Strachoňovice
| Strachoňovice | |
|---|---|
 Strachoňovice | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Telč |
| Obec s rozšířenou působností | Telč (správní obvod) |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°8′7″ s. š., 15°29′17″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 93 (2023)[1] |
| Rozloha | 4,34 km²[2] |
| Katastrální území | Strachoňovice |
| Nadmořská výška | 513 m n. m. |
| PSČ | 588 56 |
| Počet domů | 43 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Strachoňovice 19 588 56 Telč strachonovice@volny.cz |
| Starosta | František Bartík |
| Oficiální web: www | |
| Úřední web: www | |
  Strachoňovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 587940 |
| Kód části obce | 155861 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Strachoňovice (německy Strachonowitz[4]) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, 6 kilometrů jihovýchodně od centra města Telče. Leží v Dačické sníženině pod vrchem Oleška na toku potoka Ochozína, pramenícího nad obcí a vlévajícího se do Moravské Dyje. Žije zde 93[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Jméno Strachoňovice vzniklo přiřazením koncové přípony -ovice k osobnímu jménu Strachoň. Toto jméno je zřejmě odvozeno od staročeského jména Strachkvas, Strachuj nebo Strachota. Slovo Strachoňovice tedy znamená ves lidí Strachoňových. Již od nejstarších záznamů se vyskytuje latinsko-německá forma tohoto názvu, Strachonowitz, pouze v záznamech z 19. století se objevuje forma Strachonice nebo Strachomice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Starší dějiny[editovat | editovat zdroj]
Strachoňovice jsou poměrně starou obcí, první zmínky o ní pocházejí z roku 1353, kdy Bohunek z Volfířova dal zapsat polovinu této obce Martinovi z Mutic, purkrabímu na hradě Roštejn. Od roku 1390, kdy byla prodána Jindřichovi z Hradce, majiteli Telče, až do roku 1849 pak byla ves součástí telčského panství a sdílela jeho osudy.
V držení pánů z Hradce zůstalo toto panství až do vymření jejich rodu po meči – k tomu došlo v roce 1604, kdy panství přechází na Slavaty z Chlumu a Košumberka. V jejich držbě je do roku 1691, kdy poslední potomek rodu, Jan Karel Jáchym Slavata, odmítl převzít rodové dědictví a celé panství se dostalo do rukou rodu Lichtenstein-Castelcorn. O sedmdesát let později, tedy roku 1761, se panství přesunulo do vlastnictví Podstatských-Lichtensteinů. V jejich rukou pak majetek zůstal až do roku 1945, kdy bylo celé panství na základě dekretů prezidenta republiky zkonfiskováno a přešlo do rukou státu.
Vývoj obce ve 20. století[editovat | editovat zdroj]
Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 422 ha. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1941. JZD vzniklo v 50. letech 20. století, roku 1973 bylo sloučeno do JZD Černíč. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství, v obci pila a klempířství.
V roce 1980 byla obec připojena ke střediskové vsi Radkov.[zdroj?] Od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1991 byly částí Telče, 1. ledna 1992 se osamostatnily.[5] Od roku 2003 spadají pod pověřený městský úřad v Telči v samosprávném Kraji Vysočina.
Popis[editovat | editovat zdroj]
V typologii vesnických sídel patří Strachoňovice mezi smíšené návesní obce. Vesnice se rozrůstala kolem návsi, která má obdélníkový tvar se zaoblenými rohy. V minulosti se ve středu obce nacházely dva rybníky, jeden z nich byl z důvodu zanášení kolem roku 1965 vysušen. V centru obce dnes stojí budova obecního úřadu, jednotlivé domy jsou situovány oválně kolem návsi. V současnosti je ze 42 domů s popisnými čísly 1–45 trvale obydleno 25 domů, 8 je používáno především k rekreaci a zbývající jsou trvale neobydlené.
Do vsi, resp. ze vsi, vedou a i v minulosti vedly dvě hlavní a jedna vedlejší cesta, vycházející z návsi směrem na okolní vesnice. První z hlavních cest přichází do obce ze severozápadu, od obce Radkov přes lokalitu Vohoř. Druhá hlavní cesta vychází z obce směrem na jih, ke spojnici mezi obcemi Slaviboř a Dolní Vilímeč. Třetí, vedlejší, cesta spojuje Strachoňovice přímo s obcí Dolní Vilímeč.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Strachoňovice leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 7 km severovýchodně od Dačic a 5 km jihovýchodně od Telče. Geomorfologicky je oblast součástí Křižanovské vrchoviny a na rozmezí jejích podcelků Dačická kotlina a Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Markvartická pahorkatina.[6] Průměrná nadmořská výška činí 513 metrů.[7] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 580 metrů stojí v severním cípu katastru. Obcí prochází potok Ochozín, část západní hranice tvoří Moravská Dyje.[8]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Podle sčítání 1930 zde žilo v 32 domech 143 obyvatel. 142 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 143 římských katolíků.[9]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 168 | 177 | 159 | 165 | 150 | 165 | 143 | 133 | 143 | 132 | 97 | 95 | 82 | 84 |
Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]
Obec má pětičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta František Bartík.
Strachoňovice je členem Mikroregionu Telčsko a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.
| Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
|---|---|---|---|---|---|
| 2010–2014 | 67 | 68,66 | 5 | 5 SNK 1 | František Bartík |
| 2014–2018 | 68 | 51,47 | 5 | 5 SNK I. | František Bartík |
Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]
Obcí prochází silnice III. třídy č. 40618 do Radkova.[11] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Telč, Černíč, Myslůvka a Řásná.[12] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5124 z Černíče do Dolní Vilímče.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Boží muka u silnice
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 497.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-22]. Dostupné online.
- ↑ Strachoňovice [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-02-22]. Dostupné online.
- ↑ Strachoňovice [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-22]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 26.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 90. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Strachoňovice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- LEDNICKÁ, Blanka. Rod Janoušků ve Strachoňovicích v 17. až 19. století. Brno: FF MU, 2007. Dostupné online. Bakalářská práce.
- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 977–979.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Strachoňovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Strachoňovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Strachoňovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
