Jump to content

Dobrohošť

From Wikipedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Dobrohošť (rozcestník).
Dobrohošť
Hlavní silnice se zastávkou
Hlavní silnice se zastávkou
Znak obce DobrohošťVlajka obce Dobrohošť
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecDačice
Obec s rozšířenou působnostíDačice
(správní obvod)
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel47 (2024)[1]
Rozloha3,38 km²[2]
Katastrální územíDobrohošť
Nadmořská výška515 m n. m.
PSČ380 01
Počet domů17 (2021)[3][4]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDobrohošť 18
380 01 Dobrohošť
obec.dobrohost@tiscali.cz
StarostkaPetra Javůrková
Oficiální web: www.radnice-dobrohost.cz
Dobrohošť
Dobrohošť
Další údaje
Kód obce562416
Kód části obce4383
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Dobrohošť (německy Dobrohost, Doberholtz) se nachází v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Leží 4 km východně od Dačic. Žije zde 47[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Budíškovice a Dačice.

Ves je schovaná v údolí Dobrohošťského potoka, který se v sousedním Bílkově vlévá do Vápovky. Ve 14. století ležela ves v těsné blízkosti mezi hrady Bílkov a Krumvald. Západně od vsi je z kopce Stařeček, 542 m n. m., rozsáhlý výhled na Dačickou kotlinu s městem Dačice. Na severu Na Čihadle je nejvyšší místo katastrálního území Dobrohošť, 587 m n. m. a na jihovýchod největší rybník zvaný Zádušák. Z celkové výměry 338 ha tvoří polovinu les. Obec má 16 čísel popisných (1-18, mimo 2 a 6).[5]

Historie

[edit | edit source]

Ves Dobrohošť je poprvé zmiňována v pramenech k roku 1399, kdy ji Heřman z Hradce prodal s bílkovským zbožím Janovi z Kravař. Od počátků své historické existence tak Dobrohošť těsné souvisela s vedlejším Bílkovem, jako součást bílkovského statku. S tím se také měnili majitelé, kterými byli od roku 1404 páni z Hradce až do zničení bílkovského hradu v roce 1444, v roce 1459 se ves dostala spolu s celým bílkovským zbožím do vlastnictví Krajířů z Krajku, kde setrvala celé 16. století. Od roku 1610 pak již sdílela osudy dačického panství až do zrušení patrimoniální správy v roce 1849. Východně 2 km od Dobrohoště stával v lese hrad Krumvald.

Podle vceňovacího operátu žilo v roce 1843 v Dobrohošti 82 obyvatel, z toho 39 mužů a 43 žen ve 14 domech a 15 domácnostech. Z nich se živilo 7 obyvatel zemědělstvím a 8 bylo nádeníků. Desátky byly od­váděny panství Dačice. Z Dobrohošté se jezdilo na týdenní sobotní trhy do Dačic.[5]

Správní začlenění obce od roku 1850

[edit | edit source]

Do roku 1849 byla Dobrohošť součástí panství Dačice v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 byla podřízena pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích. Po zřízení smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byla v letech 1855 až 1868 podřízena Okresnímu úřadu v Dačicích. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu tamtéž až do roku 1945.

Po osvobození v květnu 1945 náležela pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo až do poloviny roku 1960, kdy byla Dobrohošť po územní reorganizaci s moravským Dačickem začleněna pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj, což trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1960 byla Dobrohošť v rámci integrace obcí sloučena s obcí Bíl­kovem a v roce 1980 byla s Bílkovem sloučena s Dačicemi. V roce 1990 se opět osamostatnila. Od roku 2003 spadá pod pověřený městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.[5]

Statistika počtu domů a obyvatel

[edit | edit source]

V roce 1850 měla 67 obyvatel. V roce 1880 měla obec 14 domů a 79 obyvatel, roku 1900 14 domů a 81 obyvatel, roku 1921 14 domů a 83 obyvatel, v roce. 1930 14 domů a 88 obyvatel, roku 1947 15 domů a 50 obyvatel, roku 1950 15 domů a 44 obyvatel, roku 1970 12 domů a 53 obyvatel, v roce 1982 13 domů a 40 obyvatel.[5] Katastr obce měl v roce 1900 výměru 336 ha.

Kaplička sv. Prokopa

Vývoj obce do konce 20. století

[edit | edit source]

Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy 327 ha. Dobrohošť byla od roku 1911 osadou obce Bílkov. K roku 1924 se uvádí 8 hospodařících rolníků, správa revíru velkostatku Dalbergů. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1932.

JZD vzniklo roku 1956, v roce 1960 bylo sloučeno s JZD Bílkov a v roce 1974 do JZD Československo sovětského přátelství Hříšice. Po roce 1945 postavena budova radnice (2004).[5]

Doprava

[edit | edit source]

Nejbližší železniční stanice je v Dačicích.

Spádovost

[edit | edit source]

Spádovou obcí jsou Dačice, kde se nachází pošta, zdravotní a matriční obvod, a římskokatolická farnost.

Pamětihodnosti

[edit | edit source]

V roce 1767 si obec nechala vybudovat kapli sv. Anny, dříve zasvěcenou sv. Prokopu, jehož malá kaplička stojí na silnici za obcí směrem k Budíškovicím. V roce 2004 byla při rekonstrukci vnitřní části kaple objevena pod omítkou nástěnná malba. U kaple se nachází kamenný kříž z roku 1861.

Na vrchu Stařeček se nachází Boží muka.

Osobnosti

[edit | edit source]

Galerie

[edit | edit source]

Odkazy

[edit | edit source]

Reference

[edit | edit source]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
  5. a b c d e NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 611–613. 
  6. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1.. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 191, 257, 232. 

Související články

[edit | edit source]

Externí odkazy

[edit | edit source]