Morava (řeka): Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 18. 9. 2012, 00:42

Šablona:Infobox řeka Morava (německy March) je řeka na Moravě v České republice. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech. Na dolním toku tvoří státní hranici mezi Českou republikou a Slovenskem a mezi Slovenskem a Rakouskem. Tato nejdůležitější moravská řeka, která protéká jejím územím od severu na jih, je levým přítokem Dunaje. Je dlouhá 353 km (z toho 284 km na území České republiky).^[1] Povodí má rozlohu 26 658 km² (z toho 20 692,4 km² na území České republiky).

Její jméno patří mezi nejstarší staroevropské názvy vodstev s původním významem voda, močál. Řeku pojmenovalo již předkeltské obyvatelstvo, a to na jejím dolním toku. Podle názvu řeky byla pojmenována i historická země Morava, jejíž hydrologickou osu řeka tvoří.^[2]

Průběh toku

Pramení pod vrcholem Králického Sněžníku na území obce Dolní Morava v katastrálním území Velká Morava, v nadmořské výšce 1380 m v upravené studánce. Hluboké údolí odděluje východní a západní hřbet pohoří Králického Sněžníku. V jižním úbočí Králického Sněžníku vytváří strmý žleb, kde přijímá několik potoků. Má zde charakter rychle mohutnícího horského potoka, níže pak říčky s rychlou čistou vodou. V Jeseníkách přibírá tři větší toky: Krupá, Branná a Desná. Pak protéká Branenskou vrchovinou a kolem Zábřehu, kde se do ní vlévá Moravská Sázava. Poté přichází první meandrující úsek Litovelské Pomoraví. V tomto úseku se do Moravy vlévá Třebůvka, Oskava a Trusovický potok. Morava dále protéká největším a metropolitním městem na Hané Olomoucí. Dále se od Tážal po Tovačov se po levé straně hlavního toku odděluje drobné odlehčovací rameno, zvané Morávka. U Tovačova se do Moravy vlévá Bečva, která odvádí vody z jižní části Moravskoslezských Beskyd. Pokračuje na jih ve sníženině mezi Českomoravskou vysočinou a Západními Karpaty. Od Otrokovic je vybudován Baťův kanál. Dále pak řeka protéká moravským Slováckem. Následuje druhý meandrující úsek mezi Bzencem Přívozem a Rohatcem, kde protéká územím Moravská Sahara. Zde u obce Rohatec začíná tvořit společnou česko-slovenskou státní hranici. Tuto hranici tvoří až k nejjižnějšímu bodu katastrálního území města Lanžhot, kde se stéká s Dyjí. Současný průběh tohoto hraničního úseku má Morava od roku 1977, kdy zde bylo dokončeno jeho narovnání^[3] a značné prohloubení^[4], provedené v letech 1969-1977^[5]. V letech 1975-1989 došlo ještě k úpravě soutoku Moravy a Dyje^[6]. Morava pak dále teče jižním směrem, kde až po soutok s Dunajem u Bratislavy-Devína tvoří rakousko-slovenskou státní hranici. Na Slovensku je jedním z nejznámějších přítoků řeka Myjava.

Sídla

Na území Moravy protéká řeka například Litovlí, Olomoucí, Kroměříží, Otrokovicemi, Napajedly, Uherským Hradištěm, Uherským Ostrohem nebo Veselím nad Moravou či Kojetínem.

Přítoky

Pravostranné

Levostranné

U Veselí nad Moravou bylo vybudováno rameno Nová Morava. Do Moravy se u Bzence-Přívoz vlévá Syrovinka. U Strážnice Velička

Vodní režim

Nejvyšší průtok má na jaře. V létě hladina klesá a opět stoupá na podzim díky dešťovým srážkám.

Hlásné profily

Průměrný průtok v jednotlivých místech zachycuje tabulka:

místo	říční km	plocha povodí	průměrný průtok (Qa)	stoletá voda (Q100)
Vlaské (Malá Morava)	331,20	96,78 km²	1,96 m³/s	72,5 m³/s
Raškov (Bohdíkov)	322,80	349,9 km²	6,27 m³/s	189,0 m³/s
Moravičany	272,80	1559,2 km²	17,80 m³/s	394,0 m³/s
Hynkov (Příkazy)	251,14	2250,46 km²	20,80 m³/s	483,0 m³/s
Olomouc - Nové Sady	232,30	3323,94 km²	27,10 m³/s	551,0 m³/s
Kroměříž	193,70	7030,31 km²	51,30 m³/s	860,0 m³/s
Spytihněv	169,20	7891,12 km²	55,40 m³/s	817,0 m³/s
Strážnice	133,50	9145,84 km²	59,60 m³/s	790,0 m³/s
Lanžhot	79,00	9721,81 km²	65,00 m³/s	791,0 m³/s
ústí	0,00	26658,00 km²	120,00 m³/s

Povodně 1997

Povodně v červenci 1997 byly po povodních 2002 největšími povodněmi v historii samostatné České republiky. Vyžádaly si 49 lidských životů a škody v hodnotě 63 miliard Kč. Povodně nastaly kvůli abnormálním srážkám v Jeseníkách. Kvůli rozvodněné Moravě a Odře muselo být evakuováno přes 250 obcí.

