Chořov: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava odkazu
Aw58 (diskuse | příspěvky)
Řádek 86: Řádek 86:
* {{Flagicon|Česko}} [[Zlín]], [[Česko]]
* {{Flagicon|Česko}} [[Zlín]], [[Česko]]
* {{Flagicon|Německo}} [[Iserlohn]], [[Německo]]
* {{Flagicon|Německo}} [[Iserlohn]], [[Německo]]
* {{Flagicon|Ukrajina}} [[Ternopil]], [[Ukrajina]]


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 21. 11. 2021, 21:48

Chořov
Chorzów
Chořovská radnice
Chořovská radnice
Chořov – znak
znak
Chořov – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
StátPolskoPolsko Polsko
vojvodstvíSlezské
okresměstský okres
Administrativní dělení5 městských částí
Chořov
Chořov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha33,5 km²
Počet obyvatel107 807[1]
Hustota zalidnění3218,11 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané, Němci a další
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni a další
Správa
StarostaAndrzej Kotala
Vznik1934
Oficiální webwww.chorzow.eu
Telefonní předvolba+48 32
PSČ41-500 až 41-506
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chořov (dříve Králova Huť, polsky Chorzów výslovnost [ˈxɔʐuf]IPA, dříve Królewska Huta, slezsky Chorzōw / Chorzůw [ˈxɔʐuf], německy Königshütte) je město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství. Leží na historickém území Horního Slezska ve středu dvoumilionové katovické konurbace mezi Bytomí a Katovicemi. V samotném Chořově žilo ke konci roku 2019 107 807 osob. Při posledním sčítání lidu (2011) se 33,8 % obyvatel přihlásilo ke slezské národnosti.

Město Chořov v současné podobě existuje od roku 1934, kdy byly ke Králově Huti připojeny obce Chořov, Maciejkowice a Nové Hajduky (Nowe Hajduki). Současné přejmenování nově vzniklého celku mělo ideologický důvod – šlo o projev polonizace Horního Slezska, neboť název Králova Huť odkazoval na pruského panovníka Fridricha II. Velikého. Takto nechal Friedrich Wilhelm von Reden pojmenovat hutnický závod zprovozněný zde v roce 1799, který podnítil vývoj celé oblasti, a následně to jméno převzala dělnická osada, jež získala status města roku 1868. Po rozdělení regionu v roce 1922 se Králova Huť ocitla na polské straně v bezprostřední blízkosti hranice s Německem. V roce 1939 došlo k přičlenění obce Velké Hajduky (Hajduki Wielkie / Bismarckhütte).

Dnes je Chořov rozdělen na čtyři městské části: Centrum a Chorzów II – bývalá Králova Huť a Nové Hajduky, Chorzów Stary – bývalé vesnice Chořov a Maciejkowice, Chorzów-Batory – bývalá obec Velké Hajduky přejmenována podle železáren Batory. Status páté městské části má areál Slezského parku o rozloze 620 ha, kde se nachází mj. Slezský stadion, Slezská zoologická zahrada, Slezské planetárium, Slezský lunapark a Hornoslezský etnografický park.

Na území města jsou dosud v provozu dvoje železárny – Huta Królewska (funguje nepřetržitě od roku 1799) patřící koncernu ArcelorMittal a Batory v majetku společnosti Alchemia SA. V Chořově se rovněž vyrábějí železniční vozidla, zejména tramvaje a vozy metra – továrna Alstom Konstal (tramvaje Konstal byly za socialismu nejrozšířenějším typem tramvaje v Polsku).

Turistické zajímavosti

Kostel sv. Barbory (1852)

Památky

Pošta na ulici Wolności (1892)
Pěší zóna na ulici Wolności (svobody)
  • Dřevěný katolický kostel sv. Vavřince v Králově Huti (z 16. století),
  • Náměstí sv. Jana, a ulice Bożogrobców ve Starém Chořově (staré venkovské jádro, budový z 18. stoleti),
  • Evangelický kostel Alžběty v Králově Huti (z 1844 roku),
  • Katolický kostel sv. Barbory v Králově Huti (z 1852 roku),
  • Katolický kostel sv. Hedviky Slezské v Králově Huti (z 1874 roku),
  • Katolický kostel sv. Máří Magdalény ve Starém Chořově (z 1892 roku),
  • Novogotická pošta na ulici Wolności v Králově Huti (z 1892 roku),
  • Evangelický kostel Martina Luthera v Králově Huti (z 1898 roku),
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Velkých Hajdúcích (z 1901 roku),
  • Budova tržnice v Králově Huti (z 1905 roku) – první moderní tržnice ve Slezsku,
  • Katolický kostel sv. Josefa v Králově Huti (z 1907 roku),
  • Katolický kostel sv. Antonína Paudánského v Králově Huti (z 1934 roku).

Kina a divadla

  • Teatr Rozrywki (Divadlo zábavy),
  • Kino „Panorama“.

Slezský park

Do roku 2012 Vojvodský park kultury a oddechu gen. Jerzego Ziętka, se nachází na rozloze 520 ha (některé prameny uvádějí 620 ha) je jedním z největších městských parků v Evropě.

  • Slezský stadion (Stadion Śląski) – největší stadion polské části Horního Slezska,
  • Slezské planetárium (Planetarium Śląskie) – největší planetárium v Polsku, součástí je i hvězdárna,
  • Hornoslezský etnografický park (Górnośląski Park Etnograficzny),
  • Slezská zoologická zahrada (Śląski Ogród Zoologiczny),
  • Slezské veselé městečko (Śląskie Wesołe Miasteczko) – největší stálý lunapark Horního Slezska,
  • Lanová dráha „ELKA“,
  • Rosarium.

Sport

Stadion Ruchu Chorzów

Chořov je také důležité sportovní středisko. Známý je především výše zmíněný dříve největší polský stadion – Slezský stadion. Ve městě působí týmy (mimo jiné)[2]:

  • KS "Ruch" Chorzów – mužský fotbalový tým (14 × mistr Polska, vítěz Polského poháru v letech: 1951, 1974, 1996),
  • AKS "Wyzwolenie" Chorzów – mužský fotbalový tým,
  • NKS "Dynamit" Chorzów – lyžařský tým,
  • KS "Królewscy" – mužský basketbalový tým,
  • SP "Clearex" Chorzów – mužský futsalový tým (vítěz Polského poháru v roce 2004),
  • SCS "Sokół" Chorzów – dívčí volejbalový tým.

Katastrofy

Na území Chořova se nacházely objekty bývalé společnosti Mezinárodní katovický veletrh (Międzynarodowe Targi Katowickie), kde se 28. ledna 2006 zřítila střecha největší výstavní haly, pod níž zemřelo 65 lidí.

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Park Śląski na polské Wikipedii.

  1. Statistické údaje GUS k 31.12.2019
  2. USER, Super. www.chorzow.eu [online]. www.chorzow.eu [cit. 2016-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-11. 

Související články

Externí odkazy