit určité podmínky, které obnovují to, co bylo kvůli Pádu ztraceno. (Toto učení popírá úlohu Ježíše z Nazaretu coby Krista. Mesiáš tedy buďto ještě nepřišel, nebo jím je reverend Mun, jeho manželka a syn).
  6. Historie: Obnovení probíhá prostřednictvím zaplacení odškodnění (odčiněním, odškodněním) za hřích. Lidská historie je záznamem Boží a lidské snahy provést toto odškodnění v průběhu času tak, aby byly naplněny podmínky a Bůh mohl poslat Mesiáše, který přichází aby zahájil konečný proces obnovení. Pokud některé snahy v naplnění podmínek odškodnění selžou, je třeba je opakovat, většinou pomocí jiné osoby po uplynutí jistého časového období. Proto historie vykazuje cyklické vzory. Historie vrcholí příchodem Mesiáše, čímž končí starý věk a začíná nový věk.
  7. Vzkříšení: Proces vzkříšení je proces obnovy k duchovnímu životu a duchovní zralosti, v konečném důsledku sjednocení člověka s Bohem. Je to přechod z duchovní smrti do duchovního života. Toho je zčásti dosaženo lidskou snahou (skrze modlitbu, dobré skutky, atd.) s pomocí svatých v duchovním světě a dokončeno Božím úsilím přivést člověka k znovuzrození skrze Krista (Mesiáše).
  8. Předurčení: Bůh předurčil absolutně, že všichni lidé budou k Němu obnoveni a vyvolil všechny lidi ke spasení, ale taktéž dal člověku část odpovědnosti (která bude splněna pomocí svobodné vůle člověka) za naplnění Jeho původní vůle a Jeho vůle k dosažení obnovení. Tato odpovědnost zůstává trvale na člověku. Bůh předurčil a povolal určité osoby a skupiny lidí pro určité odpovědnosti. Pokud tito selžou, musí jejich roli zastat jiní a musí být provedeno větší odškodnění.
  9. Ježíš: Ježíš z Nazareta přišel jako Kristus, druhý Adam, (viz. odkaz Třetí Adam) jednorozený Boží syn. Stal se s Bohem jedno, mluvil Boží slova a dělal Boží skutky, čímž ukazoval Boha lidem. Lidé ho však nakonec odmítli a ukřižovali a zabránili mu tak v budování Božího království na zemi. (Učení o nepovedeném plánu, kterému bylo 'zabráněno' a neschopném Ježíšovi). Nicméně Ježíš zvítězil nad Satanem v ukřižování a vzkříšení a tím umožnil duchovní spasení pro ty, kteří jsou znovuzrození skrze něho a Ducha svatého. Obnovení Božího království na zemi čeká na Druhý příchod Krista.
  10. Bible: Písmo Starého a nového zákona jsou záznamem postupném Božím zjevení lidstvu. Účelem Bible je přivést nás ke Kristu a odhalit nám Boží srdce. Pravda je jedinečná, věčná, a neměnná, takže jakékoliv nové zprávy od Boha budou v souladu s Biblí a budou obsahovat hlubší vysvětlení. Nyní v těchto posledních dnech musí být Bohem sdělena nová pravda (v knize 'Boží Princip'), aby lidstvo bylo schopno dokončit to, co je zatím nedokončeno.
  11. Konečné obnovení: Správné pochopení teologie se zaměřuje současně na vztah člověka s Bohem (vertikální) a na vztah člověka s jeho bližním (horizontální). Hřích člověka narušil oba tyto vztahy a způsobil tak všechny problémy našeho světa. Tyto problémy budou vyřešeny prostřednictvím obnovy člověka k Bohu skrze Krista a také prostřednictvím opatření jako zavedení vhodných morálních norem a postupů, utvářením pravých rodin spojujících všechny národy a rasy (orientální, západní a černošské), vyřešením napětí mezi vědou a náboženstvím, napravením ekonomických, rasových, politických a vzdělanostních nespravedlností a překonáním ideologií popírající Boha jako je například Komunismus.
  12. Druhý příchod (Eschatologie): Kristův Druhý příchod nastane v našem věku, který se podobá době jeho prvního příchodu. Kristus přijde stejně jako dříve, tedy jako člověk v těl. Sňatkem se svou nevěstou v těle ustanoví rodinu a stanou se tak Pravými rodiči celého lidstva. Skrze naše přijetí 'Pravých rodičů' (Druhého příchodu Krista), naše uposlechnutí a jejich následování bude odstraněn náš původní hřích a my se posléze můžeme stát dokonalí. Tak započnou pravé rodiny naplňující Boží ideál a království Boží vůle bude ustanovena jak na zemi, tak i v nebi. Tento den je nyní na dosah.

Dle Dušana Lužného lze rozdělit nauku Církve sjednocení na tři fáze - princip stvoření, pád člověka a princip obnovy.

