Falcon Heavy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Falcon Heavy
Falcon Heavy na rampě 39A
Falcon Heavy na rampě 39A
Země původuUSAUSA USA
Rodina raketFalcon
VýrobceSpaceX
Rozměry
Výška70 m
Průměr3,66 m
Hmotnost1 420 800 kg
Nosnost
na LEO63 800 kg
na GTO26 700 kg
Únikovou rychlost16 800 kg (přechodová dráha k Marsu)
3 500 kg (k Plutu)
Historie startů
Statusaktivní
KosmodromKSC, rampa LC-39A
Vandenberg SLC-4E
Celkem startů9
Úspěšné starty9
Selhání0
Částečná selhání0
První start6. února 2018
Pomocné motory – Falcon 9
Počet2x9 Merlin 1D
Tah15 214 kN
Specifický impulshladina moře: 282 s
vakuum: 311 s
Doba zážehu~154 s
PalivoRP-1/LOX
První stupeň  – Falcon 9
Motor9 Merlin 1D
Tah7 607 kN
Specifický impulshladina moře: 282 s
vakuum: 311 s
Doba zážehu~187 s
PalivoRP-1/LOX
Druhý stupeň  – Falcon 9
MotorMerlin 1D+ Vacuum
Tah934 kN
Specifický impulsvakuum: 348 s
Doba zážehu~400 s
PalivoRP-1/LOX

Falcon Heavy je nosná raketa americké soukromé společnosti SpaceX. Falcon Heavy je nejsilnější v současnosti užívanou raketou. Má dvakrát vyšší tah než druhá nejsilnější raketa Delta IV Heavy, které od ukončení ruského programu Eněrgija toto prvenství patřilo. Raketa je schopná dopravit až 64 tun na nízkou orbitu Země, až šestnáct tun na translunární dráhu a až čtrnáct tun na přechodovou dráhu k Marsu. První zkušební start proběhl 6. února 2018. Jedná se o derivát předchozího nosného zařízení této společnosti, rakety Falcon 9.

Raketa se skládá z jádra (prvního neboli centrálního stupně) tvořeného konstrukčně zesílenou raketou Falcon 9 a ze dvou pomocných stupňů, které jsou modifikovanými prvními stupni Falconu 9.[1] První stupeň i pomocné stupně jsou plně navrženy k autonomnímu vertikálnímu přistání po splněné misi – oba pomocné stupně přistávají na zemi, zatímco první stupeň přistává na oceánské plošině. Jedná se o technologii používanou raketami Falcon 9.

Koncept[editovat | editovat zdroj]

V podstatě se jedná o tři první stupně Falconu 9 smontované k sobě. Při startu disponuje 27 motory Merlin ve verzi 1D. Po startu všechny stupně pracují na plný výkon, ale brzy centrální stupeň sníží svůj výkon, čímž šetří palivo. Po několika minutách se boční, pomocné, stupně odpojí a první stupeň opět zvýší svůj výkon, dokud nedojde k vyčerpání paliva a následnému odpojení a spuštění druhého stupně. Kromě druhého stupně jsou všechny stupně schopny opětovného přistání. Boční stupně přistávají na pevnině, první stupeň pak na autonomní přistávací plošině ASDS, neboť poletí o dost dál a dosáhne mnohem vyšší rychlosti.

Falcon Heavy měl původně využívat tzv. crossfeed, což je způsob distribuce paliva napříč raketovými stupni během letu. Výsledkem měla být vyšší efektivita a nosnost. Jedná se však o technicky náročné řešení, které dosud nikdo v praxi nevyvinul. SpaceX od tohoto záměru nakonec upustilo s tím, že když to bude v budoucnu potřeba, vrátí se k němu.

První let[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Zkušební let Falconu Heavy.

Při prvním letu byl pod aerodynamickým krytem jako jediný náklad na speciálním podstavci, který nese mimo jiné plaketu se jmény 6000 zaměstnanců SpaceX, umístěn automobil Tesla Roadster Elona Muska. V autě sedí Starman: figurína oblečená do skafandru vyvinutém SpaceX, na palubní desce je maličký Roadster ve kterém sedí maličký Starman a na informačním panelu je nápis "Don't Panic!" ("Nepropadejte panice!") – hláška z knihy Stopařův průvodce po Galaxii, jejíž výtisk je, spolu s ručníkem (další odkaz na tuto knihu), v palubní přihrádce. V té je k tomu umístěn datový nosič se sérií knih Nadace od Isaaca Asimova. Musk svoje auto k tomuto účelu použil hlavně z důvodu reklamy a nutnosti naložit alespoň nějaký náklad. Automobil během letu přehrával skladbu Space Oddity, odhození aerodynamického krytu bylo provázeno skladbou Life on Mars?, obě od Davida Bowieho. Plánovaná orbita Tesla Roadsteru byla kolem Slunce s aféliem u orbity Marsu. Této orbity by měla raketa dosáhnout pomocí Hohmannovy elipsy, čímž SpaceX prokáže schopnost Falconu Heavy dosáhnout orbity Marsu, k čemuž ovšem vzhledem k absenci systémů pro korekci trajektorie a komunikaci na druhém stupni při inauguračním letu nemůže dojít. Konečná eliptická orbita měla být díky nadbytku paliva afélium v pásu asteroidů poblíž orbity trpasličí planety Ceres. Skutečná orbita se podobá té původně plánované s aféliem u orbity Marsu.[2]

První statický zážeh všech 27 motorů Merlin byl po několika odkladech proveden 24. ledna 2018.

