Přeskočit na obsah

Úpohlavy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Úpohlavy
Kaple Nejsvětější Trojice
Kaple Nejsvětější Trojice
Znak obce ÚpohlavyVlajka obce Úpohlavy
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLovosice
Obec s rozšířenou působnostíLovosice
(správní obvod)
OkresLitoměřice
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel285 (2024)[1]
Rozloha3,97 km²[2]
Katastrální územíÚpohlavy
Nadmořská výška175 m n. m.
PSČ410 02
Počet domů101 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduÚpohlavy 61
410 02 Lovosice 2
upohlavy@atlas.cz
StarostaMgr.Lukáš Balaštík
Oficiální web: www.upohlavy.cz
Úpohlavy na mapě
Úpohlavy
Úpohlavy
Další údaje
Kód obce565806
Kód části obce174661
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Úpohlavy se nachází v okrese LitoměřiceÚsteckém kraji. Žije zde 285[1] obyvatel.

První zmínka o vsi Úpohlavy je učiněna v listině českého krále Přemysla Otakara I., která byla určena pro klášter benediktinek při bazilice svatého Jiří na Pražském hradě. Listina je nedatovaná a předpokládá se, že byla vydána v průběhu roku 1227, nebo v roce následujícím. Jsou v ní zmiňovány klášteru patřící vsi, krom jiných jsou zde uvedeny i Úpohlavy. Pravdivost obsahu potvrzuje bezpečně pravá listina papeže Řehoře IX., vydaná v Lateráně dne 2. července 1233 a konfirmující klášteru benediktinek u svatého Jiří na Pražském hradě jeho statky, svobody a imunity, v téměř shodném znění jaké je v listině Přemysla Otakara I.

Změnu v majetkových poměrech církevních institucí přinesla doba husitských válek. Majetek kláštera svatého Jiří na Třebenicku byl uchvácen místní šlechtou. V roce 1436 císař Zikmund připsal Třebenice Janu Kaplířovi ze Sulevic, který držel hrad Košťálov. Okolo roku 1463 vyplatil Třebenice Vilém z Ilburka. Třebenice jako zástavu získal od Viléma ml. z Ilburka Václav Valkoun z Adlaru. Ten se zúčastnil protihabsburského stavovského povstání v roce 1547. V následujících konfiskacích přišel o Třebenice, které byly navráceny klášteru benediktinek u svatého Jiří na Pražském hradě. Při tomto klášteru pak zůstaly Třebenice a s nimi i Úpohlavy až do zrušení kláštera v rámci josefínských reforem v roce 1782 s krátkým přerušením v letech 1620–1621.

Úpohlavy se v průběhu roku 1620 dostaly do držení Kašparem Kaplířem ze Sulevic, ale jen do konfiskací po bitvě na Bílé hoře, kde bylo na konci roku 1620 poraženo české stavovské povstání. Kašpar Kaplíř ze Sulevic jako jeden z hlavních původců povstání, byl 15. dubna 1621 vyslýchán exekuční komisí a odsouzen ke ztrátě hrdla, cti a majetku. Krom jiného mu byla zabrána také „ves celá Oupohlav“. Třebenice nakonec byly spojeny s panstvím Čížkovice.

Panství Čížkovice a Třebenice se v roce 1782, po zrušení kláštera benediktinek na Pražském hradě, stalo komorním statkem a bylo spravováno Náboženským fondem. V roce 1787 patřily k panství Čížkovice, Siřejovice, Želechovice, Velemín, Jenčice, Modřice, Kololeč, Třebenice, Chodovlice a Úpohlavy. V roce 1833 bylo panství Čížkovice-Třebenice již alodiálním a v držení Josefa Glaserfelda, který jej v roce 1819 koupil od Náboženského fondu. K panství patřily i Úpohlavy. Pak se zde střídali různí majitelé. Na konci 19. století držel statek František Preidel z Hassenbrunnu, do šlechtického stavu povýšený textilní průmyslník a bývalý primátor z České Kamenice, který ještě vlastnil panství Ahníkov u Chomutova. V roce 1850 byla zrušena vrchnostenská správa a ta nahrazena správou státní zřízením okresních soudů, okresních, městských a obecních úřadů.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Úpohlavy[4][5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 266 276 325 351 421 366 406 316 315 268 225 207 233 252
Domy 58 60 64 73 83 88 93 94 89 83 73 86 94 98

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  5. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 301.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]