  1. Princip stvoření - Princip stvoření zdůrazňuje, že Bůh stvořil svět podle svého obrazu, přičemž celek je složen z bipolarit a uspořádání je dáno zákonitostmi. Základní bipolaritu vyjadřují pojmy Sung sang („vnitřní charakter“ - vnitřní, neviditelný aspekt stvořeného světa) a Hjung sang („vnější forma“ - vnější, viditelný aspekt stvořeného světa). Vedle toho však existuje další bipolarita označovaná pojmy Jin a Jang. Bipolarita Sung sang a Hjung sang odráží vztah duše (mysli) a hmoty (těla), zatímco Jin - Jang odráží vztah ženskosti a mužskosti. Přitom je dána hierarchie (základ čtyř pozic), která zaručuje pořádek ve světě - Bůh resp. vyšší účel je nejvýše, uprostřed je muž a žena, děti jsou jejich výsledkem. Bůh je absolutní realitou překračující čas a prostor. Také základní energie Božího bytí je věčná. Působením této energie vstupují entity do vzájemného vztahu, jehož základem je činnost dávání a přijímání. Cílem je dosažení vyrovnaného a harmonického vztahu dávání a přijímání, tedy láska. Nejvyšší úroveň vztahů představuje vztah k Bohu - správným rozvíjením vztahu dávání a přijímání lze dosáhnout sjednocení s Bohem. Účelem stvoření je uskutečnění Nebeského království, čehož lze dosáhnout naplněním tří velkých (biblických) požehnání, ploďte, množte se, vládněte všemu živému. První požehnání - Bůh stvořil člověka ke svému obrazu a člověk je tak Bohu svojí podstatou podoben. Druhé požehnání se mělo naplnit prostřednictvím Adama a Evy, kteří však selhali. Třetím požehnáním je ustanovení člověka jako vládce nad materiálním světem a jako bytosti určené k vytvoření Nebeského království na zemi. Stejně jako vše ostatní, musí člověk projít třemi fázemi, a to vznikem (formováním), růstem a završením.[1]
  2. Pád člověka - K naplnění plánu Boha však nedošlo. Člověk je od Boha obdařen na jedné straně svobodnou vůlí a na straně druhé zodpovědností. Stejně jako vše v univerzu i první lidé - Adam a Eva - procházeli vývojem od vzniku přes fázi růstu až k okamžiku završení. Než však mohlo k završení dojít, první lidé neuposlechli Božího příkazu a ve fázi růstu (Bůh stvořil lidi ke svému obrazu a tedy nedokonalé. Dříve než se mohli stát dokonalými) měli nedovolený sexuální styk, což je učení neslučitelné s biblickým prvotním hříchem a Stromem poznání). Kniha Boží Princip učí, že Eva byla navedena padlým andělem Luciferem, aby měla s Adamem sex ještě před dovršením dokonalosti, tedy ve fázi růstu. Adam navedení Evou podlehl. Tím byla změněna orientace vztahu dávání a přijímání - došlo k odklonu od Boha a nastolení vztahu se Satanem. Takto došlo k pádu člověka a vytvoření světa, v jehož centru stojí Satan a všichni lidé se tak stali Satanovými dětmi. Svět je pak ovládán Satanem a lidé se zlou povahou přenášejí zlo prostřednictvím svých dětí a tak vytvářejí zlé rodiny a v důsledku toho celý zlý svět.[1]
  3. Princip obnovy - Dle učení církve bylo prvotním účelem stvoření vybudovat Nebeské království na zemi a proto Bůh nakonec tento hříšný svět spasí, což znamená, že bude obnoven původní, bezhříšný stav. To je základem principu obnovení. Z tohoto pohledu nahlíží Církev sjednocení na celé dějiny lidstva jako na dějiny obnovení, snahy Boha spasit padlé lidi. V závěru těchto dějin mají nastat Poslední dny, přičemž Bůh se již několikrát v průběhu lidských dějin snažil ukončit hříšný svět a obnovit původní dobrý svět. Avšak doposud lidé nedostáli své zodpovědnosti a zmařili Boží vůli. Učení tvrdí, že se tak stalo v případě Noema, kdy Bůh nejdříve potopou zničil hříšný svět, avšak druhorozený Noemův syn Chám zhřešil. Také příchod Ježíše Krista byl výrazem snahy Boha obnovit původní bezhříšný stav. (Boží 'snaha' se nepovedla). Bůh seslal Mesiáše, aby založil dokonalou rodinu a vytvořil Nebeské království na zemi. Avšak Ježíš nesplnil svoje poslání, protože jej lidé ukřižovali dříve než stačil založit dokonalou rodinu. (Učení o nepovedeném plánu, kterému bylo 'zabráněno' a neschopném Ježíšovi). Podle nauky Církve sjednocení žijeme v současnosti v období Posledních dnů, tedy v období Druhého příchodu Krista. Dnešní situace se však od předchozích značně liší. Kristus při svém Druhém příchodu bude totiž úspěšný - Bůh sešle 'Pravé rodiče lidstva' a jejich prostřednictvím naplní účel stvoření. Během předcházejících dvou tisíc let Bůh podle principu obnovení připravil vhodné demokratické, sociální a právní prostředí, které Krista při Druhém příchodu ochrání.[1]

Primární svaté texty

Hlavní text Církve sjednocení je kniha Boží Princip, jejímž autorem je zakladatel hnutí Sjednocení a dosavadní prezident a mesiáš, reverend Mun.[7] Jeho promluvy jsou také považovány za autoritativní výroky.[7] Bible je vysoce oceňována a uznávána, ale používá se v Církvi sjednocení v menší míře.[7]

Systematizace učení

Učení systematizoval Sang Hun Lee do ucelené filozofie, která obsahuje ontologii, kritiku hlavních tradičních pohledů na hmotu, teorii původní lidské povahy, gnozeologii (epistemologii), axiologii (teorii hodnot), etiku a teorii historie.[22]

Historicko-politický ráz učení

Dušan Lužný uvádí, že eschatologie hraje v teologii Církve sjednocení významnou roli. Poslední dny a apokalypsu interpretuje symbolicky jako postupné zrání intuice, inteligence a duchovní síly. Dějiny jsou zde prezentovány jako drama protichůdných sil a neustálého boje mezi Bohem a Satanem. Bůh podle nauky církve v průběhu dějin opakovaně odděluje stranu představující Ábela od strany představující Kaina, kde Kain je vázán k Satanovi a Ábel je vázán k Bohu. Na základě této duality rozvíjí kniha Boží Princip tezi, podle níž je v dnešní době svět rozdělen na komunistický svět typu Kaina a demokratický svět typu Ábela. Světové názory jsou taktéž rozděleny. Světový názor typu Kaina je založen na zdůrazňování vnějších tužeb, kořeny má v helénismu, vzešel z renesance a rozvinul se přes osvícenství v ateismus a materialismus a vyvrcholil v marxistické ideologii, která se stala základem komunistického světa. Proti tomu světový názor typu Ábela hledá vnitřní hodnoty a orientuje člověka k hlubšímu hledání Boha. Kořeny má v hebraismu, rozvinul se v reformaci a vyústil ve zformování dnešního demokratického světa. Z této perspektivy interpretuje nauka Církve sjednocení také existenci tří světových válek, ideologickou válku mezi mezi komunismem a demokratickými zeměmi, nebo případ dnešního rozděleného Korejského poloostrova. Dle nauky církve musí vyvolený národ položit základy pro definitivní oddělení od Satana tak, jak tomu bylo v případě Prvního a Druhého Izraele. V Prvním Izraeli připravili Izraelité toto oddělení svým utrpením, které prožívali více než 400 let v Egyptě. Totéž platí pro utrpení křesťanů v rámci Římské říše. Jako třetí Izrael musel korejský národ trpět čtyřicet let pod koloniální nadvládou Japonska.[1]

Tradice

V úvodu Knihy tradic[23] autor uvádí, že reverend Mun, zakladatel Hnutí sjednocení, v mnoha projevech upozornil na důležitost dědictví a tradice pro každého člena a popisuje jednotlivé tradice:

