Hontianska župa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Hontianská župa)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O bývalé župě v Československu pojednává článek Hontská župa (Československo).
Hontianská župa, Josefínské mapování 1782-85

Hont (maďarsky Hont i Honth, německy Hont, latinsky Honthum) byl komitát, stolice a župa v Uhersku.

Uherský komitát / stolice / župa[editovat | editovat zdroj]

Hontianska župa sousedila s Tekovskou, Zvolenskou, Novohradskou, Peštiansko-Pilišsko-Šoltsko-Malokumánskou (Pest-Pilis-Solt-Kiskun) a Ostřihomskou župou. Hontianskou župou protékaly řeky Krupinica a Ipeľ. Rozloha Hontu v roce 1910 byla 2633 km².

Hontianská župa na jižním Slovensku

Centrum[editovat | editovat zdroj]

Administrativním centrem Hontu byl Hontianský hrad. Ve středověku však Hontianská šlechta často sněmovala spolu s Novohradskou šlechtou v Ďarmotech. Do roku 1497 zasedala stoličná sedrie převážně v Ipeľském Predmostí. Během tureckých výbojů stolice neměla trvalé sídlo. Od poloviny 16. století zasedala sedrie v Krupině (tehdy tato patřila do Zvolenské stolice). V letech 172550 byly centrem stolice Sebechleby, od roku 1751 do konce 18. století Kemence (Kamenica). Po požáru stoličného domu se centrem stolice staly Šahy (maďarsky Ipolyság).

Rody vládnoucích županů[editovat | editovat zdroj]

Na čele stolice se střídaly členové významných šlechtických rodin Hontu, od roku 1711 post hlavního župana dědičně zastávali členové rodu Kohári.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Hontianský komitát vznikl v 11. století vyčleněním od Novohradského komitátu. Do konce 13. století se komitát změnil na šlechtickou (zemanskou) stolici. Na přelomu 13. a 14. století se k Hontu připojil Rimavský komitát (Malohont), který však s Hontem přímo nesousedí, což ustavičně vedlo ke sporům mezi šlechtou obou částí stolice.

V letech 1552 (dobytí hradu Drégely) až 1682 většinu území stolice obsadila turecká vojska a připojila ji k Novohradskému sandžaku. Turecké území sahalo až ke Krupině, kterou však Turci nikdy nezískali a do okolí Banské Štiavnice. Císařská vojska osvobodila hrad Drégely již v roce 1593, později Novohrad a v roce 1595 Visegrád a Ostřihom. Turci však ve výbojích pokračovali i po porážce v patnáctileté válce (žitvatorocký mír roce 1606) a získali území přibližně po spojnici Hontianske NemcePukanec. Turci byli vyhnáni až po porážce u Nových Zámků roce 1685.

V roce 1877 byla k Hontianské župě připojena Krupina. Nejvýznamnějším městem stolice byla Banská Štiavnica, která byla roku 1787 druhým největším slovenským městem s počtem obyvatel 18 926.

Národnosti[editovat | editovat zdroj]

Hont v 19. století obývali převážně Slováci a Maďaři, etnická hranice mezi nimi probíhala severně od řeky Ipeľ. Slováci však tvořily i jazykové ostrovy v maďarském etnickém prostoru na jihu stolice. Němci měli převahu jen v Banské Štiavnici a Banské Belé.

Okresy[editovat | editovat zdroj]

Znak župy

Ve středověku se Hontianská stolice dělila na čtyři slúžnovské okresy:

  • Bátovský (Processus Bathensis)
  • Banskoštiavnický (Processus Schemnicziensis)
  • Bzovícký (Processus Bozokiensis)
  • Malohont

Po připojení Malohontu ke Gemeru roce 1802 se vytvořil čtvrtý okres na východ a jih od řeky Ipeľ:

  • Ipeľský (Processus Ipolyitanus)

V roce 1910 se Hontianská župa dělila na tyto okresy:

  • Šahy
  • Krupina
  • Bátovce
  • Vinica
  • Vámosmikola (v současnosti v Maďarsku)
  • Szob (v současnosti v Maďarsku)
  • Město se zřízeným magistrátem:
Mapa župy z roku 1891

Slovenská župa[editovat | editovat zdroj]

V roce 1918 (potvrzeno roce 1920 Trianonskou smlouvou) se 4/5 území Hontianské župy staly součástí Československa, zbytek připadl Maďarsku.

Hontianská župa v Československu existovala do roku 1922, 1. ledna 1923 se stala součástí Zvolenské (veľ)župy. V roce 1928 byly župy na území Slovenska zrušeny.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hontianska župa (Uhorsko) na slovenské Wikipedii.


Viz i[editovat | editovat zdroj]