Uherské župy na území Slovenska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Župy na území Slovenska po roce 1882

Tento článek se zabývá vývojem komitátů, stolic a žup na území Slovenska.

Moderní názvosloví[editovat | editovat zdroj]

V české historiografii existuje dvojitá terminologie ohledně této problematiky:

  • 1. skupina historiků hovoří o župách v celém jejich vývoji od založení po rok 1918 (např. prof. Sedlák a jiní)
  • 2. skupina historiků rozlišuje 3 termíny podle charakteru těchto územních celků (např. doc. Žúdel):
    • Do 13./14. století hovoříme o (královských) komitátech
    • Od 13./14 století do roku 1849 hovoříme o (šlechtických) stolicích
    • Pro léta 1849-1928 a 1940-1945 hovoříme o (státních) župách

Přechod od komitátů ke stolicím proběhl v každé župě v jiném období.

Členění žup[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé stolice (župy) se na Slovensku od 15. století do roku 1922 (s přestávkami v druhé polovině 19. stol.) dále členily na tzv. slúžnovské okresy (obvykle čtyři).

Dějiny žup na území Slovenska[editovat | editovat zdroj]

Komitáty (10. - 13./14. stol.)[editovat | editovat zdroj]

Viz také: Komitáty

Komitáty v Uhersku začaly vznikat postupně pravděpodobně od konce 10. století za vlády Gejzy a / nebo prvního uherského krále - Štěpána I. (1000 - 1038).

Na Slovensku kolem roku 1000 pravděpodobně již existovaly tyto komitáty:

  • Bratislavský
  • Mošonsko
  • Rábsko
  • Komárňanský
  • Ostřihomský
  • Nitriansky
  • Novohradský (včetně pozdějšího Hont)
  • Turnianský

Další komitáty vznikaly přibližně takto:

  • Na počátku 11. století: Tekovský komitát, Zemplínsky komitát, komitát „comitatus Novi Castri“ (pozdější Abov, Šariš a Hevesi)
  • V 11. století: Hontianska (vyčleněním z Novgoroského) a uzskata komitát
  • Koncem 11. stol.: Trenčiansky komitát, Gemerský komitát (vznikl nejpozději začátkem 12. stol.)
  • V 12. stol.: Zvolenský komitát (včetně pozdější Liptovské, Oravské a Turčianské stolice)
  • V druhé polovině 12. století: Spišský komitát
  • V první polovině 13. století: Šarišský komitát (vyčleněním z komitátu Novi Castri)
  • V druhé polovině 13. století: Abovská stolice (nový název pro komitát Novi Castri)
  • V prvních desetiletích 14. století: Liptovská a Turčianska stolice (vyčleněním ze Zvolenského komitátu, který se tím změnil na stolici)
  • V druhé polovině 14. století: Oravská stolice (vyčleněním ze Zvolenského komitátu)

Kromě toho ještě existovalo množství malých tzv. pohraničních komitátů, jejichž úkolem bylo chránit hranice (na Slovensku např. Hlohovec). Zanikly spolu se vznikem stolic.

Stolice (13./14. století - 1849)[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku stolice.

Ve 13. století postupně moc uherských králů upadla a královské komitáty se postupně začaly měnit na šlechtické stolice. Přeměna komitátů na stolice probíhala na Slovensku takto:

  • Do konce 13. stol.: Abov, Bratislava, Gemer, Hont, Komárno, Novohrad, Ostřihom, Zemplín
  • Kolem 1300: Spiš, Turňa
  • Začátkem 14. stol: Uh
  • První polovina 14. stol.: Nitra, Šariš, Tekov, Trenčín, Liptov (osamostatnění), Turiec (osamostatnění), Zvolen
  • Druhá polovina 14. stol.: Orava (osamostatnění)

Hranice stolic se ustálily v 15. století. Na Slovensku existovalo od 14. stol. do roku 1802 (s výjimkou let 1785-1790) těchto 21 stolic:

  • Abovská
  • Bratislavská (Prešpurská)
  • Gemerská
  • Hontianska
  • Komárňanská
  • Liptovská
  • Mošonská
  • Nitrianska
  • Novohradská
  • Oravská
  • Ostrihomská
  • Rábska
  • Spišská
  • Šarišská
  • Tekovská
  • Trenčianska
  • Turčianska
  • Turnianska
  • Uzskata
  • Zemplínska
  • Zvolenská

Roku 1802 byl Malohont definitivně (předtím mezi roky 1786 a 1790 během tzv. Josefínských reforem císaře Josefa II.) vyjmut z Hontianské stolice (od které ho však dělilo území Novohradské stolice) a sloučený spolu s Gemerskou stolicí do Gemersko-Malohontské stolice.

