Český Rudolec: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 2. 4. 2009, 02:13

Obec Český Rudolec se nachází v okrese Jindřichův Hradec, kraj Jihočeský. Větší obec dříve s německým obyvatelstvem, po vzniku Československa v roce 1918 se silnou českou menšinou. Po osvobození v roce 1945 a odsunu sudetských Němců zde žije české obyvatelstvo. Sídlem obce je vesnice Český Rudolec, k obci patří dalších 9 vesnic a osad. Ke dni 31. 12. 2007 žilo v obci, včetně místních částí, 967 obyvatel. Leží 8,5 km severozápadně od Slavonic v nadmořské výšce 511 m v Rudoleckém průlomu Javořické vrchoviny. Obec vznikla na soutoku Bolíkovského potoka, který je pravým přítokem Moravské Dyje, s potokem Radíkovským. U zámku a na Radíkovském potoce byly založeny rybníky. Ve vesnici Český Rudolec je v současné době 170 domů obydlených z větší časti trvale bydlícími obyvateli.

Historie

První písemná zmínka o vsi je z roku 1343. Až do roku 1849 byla ves vždy sídlem panství. Podle vceňovacího operátu žilo v roce 1843 ve vesnici 547 obyvatel v 83 domech a 128 domácnostech. Desátky byly odváděny panství Český Rudolec a faře ve Slavonicích. Na katastru vsi byl vrchnostenský dvůr. Na týdenní pondělní trhy se jezdilo z Českého Rudolce do Slavonic.

Český Rudolec byl před první světovou válkou jako sídlo velkostatku významným zemědělským střediskem dačického politického okresu. Zemědělství tvořilo ostatně páteř celého regionu, ve kterém se jen velmi pomalu a obtížně prosazovaly průmyslové podniky. Na přelomu století patřilo ke zdejšímu velkostatku majitele Reinharda Picchioniho pět dvorů, lihovar, dva mlýny s pilou a jedna samostatná pila. Velkostatek tak patřil k největším a nejrozvinutějším v celém okrese. Obec byla ektrifikována připojením na síť ZME Brno v roce 1932.

Tvrz a zámek

Jistým symbolem obce je zdejší zámek, dnes již polorozpadlý. První přímá zpráva o tvrzi v Rudolci, vzpomínaném roku 1343 v souvislosti s místním farním kostelem, je z roku 1353; tehdy náležela vladykům z Rudolce. V roce 1406 ji předal markrabě Jošt Vilémovi z Miličína a přitom zbavil zboží lenního závazku. V roce 1446 přepustil Beneš z Miličína Rudolec spolu s Lidéřovicemi, Markvarcem, Radíkovem, Klenovou (zaniklá), Kadolcem, Leštnicí (zaniklá), Lipnicí a Němčicemi Janu Crhovi z Dolan. Jako další majitelé Rudolce se uvádějí Václav z Maříže (1464) a Jan z Osečan, který ji vyženil roku 1499.

Po jeho smrti přešla tvrz v rámci příbuzenských svazků v polovině 16. století na Hodické z Hodic, kteří ji přestavěli renesančně. V roce 1630 prodala Kateřina z Hodic Rudolec s tvrzí a některými dalšími statky moravskému císařskému hejtmanu Ferrantu Coquiovi. Majitelé se pak střídali v rychlém sledu.

Ještě na konci 17. století – za Trautsohnů – byla rudolecká tvrz přestavěna barokně.

V roce 1860 ji zničil velký požár a to se stalo impulsem pro přestavbu objektu ve stylu tudorovské novogotiky. Majitelem velkostatku byl tehdy Angelo Picchioni, který sám vypracoval plán přestavby. Od druhé světové války zámek chátrá, i když ještě v 70. letech byla opravena střecha.

