Jan Hrušínský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
odkaz
Řádek 62: Řádek 62:
}}</ref>
}}</ref>


Dne 10. března 2020 reagovala vláda na šíření koronaviru COVID-19 zákazem akcí s více než 100 lidmi. Tento zákaz velmi rozčílil Jana Hrušínského, ředitele soukromého [[Divadlo Na Jezerce|Divadla Na Jezerce]], které muselo až do odvolání zrušit představení. Hrušínský k tomu na svůj facebookový profil napsal: „''Likvidace všech nepohodlných. Likvidace malých, fungujících firem. Dnes premiér Bureš a kluk, který zastává funkci ministra zdravotnictví, ohlásili kvůli 38 nemocným lidem s příznaky lehké chřipky zákaz divadelních představení. (...) O kompenzaci milionových ztrát ani slovo. (...) Do Agrofertu mohou lidé chodit pracovat? Tam nákaza nehrozí? (...) Zákaz demonstrací? Stanné právo – pod hrozbou tří milionů korun pokuty jen kvůli tomu, aby se nemluvilo o problémech trestně stíhaného komunistického udavače?!!!! S.O.S.!!!!!!! Kdo už konečně zakáže šíření smrtelného viru StB?!!!!! Kdo už konečně pošle do karantény všechny Bureše a Falmery, Zemany a Klause, všechny prodejné Marky Prchaly, schopné udělat pro prachy a pocit moci cokoli?!!!!!''"<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Petřík | jméno = Lukáš | odkaz na autora = | titul = Vláda zakázala kulturní akce s více než 100 lidmi. Jan Hrušínský z Divadla Na Jezerce považuje její postup za likvidační pro divadla | periodikum = Literární noviny | odkaz na periodikum = Literární noviny | vydavatel = | datum vydání = 10. 3. 2020 | datum přístupu = 11. 3. 2020
Dne 10. března 2020 reagovala vláda na [[Pandemie COVID-19|šíření koronaviru COVID-19]] zákazem akcí s více než 100 lidmi. Tento zákaz velmi rozčílil Jana Hrušínského, ředitele soukromého [[Divadlo Na Jezerce|Divadla Na Jezerce]], které muselo až do odvolání zrušit představení. Hrušínský k tomu na svůj facebookový profil napsal: „''Likvidace všech nepohodlných. Likvidace malých, fungujících firem. Dnes premiér Bureš a kluk, který zastává funkci ministra zdravotnictví, ohlásili kvůli 38 nemocným lidem s příznaky lehké chřipky zákaz divadelních představení. (...) O kompenzaci milionových ztrát ani slovo. (...) Do Agrofertu mohou lidé chodit pracovat? Tam nákaza nehrozí? (...) Zákaz demonstrací? Stanné právo – pod hrozbou tří milionů korun pokuty jen kvůli tomu, aby se nemluvilo o problémech trestně stíhaného komunistického udavače?!!!! S.O.S.!!!!!!! Kdo už konečně zakáže šíření smrtelného viru StB?!!!!! Kdo už konečně pošle do karantény všechny Bureše a Falmery, Zemany a Klause, všechny prodejné Marky Prchaly, schopné udělat pro prachy a pocit moci cokoli?!!!!!''"<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Petřík | jméno = Lukáš | odkaz na autora = | titul = Vláda zakázala kulturní akce s více než 100 lidmi. Jan Hrušínský z Divadla Na Jezerce považuje její postup za likvidační pro divadla | periodikum = Literární noviny | odkaz na periodikum = Literární noviny | vydavatel = | datum vydání = 10. 3. 2020 | datum přístupu = 11. 3. 2020
| url = https://www.literarky.cz/kultura/954-vlada-zakazala-kulturni-akce-s-vice-nez-100-lidmi-jan-hrusinsky-z-divadla-na-jezerce-povazuje-jeji-postup-za-likvidacni-pro-divadla | issn = }}</ref>
| url = https://www.literarky.cz/kultura/954-vlada-zakazala-kulturni-akce-s-vice-nez-100-lidmi-jan-hrusinsky-z-divadla-na-jezerce-povazuje-jeji-postup-za-likvidacni-pro-divadla | issn = }}</ref>


