Ladino

Ladino (לאדינו)
Rozšíření	Izrael, Turecko, Brazílie, Francie, Řecko, Makedonie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Mexiko
Počet mluvčích	Izrael: 100 000 Turecko: 8 000 Řecko: 1 000 ostatní země neznámo
Klasifikace	Indoevropské jazyky Italické jazyky Románské jazyky Západorománské jazyky Ibersko-románské jazyky
Písmo	Hebrejské, latinka
Postavení
Regulátor	כל ישראל חברים (Kol Jiśra'el chaverim) Alliance Israélite Universelle
Úřední jazyk	není
Kódy
ISO 639-1	není
ISO 639-2	lad (B) lad (T)
ISO 639-3	lad
Ethnologue	lad
Wikipedie
http://lad.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladino (לאדינו) je jazyk sefardských židů. Další názvy mohou být: djudezmo nebo lengua djudeo-espanyola.

Historie

Ladino se vyvinulo z nářečí kastilských sefardských židů v 15. století, ve kterém se míchalo kastilské nářečí s hebrejštinou a aramejštinou. Po vyhnání židů ze Španělska roku 1492 a jejich rozptýlení po Osmanské říši se ladino proměnilo v jazyk vyhnaných židů – mluvili jím židé v Malé Asii, na Balkáně, v jižním Rumunsku, v severní Africe, ve východním Středomoří a Izraeli.

Ladino má tyto základní dialekty – jejich pravidla velkou měrou závisí na příměsi jazyků dané lokality:

• jihovýchodní ladino – používáno v Turecku a na Rhodu, přežívá v něm kastilské nářečí;
• severozápadní ladino – používáno v Řecku, Makedonii, Bosně, Srbsku, zachovává nářečí severních sefardů a prvky portugalštiny;
• severoafrické ladino – používáno židy v Maroku a Tunisu, zachovává hodně prvků hebrejštiny.

Během holocaustu bylo zničeno mnoho židovských diaspor, jejichž základní řečí bylo ladino – jednalo se zejména o oblast Balkánu a Soluně, kde ladino téměř zcela vymizelo. Lidé mluvící ladinem v Turecku a Bulharsku se přestěhovali do Izraele, kde však většinou začali mluvit hebrejsky a jejich děti se mluvit ladinem styděly, protože připomínalo jejich přistěhovalectví.

Ladino dnes

Ladino se dnes nepoužívá jako dříve jakožto primární jazyk sefardských židů a těch, kteří ladino ovládají, ubývá. Užití ladina dnes přechází do oblasti uměleckého vyjádření, divadla, módy a vědeckých studií.

Kneset přijal „zákon povolující kultivovat ladino“, jehož cílem bylo zachování a kultivace dědictví ladina. Na základě tohoto zákona pak začaly vznikat organizace, které měly ladino střežit – mnohé z nich vznikly při univerzitách.

Bibliografie

• PĚKNÝ, Tomáš. Historie židů v Čechách a na Moravě. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. s. 201–202.

Související články

• Sfaradim
• Jidiš

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ladino na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo ladino ve Wikislovníku
• Ladino Center
• Aki Yerushalayim
• Ladinokomunita
• Festiladino – festival ladina
• Socolovsky, Jerome. „Lost Language of Ladino Revived in Spain“, Morning Edition, National Public Radio, March 19, 2007. Lost Language of Ladino Revived in Spain : NPR

Portály: Jazyk | Hebraistika

Autoritní data	NKC: ph854621 BNF: cb119473157 (data) GND: 4120211-9 LCCN: sh85073893 LNB: 000135617 NLI: 987007550887405171 SUDOC: 027429997