Škola

První zmínka o škole je z roku 1670, ale ta uvádí, že "je zpustlá a bez učitele, stojí u hřbitova a je bez střechy". V roce 1749 tato škola i s farou vyhořela. Nová budova byla vystavěna v roce 1756. Teprve v roce 1788 však byla jednotřídní škola ve vesnici opět zřízena. V roce 1878 byla postavena nová školní budova a škola rozšířena na dvoutřídní. Do Českého Rudolce byly původně přiškoleny obce Markvarec, Lipnice a Horní Radíkov, od roku 1804 i osada Nová Ves. Po vzniku Československa byla pro žáky české menšiny zřízena v roce 1920 česká jednotřídní obecná menšinová škola. V polovině 20. let 20. století byla postavena nová čtyřtřídní česká měštanská škola, která zde působila do roku 1938, kdy po okupaci pohraničí nacistickým Německem bylo české školství zrušeno. Česká měšťanka byla přeložena do Heřmanče a budova byla zabrána pro německou měšťanku a další německé instituce. Budova byla v květnu 1945 poškozena, když zde byl umístěn lazaret německého zajateckého tábora. České školství v obecné a měšťanské škole bylo obnoveno po osvobození v roce 1945. Základní škola s ročníky 1. až 9. je zde dodnes.

Pamětihodnosti

Zámek Český Rudolec, tzv. Malá Hluboká
Kostel svatého Jana Křtitele
Kaple svatého Kříže na hřbitově
Náhrobní litinové desky a kříže z Bolíkovských železáren.
Boží muka u cesty do Slavonic
Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1736 na návsi
Jednopatrová budova bývalého renesančního pivovaru čp. 77
Obec je uvedena na Komenského mapě Moravy z roku 1627
U kostela čtyři lípy srdčité ve stáří přes 350 let