První let se uskutečnil 6. února 2018. Raketa měla odstartovat z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě ve 13:30 místního času (19:30 SEČ), kvůli větru se však start odložil na 15:45 místního času. (21:45 SEČ).

V 15:45 místního času raketa úspěšně vzlétla a po 8 minutách se úspěšně vrátily a přistály pomocné stupně. Prvnímu stupni se kvůli nedostatku zápalné směsi TEA-TEB, která se v komoře míchá s palivem a okysličovadlem, nepodařilo znovu zažehnout dva ze tří motorů pro přistávací manévr. Kvůli tomu nedokázal přistát na připravené plovoucí plošině a zřítil se rychlostí 480 km/h do oceánu, zhruba 100 m od plošiny.[3][4]

Seznam letů[editovat | editovat zdroj]

Let číslo Datum (UTC) Nosič
ID stupně[* 1]
Startovací
komplex
Náklad Hmotnost
nákladu
Orbit Mise Návrat
1.stupně
Poznámky
FH 1 20180206a6. února 2018[5] Heavy Block 3
B1033† centr
KSC
LC-39A
Zkušební let, Osobní automobil Tesla Roadster 1250 kg[6] HCO Úspěšná OCISLY: Neúspěšný První let Falconu Heavy. Jako náklad byl vynesen automobil Tesla Roadster.[7] Centrální stupeň měl přistát na OCISLY a oba boční stupně přistály na pevnině (plošiny LZ-1 a LZ-2)
B1023.2 boční LZ-1:
Úspěšný
B1025.2 boční LZ-2:
Úspěšný
FH 2 20190411a11. dubna 2019 Heavy Block 5
B1055.1 centr[8]
KSC
LC-39A
ArabSat 6A 6000 kg GTO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný
První komerční zakázka pro Falcon Heavy. Komunikační satelit Saúdské Arábie mířící na geostacionární dráhu. Centrální stupeň se ale nepodařilo v pořádku dopravit na pevninu, když se kvůli vysokým vlnám na oceánské plošině převrátil.
Block 5
B1052.1 boční
LZ-1:
Úspěšný
Block 5
B1053.1 boční
LZ-2:
Úspěšný
FH 3 20190625a25. června 2019 Heavy Block 5
B1057.1 centr
KSC
LC-39A
STP-2 - DSX, FormoSat-7, LightSail 2, GPIM, DSAC, ISAT LEO Úspěšná OCISLY: Neúspěšný V rámci programu STP amerického vojenského letectva bylo vyneseno 24 vojenských a výzkumných satelitů. Při této misi se také poprvé povedlo zachytit jednu polovinu aerodynamického krytu
Block 5
B1052.2 boční
LZ-1/LZ-2:
Úspěšný
Block 5
B1053.2 boční
LZ-1/LZ-2:
Úspěšný
FH 4 20221101a1. listopadu 2022[9] Heavy Block 5
B1066 centr
KSC
LC-39A
USSF-44 ? kg GEO Úspěšná Bez pokusu Celkem 50. start rakety z rodiny Falcon v roce 2022. Centrální stupeň byl jednoúčelový, po uvolnění nákladu a vyčerpání paliva volně dopadl do Atlantiku. Utajovaný náklad amerického letectva o hmotnosti ~3 750 kg byl označen jako Shepherd Demonstration for the Space Force a měl "otestovat nové technologie pro zvýšení bezpečnosti a odpovědnosti při setkávání a přibližování".[10] Vynesen byl také sekundární nosič LDPE-2 s několika satelity (Tetra-1, Alpine, LINUSS A1 a A2), které po startu umístil na jejich dráhy.
Block 5
B1064.1 boční
LZ-1:
Úspěšný
Block 5
B1065.1 boční
LZ-2:
Úspěšný
FH 5 20230115a15. ledna 2023, 22:56[11] Heavy Block 5
B1070 centr
KSC
LC-39A
USSF-67 ~3 750 kg GEO Úspěšná Bez pokusu První start druhé etapy smlouvy US Air Force.[12]
Block 5
B1064.2 boční
LZ-2:
Úspěšný
Block 5
B1065.2 boční
LZ-1:
Úspěšný
FH 6 1. května 2023, 00:26[13] Heavy Block 5
B1068.1 centr
KSC
LC-39A
ViaSat-3 / Aurora 4A / Nusuntara-H1-A 6 722 kg GEO Úspěšná Bez pokusu První ze tří geostacionárních spojovacích satelitů ViaSat-3 využívajících elektrický pohon, doplněná o dva menší satelity. Přímé vynesení na geostacionární dráhu si vyžádalo využití bočních stupňů bez možnosti přistání pro další použití, šlo tak o první misi, kde byly všechny tři první stupně spotřebovány. K opakovanému použití ale byly určeny obě poloviny horní kapotáže, které byly vyzvednuty 2000 km od místa startu..
Block 5
B1052.8 boční
Bez pokusu
Block 5
B1053.3 boční
Bez pokusu
FH 7 20230729a29. července 2023, 03:04[14] Heavy Block 5
B1074 centr
KSC
LC-39A
Jupiter-3 (EchoStar-24) ~9 200 kg GTO Úspěšná Bez pokusu Největší a nejtěžší geostacionární telekomunikační satelit v historii.
Block 5
B1064.3 boční
LZ-1:
Úspěšný
Block 5
B1065.3 boční
LZ-2:
Úspěšný
FH 8 20231013a13. října 2023, 14:19[15] Heavy Block 5
B1079 centr
KSC
LC-39A
Psyche ~2 608 kg heliocentrická Úspěšná Bez pokusu Mise NASA k průzkumu asteroidu Psyche kvůli studiu formování Sluneční soustavy.[16]
Block 5
B1064.4 boční
LZ-1:
Úspěšný
Block 5
B1065.4 boční
LZ-2:
Úspěšný
FH 9 20231229a29. prosince 2023, 01:07 Heavy Block 5
B1084 centr
KSC
LC-39A
USSF-52 6 350 kg + užitečné zatížení GTO Úspěšná Bez pokusu Celkem sedmý let amerického experimentálního bezpilotního kosmického raketoplánu, který pro NASA a Ministerstvo obrany USA vyvinula a provozuje společnost Boeing pod označením X-37.
Block 5
B1064.5 boční
LZ-1:
Úspěšný
Block 5
B1065.5 boční
LZ-2:
Úspěšný