Využití

Využívá se k zavlažování a zisku vodní energie. Je to jedna z nejvíce upravených řek v České republice. Všechny meandrující úseky kromě dvou byly upraveny a zkráceny. Jako prevence povodní slouží četné hráze a odlehčovací ramena.

Zajímavosti

Podle některých anglicky píšících zdrojů (a české wikipedie) je Morava jednou z mála evropský řek s černou vodou.

Reference

↑ Předpovědi průtoků pro soutokovou oblast Moravy a Dyje
↑ ŠRÁMEK, Rudolf, MAJTÁN, Milan, Lutterer, Ivan: Zeměpisná jména Československa, Mladá fronta (1982), Praha, str. 202.
↑ http://www.pmo.cz/zp/2005/5/zpravodaj_5_05.pdf
↑ http://www.lesycr.cz/cs/download/gs-souhrny/hydrologie_luzniho_ekosystemu.pdf
↑ http://www.chmu.cz/meteo/CBKS/sbornik02/klimanek.pdf
↑ http://www.chmu.cz/meteo/CBKS/sbornik02/klimanek.pdf

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Morava na Wikimedia Commons Morava (řeka) na OpenStreetMap

ČHMÚ Brno, Ostrava, Magistrát města Olomouce - Hlásné profily povodňové služby
VÚV T.G.Masaryka - Oddělení GIS - Charakteristiky toků a povodí ČR
Morava (Cyklus České televize Vodácká putování) - video on-line v archivu ČT

[1] Předpovědi průtoků pro soutokovou oblast Moravy a Dyje

[2] ŠRÁMEK, Rudolf, MAJTÁN, Milan, Lutterer, Ivan: Zeměpisná jména Československa, Mladá fronta (1982), Praha, str. 202.

