Černá Voda
| Černá Voda | |
|---|---|
 Zřícenina hradu Kaltenštejn | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Javorník |
| Obec s rozšířenou působností | Jeseník (správní obvod) |
| Okres | Jeseník |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°18′30″ s. š., 17°8′49″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 544 (2024)[1] |
| Rozloha | 9,97 km²[2] |
| Nadmořská výška | 340 m n. m. |
| PSČ | 790 54 |
| Počet domů | 269 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Černá Voda 57 790 54 Černá Voda starosta@obeccernavoda.cz |
| Starosta | Zdeněk Beťák |
| Oficiální web: www | |
  Černá Voda | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 533491 |
| Kód části obce | 19925 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Černá Voda (něm. Schwarzwasser,[4] pol. Czarna Woda) je slezská obec v Olomouckém kraji, okrese Jeseník. Má 544[1] obyvatel. Poblíž obce se nachází zřícenina hradu Kaltenštejna ze 13. století.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Obec Černá Voda sousedí na východě a severu s obcí Stará Červená Voda, na severozápadě s obcemi Velká Kraš a Kobylá nad Vidnavkou, na západě s městem Žulová a na jihu s obcí Vápenná. Od okresního města Jeseník je vzdálena 10 km a od krajského města Olomouc 80 km.
Geomorfologicky patří Černá Voda k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), na rozhraní oblasti jesenické (východosudetské) (geomorfologický celek Rychlebské hory, podcelek Sokolský hřbet) a oblasti Krkonošsko-jesenické (Sudetské) podhůří (geomorfologický celek Žulovská pahorkatina). Nejvyšším bodem je Zelená hora (475 m n. m.) na jihu obce, následuje Hradisko (437 m n. m.) s hradem Kaltenštejnem.
Území Černé Vody patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Hlavním tokem je zhruba severovýchodním směrem tekoucí Černý potok, po němž obec získala jméno. Ten zde přijímá několik menších vodotečí z pravé, jižní strany, mj. Mariánský potok protékající Starým Podhradím. Na sever od obce jsou též rybníky Dolní a Horní tovaryš, pod Kaltenštejnem je nádrž Podhradí a několik menších zatopených lomů.
Území obce pokrývá ze 52 % zemědělská půda (31,5 % orná půda, téměř 17 % louky a pastviny) a z 35 % les.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1284, kdy se připomíná jako "Nigra aqua" s 8 lány a fojtstvím u hradu Kaltenštejna patřícího vratislavskému biskupovi. Název Černé Vody - podobně jako u blízké Červené Vody a Bílé Vody - odkazuje na barvu toku nebo spíše na barvu jeho dna. Ves sleduje ostatně tok Černého potoka.
V 14. a 15. století patřila Černá Voda zřejmě ke "zboží" hradu Kaltenštejna, který sice patřil biskupovi, ale byl často zastavován. Není však většinou výslovně zmiňována. Patrně v souvislosti s častými válečnými událostmi souvisejícími s hradem Černá Voda v 15. století na čas zpustla, ale v letech 1579-1581 byla obnovena. Byla pak z větší části až do konce patrimoniální správy roku 1850 v přímém držení vratislavských biskupů, spravována nejprve z Vidnavy, pak jakou součást na panství Frýdberk (nyní Žulová) a menší část též v rámci panství Jánský Vrch.
Současně s obnovením vsi bylo zřízeno lenní (rytířské) fojtství, které bylo samostatným statkem. Prvním fojtem byl Martin Göppert, od jeho potomků je získal Christoph Gebhard, ale významu nabylo zejména poté, co je v roce 1617 získal Johann Mikusch (též Mükusch). Jeho rod, povýšený do šlechtického stavu s přídomkem "von Buchberg", držel fojtství až do konce 18. století, postavil v Černé Vodě zámek a i jinak přispěl k jejímu rozvoji. Ernst Urban Mikusch von Buchberg prodal své statky v Černé Vodě a Dolní Červené Vodě roku 1773 hraběti Conradu von Sternberg-Rudelsdorf (biskupské léno na statek přijal až roku 1798). Od roku 1802 mělo černovodské fojtství nešlechtické vlastníky - inženýra Johanna Tschirsche, Johanna Staffina, Johanna Hohlbauma, Johanna Nepomuka Oehla, generálovou Parysovou, Friedolina Thrulla, Augusta Hoppeho, Wilhelma Hoppeho, Gustava Linnartze a další, až se roku 1911 majitelem fojtského velkostatku stal Ferdinand svobodný pánov von Skal, majitel blízké Kobylé.[5].