  • Matching - výběr partnera dle fotografie reverendem Munem. Pro druhou generaci v církvi narozených dětí přebírají tuto úlohu rodiče.
  • Mezinárodní svaté svatby, nebo též Obřad požehnání (Blessing Ceremony) - svatební obřad většího počtu párů. Obřad je rozdělen na dvě části, Obřad svatého vína a Obřad svatého požehnání. Obřad je prováděn jak pro páry, které jsou vybrány matchingem, tak i pro dříve sezdané páry, nebo páry, které spolu již žijí a chtějí se vzít. Obřad není náhradou civilní svatby, která je věcí každého páru zvlášť. Od roku 1990 je možno se účastnit obřadu i pro nečleny Církve sjednocení. Počty párů sezdaných tímto způsobem mají vzrůstající tendenci (3, 33, 72, 124, 430, 43, 777, 1 800, 74, 118, 2 100, 6 500, 1 257, 1 267, 30 000[24]).
  • Svaté dny:[25]
    • Den Pravého Boha, (založen 1. ledna 1968) - do roku 2009 vždy 1. ledna, dále dle lunárního kalendáře - 14. února 2010
    • Den Pravých rodičů, (založen 1. března 1960 dle lunárního kalendáře) - 6. dubna 2008, 27. března 2009, 14. dubna 2010
    • Pravý den všech věcí, (založen 1. května 1963 dle lunárního kalendáře) - 4. června 2008, 24. května 2009, 12. června 2010
    • Den Deklarace věčného božího požehnání, (také Chil Il Jeol, Založen 1. července 1991) - do roku 2009 vždy 1. července, dále dle lunárního kalendáře - 16. srpna 2010
    • Den Deklarace říše kosmického sabatu pro rodiče nebe a země (také Chil Pal Jeol, založen 7. července 1997 dle lunárního kalendáře) - 7. srpna 2008, 26. srpna 2009, změna od roku 2010 dle lunárního kalendáře (7.7.) - 16. srpna 2010
    • Den Pravých dětí, (založen 1. října 1960 dle lunárního kalendáře) - 27. října 2008, 17. listopadu 2009, 3.listopadu 2010
    • Den založení Národa sjednoceného světa, (založen 3. října 1988) - do roku 2009 vždy 3. října, dále dle lunárního kalendáře - 8. listopadu 2010

Činnost

Podle Davida Václavíka je s Církví sjednocení spojeno mnoho různých aktivit, jak neziskových, tak podnikatelských. Církev nebo její řídící členové vlastní, řídí, nebo podporují projekty a organizace zapojené do dění v politice, kultuře, médiích, vzdělání, obchodu aj.[11] Vlastnictví podílů v obchodních společnostech vytváří Církvi sjednocení zisk.[26][27] Hnutí provozuje celosvětovou evangelizační činnost, zejména v USA (Ústředí ve Washingtonu, hlavní školicí centrum ve městě Tarrytown v New Yorku, USA) a Jižní Koreji; podle odhadů má zhruba 3 000 000 členů.[28] Podle webu unification.org se církev věnuje i podnikatelským a mimonáboženským činnostem (vědecké konference, kulturní výměna, různé společenské iniciativy).[29] Thomas Robbins uvádí, že mezi podnikatelské činnosti církve patří vlastnictví galerie umění, farmaceutická firma, firma na čistění koberců, tiskařská společnost, obchod s ženšenem, rybářský průmysl, korejské muniční továrny, The Washington Times a další noviny. Dále uvádí, že do dalších oblastí zájmu Církve sjednocení spadají též hotely, banky a noční kluby v Uruguayi.[30]

Církev sjednocení je jen jednou ze založených organizací Hnutí sjednocení. Zakladatel Církve sjednocení a členové Církve sjednocení založili množství dalších organizací:

Kritika a kontroverze

Podle Pavly Ondruškové je Církev sjednocení obviňována z totalitních praktik a ekonomického využívání členů.[31] Zbíral navíc uvádí, že byla též obviněna v souvislosti se silným antikomunismem z podpory pravicového extremismu (např. Národní fronty Jean-Marie Le Pena) a diskriminace žen. Zbíral také tvrdí, že mezi nejvýznačnější kritiky církve patří bývalá Munova snacha, která z hnutí vystoupila a nechala se s Munovým synem rozvést.[13]

Výboru Evropského parlamentu pro mládež, kulturu, vzdělání, informace a sport Církev sjednocení v roce 1984 obvinil, z toho že „rozbíjí rodiny“.[13]

Psycholožka a psychoterapeutka Tatiana Rusnáková tvrdí, že mnohé sekty a kulty používají mnoho krycích názvů. Často to bývá termín církev, což, podle ní, stěžuje jejich identifikaci. Jako typický příklad uvádí Moonovu sektu.[32]

Církev sjednocení je náboženství uznávané vládami mnoha zemí jako bona fide, a proto je v těchto zemích osvobozena od daně. V České republice vzhledem k Zákonu o církvích (3/2002 Sb.) žádný takový status neplatí.[33]

Kontroverze pojmenování

Označení Munisté,[31] Moonisté,[28] (anglicky Moonie)[34] používané vnějšími komentátory, členové této náboženské skupiny považují za urážlivé.[35][36] Obdobně problematické je označení Moonova sekta (anglicky Moon sect),[10][11][p 1][30][39][40][41][42][43][44][45][46][47][48][49] protože slovo sekta - sect má v anglickém jazyce převážně nepejorativní charakter, zatímco v češtině může být chápáno jako nadávka[50][51] a může mít (stejně jako slovo kult) v závislosti na mluvčím a kontextu negativní, pejorativní nebo ideologickou konotaci, jak argumentují například P. Repstad,[52] Z. Vojtíšek,[53] D. Zbíral[54] a B. van Driel a J.Richardson[55]

Obrácení a náboženská identita

Apologetik křesťanství a autor mnoha knih s antikultovní problematikou J. Isamu Yamamoto prezentuje pohled, že obracení k Munovu učení, tedy konverze, probíhá v následujících krocích:[10]