Části obce

Šablona:Obec Český Rudolec

Šablona:Pahýl - Česko

Obrázky, zvuky či videa k tématu Český Rudolec na Wikimedia Commons

Šablona:OBV Šablona:OBZ

@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 | země = [[Morava]]
 | výměra = 49,22
-| obyvatelé = 990
+| obyvatelé = 967
-| obyv.datum = 3.&nbsp;7.&nbsp;2006
+| obyv.datum = 31.&nbsp;12.&nbsp;2007
 | zem.šíř = 49° 3’ 56’’
 | zem.dél = 15° 19’ 12’’
@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 | úř.web =
 | email = crudolec@dac.cz
-| starosta = Mgr. František Thüringer
+| starosta = Antonín Doležal
+| foto = File:Kostel sv. Jana Křtitele Rudolec.JPG
-| foto =
-| popisek.foto =
+| popisek.foto = Kostel sv. Jana Křtitele
 | znak =
 | vlajka =
@@ Řádek 32: / Řádek 32: @@
 }}
-Obec '''Český Rudolec''' se nachází v okrese [[Okres Jindřichův Hradec|Jindřichův Hradec]], kraj [[Jihočeský kraj|Jihočeský]].
+{{Geo dms|49|04|06|N|s|15|19|27|E|v|type:city(8000)_region:CZ_scale:1000}}
-Ke dni 3.&nbsp;7.&nbsp;[[2006]] zde žilo 990 obyvatel. Sídlem obce je vesnice Český Rudolec, k obci patří dalších 9 vesnic a osad.
+Obec '''Český Rudolec''' se nachází v okrese [[Okres Jindřichův Hradec|Jindřichův Hradec]], kraj [[Jihočeský kraj|Jihočeský]]. Větší obec dříve s německým obyvatelstvem, po vzniku [[Československo|Československa]] v roce 1918 se silnou českou menšinou. Po osvobození v roce 1945 a odsunu sudetských Němců zde žije české obyvatelstvo.
+Sídlem obce je vesnice Český Rudolec, k obci patří dalších 9 vesnic a osad. Ke dni 31.&nbsp;12.&nbsp;[[2007]] žilo v obci, včetně místních částí, 967 obyvatel. Leží 8,5&nbsp;km severozápadně od [[Slavonice|Slavonic]] v nadmořské výšce 511&nbsp;m v Rudoleckém průlomu Javořické vrchoviny. Obec vznikla na soutoku [[Bolíkovský potok|Bolíkovského potoka]], který je pravým přítokem [[Moravská Dyje| Moravské Dyje]], s potokem Radíkovským. U zámku a na Radíkovském potoce byly založeny rybníky. Ve vesnici Český Rudolec je v současné době 170 domů obydlených z větší časti trvale bydlícími obyvateli.
 == Historie ==
+První písemná zmínka o vsi je z roku [[1343]]. Až do roku [[1849]] byla ves vždy sídlem panství. Podle vceňovacího operátu žilo v roce 1843 ve vesnici 547 obyvatel v 83 domech a 128 domácnostech. Desátky byly odváděny panství Český Rudolec a faře ve [[Slavonice|Slavonicích]]. Na katastru vsi byl vrchnostenský dvůr. Na [[týden]]ní pondělní [[trh]]y se jezdilo z Českého Rudolce do [[Slavonice|Slavonic]].
-První písemná zmínka o vsi je z roku [[1343]].
-Český Rudolec byl před [[první světová válka|první světovou válkou]] jako sídlo [[velkostatek|velkostatku]] významným [[zemědělství|zemědělským]] střediskem dačického politického [[okres]]u. Zemědělství tvořilo ostatně páteř celého regionu, ve kterém se jen velmi pomalu a obtížně prosazovaly [[průmysl]]ové podniky. Na přelomu století patřilo ke zdejšímu velkostatku majitele Reinharda Picchioniho pět dvorů, [[lihovar]], dva [[mlýn]]y s [[pila|pilou]] a jedna samostatná pila. Velkostatek tak patřil k největším a nejrozvinutějším v celém okrese.
+Český Rudolec byl před [[první světová válka|první světovou válkou]] jako sídlo [[velkostatek|velkostatku]] významným [[zemědělství|zemědělským]] střediskem dačického politického [[okres]]u. Zemědělství tvořilo ostatně páteř celého regionu, ve kterém se jen velmi pomalu a obtížně prosazovaly [[průmysl]]ové podniky. Na přelomu století patřilo ke zdejšímu velkostatku majitele Reinharda Picchioniho pět dvorů, [[lihovar]], dva [[mlýn]]y s [[pila|pilou]] a jedna samostatná pila. Velkostatek tak patřil k největším a nejrozvinutějším v celém okrese. Obec byla ektrifikována připojením na síť ZME Brno v roce [[1932]].
 == Tvrz a zámek ==
 {{viz též|Zámek Český Rudolec}}