Plánované starty[editovat | editovat zdroj]

Falcon heavy se bude podílet na vynesení prvních modulů pro kosmickou stanici Gateway a kosmické lodi Dragon XL která bude stanici zásobovat.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pokud stupeň alespoň jednou úspěšně přistál, tak je za číslem stupně i číslo značící, po kolikáté byl stupeň použit. Symbol † znamená, že byl stupeň při této misi ztracen.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SpaceX. SpaceX [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Interactive Animation of Tesla Roadster Trajectory. www.heavens-above.com [online]. [cit. 2018-10-08]. Dostupné online. 
  3. Nejsilnější raketa odstartovala. Centrální část nosiče se zřítila do oceánu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-02-06 [cit. 2018-02-07]. Dostupné online. 
  4. Centrální část nosiče Falcon Heavy se zřítila do Atlantiku. Novinky.cz [online]. Borgis, 2018-02-07 [cit. 2018-02-07]. Dostupné online. 
  5. MUSK, Elon. Vyjádření na oficiálním Twitteru. Twitter [online]. 2018-01-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Demonstrace Falconu Heavy – ElonX. ElonX. 2017-12-07. Dostupné online [cit. 2018-02-07]. 
  7. SpaceX will attempt to launch a red Tesla to the red planet [Updated]. Ars Technica. Dostupné online [cit. 2017-12-03]. (anglicky) 
  8. Falcon Heavy and Starlink headline SpaceX’s upcoming manifest – NASASpaceFlight.com [online]. [cit. 2019-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Falcon Heavy | USSF-44. nextspaceflight.com [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  10. Stephen Clark na Twitteru. Twitter [online]. [cit. 2022-12-09]. Dostupné online. 
  11. GEBHARDT, Chris. SpaceX Falcon Heavy launches USSF-67 from 39A [online]. 2023-01-15 [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. BERGER, Eric. In a consequential decision, Air Force picks its rockets for mid-2020s launches. Ars Technica [online]. 2020-08-07 [cit. 2023-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. DAVENPORT, Justin. ViaSat-3 Americas launches on expendable Falcon Heavy [online]. 2023-04-30 [cit. 2023-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ATKINSON, Ian. Falcon Heavy launches largest ever geostationary satellite [online]. 2023-07-26 [cit. 2023-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. DINNER, Josh. SpaceX Falcon Heavy rocket launches NASA's Psyche probe to bizarre metal asteroid (video). Space.com [online]. 2023-10-13 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. NEWS, Mirage. NASA Awards Launch Services Contract for Psyche Mission. Mirage News [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]