  1. Setkání - První kontakt má být obvykle učiněn pomocí dobře oblečených a upravených usměvavých mladých lidí ve věku přes dvacet let. Většinou mají působit na místech, kde se pohybuje větší množství lidí: vysoké školy,[56] nákupní centra, letiště, knihovny apod. Jejich cílem má být pozvání nových potenciálních členů do střediska, často na večeři, případně alespoň získání jejich telefonního čísla a jmen. Při večeři v středisku má být část stávajících členů rozptýlena mezi pozvané hosty a další jsou přiřazení ke konkrétním pozvaným. Řečník přednese připravenou přednášku. Potenciální členové mají být pozváni na seminář.[10]
  2. Seminář - Seminář má trvat 3, 7, 21 nebo 120 dní a konat se se buď v kostele, školícím středisku, na statku nebo ve venkovském útulku. Na semináři má panovat přísný řád (pevně dané časy pro jídlo, cvičení, přednášky atd.) a potenciální členové nemají nezůstávat ani chvíli o samotě. Mají být rozděleni do malých skupin, které mají svého vedoucího, který má mít nad děním naprostou kontrolu. Během semináře má být u potenciálních členů vytvářena potřeba, že musí někam pařit, touha být sám má být označována za projev strachu a odcizení. Přednášky mají být stále emocionálnější. Poté mají být návštevníci semináře vyzváni ke vstupu do hnutí. Člen církve, který se dané osobě věnoval nejvíce, na ni má naléhat, přemlouvat ji a úpěnlivě ji prosit (třeba i včetně pláče a slibování).[10]
  3. Indoktrinace - Po připojení k hnutí se od nového člena má očekávat, že během prvních dvou týdnů odevzdá veškerý svůj majetek hnutí. V nováčcích má být pěstována závislost na hnutí a nedůvěra k okolnímu světu. Má jim být vsugerováno, že kdo stojí mimo hnutí, má být pod vlivem Satana a ten že prý působí nejsilněji skrze ty nejbližší. Postupně má docházet k jejich odcizování, zejména ke ztrátě rodičů a nejbližších přátel. Členové církve mají údajně tvořit náhradní rodinu, ke které se jedinec má plně upnout.[57] Režim v komunách má být ještě přísnější, než během semináře; Církev údajně nedopřává členům dostatek spánku[13] (jen pět až šest hodin denně[10]). V tomto období mají být nováčkům sděleny podrobnější informace o Munovi a jeho skutcích. Mun má být nazýván jako Mistr nebo Otec, spolu s manželkou pak mají být nazýváni jako Dokonalí rodiče. V tuto dobu mají nováčci získávat peníze buď vyprošováním darů a prodejem květin nebo sladkostí, zároveň jim má být vštěpováno, že jakožto Boží děti mají právo obelhávat Satanovy děti (tj. okolní svět). Pokud je tou dobou nováček zesláblý (nemocí nebo únavou), má hnutí údajně tvrdit, že je jeho tělo napadeno Satanem, případně má být obviněn ze sobectví. Pokud se nováček pokusí odejít, má mu být údajně mu tvrzeno, že duchovně zemře a jeho těla se zmocní Satan.[10]

Psychologické a sociologické hodnocení

ikona
Tato část článku potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: doplnit wikiodkazy, doplnit články na ty osobnosti nebo alespoň stručné informace kdo jsou ti lidé co tvrzení předkládají, mnoho zbytečných vět, více strukturovat a oddělit jednotlivé myšlenky, chybí stručné shrnutí kdo ten názor podporuje a kdo odmítá, doplnit o nějaké pozitivní hodnocení (en:WP:UNDUE, Wikipedie:Příručka pro aplikaci NPOV) církve.

V souvislosti s Církví sjednocení se objevily zprávy o možném užití psychické manipulace nebo vymývání mozků členů (ačkoliv účinnost vymývání mozků není dokázaná). Například Zbíral uvádí, že komunitám bylo především vyčítáno, že lidem vymývají mozky, nedopřávají členům dostatek spánku a indoktrinují je. Podle něj není zřejmé, zda byly výčitky především ze strany antikultovních autorů oprávněné či nikoliv, ale od původních komunit bylo až na výjimky upuštěno a většina členů žije ve vlastních domech.[13] Diplomová práce Jan Nového považuje Munovce za typické představitele psychické manipulace svých členů velmi propracovanými způsoby a  čímž jsou, jak tvrdí, schopni ovládat široké masy veřejnosti.[57]Jak dále uvádí Yamamoto, někteří odborníci (konkrétně Bromley a Shupe) došli k závěru, že psychologické zneužívání nebylo v Církvi široce rozšířené a týkalo se jen některých komunit, zvláště komunity v Oaklandu v Kalifornii.[58] Podle něj k těmto případům docházelo především v 70. a v 80. letech 20. století.[59] Bývalý lídr oaklandské komunity a později prezident Církve sjednocení v USA Mose Durst později uznal, že docházelo k jistým chybám, aniž by se ale přímo vyjadřoval k otázce psychické manipulace nebo vymývání mozků: "Stala se řada chyb, ale žádná z nich nebyla zlomyslná, vypočítavá, nezákoná nebo záměrná".[60] Vůči teorii vymývání mozků existuje řada odborných výhrad. V rámci religionistických diskuzí se hovoří o tom, že jde o pojem, který nevhodně nahrazuje mnohem případnější pojem náboženské konverze a nebo socializace. Například autoři jako J.G. Melton, D. Lužný, J. Richardson a M. Introvigne vidí otázku vymývání mozků ve vztahu k ideologii antikultovního hnutí.[61][62][63] Jako problematickou vidí tuto teorii také Z. Vojtíšek.[64]

Organizační struktura

Některé pochybnosti ukazují na nenáboženský původ aktivit církve. Frederick Sontag prohlásil: „Jedna věc je jistá: církev (sjednocení) má opravdovou duchovní podstatu.“[65] Německý nejvyšší soud dospěl k podobnému závěru v řešení Schengenského zákazu.[66] Oproti tomu Robbins uvádí, že kvůli podnikatelským aktivitám církve má komplex Moonových organizací spíše korporátně-ekonomický, než náboženský charakter.[30]

B.A. Robinson v eseji o náboženské toleranci, kterou vydala Ontario Consultants, napsal: "Přeci jen existuje potenciální negativní stránka na členství ve Církvi sjednocení. Jejich kmenoví členové jsou rozhodnuti se podřídit silné disciplíně, což může vést k hluboké oddanosti církvi. Musí zůstat v celibátu před sňatkem, zdržet se alkoholu a kouření a pracovat dlouhé hodiny. Skupina se může stát celým jejich životem, zdrojem jejich náboženských, kulturních, společenských a dalších podpůrných sítí. Pokud přijdou o iluze kvůli nějakému aspektu církve, tato menšina neobvykle oddaných členů zjistí, že je velmi těžké opustit organizaci a vzdát se těchto podpůrných sítí. Když odejdou, zlobí se často na sebe a na církev a věří, že pravděpodobně promarnili roky svého života v rámci skupiny. Tento problém je společný pro všechny horlivé denominace, které vyžadují větší závazek vůči skupině, mezi jinými např. Svědkové Jehovovi, Mormoni, kněží a jeptišky v Římskokatolické církvi."[67]

