Wikipedistka:Hellooo/Pískoviště 2

Wikipedistka:Hellooo/Pískoviště 2
Počet mluvčích	není znám
Postavení
Regulátor	není stanoven
Úřední jazyk	není úředním
Kódy
ISO 639-1	fi
ISO 639-2	fin (B); fin (T)
ISO 639-3	není
Ethnologue	FIN
Wikipedie
	fi.wikipedia.org

Finština (finsky suomi) je úřední jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích. Ve světě, zejména ve Švédsku a ruské části Karélie, pak finsky mluví další milion lidí. Tento ugrofinský jazyk je obecně považován za složitý, přestože jeho gramatika je v porovnání s češtinou pravidelnější a lexikon má poměrně malý počet kořenů.. I přes dlouhé soužití s indoevropskými jazyky si stále zachovává své charakteristické rysy.

První psané finské texty se objevily v 16. století. První knihu vydal Mikael Agricola roku 1548, a to překlad Nového zákona.

Až do roku 1863 byla úředním jazykem na finském území švédština. Poté, co Finsko přešlo pod vládu Ruska, se ruští vládci snažili, aby oslabili vliv švédské inteligence. Od roku 1863 se mohl jazyk používat při styku s úřady. Od roku 1883 pak byla finština doporučena k používání na úřadech a při vydávání dokumentů. Od roku 1893 je finština ve Finsku zcela rovnocenná švédštině.

Nářečí a vztah k jiným jazykům

Ve finštině je velký rozdíl mezi hovorovým a spisovným jazykem. Vykání se použije jen při velmi zdvořilé konverzaci nebo projevu. Mnoho slov je v hovorové finštině odlišných. Například „já jsem“ – minä olen se zkracuje na mä oon, nebo „máš?“ – onko sinulla? na onks sulla?

Ve finštině jsou též stále aktivní nářečí, hlavní dvě větve jsou východní a západní. Finština je samozřejmě také stále ovlivňována cizími jazyky, dříve to byla švédština a částečně také němčina (první zápis finštiny Agricoly vycházel právě z němčiny), později ruština a dnes je to zejména angličtina.

Finština bývá všeobecně připodobňována k příbuzné maďarštině, ta je však od tohoto jazyka kromě podobných větných konstrukcí, základní slovní zásobě a základům morfologie značně odlišná. Z okolních jazyků je finštině velmi blízká estonština, karelština a další baltofinské jazyky. Finové jsou schopni se s Estonci domluvit, i když to nebývá zcela jednoduché.

Abeceda a pravopis

V původních finských slovech se používají souhlásky D, G, H, J, K, L, M, N, P, R, S, T a V (vyslovují se jako v češtině, jen S o něco více zasyčí, případně se trochu podobá českému Š a R má více kmitů) a samohlásky A, E, I, O, U, Y, Ä a Ö (A, E, I a U se opět vyslovují jako v češtině, Y je jako I se rty v kroužku jako při vyslovovaní U, Ä je mezi A a E, Ö zhruba odpovídá jeho německému protějšku a E je mnohem otevřenější). Finská slova proto oplývají samohláskami. Ze švédštiny se navíc ještě přidalo Å, které se však používá jen v původních švédských jménech. Souhlásek moderní finština přijala více, hlavně B a F. Finská abeceda tak obsahuje všechna písmena anglické abecedy.

Zajímavostí je občasné používaní hlásky Š, které však není zahrnuto do standardní finštiny, ačkoli se používá již asi sto let. Velmi zřídka se lze setkat i se Ž. Podle přijatých zvyklostí se názvy cizích míst mají psát s těmito písmeny, nebo jako sh a zh. Diakritický zápis těchto dvou souhlásek byl vypůjčen z češtiny.

Příklady:

Tšekki nebo Tshekki — „Česko“
Tšaikovski nebo Tshaikovski — „Čajkovskij“
šakki nebo shakki — „šachy“
Židlicky nebo Zhidlicky — „Židlický“

Pro mnoho Finů je ale nepřekonatelným problémem rozlišit mezi „C“, „Č“, „S“, „Š“, „Z“ a „Ž“ nebo dokonce mezi „B“ a „P“ či „F“ a „V“. Češi mají podobný problém při rozlišování finských samohlásek, zejména mezi A, Ä a E nebo i mezi U a Y.