Verze z 14. 3. 2020, 21:33

Jan Hrušínský
Narození9. června 1955 (68 let)
Praha
Československo Československo
Alma materPražská konzervatoř
ChoťMiluše Šplechtová
DětiKristýna Hrušínská
Barbora Hrušínská
Nikola Stojanov (nevlastní)
RodičeRudolf Hrušínský
Eva Hrušínská
PříbuzníHynek Mušek (praprapradědeček)
Josefa Mušková (prapraprababička)
Ondřej Červíček (prapradědeček)
Anna Červíčková (praprababička)
Václav Červíček-Budínský (pradědeček)
Rudolf Böhm-Hrušínský nejstarší (dědeček)
Hermína Červíčková-Hrušínská (babička)
Rudolf Hrušínský mladší (bratr)
Rudolf Hrušínský nejmladší (synovec)
Matěj Balcar (zeť)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Hrušínský (* 9. června 1955 Praha) je herec a divadelní ředitel, syn herce Rudolfa Hrušínského (1920–1994).

Jan Hrušínský s manželkou Miluší Šplechtovou (2015)

Život

Divadlo hraje od dětství, po studiu Pražské konzervatoře začínal hrát v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Zde se potkal se svojí budoucí manželkou herečkou Miluší Šplechtovou. K nejlepším inscenacím tohoto období patří např. Čechovovy Tři sestry (baron Tuzenbach) v překladu Leoše Suchařípy nebo Porubjakova Goldoniáda v režii Ivana Rajmonta a Crommelynckova Vášeň jako led v režii Jana Grossmana. V letech 1984–1990 byl členem pražského Realistického divadla, poté působil v Divadle Na zábradlí a pravidelně hostoval v několika dalších pražských divadlech, např. v Divadle v Řeznické (Kornelius Hackel – Hello Dolly, Popiel – Polská krev), v ABC (Babs – Charleyova teta, Malvolio – Večer tříkrálový, Goodbody – Jak jsem vyhrál válku), v Národním divadle a dalších.

V roce 2004 založil pražské Divadlo Na Jezerce. O dva roky dříve Divadelní společnost Jana Hrušínského. Divadlo Na Jezerce se stalo jedním z nejnavštěvovanějších divadel v Praze a Hrušínský do něho přivedl přední české herce, režiséry, výtvarníky i autory, např. Jana Třísku, Jiřinu Bohdalovou, Jana Hřebejka, Jaroslava Duška, Milana Kňažka, Šimona Cabana, Radka Holuba, Jiřího Hubače, Pavla Vrbu, Petra Vacka, Irenu Douskovou, Ivo Žídka, Jana Štěpánka, Janu Zbořilovou, Juraje Herze, Radka Balaše, Jozefa Cillera, Jiřího Macháčka, Zuzanu Kronerovou, Šárku Hejnovou, Lenku Vlasákovou, Jana Kačera, Věru Kubánkovou, Martina Sittu, Lukáše Hlavicu, Lubomíra Lipského, Petra Kostku, Libuši Švormovou, Arnošta Goldflama, Katarínu Bielikovou, Ivanu Brádkovou, Miroslava Vladyku, Zdeňka Zelenku, Jitku Sedláčkovou, Barboru Hrzánovou, Alenu Schaferovou, Ondřeje Sokola, hudební skladatele Jana Kučeru, Ondřeje Brzobohatého, Ondřeje Brouska a mnoho dalších. Divadelní společnost Jana Hrušínského oslavila v roce 2017 patnáct let své činnosti.