Prohlášení za Mesiáše

David Václavík uvádí, že podle učení Církve existuje mnoho systematických doktrín a náznaků, které mají věřící přesvědčit, že reverend Mun je Třetím Adamem a tedy Mesiášem. Podle 'Božího principu' totiž Pán druhého Adventu přijde z Východu (tedy z Koreje) a jeho narození přibližně odpovídá Munovu narození. V roce 1992 reverend Son-mjong Moon prohlásili sebe a svou manželku Hak-ča Han Moon za mesiáše. Již dlouho před oficiálním potvrzením je členové Církve sjednocení oba za mesiáše považovali.[7][8][11] V dráze mesiáše má pokračovat zakladatelův syn Hyung Jin Moon.[68]

Financování aktivit církve

Kritici[kdo?] poukazují na nesrovnalosti v používání peněz. Zdůrazňují roli církve v Munově osobním obohacení.[69] Christopher Stewart popisuje tvrdí, že Munova rodinná situace je „luxusní a privilegovaná“[70] a Nansuk Hongová ji popisuje jako „marnotratnou“.[71][zdroj?]

Nansuk Hongová, bývalá Munova snacha a manželka Hjo-džin Muna (nejstaršího syna Muna a Hak-ča Han), která žila s Munovou rodinou 14 let, popisuje Církev sjednocení jako „hotovostní operaci“.[zdroj?] Zároveň zdůraznila, že probíhaly pochybné pohyby peněz, například: „Japonci neměli problém přinášet peníze do Spojených států; řekli celníkům, že jsou v Americe kvůli hazardním hrám v Atlantic City. Navíc mnoho obchodů církve bylo používáno pouze pro převod peněz, včetně několika japonských restaurací v New York City. Viděla jsem zásilky peněz z vedení církve, které šly přímo do trezoru ve skříni paní Munové.“[71][zdroj?]

Podle odpůrců církve v 90. letech 20. století, tisíce japonských seniorů tvrdily, že byly Munovými následovníky údajně podvodem připraveny o své celoživotní úspory.[72]Dle odpůrců církve byla církev v Japonsku roku 1997 předmětem vyšetřování podvodu. Následně byly na církvi údajně vysouzeny stovky milionů jenů, včetně 37,6 milionu jenů, jež musela církev zaplatit dvěma ženám, které byly předtím přinuceny darovat majetek církvi.[73][zdroj⁠?]

Hromadné svatby

Někteří lidé[kdo?] shledávají kontroverzním způsob konání obřadů tzv. požehnání do manželství (Blessing ceremony). Kritici, kteří církev viní ze sektářských praktik tvrdí, že hromadné svatby jsou důkazem, jak Mun svým stoupencům vymývá mozek, zatímco přívrženci církve si běžně nechávají partnera vybrat, protože jsou přesvědčení, že Mun má schopnost božských vnuknutí.[28] Mun si dává záležet na tom, aby tak vzniklá manželství byla rasové smíšená. Je to to, o čem sjednocení má být.[74] Mezirasové, mezinárodní a mezikulturní manželství je podle stoupenců církve nejlepší cestou ke světovému míru.[75] Mezirasová manželství mají být nástrojem boje církve proti rasismu a národním identitám, kterou jsou překážkou jí prosazovaného světového sjednocení.[76]

V Koreji byly hromadné svatby pořádané reverendem Munem zvláště kritizovány, protože tzv. „matchmaking“ a výběr partnera by měl být dle korejských tradic buď věcí každého člověka, nebo odpovědností rodičů, nikoliv cizí církve, nebo reverenda Muna.[zdroj?] V České republice působí jak hromadné svatby, tak i doporučování partnera velmi nezvykle a jsou předmětem kritiky.[zdroj?] Ve staré Koreji bývali mladí lidé dáváni dohromady dohazovači (anglicky „matchmaker“ - bez negativní konotace), kterým byla většinou stará žena v jejich vesnici. Mnoho dnes starých Korejců si pamatuje, že v den svatby potkali svého partnera podruhé, nebo také poprvé v životě.[77]

Robert Epstein, na tiskové konferenci k události Why Arranged Marriages Work konané 12. března 2012 v New Yorku uvedl, že jeho výzkum prováděný od roku 2003 naznačuje, že domluvená manželství v Církvi sjednocení fungují stejně jako dohodnuté sňatky v jiných kulturách a jistě mnohem lépe než je průměr ve Spojených státech.[78][79][80]

Omezení pohybu lídrů církve v Schengenském prostoru

Manželé Munovi byli od roku 1996 na seznamu Schengenského informačního systému. Následkem toho jim byl zamezen vstup do některých západoevropských zemí. Důvodem zákazu bylo dle sdělení soudu: „Celosvětové šíření totalitární teokracie pod korejským vlivem, která se staví proti německé demokracii, podkopávání rodiny tím, že mladí dospělí lidé opouštějí své rodiče a obětují se Církvi sjednocení a vytváření špatného vlivu na mládež pomocí manipulace mysli a vymývání mozků (brainwashingu)“. Představitelé církve označili obvinění za nepodložená a tento krok za porušení náboženské svobody, jelikož německá vláda prý takto zneužila Schengenský seznam k zastavení šíření církve.[81] Po 11 letech, 11.listopadu 2006 německý nejvyšší soud zákaz zrušil a prohlásil: „Musí být náležitě zváženo, že v souladu s Schengenskou smlouvou zápis do seznamu současně znamená existenci nebezpečí pro veřejnou bezpečnost. Není zřejmé, že návštěva manželů Munových by mohla způsobit takové nebezpečí, které by ospravedlňovalo další setrvání manželů Munových na seznamu.“[66]

Vztahy s jinými náboženstvími

Judaismus a křesťanství

ikona
Tato část článku potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: Neúplné. Z odstavce tím jak začíná a jak končí vzniká mylný dojem, že nějaký antisemitismus a antikřestanství v CS opravdu existuje. Je třeba značně rozšířit o např. mírové iniciativy MEPI v Palestině a Izraeli a další.