V nářečích se velmi často vůbec neobjevuje D, možné je nahrazení souhláskou R.

Ve výslovnosti se ještě objevuje nosovka ŋ, ve kterou se občas mění N a G. Podobně se M občas mění na ɱ a H na ɦ.

Příklady:

Lankoni tanssi vahingossa tangoa flamingon kanssa Hangossa. má výslovnost „Laŋkoni tanssi vahiŋŋossa taŋŋoa flamiŋŋoŋ kanssa Haŋŋossa.“ („Můj švagr náhodou tancoval tango s plameňákem v Hanku.“)
magneetin kanssa má výslovnost „maŋneetiŋ kanssa“ („s magnetem“)

Fonetika a fonologie

Zdvojené hlásky

Finská výslovnost se velmi podobá české, ovšem zcela běžné jsou zde zdvojené hlásky. Zdvojená samohláska se pouze jednoduše prodlužuje (např. finská zdvojená hláska aa se vysloví jako v české „á“).

Finština však zná i dvojhlásky ze souhlásek (tzn. gemináty), které se také vyslovují dlouze (jako jedna dlouhá souhláska). Obyčejně se výslovnost nebo zdvojené souhlásky popisuje jako krátké zadržení při mluvení. Uprostřed zdvojených souhlásek se nalézají hranice slabik, takže je možné jejich výslovnost popsat jako náznak slabikování. Pro nerodilého mluvčího je mnohdy těžké takovou souhlásku poznat, přestože zcela mění význam slova. Možné zdvojené souhlásky jsou kk, ll, mm, nn, pp, rr, ss a tt.

Příklady:

palo — „požár“
pallo — „míč“
tapaa — „potkává“
tappaa — „zabíjí“

Ve vzácných případech se můžeme ve finštině setkat i s trojitými samohláskami. V tom případě se vyslovuje první dvojice odděleně od třetí samohlásky.

Příklad:

vaa'an — genitiv od slova vaaka („váha“)

Dvojhlásky

Finština má na rozdíl od češtiny mnoho dvojhlásek: ai, ei, oi, ui, yi, äi, öi, au, ou, eu, iu, äy, öy, ey, iy, ie, yö, uo.

Příklady:

sauna — „sauna“
äiti — „máma“

Samohlásková harmonie

Ve finštině se v jednom slovu smí současně objevit jenom samohlásky zadní a, o, u nebo přední ä, ö, y. Samohlásky e, i jsou neutrální a mohou se tedy vyskytovat v jakémkoliv slově. Pokud se ke slovu, které obsahuje pouze neutrální samohlásky, přidává přípona, která existuje jak v přední, tak v zadní variantě, přednost má přední.

Když je slovo složené z různých kratších slov, samohlásková harmonie se uplatní pro každou jeho část zvlášť. Může tedy obsahovat přední i zadní samohlásky najednou.

Samohláskovou harmonii můžeme najít i v jiných jazycích, například turečtině, kde je však v poněkud odlišné formě.

Změny kmenových souhlásek

Třebaže pádové přípony jsou ve finštině téměř vždy stejné pro jakékoli slovo, ke změnám dochází ve skupině souhlásek před nimi. Změna kmenové souhlásky probíhá mezi souhláskami silného a slabého stupně. Změny jsou poměrně pravidelné, takže i přes jejich větší množství a fakt, že se stupeň mění oběma směry, jsou poměrně lehce zvládnutelné.

Příklady:

silta → sillalla (lt - ll) — „most“ → „na mostě“
ikä → iässä (k - mizí) — „věk“ → „ve věku“
tahtoa → tahdon (t - d) — „chtít“ → „chci“

Intonace a přízvuk

Intonace věty je většinou klesající, a to i v tzv. ano-ne otázce, která se vyznačuje pouze připojením přípony -ko k prvnímu slovu věty. Dnes pod vlivem cizích jazyků, obzvláště angličtiny, již mladá generace v některých regionech Finska vyslovuje tento typ otázky se zřetelným zdvihajícím se přízvukem.