Za komunistického režimu v roce 1977 podepsal tzv. Antichartu odsuzující prohlášení Charty 77.[1] Před sametovou revolucí v roce 1989 podepsal dvě petice za propuštění Václava Havla z Ruzyňské věznice a prohlášení Několik vět z června 1989.[zdroj?] Kvůli těmto podpisům byl v září 1989 vyslýchán na Stb v Bartolomějské ulici. Čtyřhodinový výslech popsal a text byl uveřejněn na podzim 1989 v samizdatových Lidových novinách. (LN, ročník II, č. 11/1989)

Se svým bratrem Rudolfem ml. měl dlouho napjaté vztahy kvůli sporu o dědictví po otci Rudolfu Hrušínském.[2]

Od února 2017 píše pravidelně eseje pro magazín Sabiny Slonkové Neovlivní.cz, poskytl několik větších rozhovorů např. Jiřímu Kubíkovi pro Seznam.cz, Martinu Veselovskému a Filipu Horkému pro DVTV a několik dalších.

Názory

V dubnu 2014 v reakci na anexi Krymu podepsal výzvu Sobotkově vládě, která požadovala tvrdší postup vůči Rusku a potrestání všech příslušníků ruské menšiny v Čechách, kteří mají ruské občanství, konkrétně „okamžité zastavení vydávání víz občanům Ruské federace, zrušení možnosti obdržení dvojího občanství pro občany Ruské federace od 1. 1. 2015, zmrazení kont ruských občanů v ČR s cílem prověřit legálnost těchto vkladů, zastavení vstupu ruského byznysu a kapitálu do ČR“. Podle Hrušínského „ve světě zrovna mají převahu Chamberlainové a jemu podobní zachránci míru.“[3]

V roce 2017 podepsal petici proti xenofobii a lhostejnosti s názvem Češi pomáhají, která vyzývá českou vládu, aby dodržela závazek přijmout 1500 uprchlíků z Blízkého východu a Afriky.[4]

Hrušínský v rozhovoru pro Aktuálně.cz na dotaz, zda neškodí svému divadlu tím, že odrazuje diváky, kteří jsou příznivci prezidenta Miloše Zemana, premiéra Andreje Babiše nebo Tomia Okamury, prohlásil: „Do divadel chodí v České republice asi pět procent obyvatelstva. A předpokládám, a teď se nechci nikoho dotknout, že mají určitou úroveň danou vzděláním nebo rodinnou výchovou. Nemyslím, že právě ti jsou většinově z elektorátu Miloše Zemana.“[1] Hrušínský kritizoval bývalého prezidenta Václava Klause, protože „jezdí do Německa podporovat“ protiimigrační stranu Alternativa pro Německo, která má podle Hrušínského „blízko k neonacismu“, a jeho syna Václava Klause mladšího, který zpochybňuje českou účast ve válce v Afghánistánu a „pomáhá si lživými argumenty“.[1]

Podle Hrušínského jsou Rusové mistři lživé propagandy a nesou odpovědnost, kromě mnoha jiných věcí, také za vystoupení Británie z EU.[1] Podle názoru Hrušínského jsou Rusové hodně blízko k ovládnutí České republiky díky spojenectví Zemana, Babiše, Okamury a komunistů.[1][5] Přestože Zeman podporuje Izrael, podle Hrušínského, jehož babička z matčiny strany byla během německé okupace zavražděna v Osvětimi, je otázkou, nakolik to český prezident myslí upřimně.[1]

V souvislosti s oslavami 100 let od vzniku Československa, Hrušínský napsal pro Forum24.cz esej Čehona dostal medaili. Úryvek: „...Současný prezident otočil kormidlem prudce na východ. Do Ruska a do Číny. Jeden prezidentův poradce je opravdový Číňan...a všichni ostatní zemanovci jsou skoro Rusové. Čehonovi z čista jasna začali vadit muslimové, uprchlíci ze Sýrie i malí sirotci, kterých se do Čech prý valí stovky milionů. Říkal to prezident, tak je to pravda. V Parlamentních listech psali, že uprchlíci jsou nečistí. A parazitují prý na nás, na lidech. Tak s nimi Čehona zatočí. Jako s Židy za protektorátu...“[6]