American Jewish Committee (AJC, volně přeloženo jako Americký židovský výbor) vydal v roce 1976 zprávu rabína A. Jamese Rubina o antisemitismu, kde se tvrdí, že Boží princip obsahuje „pejorativní jazyk, stereotypní zobrazení a obvinění z kolektivního hříchu a viny“.[82] Ve společné tiskové konferenci AJC a představitelů katolické a protestantské církve účastníci diskuze uvedli, že text „obsahuje více než 125 anti-Židovských odkazů“. Účastníci konstatovali, že Munovo dílo a názory v něm obsažené považují za „antisemitské a protikřesťanské postoje“ a vyzvali ho ke „komplexnímu a systematickému odstranění“ takových odkazů v Božím principu jako důkazu jeho dobré vůle.[83]

V roce 1977 vydala Církev sjednocení vyvrácení této zprávy ve kterém tvrdí, že nebyla ani ucelená ani smířlivá, ale spíše měla „nenávistný tón“ a byla naplněná „povrchními obviněními“. Církev popřela, že Boží princip učí antisemitismus a poukázala na 17 konkrétních obvinění ze zprávy AJC, které měly být pokroucením učení církve a zastřením reálného obsahu, nebo že tyto části byly přesným shrnutím židovského Písma nebo částí Nového zákona.[84]

V roce 1984 Mose Durst, prezident Církve sjednocení v USA a sám konvertita z judaismu,[85] řekl, že židovská komunita byla „nenávistná“ v důsledku růstu Církve sjednocení a přisoudil vinu oběma: Židovské komunitě kvůli „nejistotě“ a Církvi sjednocení kvůli „mladické horlivosti a neznalosti“. Rudin, v té době ředitel národních mezinábožensých záležitostí AJC, řekl, že Durstovy poznámky byly nepřesné a nespravedlivé, protože „slovo ‚nenávistný‘ je příkré“.[86]

Roku 1989 vůdci Církve sjednocení Peter Ross a Andrew Wilson vydali Pokyny pro členy Církve sjednocení ve vztahu k židovskému národu, kde uvádí, že v „minulosti došlo k vážným neodrozuměním mezi Judaismem a Církví sjednocení. Za účelem objasnění těchto obtíží a pro vedení členů Církve sjednocení v jejich vztazích s Židy, Církev sjednocení navrhuje následující pokyny.“ Dále následovalo devět směrnic a závěr.[87]

Munovo prohlášení o tom, že oběti holokaustu platí za ukřižování Ježíše, jsou hlášena z celé řady zdrojů, včetně oficiálního záznamu Parlamentu Spojeného království.[88] Někteří komentátoři, včetně sociologa a odborníka na nová nábožeská hnutí Davida G. Bromleyho, naznačují, že tato prohlášení jsou důvodem pro to, aby byla Církev sjednocení „považována za antisemitskou“.[89][90]

Ostatní

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Sexuální chování věřících

Mesiáš Církve sjednocení Mun opakovaně zdůrazňuje preferenci pro manželství mezi muži a ženami. Religionista Robinson uvádí, že je rozumné očekávat, že při takovém důrazu na mužsko–ženský sex jako na jediný platný model a heterosexuální manželství jako na jediný ideál, že má Církev sjednocení velmi negativní názory na homosexuální chování. V praxi Církve sjednocení se to projevuje následujícími postoji:[91]

  • Aktivně homosexuální osoby nejsou přijímány za členy.
  • Aktivně homosexuální osoby mají zakázaný vstup na obřady.
  • Považují homosexuální chování za deviaci od na Boha orientované rodiny.
  • Většina církevních vůdců žije v heterosexuálním manželství a mají stabilní rodiny.
  • Členové církve jsou učeni, aby nenáviděli hřích (aktivní homosexuální chování), ale milovali hříšníka (neměli předsudky o člověku kvůli tomu jak jedná).