[3] ttp://www.pmo.cz/zp/2005/5/zpravodaj_5_05.pdf

[4] ttp://www.lesycr.cz/cs/download/gs-souhrny/hydrologie_luzniho_ekosystemu.pdf

[5] ttp://www.chmu.cz/meteo/CBKS/sbornik02/klimanek.pdf

[6] ttp://www.chmu.cz/meteo/CBKS/sbornik02/klimanek.pdf

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 == Průběh toku ==
 [[Soubor:Pramen Moravy (1).JPG|left|thumb|Pramen Moravy pod vrcholem [[Králický Sněžník (hora)|Králického Sněžníku]]]]
-Pramení pod vrcholem [[Králický Sněžník (hora)|Králického Sněžníku]] na území [[obec|obce]] [[Dolní Morava]] v [[katastrální území|katastrálním území]] [[Velká Morava (Dolní Morava)|Velká Morava]], v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 1380&nbsp;[[metr|m]] v upravené [[studánka|studánce]]. Hluboké údolí odděluje východní a západní hřbet pohoří ''Králického Sněžníku''. V jižním úbočí ''Králického Sněžníku'' vytváří strmý žleb, kde přijímá několik [[potok]]ů. Má zde charakter rychle mohutnícího horského potoka, níže pak říčky s rychlou čistou vodou. V [[Jeseníky|Jeseníkách]] přibírá tři větší toky: [[Krupá (přítok Moravy)|Krupá]], [[Branná (přítok Moravy)|Branná]] a [[Desná (přítok Moravy)|Desná]]. Pak protéká [[Branenská vrchovina|Branenskou vrchovinou]] a kolem [[Zábřeh]]u, kde se do ní vlévá [[Moravská Sázava]]. Poté přichází první [[meandr]]ující úsek [[Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví|Litovelské Pomoraví]]. V tomto úseku se do ''Moravy'' vlévá [[Třebůvka]], [[Oskava (řeka)|Oskava]] a [[Trusovický potok]]. ''Morava'' dále protéká největším a metropolitním městem na [[Haná|Hané]] [[Olomouc]]í. Dále se od [[Tážaly|Tážal]] po [[Tovačov]] se po levé straně hlavního toku odděluje drobné odlehčovací rameno, zvané [[Morávka (rameno Moravy)|Morávka]]. V [[Troubky|Troubkách]] u [[Přerov]]a se do Moravy vlévá [[Bečva]], která odvádí vody z jižní části [[Moravskoslezské Beskydy|Moravskoslezských Beskyd]]. Pokračuje na jih ve sníženině mezi [[Českomoravská vysočina|Českomoravskou vysočinou]] a [[Západní Karpaty|Západními Karpaty]]. Od [[Otrokovice|Otrokovic]] je vybudován [[Baťův kanál]]. Dále pak řeka protéká moravským [[Slovácko|Slováckem]]. Následuje druhý meandrující úsek mezi [[Bzenec Přívoz|Bzencem Přívozem]] a [[Rohatec|Rohatcem]], kde protéká územím [[Moravská Sahara]]. Zde u obce [[Rohatec]] začíná tvořit společnou [[česko]]-[[Slovensko|slovenskou]] státní hranici. Tuto hranici tvoří až k nejjižnějšímu bodu katastrálního území [[město|města]] [[Lanžhot]], kde se stéká s [[Dyje|Dyjí]]. Současný průběh tohoto hraničního úseku má Morava od roku [[1977]], kdy zde bylo dokončeno jeho narovnání<ref>http://www.pmo.cz/zp/2005/5/zpravodaj_5_05.pdf</ref> a značné prohloubení<ref>http://www.lesycr.cz/cs/download/gs-souhrny/hydrologie_luzniho_ekosystemu.pdf</ref>, provedené v letech [[1969]]-1977<ref>http://www.chmu.cz/meteo/CBKS/sbornik02/klimanek.pdf</ref>. V letech [[1975]]-[[1989]] došlo ještě k úpravě soutoku Moravy a [[Dyje]]<ref>http://www.chmu.cz/meteo/CBKS/sbornik02/klimanek.pdf</ref>. Morava pak dále teče jižním směrem, kde až po soutok s [[Dunaj]]em u [[Devín|Bratislavy-Devína]] tvoří [[rakousko]]-slovenskou státní hranici. Na ''Slovensku'' je jedním z nejznámějších přítoků řeka [[Myjava (řeka)|Myjava]].
+Pramení pod vrcholem [[Králický Sněžník (hora)|Králického Sněžníku]] na území [[obec|obce]] [[Dolní Morava]] v [[katastrální území|katastrálním území]] [[Velká Morava (Dolní Morava)|Velká Morava]], v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 1380&nbsp;[[metr|m]] v upravené [[studánka|studánce]]. Hluboké údolí odděluje východní a západní hřbet pohoří ''Králického Sněžníku''. V jižním úbočí ''Králického Sněžníku'' vytváří strmý žleb, kde přijímá několik [[potok]]ů. Má zde charakter rychle mohutnícího horského potoka, níže pak říčky s rychlou čistou vodou. V [[Jeseníky|Jeseníkách]] přibírá tři větší toky: [[Krupá (přítok Moravy)|Krupá]], [[Branná (přítok Moravy)|Branná]] a [[Desná (přítok Moravy)|Desná]]. Pak protéká [[Branenská vrchovina|Branenskou vrchovinou]] a kolem [[Zábřeh]]u, kde se do ní vlévá [[Moravská Sázava]]. Poté přichází první [[meandr]]ující úsek [[Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví|Litovelské Pomoraví]]. V tomto úseku se do ''Moravy'' vlévá [[Třebůvka]], [[Oskava (řeka)|Oskava]] a [[Trusovický potok]]. ''Morava'' dále protéká největším a metropolitním městem na [[Haná|Hané]] [[Olomouc]]í. Dále se od [[Tážaly|Tážal]] po [[Tovačov]] se po levé straně hlavního toku odděluje drobné odlehčovací rameno, zvané [[Morávka (rameno Moravy)|Morávka]]. U [[Tovačov|Tovačova]] se do Moravy vlévá [[Bečva]], která odvádí vody z jižní části [[Moravskoslezské Beskydy|Moravskoslezských Beskyd]]. Pokračuje na jih ve sníženině mezi [[Českomoravská vysočina|Českomoravskou vysočinou]] a [[Západní Karpaty|Západními Karpaty]]. Od [[Otrokovice|Otrokovic]] je vybudován [[Baťův kanál]]. Dále pak řeka protéká moravským [[Slovácko|Slováckem]]. Následuje druhý meandrující úsek mezi [[Bzenec Přívoz|Bzencem Přívozem]] a [[Rohatec|Rohatcem]], kde protéká územím [[Moravská Sahara]]. Zde u obce [[Rohatec]] začíná tvořit společnou [[česko]]-[[Slovensko|slovenskou]] státní hranici. Tuto hranici tvoří až k nejjižnějšímu bodu katastrálního území [[město|města]] [[Lanžhot]], kde se stéká s [[Dyje|Dyjí]]. Současný průběh tohoto hraničního úseku má Morava od roku [[1977]], kdy zde bylo dokončeno jeho narovnání<ref>http://www.pmo.cz/zp/2005/5/zpravodaj_5_05.pdf</ref> a značné prohloubení<ref>http://www.lesycr.cz/cs/download/gs-souhrny/hydrologie_luzniho_ekosystemu.pdf</ref>, provedené v letech [[1969]]-1977<ref>http://www.chmu.cz/meteo/CBKS/sbornik02/klimanek.pdf</ref>. V letech [[1975]]-[[1989]] došlo ještě k úpravě soutoku Moravy a [[Dyje]]<ref>http://www.chmu.cz/meteo/CBKS/sbornik02/klimanek.pdf</ref>. Morava pak dále teče jižním směrem, kde až po soutok s [[Dunaj]]em u [[Devín|Bratislavy-Devína]] tvoří [[rakousko]]-slovenskou státní hranici. Na ''Slovensku'' je jedním z nejznámějších přítoků řeka [[Myjava (řeka)|Myjava]].
 === Sídla ===