Dne 10. března 2020 reagovala vláda na šíření koronaviru COVID-19 zákazem akcí s více než 100 lidmi. Tento zákaz velmi rozčílil Jana Hrušínského, ředitele soukromého Divadla Na Jezerce, které muselo až do odvolání zrušit představení. Hrušínský k tomu na svůj facebookový profil napsal: „Likvidace všech nepohodlných. Likvidace malých, fungujících firem. Dnes premiér Bureš a kluk, který zastává funkci ministra zdravotnictví, ohlásili kvůli 38 nemocným lidem s příznaky lehké chřipky zákaz divadelních představení. (...) O kompenzaci milionových ztrát ani slovo. (...) Do Agrofertu mohou lidé chodit pracovat? Tam nákaza nehrozí? (...) Zákaz demonstrací? Stanné právo – pod hrozbou tří milionů korun pokuty jen kvůli tomu, aby se nemluvilo o problémech trestně stíhaného komunistického udavače?!!!! S.O.S.!!!!!!! Kdo už konečně zakáže šíření smrtelného viru StB?!!!!! Kdo už konečně pošle do karantény všechny Bureše a Falmery, Zemany a Klause, všechny prodejné Marky Prchaly, schopné udělat pro prachy a pocit moci cokoli?!!!!!"[7]

Rozhovory

Filmografie, výběr

Film

Televize

  • Babička /rež. Antonín Moskalyk/
  • Lítost /Evald Schorm/
  • Případ Mauritius /Jaroslav Balík/
  • Ententýny /Věra Jordánová/
  • Muž, který se spustil /Vít Hrubín/
  • Až bude padat hvězda /Věra Jordánová/
  • Básník, služka a král /Vít Hrubín/
  • My, holky z městečka /Vlasta Janečková/
  • Zlaté kapradí /Věra Jordánová/
  • Škola za školou /Josef Platz/
  • Tajemství ďáblovy kapsy /Petr Tuček/
  • O Háderunovi a víle Elóře /Jaromil Jireš/
  • Člověk v závěsu /Viktor Polesný/
  • Zn. Na dožití /Hynek Bočan/
  • Paní Pipperová zasahuje /Zdeněk Zelenka/
  • Arrowsmith /Zdeněk Zelenka/
  • Ideální manžel /Zdeněk Zelenka/
  • Tři králové /Karel Kachyňa/
  • Bubáci a hastrmani /Václav Vorlíček/
  • Brouk v hlavě /Zdeněk Zelenka/
  • Polední žár Zdeněk Zelenka/
  • Stín viny /Zdeněk Zelenka/
  • Kožené slunce /Karel Kachyňa/
  • Úsměvy Jana Hrušínského
  • Smrt pedofila /Ivan Pokorný/
  • Boháč a chudák /Zdeněk Zelenka/
  • Slečna guru /Zdeněk Zelenka/
  • Zrozen bez porodu /Filip Renč/
  • Ach, ty vraždy! /Zdeněk Zelenka/
  • Pražské jaro 1968 /Rakouská televize ORF, rež. Michael Kreihsl/
  • Čapkovy kapsy /Jan Těšitel/
  • Místo v životě /Jiří Chlumský/
  • Místo v životě II /Jiří Chlumský/
  • Cukrárna /Dušan Klein/
  • Mazalové /Bořivoj Hořínek/
  • Duch nad zlato /Zdeněk Zelenka/
  • Kriminálka anděl /Jiří Chlumský/
  • První republika /Biser Arichtěv/
  • 13. komnata Jana Hrušínského
  • Na plovárně s Markem Ebenem
  • Uchem jehly - s Pavlem Klineckým
  • Mazalové II /Biser Arichtěv/
  • Moje místa /TV Seznam - Blanka Kubíková/

