Uralské jazyky: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxu za použití AWB
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m oprava interpunkce; kosmetické úpravy
Řádek 9: Řádek 9:
{{legend|#00aaff|[[Ugrické jazyky|Ugrické]]}}
{{legend|#00aaff|[[Ugrické jazyky|Ugrické]]}}
{{legend|#ff6400|[[Samojedské jazyky|Samojedské]]}}
{{legend|#ff6400|[[Samojedské jazyky|Samojedské]]}}
| rozšíření = severozápadní [[Asie]], severní [[Evropa]] a [[Maďarsko]]
| rozšíření = severozápadní [[Asie]], severní [[Evropa]] a [[Maďarsko]]
| mluvčích = 25 milionů
| mluvčích = 25 milionů
| jazyků = 20-39
| jazyků = 20-39
| klasifikace =
| klasifikace =
* [[Nostratické jazyky]] (sporné)
* [[Nostratické jazyky]] (sporné)
** [[Euroasijské jazyky]] (sporné)
** [[Euroasijské jazyky]] (sporné)
*** [[Uralsko-jukagirské jazyky]] (sporné)
*** [[Uralsko-jukagirské jazyky]] (sporné)
| dělení =
| dělení =
* [[Ugrofinské jazyky]]
* [[Ugrofinské jazyky]]
* [[Samojedské jazyky]]
* [[Samojedské jazyky]]
Řádek 36: Řádek 36:
***** [[Komi-permjačtina]]
***** [[Komi-permjačtina]]
***** [[Komi-jazvanština]] (''jazvanština'', ''východní permjačtina'')
***** [[Komi-jazvanština]] (''jazvanština'', ''východní permjačtina'')
**** [[Udmurtština]] (''voťáčtina'')
**** [[Udmurtština]] (''voťáčtina'')
*** [[Finsko-volžské jazyky]] (finsko-marijské)
*** [[Finsko-volžské jazyky]] (finsko-marijské)
**** [[Marijské jazyky|Marijské]]
**** [[Marijské jazyky|Marijské]]
***** [[Marijština]] (''čeremiština'')
***** [[Marijština]] (''čeremiština'')
Řádek 96: Řádek 96:


== Literatura ==
== Literatura ==
* [[Václav Blažek (lingvista)|Václav Blažek]]: O klasifikaci samojedských jazyků. Linguistica Brunensia. 2014, roč. 62, č. 2, s. 57-85. http://hdl.handle.net/11222.digilib/130145
* [[Václav Blažek (lingvista)|Václav Blažek]]: O klasifikaci samojedských jazyků. Linguistica Brunensia. 2014, roč. 62, č. 2, s. 57-85. http://hdl.handle.net/11222.digilib/130145
* [[Václav Blažek (lingvista)|Václav Blažek]] [[Lucie Hofírková:|& Lucie Hofírková:]] Ke klasifikaci ugrofinských jazyků. Linguistica Brunensia. 2012, roč. 60, č. 1-2, s. [85]-126. http://hdl.handle.net/11222.digilib/118227
* [[Václav Blažek (lingvista)|Václav Blažek]] [[Lucie Hofírková:|& Lucie Hofírková]]: Ke klasifikaci ugrofinských jazyků. Linguistica Brunensia. 2012, roč. 60, č. 1-2, s. [85]-126. http://hdl.handle.net/11222.digilib/118227
* [[Václav Blažek (lingvista)|Václav Blažek]]: Z historie uralistiky : pionýrské období (9. stol. – 1850). Linguistica Brunensia. 2013, roč. 61, č. 1-2, s. [273]-292. http://hdl.handle.net/11222.digilib/127186
* [[Václav Blažek (lingvista)|Václav Blažek]]: Z historie uralistiky : pionýrské období (9. stol. – 1850). Linguistica Brunensia. 2013, roč. 61, č. 1-2, s. [273]-292. http://hdl.handle.net/11222.digilib/127186
* [[Václav Blažek (lingvista)|Václav Blažek]]: Z historie uralistiky II. (polovina 19. st. – současnost). Linguistica Brunensia. 2014, roč. 62, č. 1, s. 155-179. http://hdl.handle.net/11222.digilib/130135
* [[Václav Blažek (lingvista)|Václav Blažek]]: Z historie uralistiky II. (polovina 19. st. – současnost). Linguistica Brunensia. 2014, roč. 62, č. 1, s. 155-179. http://hdl.handle.net/11222.digilib/130135
{{Uralské jazyky}}
{{Uralské jazyky}}
{{Jazykové rodiny}}
{{Jazykové rodiny}}

Verze z 22. 7. 2016, 11:40

Uralské jazyky
     Baltofinské      Sámské      Mordvinské      Marijské      Permské      Ugrické      Samojedské
     Baltofinské
     Sámské
     Mordvinské
     Marijské
     Permské
     Ugrické
     Samojedské
Rozšířeníseverozápadní Asie, severní Evropa a Maďarsko
Počet mluvčích25 milionů
Počet jazyků20-39
Klasifikace
Dělení
Dělení

Uralské jazyky tvoří samostatnou rodinu. Mluví jimi asi 25 miliónů obyvatel střední, severní a východní Evropy, a to zejména ve Finsku, Maďarsku, Estonsku a Rusku, a asi 30 tisíc obyvatel severní Sibiře.

Dělení

Baltofinské jazyky jsou si navzájem podobné asi jako jazyky slovanské, finština s laponštinou nebo mordvinštinou jsou si příbuzné asi jako slovanské jazyky s baltskými. Finština a maďarština jsou si na první pohled zcela cizí, jejich příbuznost však byla vědecky dokázána na základě podobností morfémových i lexikálních.

Literatura