Mun se ostře vyslovil proti homosexuálním aktivitám. V rozhovorech se členy církve přirovnal homosexuály ke „špinavým hnůj pojídajícím psům“[92] a prorokoval, že „gayové budou eliminováni“ v „očistě nařízené Bohem“. Tyto výroky byly kritizovány skupinami bojujícími za práva gayů.[91]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Anglický originál knihy A Guide to Cults and New Religions vydaný v roce 1983 pojem Moonova sekta (angl. Moon's sect) nepoužívá. Používá pojem the Moonies. Slovní spojení Moonova sekta se objevilo v českém překladu M. Koldinského.[37][38]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Unification Church na anglické (zjednodušené) Wikipedii a Unification Church na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g Dušan Lužný, Nová náboženská hnutí - http://www.oleweb.net/nnh/moon.htm
  2. ↑ 'Boží Princip', kniha od Son-mjong Muna, Federace rodin za mír ve světě, 2009, české vydání 1998
  3. ↑ Introduction to The Divine Principle (Unification Church)
  4. ↑ The Divine Principle (book by Moon) -- Britannica Online Encyclopedia
  5. ↑ About.com, UC fact sheet
  6. ↑ Adherents.com, Unification Church numbers, membership and geography data
  7. ↑ a b c d e Unification Church and the Moonies – ReligionFacts
  8. ↑ a b Unification Church in South Korea has mass wedding of 2,500 marriages, London Daily Mail, 24. 3. 2012
  9. ↑ Moon's sons taking over Unification Church, NBCNews.com
  10. ↑ a b c d e f g ENROTH, Ronald; YAMAMOTO, J. Isamu. Průvodce sektami a novými náboženstvími. Překlad Milan Koldinský. Praha: Návrat domů, 1994. 181 s. ISBN 80-85495-29-5. Kapitola Církev sjednocení (Moonova sekta), s. 129-146. 
  11. ↑ a b c d e f g h i VÁCLAVÍK, David. Náboženství a moderní česká společnost. [s.l.]: Grada Publishing, 10. 11. 2009. 248 s. ISBN 978-80-247-2468-3. S. 180. 
  12. ↑ Sun Myong Moon, the early years ISBN 0-9531637-0-9 - Česky vyšlo v roce 2001, Son-mjong Mun, rané období, ISBN 80-901017-3-9
  13. ↑ a b c d e f David Zbíral, Stručný úvod do problematiky nových náboženských hnutí, http://www.david-zbiral.cz/NNHuvod.htm#_Toc151661451
  14. ↑ Mission Butterfly - Pioneers Behind the Iron Curtain, HSA Publications - http://www.hsabooks.com/books/mission-butterfly
  15. ↑ Thomas G. Walsh, "Spring" in Prague, 10. července 2006
  16. ↑ Wolfgang Schawaller, List of Passed Away Members, 1. listopadu 2007
  17. ↑ http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/3D00462B10/$File/4032060119.pdf
  18. ↑ http://www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_podle_nabozenske_viry_podle_kraju_podrobne_udaje/$File/sldb_podrobna_vira.xls
  19. ↑ http://web.archive.org/web/20100129180951/http://vit.p.sweb.cz/streva/mooniste.html
  20. ↑ Masarykova univerzita v Brně, předmět RLB13 Církev sjednocení, podzim 2009
  21. ↑ Fredrick Sontag, Sun Myung Moon and the Unification Church, Abingdon 1977, str. 102-105 ISBN 0-687-40622-6
  22. ↑ Research Institute for the Integration of World Thought, An introduction to the thought of Sun Myung Moon : unification thought and v.o.c. theory, zkrácené vydání, ISBN 1-931166-17-X - 1. vydání (Unification Thought) dostupné online
  23. ↑ Book of traditions, Chung Hwan Kwak - http://www.unification.net/tradition/
  24. ↑ Význam Obřadu požehnání a počty sezdaných párů - http://www.tparents.org/Library/Unification/Topics/U-Stuff/BLSS-HST.htm
  25. ↑ Unification Church Calendars
  26. ↑ http://www.newdaily.co.kr/news/article.html?no=85051
  27. ↑ http://www.yonhapnews.co.kr/economy/2011/07/08/0302000000AKR20110708047700008.HTML
  28. ↑ a b c AP. Desetitisíce moonistů se vzaly při masové svatbě. Týden.cz [online]. 2009-10-14 [cit. 2011-11-24]. Dostupné online. 
  29. ↑ Projekty Církve sjednocení via archive.org
  30. ↑ a b c ROBBINS, Thomas. Government Regulatory Powers and Church Autonomy: Deviant Groups as Test Cases. Journal for the Scientific Study of Religion. Září 1985, roč. 24, čís. 3, s. 237-252. ISSN 0021-8294. 
  31. ↑ a b ONDRUŠKOVÁ, Pavla. V Kuřimi je náboženství jen zástěrka, tvrdí odborník na sekty. iDNES.cz [online]. 2008-02-27 [cit. 2011-11-24]. Dostupné online. 
  32. ↑ ZÁVISLOSŤ OD PSYCHOMANIPULATÍVNYCH SKUPÍN – SIEKT, KULTOV - Sociálna prevencia - PREVENCIA NELÁTKOVÝCH NÁVYKOVÝCH CHORÔB, INFORMAČČNO-VZDELÁVACÍ BULLETIN REZORTU KULTÚRY, strana 23 ISSN 1336-967, 1/2008 (slovensky)
  33. ↑ Úplné znění zákona o církvích č. 3/2002 Sb., zakony-online.cz
  34. ↑ Oxford English Dictionary
  35. ↑ VON DEHSEN, Christian D. Philosophers and Religious Leaders. [s.l.]: Greenwood, 1999. ISBN 1573561525. S. 136. 
  36. ↑ JENKINS, Philip. Mystics and Messiahs: Cults and New Religions in American History. [s.l.]: Oxford University Press, 2000. ISBN 0195127447. S. 28, 200. 
  37. ↑ Viz The Southern Nazarene University. Enroth Roland and others [online]. www.encore.snu.edu [cit. 2012-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Databáze knih. Enroth Ronald: Průvodce sektami a novými náboženstvími [online]. www.datebazeknih.cz, 20-03-2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné online. 
  39. ↑ MÜHLPACHR, Pavel. Sociopatologie. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 194 s. ISBN 978-80-210-4550-7. Kapitola Typologie sekt, s. 107. 
  40. ↑ BUDIL, Ivo. Čarodějnictví a luciferismus [online]. Český rozhlas, 2002-07-04 [cit. 2012-01-08]. Dostupné online. 
  41. ↑ Moonova sekta nedostane pokutu za necertifikované „prípitky vernosti“
  42. ↑ Průvodce sektami a novými náboženstvími / Ronald Enroth ; překlad Milan Koldinský. -- [2. vyd.]. -- Praha : Návrat domů, 1995. -- 179 s. ISBN 80-85495-29-5
  43. ↑ FENOMÉN NÁBOŽENSKÝCH SIEKT V SPOLOČNOSTI A CHARAKTERISTIKA CIRKVI ZJEDNOTENIA
  44. ↑ LUCA, Nathalie. After the Moon sect: South Korea and indoctrination through the sacred game of football. CNRS info [online]. Březen 2002 [cit. 2012-03-16]. Čís. 400. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ PEAR, Robert. U.S. STOPS AIDE TO MOON SECT. The New York Times. 1981-07-09, s. 18. Náhled článku. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  46. ↑ ROBBINS, Thomas. Constructing Cultist “Mind Control”. Sociology of Religion. 1984, roč. 45, čís. 3, s. 241-256. ISSN 1069-4404. DOI 10.2307/3711480. 
  47. ↑ ANTHONY, Dick; ROBBINS, Thomas. Spiritual innovation and the crisis of American civil religion. Daedalus. 1982, roč. 111, čís. 1, s. 215-234. ISSN 0011-5266. 
  48. ↑ ROBBINS, Thomas. Nuts, Sluts, and Converts: Studying Religious Groups as Social Problems: A Comment. SA: Sociological Analysis. 1985, roč. 46, čís. 2, s. 171-178. ISSN 0038-0210. 