-Jistým [[symbol]]em obce je zdejší [[Zámek Český Rudolec|zdejší zámek]], dnes již polorozpadlý. První přímá zpráva o [[tvrz]]i v Rudolci, vzpomínaném roku [[1343]] v souvislosti s místním farním [[kostel]]em, je z roku [[1353]]; tehdy náležela [[vladyka|vladykům]] z Rudolce. V roce [[1406]] ji předal [[markrabě]] Jošt Vilémovi z Miličína a přitom zbavil zboží lenního závazku. V roce [[1446]] přepustil Beneš z Miličína Rudolec spolu s Lidéřovicemi, Markvarcem, Radíkovem, Klenovou (zaniklá), Kadolcem, Leštnicí (zaniklá), Lipnicí a Němčicemi Janu Crhovi z Dolan. Jako další majitelé Rudolce se uvádějí Václav z Maříže ([[1464]]) a Jan z Osečan, který ji vyženil roku [[1499]].
+Jistým [[symbol]]em obce je zdejší [[Zámek Český Rudolec|zámek]], dnes již polorozpadlý. První přímá zpráva o [[tvrz]]i v Rudolci, vzpomínaném roku [[1343]] v souvislosti s místním farním [[kostel]]em, je z roku [[1353]]; tehdy náležela [[vladyka|vladykům]] z Rudolce. V roce [[1406]] ji předal [[markrabě]] Jošt Vilémovi z Miličína a přitom zbavil zboží lenního závazku. V roce [[1446]] přepustil Beneš z Miličína Rudolec spolu s Lidéřovicemi, Markvarcem, Radíkovem, Klenovou (zaniklá), Kadolcem, Leštnicí (zaniklá), Lipnicí a Němčicemi Janu Crhovi z Dolan. Jako další majitelé Rudolce se uvádějí Václav z Maříže ([[1464]]) a Jan z Osečan, který ji vyženil roku [[1499]].
 Po jeho [[smrt]]i přešla tvrz v rámci příbuzenských svazků v polovině [[16. století]] na Hodické z Hodic, kteří ji přestavěli [[Renesance|renesančně]]. V roce [[1630]] prodala Kateřina z Hodic Rudolec s tvrzí a některými dalšími statky [[Morava|moravskému]] císařskému [[zemský hejtman|hejtmanu]] Ferrantu Coquiovi. Majitelé se pak střídali v rychlém sledu.
@@ Řádek 49: / Řádek 54: @@
 V roce [[1860]] ji zničil velký [[požár]] a to se stalo impulsem pro přestavbu objektu ve stylu tudorovské [[novogotika|novogotiky]]. Majitelem velkostatku byl tehdy Angelo Picchioni, který sám vypracoval plán přestavby. Od druhé světové války zámek chátrá, i když ještě v 70. letech byla opravena střecha.
+==Škola==
+První zmínka o škole je z roku [[1670]], ale ta uvádí, že "''je zpustlá a bez učitele, stojí u [[hřbitov]]a a je bez střechy''". V roce [[1749]] tato [[škola]] i s farou vyhořela. Nová budova byla vystavěna v roce [[1756]]. Teprve v roce [[1788]] však byla jednotřídní škola ve vesnici opět zřízena. V roce [[1878]] byla postavena nová školní budova a škola rozšířena na dvoutřídní. Do Českého Rudolce byly původně přiškoleny obce [[Markvarec (Český Rudolec)|Markvarec]],
+[[Lipnice (Český Rudolec)|Lipnice]] a [[Horní Radíkov]], od roku [[1804]] i osada [[Nová Ves (Český Rudolec)|Nová Ves]]. Po vzniku [[Československo|Československa]] byla pro žáky české menšiny zřízena v roce 1920 česká jednotřídní obecná menšinová škola. V polovině 20. let [[20. století]] byla postavena nová čtyřtřídní česká měštanská škola, která zde působila do roku 1938, kdy po okupaci pohraničí nacistickým Německem bylo české školství zrušeno. Česká měšťanka byla přeložena do [[Heřmaneč|Heřmanče]] a budova byla zabrána pro německou měšťanku a další německé instituce. Budova byla v květnu [[1945]] poškozena, když zde byl umístěn lazaret německého zajateckého tábora. České školství v obecné a měšťanské škole bylo obnoveno po osvobození v roce [[1945]]. Základní škola s ročníky 1. až 9. je zde dodnes.
 == Pamětihodnosti ==
 * [[Zámek Český Rudolec]], tzv. Malá Hluboká
-* Kostel svatého Jana Křtitele
+* [[Kostel svatého Jana Křtitele (Český Rudolec)|Kostel svatého Jana Křtitele]]
 * Kaple svatého Kříže na hřbitově
+* Náhrobní litinové desky a kříže z [[Dolní Bolíkov|Bolíkovských železáren]].
 * Boží muka u cesty do [[Slavonice|Slavonic]]
-* Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi
+* Socha svatého Jana Nepomuckého z roku [[1736]] na návsi
+* Jednopatrová budova bývalého [[Renesance|renesančního]] [[pivovar]]u čp. 77
+* Obec je uvedena na [[Komenský|Komenského]] [[mapa|mapě]] [[Morava|Moravy]] z roku [[1627]]
+* U kostela čtyři [[lípa srdčitá|lípy]] srdčité ve stáří přes 350 let
 ==Části obce==
@@ Řádek 74: / Řádek 88: @@
 {{commonscat|Český Rudolec}}
-{{Geo cz|49|3|56|15|19|12|city(1005)}}
 {{Okres Jindřichův Hradec}}