Roku 1785 byla v obci zřízena římskokatolická lokálie, povýšená roku 1843 na faru, a současně byla zbudována i škola. Do vybudování kostela (r. 1788) byly bohoslužby konány v zámecké kapli. V roce 1832 pomřelo 70 lidí v obci na choleru.
Od 70. let 19. století se v Černé Vodě (jako v celé Žulovské pahorkatině) rychle rozvíjela těžba kamene, totiž žuly a mramoru, a kamenický průmysl. Firmy Glogau (H. Kulka & Co., zal. 1876) a G. Franke & Brüder (zal. 1908) patřily k největším podnikům kamenického průmyslu na Jesenicku, avšak přibývaly další a v 20. letech působilo v obci 13 podniků zaměstnávajících až 2000 pracovníků. Ze Žulové sem byla roku 1914 postavena železniční vlečka, první světová válka však zabránila jejímu prodloužení a vybudování skutečné železniční trati. Průmyslové povaze obce odpovídala i politická orientace většiny obyvatelstva na strany sociálně demokratickou a komunistickou. Hospodářská krize v 30. letech 20. století pak přinesla rychlý úpadek, jehož důsledkem byl mimo jiné příklon obyvatelstva Sudetoněmecké straně. Po roce 1945 zanikla většina menších závodů; udržel se jen lom a dopravní středisko.
Po odsunu Němců byla Černá Voda dosídlena zejména z Horní Bečvy, Drahan a slovenského Liptova. Obnovení zemědělské výroby i kamenictví však naráželo na problémy a poté, co vzniklo Jednotné zemědělské družstvo, řada obyvatel obec opět opustila. Pozemky bývalého fojtského velkostatku zůstaly ve správě státu, a když bylo JZD nakonec roku 1964 zrušeno, byly všechny zemědělské pozemky přičleněny ke státnímu statku Žulová. Lesy převzal Lesní závod Javorník.
Černá Voda je členem Mikroregionu Žulovsko, svazku obcí vzniklého v roce 2003.[6] Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník,[7] a od roku 1997 Euroregionu Praděd.[8]
Černá Voda je samostatnou obcí od počátku obecního zřízení roku 1850, a od té doby k ní rovněž přináleží osada Šropengrunt/Rokliny s vlastním katastrem. Kromě toho jižně od vlastní vesnice vznikly pod zříceninami hradu Kaltenštejna dvě osady:
- na jižním svahu osada Staré Podhradí (do roku 1948[9] Starý Kaltštejn, něm. Alt-Kaltenstein, Altkaltenstein, Alt Kaltenstein), založená na biskupské půdě před rokem 1781; část osady se nachází na katastru Vápenné
- na severním svahu Nové Podhradí (do roku 1948[9] Nový Kaltštejn, něm. Neu-Kaltenstein, Neukaltenstein, Neu Kaltenstein), založená na lukách patřících k fojtství Johannem Tschirschem roku 1802.
Správní vývoj
[editovat | editovat zdroj]Správní příslušnost Černé Vody od roku 1848[10]
- 1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, (část) panství Frýdberk, (část) panství Jánský Vrch, (část) lenní fojtství Černá Voda
- od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava
- od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Vidnava
- od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava
- od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Vidnava
- kromě: od 1. října 1938 do května 1945 "sudetoněmecká území", od 15. dubna 1939 jako říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland; (od 1. května 1939) vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau; (od 20. listopadu 1938) Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Weidenau
- od 31. května 1945 Slezská expozitura země Moravskoslezské
- od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník
- od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 Severomoravský kraj, okres Šumperk
- od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, okres Jeseník
- od 1. ledna 2000 Olomoucký kraj, okres Jeseník
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel Černé Vody podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[11]
Celá obec Černá Voda (včetně Roklin)
| Rok | 1836 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1939 | 1947 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2139 | 1953 | 2089 | 2049 | 2159 | 2147 | 1979 | 2182[p 1] | 2285 | 894 | 1030 | 946 | 877 | 781 | 645 | 665[p 2] |
V obci Černá Voda je evidováno 281 adres : 260 čísel popisných (trvalé objekty) a 21 číslo evidenční (dočasné či rekreační objekty).[12] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 239 domů, z toho 198 trvale obydlených.