Kromě stolic měly v Uhersku speciální statut i některá města či provincie. Na Slovensku to byly v novověku zejména:

  • Na Spiši
    • Provincie XXIV spišských měst
    • Provincie XIII spišských měst
    • Provincie XVI spišských měst
  • Svobodné královské město a horní města (většinou na území dnešního Slovenska), jejichž seznam se stále měnil (v 19. stol. Z nich zčásti vznikly tzv. Municipální města).

Josefínská reforma (1785-1790)[editovat | editovat zdroj]

Hranice stolic a jejich funkce byly značně změněny v rámci tzv. josefínské reformy v roce 1785 (změna šlechtických stolic na moderní státní stolice), ale již roku 1790 uherská šlechta Vídeň donutila k návratu k systému před rokem 1785.

Župy (1849 - 1945)[editovat | editovat zdroj]

První provizorium (1849 - 1850)[editovat | editovat zdroj]

Byly zachovány hranice bývalých stolic

Druhé, tzv. Geringerovo, provizorium (13. září 1850 - 18. ledna 1853)[editovat | editovat zdroj]

Na Slovensku se Nitrianska župa nahradila Hornonitrianskou a Dolnonitrianskou župou a spojila se Abovská a Turnianska župa. K Dolnonitrianskej župě přibyly ještě Bánovský slúžnovský okres od Trenčínské stolice a Osliansky slúžnovský okres od Tekovské stolice. Části Komárňanské, Ostrihomské a Rábské župy na levém břehu Dunaje byly spojeny do Komárňanské župy (a to spolu s komárňanským předmostím na pravém břehu Dunaje).

Vznikly tedy tyto župy na území Slovenska:

  • Abovsko-Turnianska
  • Bratislavská (Prešpurská)
  • Dolnonitrianska
  • Městská
  • Gemerská
  • Hontianska
  • Komárňanská
  • Liptovská
  • Mošonsko
  • Novohradská
  • Oravská
  • Rábska
  • Spišská
  • Šarišská
  • Tekovská
  • Trenčianska
  • Turčianska
  • Uzskata
  • Zemplínska
  • Zvolenská

Tzv. definitivum (1853-1860)[editovat | editovat zdroj]

Oravská a Turčianska župa byly spojeny do Oravsko-turčianské župy. Jinak došlo jen k malým změnám.

Přechodné období (1860-1867)[editovat | editovat zdroj]

Postupný návrat ke stavu z roku 1848.

Zmodernizované stolice (1867-1918)[editovat | editovat zdroj]

Hranice žup byly opět změněny na stav z roku 1848, i když drobné změny v průběhu hranic zůstaly zachovány.

  • 1877: K Hontianské župě byla připojena Krupina, která do té doby byla svobodným královským městem.
  • 1882: Podle zák. článku LXIII uherského sněmu z roku 1881 se upravily hranice těchto žup: Abovské (přidány Ťahanovce), Hontianské (Kráľovce), Nitranské (Kostoľany pod Tríbečom), Novohradské, Spišské (Štós připojen k Abovské župě), Šarišské (přibyly Kráľovce, Fijaš, Ruská Voľa, Hermanovce atd.), Tekovské (Neverice, Ladice), Uzskata (Zbudza), Zemplínské (Malý Kazimír, Byšta) a Zvolenské. Ve stejném roce byla Turnianska župa připojena k Abovské a vznikla Abovsko-Turnianska župa; obec Lipovník a další čtyři vesnice Turnianské župy byly naopak připojeny ke Gemersko-Malohontské župě.
  • 1884: došlo ještě k drobným změnám hranic Bratislavské (přidány levobřežní Dechtice), Abovské, Nitranské a Zemplínské župy.

Původní počet slúžnovských okresů v každé župě (čtyři) byl upraven podle potřeb každé župy a jejich hranice byly stanoveny tak, aby byla sídla žup co nejlépe dostupná jejich obyvatelům.