Divadlo

  • Tři sestry /rež. Ivan Rajmont/
  • Goldoniáda /Ivan Rajmont/
  • Vášeň jako led /Jan Grossman/
  • Dobové tance /Ivan Rajmont/
  • Troilus a Kressida /Ivan Rajmont/
  • Cesta na parníku Lanna 8 /Jan Grossman/
  • Komedie masopustu /Jan Kačer/
  • Obraz z dějin /Ivan Rajmont/
  • Foxtrot /Ivan Rajmont/
  • Neběhej tady nahá /Přemysl Rut/
  • Dantonova smrt /Ivan Rajmont/
  • Merlin /Miroslav Krobot/
  • Aucassin a Nicoletta /Karel Kříž/
  • Nebezpečné křižovatky /Jaromír Pleskot/
  • Richard II. /Karel Kříž/
  • Figarův rozvod /Karel Kříž/
  • Asanace /Karel Kříž/
  • Je světlý však můj žal /Karel Kříž/
  • Res publica I /20. léta/
  • Res publica II /60. léta/
  • Travestie /Karel Kříž/
  • Malý pogrom v nádražním bufetu /Arnošt Goldflam/
  • Pokoušení /Jan Grossman/
  • Don Juan /Jan Grossman/
  • Silná v zoologii /J. A. Pitínský/
  • Racek /Petr Lébl/
  • Hello, Dolly! /Oto Ševčík/
  • Polská krev /Oto Ševčík/
  • Cymbelín /Ivan Rajmont/
  • Leona si pospíšila /Ivan Rajmont/
  • Jak jsem vyhrál válku /Milan Schejbal/
  • Ženitba /1979 – Ivan Balaďa a 2009 Lukáš Hlavica/
  • Charleyova teta /Milan Schejbal/
  • Večer tříkrálový /Milan Schejbal/
  • Taková spoušť /Juraj Herz/
  • Zahraj to znovu, Same /Ondřej Sokol/'
  • Mein kampf /Jana Kališová/
  • Takový žertík /Lukáš Hlavica/
  • Vajíčko /Lída Engelová/
  • Kaviár nebo čočka /Zdeněk Zelenka/
  • Petrolejové lampy /Juraj Herz/
  • Mandragora /Lukáš Hlavica/
  • Nadílka /Lukáš Hlavica/
  • Prokletí nefritového škorpiona /Ondřej Sokol/
  • Kumšt /Jan Hřebejk/
  • Darda /Arnošt Goldflam/
  • Práskni do bot /Jan Hřebejk/
  • Komedianti /Arnošt Goldflam/
  • Tři v tom /Matěj Balcar/
  • Poslední aristokratka /Arnošt Goldflam/
  • Je úchvatná! /Jan Hřebejk/
  • Res publica III /Jak bychom nechtěli zažít budoucí léta/

Divadelní režie

Ocenění

  • Cena městské části Praha 4 (2010)
  • Čestné občanství Prahy 4 (2014)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f Jan Hrušínský: Vládcům už nestačí krást peníze. Kradou nám i svobodu. Aktuálně.cz [online]. 1. listopadu 2018. Dostupné online. 
  2. ↑ Bartošová a spol: Války v rodinách celebrit. sedmicka.tyden.cz [online]. 1. října 2013. Dostupné online. 
  3. ↑ Herec Hrušínský, signatář výzvy k sankcím proti Rusku: Proti agresi musí protestovat každý slušný člověk. Parlamentnilisty.c [online]. 18. dubna. Dostupné online. 
  4. ↑ Českem koluje petice za přijetí syrských uprchlíků. Mezi signatáři jsou i známé osobnosti. Info.cz [online]. 14. srpna 2017. Dostupné online. 
  5. ↑ Hrušínský: Ester má zlato. A na Hradě sedí spojenec Rusů Zeman. Taky sjezdař. Hrdina sjezdu KSČM. Aktuálně.cz [online]. 26. března 2018. Dostupné online. 
  6. ↑ Jan Hrušínský: Sto let od vzniku Československa. Čehona dostane medaili. Forum 24 [online]. 20. října 2018. Dostupné online. 
  7. ↑ PETŘÍK, Lukáš. Vláda zakázala kulturní akce s více než 100 lidmi. Jan Hrušínský z Divadla Na Jezerce považuje její postup za likvidační pro divadla. Literární noviny [online]. 10. 3. 2020 [cit. 11.3.2020]. Dostupné online. 

Literatura

  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 444–446.
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 316. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 223. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 248. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 525. 
  • Marie Valtrová. Divadlo s rodokmenem - Divadlo Na Jezerce / vydalo nakladatelství Brána, 2010.
  • Marie Valtrová. Kronika rodu Hrušínských / vydal Odeon, 1994, druhé, rozšířené vydání Brána, 2012.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Hrušínský&oldid=18263425“