Osada Černá Voda
| Rok | 1836 | 1900 | 1930 | 2001 |
|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1248 | 1355 | 1516 | 567 |
Osada Staré Podhradí
| Rok | 1836 | 1900 | 1930 | 2001 |
|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 279 | 285 | 228 | 22 |
Osada Nové Podhradí
| Rok | 1836 | 1900 | 1930 | 2001 |
|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 389 | 316 | 234 | 57 |
Církevní správa
[editovat | editovat zdroj]Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá obec do farnosti Černá Voda, pouze osada Rokliny spadá do farnosti Stará Červená Voda. Obě farnosti patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské a jsou dlouhodobě administrovány excurrendo: farnost Černá Voda z Vidnavy a farnost Stará Červená Voda ze Supíkovic.[13]
Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru Javorník u Jeseníku.[14] Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku.
Členění obce
[editovat | editovat zdroj]Černá Voda se nečlení na části, má ale dvě katastrální území:
- Černá Voda (851,76 ha)
- Rokliny (144,53 ha)
Základní sídelní jednotky: Černá Voda, Nové Podhradí, Rokliny a Staré Podhradí.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obcí prochází silnice II. třídy číslo 456 z Velkých Kunětic a Staré Červené Vody na Žulovou. Několik silnice III. třídy má jen místní význam (např. silnice na Staré a Nové Podhradí).
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Kulturní památky
[editovat | editovat zdroj]- zřícenina hradu Kaltenštejna (kulturní památka)
- římskokatolický farní kostel Jména P. Marie - klasicistní kostel z roku 1787, postavený zednickým mistrem Rösslerem. Výmalba stěn zřejmě z roku 1899 od Aloise Baucha z Vidnavy, oltářní obraz od Rudolfa Tamplera (kulturní památka)[15][16]
- hřbitov okolo kostela s ochrannou zdí a sochami sv. Jana Evangelisty a Bolestné P. Marie
- pozdně renesanční zámeček s obytnými budovami, kaplí, věží, stájemi a spojovacími zdmi, vybudován po roce 1618, ve 2. polovině 20. století utilitárně upraven (kulturní památka)[15]
Přírodní památky
[editovat | editovat zdroj]- přírodní památka "Píšťala" - žulové (granodioritové) skály se skalními mísami na kopci Píšťala v sousedství Kaltenštejna[17]
- les Bažantnice s hojným výskytem bludných balvanů
- skalní městečko na Smolném vrchu (404 m n. m.)
- množství opuštěných lomů, mj. zatopený lom "Rampa" využívaný k rekreaci
- zerav obrovský pod Kaltenštejnem - památný strom[18][19]
- kostel je chráněnou, evropsky významnou lokalitou vrápence malého, kulturní dům zase netopýra brvitého
Na území Černé Vody zasahuje:
- Evropsky významná lokalita Rychlebské hory - Sokolský hřbet
Školství
[editovat | editovat zdroj]V obci se nachází mateřská škola a základní škola nižšího stupně (1.- 5. ročník)[20] a dále dětský domov.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
kostel Panny Marie -
Křížek -
Zámeček (Dvorec čp. 67) -
jezírko (lom Rampa)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 860.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 860. WENZELIDES, Otto. Heimatgeschichte. Opava: [s.n.], 1922. S. 138–146.
- ↑ http://www.zulovsko.cz/
- ↑ http://www.smoj.cz/
- ↑ http://www.europraded.cz/
- ↑ a b Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
- ↑ GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2003. ISBN 80-7248-226-2.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 35. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974–975.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-13.
- ↑ BOHÁČ, Zdeněk. Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 1999. ISBN 80-7192-405-9.
- ↑ NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha: Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 204–205.
- ↑ a b SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, I. díl. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 352–353.
- ↑ http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=213
- ↑ http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=1091
- ↑ http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=12782
- ↑ http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=444
- ↑ Archivovaná kopie. www.zakladniskola.wz.cz [online]. [cit. 2010-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-30.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černá Voda na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Voda v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Černá Voda v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky obce Černá Voda
