Zbečno
Souřadnice: 50°2′31″ s. š., 13°55′14″ v. d.
(přesměrováno z Zbečno (okres Rakovník))
| Zbečno | |
|---|---|
 Zbečno z vyhlídky Pěnčina. Za řekou část Zbečna Újezd nad Zbečnem, na pláni Újezd nad Zbečnem-Pohořelec. | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Křivoklát |
| Obec s rozšířenou působností | Rakovník (správní obvod) |
| Okres | Rakovník |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°2′31″ s. š., 13°55′14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 604 (2023)[1] |
| Rozloha | 15,15 km²[2] |
| Nadmořská výška | 235 m n. m. |
| PSČ | 270 24 |
| Počet domů | 301 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Zbečno 7 270 24 Zbečno obeczbecno@iol.cz |
| Starosta | Ing.Jiří Těhan, MBA, LL.M. |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Zbečno | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 542610 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Zbečno (německy Sbetschno) se nachází v okrese Rakovník ve Středočeském kraji, v údolí řeky Berounky zhruba 15 km jihovýchodně od Rakovníka, 14 km severozápadně od Berouna a 18 km jihozápadně od Kladna. Žije zde 604[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o osídlení pochází z roku 1003 (tedy nedlouho po první zmínce o přemyslovském hradišti na Křivoklátu). V Kosmově kronice je ves zmíněna v pověsti o knížeti Krokovi.
V prosinci roku 1100 zde byl spáchán atentát na českého knížete Břetislava II., jehož osnovateli byli pravděpodobně členové rodu Vršovců.
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[4]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát
- 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[5]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[6]
- 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[7]
- 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[8]
- 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
V obci Zbečno (875 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] výroba cementového zboží, holič, 4 hostince, kapelník, kolář, 2 košíkáři, kovář, 4 krejčí, 3 mlýny, 4 obuvníci, pekař, pokrývač, 2 porodní asistentky, 2 povozníci, 12 rolníků, 4 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Zbečno, obchod se střižním zbožím, 3 trafiky, 3 truhláři, obchod s uhlím, obchod s uzenářským zbožím, zahradnictví, obchod se zemskými plodinami.
V obci Újezd nad Zbečnem (přísl. Pohořelec, 397 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] 2 cihelny, 2 hostince, kovář, 6 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Martina na návsi byl vysvěcen roku 1350.
- Hamousův statek č.p. 22 – roubený statek z 16. až 18. století. Postaven byl z dubového a jedlového dřeva. Po nějakou dobu sloužil i jako krčma a rychta. Do roku 1992 byl soukromý, od té doby je ve správě NPÚ. Zvenku je stavba nenápadná, cenné jsou však její interiéry. Proti vchodu zaujme černá kuchyně s chlebovou pecí. Vpravo je velká obytná místnost hospodáře a z ní se projde do malé světnice, která sloužila jako kuchyně hospodyně. V levé části budovy jsou dvě komory nad sebou. Horní komora sloužila ke skladování úrody, dolní ke skladování postrojů a nářadí. Součástí komplexu jsou i dva malé klenuté sklepy, výměnek, konírna a ovčín.
- Masarykův most přes řeku Berounku pojmenovaný po prvním československém prezidentovi spojuje obec Zbečno na levém břehu s nádražím na pravém břehu. Postaven byl v letech 1924 až 1925. Most má tři pole (37–50 metrů). Cena za most se vyšplhala na částku 1,7 milionu Kčs. Pamětní deska informuje: „Masarykův most postaven v létech 1924 až 1925 nákladem okresu Křivoklátského. Za předsedy okresní správní komise Rudolfa Mareše ze Sýkořice, přispěním státu a země. Projekt byl vypracován péčí zemského správního výboru Ing. Josefem Hartem a stavbu provedl Ing. Emil Štěrba v Berouně za dozoru zemského technika Ing. Františka Widemanna.“
- Druhý most, neveřejný, vede od nádraží Zbečno (v Újezdě nad Zbečnem) k sýkořickému lomu.
- Fara na návsi
- Rychta na náměstí
- Kaplička „na Riviéře“ stojí na místě, kde byl 20. prosince 1100 zraněn český kníže Břetislav II. (vládl 1092–1100). Nejstarší syn prvního českého krále Vratislava II. se vracel z lovu na dvorec ve Zbečně. Údajně si na něj počíhal vrah jménem Lork, kterého si najali Vršovci. Kníže na následky zranění zemřel o dva dny později. Na kapli je pamětní deska s textem: „Zde byl roku 1100 zavražděn kníže český Břetislav II. od jistého Lorka najatého Vršovci, když se z lovu vracel na svůj lovčí hrádek Zbečno.“
- V katastru místní části Újezd nad Zbečnem se rozkládá přírodní rezervace Stříbrný luh.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Obec Zbečno se skládá ze dvou částí na dvou stejnojmenných katastrálních územích:
- Zbečno (levý břeh Berounky, včetně údolí Štíhlice a Klíčavy, samoty Novina, vyhlídky Pěnčina atd.)
- Újezd nad Zbečnem (pravý břeh Berounky, včetně železniční stanice Zbečno a zastávky Újezd nad Zbečnem, osady Pohořelec a chatových osad uvnitř zákrutu Berounky)
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí vede silnice II/201 Kralovice - Slabce - Křivoklát - Zbečno - Unhošť.
- Železnice – Obec Zbečno leží na železniční trati 174 Beroun - Rakovník. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla zahájena roku 1878. Na území obce leží železniční stanice Zbečno.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky Kladno - Zbečno(v pracovních dnech 12 spojů, o víkendech 6 spojů) a Roztoky-Křivoklát-Praha (o víkendech 1 spoj) (dopravce ČSAD MHD Kladno a. s.).
- Železniční doprava – Po trati 174 jezdilo v pracovních dnech 12 párů osobních vlaků, o víkendech 10 párů osobních vlaků.
Fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Újezd nad Zbečnem-Pohořelec -
Část Újezda nad Zbečnem, nahoře na pláni újezdská osada Pohořelec. Pohled z vyhlídky Pěnčina. -
Újezd nad Zbečnem, železniční přejezd u stanice Zbečno -
Pohořelec v pohledu z křivoklátské rezervace Brdatka. V pozadí sýkořický lom. -
Výhled z Brdatky k údolí Štíhlice, chatové osady v severní části Újezda nad Zbečnem -
Okolí železniční zastávky Újezd nad Zbečnem -
Zákruta Berounky kolem Újezda nad Zbečnem -
Letecký pohled na Zbečno -
Zbečno pohledem z Masarykova mostu -
Hamousův statek
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_01.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1910. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1757. (česky a německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zbečno na Wikimedia Commons - Zbečno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