Na území dnešního Slovenska bylo po roce 1882 jedenáct celých žup (Bratislavská, Nitrianská, Tekovská, Trenčianska, Turčianska, Oravská, Liptovská, Zvolenská, Spišská, Gemersko-Malohontská, Šarišská), větší část šesti žup (Komárňanská, Hontianska, Novohradská, Abovsko-Turnianska, Zemplínska a Uzskata) a pouze několik obcí tří žup (Ostrihomská, Rábska, Mošonská).

Následující tabulka ukazuje župy na území Slovenska v letech 1884-1918:

Název župy Rozloha [km²] Centrum Současné státy, do kterých zasahovaly Podíl ze župy ležící na Slovensku [%]
Abovsko-Turnianska 3323 Košice Slovensko, Maďarsko 49,5
Bratislavská 4370 Bratislava Slovensko, Maďarsko 98,5
Gemersko-Malohontská 4289 Rimavská Sobota Slovensko, Maďarsko 91
Hontianska 2633 Šahy Slovensko, Maďarsko 82
Komárňanská 2843 Komárno Slovensko, Maďarsko 48,5
Liptovská 2247 Liptovský Mikuláš Slovensko 100
Mošonsko 2014 Mosonmagyaróvár Slovensko, Rakousko, Maďarsko 4,5
Nitrianská 5519 Nitra Slovensko 100
Novohradská 4133 Balážske Ďarmoty Slovensko, Maďarsko 42
Oravská 3323 Dolný Kubín Slovensko, Polsko 86
Ostrihomská 1076 Ostřihom Slovensko, Maďarsko 50,5
Rábska 1527 Ráb Slovensko, Maďarsko 6,5
Spišská 3668 Levoča Slovensko, Polsko 94,5
Šarišská 3625 Prešov Slovensko 100
Tekovská 2724 Zlaté Moravce Slovensko 100
Trenčianska 4456 Trenčín Slovensko 100
Turčianska 1123 Martin Slovensko 100
Uzskata 3230 Užhorod Slovensko, Ukrajina 32
Zemplínská 6269 Sátoraljaújhely Slovensko, Maďarsko 72
Zvolenská 2730 Banská Bystrica Slovensko 100

Od konce 19. století navíc v Uherském království existovala tzv. municipální města, která byla víceméně na úrovni žup. Na Slovensku to byla tato čtyři města:

Československo (1918-1922)[editovat | editovat zdroj]

Po vzniku Československa zůstala na území Slovenska a Podkarpatské Rusi zprvu v nezměněné podobě velká část dosavadních žup, a to se svými dosavadními funkcemi. Výjimku tvořily župy na jižním Slovensku - Rábska, Ostrihomská a Komárňanská - které byly sloučeny do Komárňanské župy, protože z velké části ležely v Maďarsku a župa Uzskata na východě, jejíž slovenská část byla roku 1919 spojena se Zemplínskou župou (zbytek Uzskata župy zůstal v Podkarpatské Rusi). V souvislosti s hraničním sporem s Polskem došlo i k menším úpravám hranic Oravy a Spiše.

Župní uspořádání však bylo v nově vzniklém Československu jen dočasným řešením. Postupně byly výrazně potlačeny samosprávné funkce žup a veškerá moc byla soustředěna do rukou vládou jmenovaného župana.

Na Slovensku v tomto období existovaly tyto župy:

Československo - Velkožupy (1923-1928)[editovat | editovat zdroj]

Rozdělení území Slovenska bylo 1. ledna 1923 opět přeorganizováno. Původní župy zanikly a vzniklo šest nových žup (neoficiálně nazývaných velkožupy „veľžupy“):

V Českých zemích měly být župy původně také zavedeny, ale nakonec se tak nestalo, protože by v některých župách měli početní převahu Němci. Na Podkarpatské Rusi existovaly až do roku 1928 původní uherské župy, čili tzv. velkožupy byly v Československu zavedeny jen na území Slovenska.

Československo (1928-1939 a 1945-1949)[editovat | editovat zdroj]

V roce 1928 župní uspořádání Slovenska a Podkarpatské Rusi definitivně zaniklo a bylo nahrazeno zemským uspořádáním, přičemž Slovensko tvořilo jednotnou Slovenskou zemi. Toto zřízení na Slovensku zaniklo roku 1939, ale bylo nakrátko obnoveno po válce v období od roku 1945 do 31. ledna 1949.

První Slovenská republika (1940-1945)[editovat | editovat zdroj]

V první Slovenské republice byly od 1. ledna 1940 znovu vytvořeny župy s upravenými hranicemi, a sice:

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Historické župy na Slovensku na slovenské Wikipedii.