Přízvuk je vždy na první slabice slova, podobně jako v češtině. Slabý přízvuk lze vypozorovat také na třetí slabice.

Slovní zásoba

Finština se vyznačuje malou ochotou přejímat slova z cizích jazyků, a proto je většina finských slov ugrofinského původu. Týká se to i slov, která pronikla do řady cizích jazyků, např. „univerzita“ (finsky yliopisto) nebo „telefon“ (puhelin). I přesto se ve finštině vyskytují slova cizího původu. Většinou pochází ze švédštiny, a to jak z historické doby, tak z doby poměrně nedávné. Mnoho slov bylo přejato také z ruštiny, zejména v 19. století, kdy Finsko patřilo carskému Rusku (na východě se však slova přejímaly i dříve). Od poloviny 20. století se pod vlivem zejména americké kultury přejímají slova i z angličtiny. Můžeme tedy narazit na slovo tsekkaa, původně anglické to check. Podobně jako jiné jazyky, i finština přijímá mezinárodní slova z mnoha různých, i exotických jazyků. Příkladem je poměrně mnoho japonských slov nebo několik výpůjček z češtiny, například robotti nebo pistooli.

Gramatika

Hlavní článek: Finská gramatika

Finština je na rozdíl od většiny indoevropských jazyků jazyk aglutinační. To znamená, že tvaroslovné přípony se na slova „nalepují“, takže se tvoří tvarově různorodá slova, v nichž jednotlivé morfy nesou v ideálním případě jeden význam. Kromě toho jsou ve finštině běžné složeniny podobně jako v němčině. Výsledná slova tedy mohou být velmi dlouhá. Finové ale při mluvení dávají spíše přednost vyjádření myšlenky pomocí několika slov a používání koncovek a složenin se postupem času redukuje.

Příklady:

vo/isi/mme/ko/han — „mohli bychom?“ Kmen slova je v tomto případě změněný z voi na vo, přípona -isi značí podmiňovací způsob, -mme 1. osobu množného čísla, -ko ano-ne otázku a přípona -han má několik významů, zde vyjadřuje řečnickou otázku.
talo/ssa/ni/kin/ko — „také v mém domě?“ Kmen slova je talo („dům“), přípona -ssa znamená „v“, -ni je posesivní přípona „můj“, -kin značí „také“ a -ko ano-ne otázku.
kolmivaihekilowattituntimittari — „třífázový kilowatthodinametr“

Dalším charakteristickým rysem finštiny je absence členů a jmenného rodu, podobně jako u ostatních ugrofinských jazyků. Z korespondence tedy například nejde poznat, zda je pisatelem muž či žena. Dokonce i osobní zájmeno třetí osoby singuláru hän je společné pro „on“, „ona“ i „ono“ – obdobně se chová i osobní zájmeno he pro množné číslo.

Skloňování

...

Časování

...

Syntax

...

Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

finsky	Kaikki ihmiset syntyvät vapaina ja tasavertaisina arvoltaan ja oikeuksiltaan. Heille on annettu järki ja omatunto, ja heidän on toimittava toisiaan kohtaan veljeyden hengessä.
estonsky	Kõik inimesed sünnivad vabadena ja võrdsetena oma väärikuselt ja õigustelt. Neile on antud mõistus ja südametunnistus ja nende suhtumist üksteisesse peab kandma vendluse vaim.
maďarsky	Minden emberi lény szabadon születik és egyenlő méltósága és joga van. Az emberek, ésszel és lelkiismerettel bírván, egymással szemben testvéri szellemben kell hogy viseltessenek.
česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hellooo/Pískoviště 2 na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo finština ve Wikislovníku
Finsko-český slovník
Kaannos.com - Free dictionary (finsky)
Finština a její zvláštnosti (anglicky)
Pikantnosti finštiny při přejímání slov (finsky)
O Š a Ž ve finštině (anglicky)
Finnish 101 Learn Finnish online (anglicky)