  49. ↑ ROY, Olivier. Religious Revivals as a Product and Tool of Globalization. Quaderni di Relazioni Internazionali. Duben 2010, čís. 12, s. 22-34. ISSN 1125-9663. 
  50. ↑ Co se slovem sekta, Vojtíšek Zdeněk, Dingir.cz
  51. ↑ Definice termínů: Kulty, Sekty, Denominace, ReligiousTolerance.org
  52. ↑ FURSETH, Inger; REPSTAD, Pal. An Introduction to Sociology of Religion: Classical and Contemporary Perspectives. Aldershot-Burlington: Ashgate Publishing, 2006. 252 s. ISBN 978-0-7546-5653-1. S. 133. (anglicky) 
  53. ↑ VOJTÍŠEK, Zdeněk. Co se slovem sekta. Dingir. Časopis o současné náboženské scéně. 2004, roč. 7, čís. 4, s. 113-114. Dostupné online. ISSN 1212-1371.  Dále jen [Vojtíšek 2004].
  54. ↑ Osobní stránky Davida Zbírala. Nová náboženská hnutí (stručný úvod) [online]. www-david-sbíral.cz, 11-04-2007 [cit. 2012-03-06]. Dostupné online. 
  55. ↑ VAN DRIEL, Barend, Richardson James T. Research Note: Categorization of New Religious Movements in American Print Media. Sociological Analysis. 1988, roč. 49, čís. 2, s. 171-183:175,177. 
  56. ↑ OPATRNÝ, Aleš. Sekty a destruktivní kulty u nás. Teologické texty. 2002, roč. 2002, čís. 2. Dostupné online [cit. 2012-01-08]. ISSN 0862-6944. 
  57. ↑ a b NOVÝ, Jan. Církve, náboženství a sekty v České republice. Vedoucí Tomáš Dvořáček. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra sociální pedagogiky, 2007. 100 s. Kapitola Církev sjednocení, s. 37. Diplomová práce. 
  58. ↑ YAMAMOTO, Isami. Unification Church. Grand Rapids: Zondervan, 1994. 85 s. ISBN 0-310-70381-6. S. 13. (anglicky) 
  59. ↑ Yamamoto 1994:13
  60. ↑ Yamamoto 1993: 16.
  61. ↑ LUŽNÝ, Dušan. Antikultovní hnutí. Otázka nebezpečnosti nových náboženských hnutí a metody akademického studia náboženství. [Revue pro religionistiku]. 1996, roč. 4, čís. 1, s. 17-36:29. Dostupné online. ISSN 1210-3640. 
  62. ↑ MELTON, J. Gordon. Anti-cultists in the United States. In: WILSON, Bryan R. New Religious Movements: Challenge and Response. London-New York: Routledge, 1999. ISBN 0-415-20049-0. Kapitola 11, s. 213-233. (anglicky)
  63. ↑ RICHARDSON, James T., Introvigne Massimo. "Brainwashing" Theories in European parliemantary and Administrative Reports on "Cults" and "Sects". [for Scientific Study of Religion]. 2001, roč. 40, čís. 2, s. 143–168. Dostupné online. ISSN 1468-5906. 
  64. ↑ Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů. Zdeněk Vojtíšek: Sekta, slovníkové heslo [online]. Sekty.cz [cit. 2012-02-27]. Dostupné online. 
  65. ↑ Frederick Sontag, Sun Myung Moon and the Unification Church, Abingdon Press, 1977
  66. ↑ a b German Supreme Court Overturns Ban - http://www.eworldwire.com/pressreleases/15917
  67. ↑ B.A. Robinson, The Unification Church founded by Rev. Sun Myung Moon, Ontario Consultants on Religious Tolerance, 20. dubna 2009
  68. ↑ Hyung Jin Moon - Meet the new Moonie messiah
  69. ↑ Příklad kritiky je třeba Cults, Deprogrammers, and the Necessity Defense, Michigan Law Review, ročník 80, č. 2 (prosinec 1981), s. 271-311
  70. ↑ STEWART, Christopher S. Money, Guns, and God [online]. Conde Nast Portfolio, 2007-10 [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  71. ↑ a b Hong, Nansuk. (1998). In the Shadow of the Moons: My Life in the Reverend Sun Myung Moon's Family. Little, Brown. (ISBN 0-316-34816-3).
  72. ↑ The Activities of the Unification Church in Japan
  73. ↑ Judgements handled down by court in Japan
  74. ↑ Life In The Unification Church Part 4 - A Wedding At Madison Square Garde
  75. ↑ Big wedding: 20,000 gather for mass nuptials
  76. ↑ Rev. Moon's Unification Church Pushing Interracial Marriage To End Racism. The Evening Independent - Mar 13, 1981
  77. ↑ Choe Sang-Hun, Korean matchmaking tradition goes high-tech, The New York Times - Asia Pacific, 5. června 2007
  78. ↑ International Educational Foundation, [Track Record of Unificationist Marriages Discussed at Press Event], 15. března 2012
  79. ↑ States News Service, Why arranged marriages work: An interview with Dr. Robert Epstein. (Interview), 24. dubna 2012, dostupné online HighBeam Research: http://www.highbeam.com/doc/1G1-277394254.html
  80. ↑ Golden KARRIS, Unification Church arranged marriages surprisingly strong, Wateloo Daily Courier, 20. dubna 2012
  81. ↑ ICRF White Paper, The Schengen Treaty and the Case of Rev. and Mrs. Sun Myung Moon
  82. ↑ Rudin, A. James, 1978 A View of the Unification Church, archivy American Jewish Committee
  83. ↑ Sun Myung Moon Is Criticized by Religious Leaders; Jewish Patrons Enraged, David F. White, New York Times, 29. prosinec 1976
  84. ↑ Response to A. James Rudin's Report, Unification Church Department of Public Affairs, Daniel C. Holdgeiwe, Johnny Sonneborn, březen 1977
  85. ↑ Religion: Sun Myung Moon's Goodwill Blitz. Time. 1985-04-22. Dostupné online. 
  86. ↑ Unification Church seen as persecuted, The Milwaukee Sentinel, 1984-09-15, s. 4
  87. ↑ Guidelines for Members of The Unification Church in Relations with the Jewish People, Peter Ross and Andrew Wilson, 1989-03-15
  88. ↑ Do těchto zdrojů patří:
    • Jewish currents, č. 30, 1976, s. 5
    • Parliamentary debates: Official report, Great Britain. Parliament. House of Commons, 1977-02-23, č. 926 s. 1593 The Unification Church (Hansard, 23 February 1977)
    • Religious education, č. 73, 1978, s. 356
    • Cults in America: programmed for paradise‎, Willa Appel, 1983, s. 171
    • Anti-cult movements in cross-cultural perspective, Anson D. Shupe, David G. Bromley, 1994, s. 42
    • Feher, Shoshanah. Passing over Easter: constructing the boundaries of Messianic Judaism, Rowman Altamira, 1998, s. 36.
    • Heartbreak and Rage: Ten Years Under Sun Myung Moon, Gordon Neufeld, 2002, s. 173
    • Sun Myung Moon forms new political party to merge divided Koreas, Church & State, 2003-05-01
    • Bad Moon on the rise, John Gorenfeld, Salon Magazine, 2003-09-24
    • False dawn, Lee Penn, 2004, s. 121
  89. ↑ Anson D. Shupe, David G. Bromley. Anti-cult movements in cross-cultural perspective, 1994, s. 42
  90. ↑ Feher, Shoshanah. Passing over Easter: constructing the boundaries of Messianic Judaism, Rowman Altamira, 1998, s. 36.
  91. ↑ a b B. A. Robinson, The Unification Church and Homosexuality, Ontario Consultants on Religious Tolerance, 2005-01-08, cit. 2012-01-14
  92. ↑ The Family Federation for Cosmic Peace and Unification and the Cosmic Era of Blessed Family, 1997-05-04, cit. 2012-01-14

Související články

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Církev Sjednocení na Wikimedia Commons

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Církev_sjednocení&oldid=8889221“