Národní sdružení (Francie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Národní fronta (Francie))
Jump to navigation Jump to search
Národní sdružení
Rassemblement national
Zkratka RN
Datum založení duben 1972
Předseda Le Pen, Marine-9586.jpg
Marine Le Penová
Sídlo 76-78 rue des Suisses, 92000 Nanterre
Ideologie francouzský nacionalismus
euroskepticismus
protekcionismus
tradicionalismus
Politická pozice pravice[1][2][3][4]krajní pravice[5][6][7]
Evropská strana Hnutí pro Evropu národů a svobody
Politická skupina EP Evropa národů a svobody
Počet členů 51 551 (2015)
Barvy modrá, bílá a červená
Zisk mandátů ve volbách
Národní shromáždění
2 / 577
Senát
2 / 348
Evropský parlament
23 / 74
Regionální rada
358 / 1758
Oficiální web
www.rassemblementnational.fr/

Národní sdružení (francouzsky Rassemblement national, zkratka RN, do roku 2018 Národní fronta) je francouzská nacionalistická strana vzniklá v říjnu 1972, vedená od roku 2011 Marine Le Penovou, dcerou bývalého předsedy Jean-Marie Le Pena. Původní název strany zněl Front national pour l'unité française (Národní fronta za francouzskou jednotu).

Politická platforma[editovat | editovat zdroj]

Národní fronta na začátku byla populistickou stranou. Původně sdružovala různorodé skupiny od radikálních katolíků, neopohanů a rasistů. Právě antisemitismus odrazoval většinu francouzské populace a Jean-Marie Le Pen byl odsouzen za trivializování holocaustu.

Pod vedením Marine Le Pen se strana distancovala od rasismu a naopak podporuje Izrael. Z pravicové politiky nízkých daní se přeorientovala na levicovou politiku silného státu podporujícího sociální zabezpečení, který má být dle nacionalistické ideologie určen pouze tzv. "pravým Francouzům" a chránit je před globalizací. Její program obsahuje tyto cíle:

  • Omezení imigrace
  • Návrat k tradičním hodnotám: zakázat potraty, podporovat místní tradiční kulturu
  • Větší nezávislost na Evropské unii a dalších mezinárodních organizacích
  • Stanovení tarifů nebo jiná ochranářská opatření před levným dovozem
  • Obnovení trestu smrti, zejména pro teroristy, vrahy a překupníky drog
  • Zrušení dvojího občanství
  • Nižší daně
  • Zastavení výstavby mešit

Strana se staví proti imigraci, a to především proti muslimské imigraci ze severní a západní Afriky a Středního východu. V prezidentských volbách 1995, Jean-Marie Le Pen navrhoval "vrátit tři milionů Neevropanů z Francie humánními a důstojnými prostředky".

Evropské záležitosti[editovat | editovat zdroj]

Národní fronty byl také jedna z několika stran, která podpořila odmítnutí evropské ústavy z roku 2005. FN je předním členem Euronatu, který sdružuje evropské nacionalistické strany. V Evropském parlamentu byla FN do roku 2007 nezařazená, když se jí podařilo vytvořit alianci s ostatními euroskeptickými a nacionalistickými stranami, čímž dosáhla minimálního počtů poslanců nezbytných k vytvoření evropské skupiny s názvem Identita, tradice, suverenita pod vedením člena FN Bruna Gollnische. Identita, tradice a suverenita však zanikla v listopadu 2007, po zběhnutí Strany velkého Rumunska. Strana je nyní členem uskupení Evropa národů a svobody.

"Le Pen, lid, Francie", První máj 2007 v Paříži

Volby[editovat | editovat zdroj]

Volby do Národního shromáždění[editovat | editovat zdroj]

Jean-Marie Le Pen, dlouholetý předseda této strany
Volby I. kolo II. kolo Počet
mandátů
Počet hlasů Hlasy v % Počet hlasů Hlasy v %
1978 82 743 0,3 0
1981 44 414 0,2 0
1986 2 705 336 9,7 35
1988 2 359 528 9,7 1
1993 3 152 543 13,8 1 168 160 5,1 0
1997 3 800 785 14,95 1 434 854 5,7 1
2002 2 862 960 11,3 393 205 1,85 0
2007 1 116 136 4,29 17 107 0,08 0
2012 3 528 373 13,6 842 684 3,66 2

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

Politička Marion Maréchal-Le Penová, vnučka Jeana-Maríi Le Pena, členka Národní fronty
Volby Kandidát I. kolo II. kolo
Počet hlasů Hlasy v % Počet hlasů Hlasy v %
1974 Jean-Marie Le Pen 190 921 0,8
1981
1988 Jean-Marie Le Pen 4 376 742 14,5
1995 Jean-Marie Le Pen 4 571 138 15,0
2002 Jean-Marie Le Pen 4 805 307 16,86 5 525 906 17,79
2007 Jean-Marie Le Pen 3 835 029 10,44
2012 Marine Le Penová 6 421 426 17,90

Francouzské regionální volby[editovat | editovat zdroj]

Volby I. kolo II. kolo Počet
mandátů
Počet hlasů Hlasy v % Počet hlasů Hlasy v %
2004 3 564 059 14,70 3 199 392 12,38 156
2010 2 223 800 11,42 1 943 307 9,17 118
2015 6 018 672 27,73 6 820 147 27,10 358

Volby do Evropského parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů
1984 2 210 334 11,0 10
1989 2 121 836 11,8 10
1994 2 050 086 10,5 11
1999 1 005 225 5,7 5
2004 1 684 868 9,8 7
2009 1 091 681 6,3 4
2014 4 711 339 24,9 24

Vedení strany[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. "Victory for France's conservatives in local elections", Deutsche Welle, 30-03-2015. Ověřeno k 28-02-2017. 
  2. "E.U. Faces Its Next Big Test as France’s Election Looms", 17-12-2016. Ověřeno k 28-02-2017. 
  3. "Le Pen Family Drama Splits France's Far Right National Front Party", 19-08-2015. Ověřeno k 28-02-2017. 
  4. TAYLOR, Kyle. Europeans favoring right-wing populist parties are more positive on Putin [online]. Pew Research Center, 24-01-2017 [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Mondon, A., 2015. "The French secular hypocrisy: the extreme right, the Republic and the battle for hegemony." Patterns of Prejudice, 49 (4), ss. 392–413.
  6. Anthony M. Messina (2015). "The political and policy impacts of extreme right parties in time and context." Ethnic and Racial Studies 2015; 38: 1355.
  7. Van, Sonia."France – A Guide to Europe's Right-Wing Parties and Extremist Groups", 29-07-2011. Ověřeno k 23-02-2016. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]