Alkaloidy

Alkaloidy představují skupinu zásaditých organických sloučenin, které se tvoří při přeměně aminokyselin. V současné době je jich známo přes 6000. Převážná většina alkaloidů náleží k rostlinným alkaloidům, vzácně se však vyskytují i alkaloidy živočichů (hlavně obojživelníků) a hub. Není přesně známo, jaký mají význam v tělech organismů, ovšem je zřejmé, že mají obrannou funkci a dále např. různé rostliny se v podobě alkaloidů zbavují dusíkatých zplodin.

Základní vlastnosti

• Zpravidla obranná funkce (často hořká chuť a silná toxicita),slimáky je ema a ema je slimáky nebo její obočí alespoň je malí smradlavý slonacek
• vždy obsahují vázaný dusík, především v heterocyklické formě (na jeho umístění je založena nejpoužívanější klasifikace alkaloidů),
• jsou zásadité, v rostlinách se zpravidla vyskytují ve formě solí karboxylových kyselin,
• jsou většinou tuhé, krystalické a opticky aktivní,
• jsou obvykle špatně rozpustné ve vodě a dobře ve slabě polárních a nepolárních rozpouštědlech,
• mají značné biologické účinky na živočichy (jedy, psychoaktivní látky, léky),
• triviální názvy jsou mnohdy asociovány k vědeckému jménu organismu, v němž byly objeveny; někdy i k jejich účinkům.

Rostlinné alkaloidy

V rostlinné říši jsou tedy alkaloidy značně rozšířeny a často mají silné fyziologické účinky. Patří mezi ně vůbec nejsilnější rostlinné jedy (např. kurarové alkaloidy, které jsou účinnou složkou šípových jedů, námelové alkaloidy, opiové alkaloidy, atropin, nikotin aj.) a mnohé z nich jsou v dnešním lékařství nepostradatelné. Vyskytují se především v rostlinách z čeledi makovité (mák, vlaštovičník), lilkovité (rulík zlomocný, blín, durman), ocúnovité (ocún), kýchavicovité (kýchavice), pryskyřníkovité (oměj), bobovité (janovec metlatý, kručinka, lupina, štědřenec, žanovec) aj.

Alkaloidy jako návykové látky

Ke skupině alkaloidů lze řadit množství návykových látek. Z hlediska objemu je na prvním místě morfin získávaný ze šťávy nezralých makovic. V medicíně se používá k tlumení bolesti. Methylací lze získat kodein, který má vhodnější léčebné účinky. Pokud dojde k acetylaci obou hydroxylových skupin morfinu, vzniká jedna z nejnebezpečnějších drog – heroin.

• V plodech blínu, durmanu a rulíku se vyskytuje atropin, který se v lékařství používá k tlumení křečí hladkého svalstva a v očním lékařství k rozšiřování zornic.
• Dalším známým alkaloidem je chinin, který je lékem proti malárii. Mezi další účinky patří snižování teplot.
• Mezi námelové alkaloidy patří ergometrin používaný v gynekologii a ergotamin, který se užívá k léčbě poruch útrobního nervstva a bolestí, které jsou podmíněny cévně (migrény).
• Kofein izolovaný ze zrnek kávy či lístků čaje povzbuzuje nervovou soustavu a srdeční činnost.
• Mezi extrémně jedovaté alkaloidy patří kurare, tzv. šípový jed, izolovaný z některých druhů jihoamerických rostlin.

Odkazy

Literatura

• ŠÍMOVÁ, Jana a HABERMANN, Vlastimil. Alkaloidy: malé laboratorní praktikum. Praha: Karolinum, 2001. 35 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-0206-7.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu alkaloid na Wikimedia Commons
• Referát na www.maturita.cz
• Referát; 2003
• Alkaloidy

Autoritní data	NKC: ph118351 PSH: 6177 BNF: cb11944043x (data) GND: 4068543-3 LCCN: sh85003598 NDL: 00560348 NLI: 987007293926805171

Portály: Chemie