Kýchavicovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKýchavicovité
alternativní popis obrázku chybí
Kýchavice bílá (Veratrum album)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád liliotvaré (Liliales)
Čeleď kýchavicovité (Melanthiaceae)
Batsch ex Borkh., 1797
Rody vyskytující se v ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kýchavicovité (Melanthiaceae Batsch.) je čeleď jednoděložných rostlin z řádu liliotvaré (Liliales).

Pojetí čeledi[editovat | editovat zdroj]

Pojetí čeledi se v průběhu doby značně měnilo. Ve starších taxonomických systémech byly součástí široce pojatých liliovitých (Liliaceae s.l.). Modernější systémy už ji uznávají, nicméně někteří zástupci byly systémem APG II přeřazení v rámci samostatných čeledí do jiných řádů. Kohátka (Tofieldia) a další jsou nyní v samostatné čeledi kohátkovité (Tofieldiaceae) v řádu žabníkotvaré (Alismatales), liliovec (Narthecium) do čeledi liliovcovité (Nartheciaceae) v rámci řádu smldincotvaré (Dioscoreales). Rody Japonolirion a Petrosavia do samostatné čeledi Petrosaviaceae. Naopak není uznávána čeleď triliovité (Trilliaceae) a její zástupci byly v rámci podčeledi Paridae včleněni sem.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se zpravidla o vytrvalé, vzácně jednoleté pozemní byliny, převážně s oddenky, vzácněji s hlízami. Jsou to rostliny jednodomé s oboupohlavními květy, jen vzácně jsou dvoudomé. Listy jsou nahloučeny na bázi, nebo nikoliv, někdy v jednom přeslenu v horní části stonku (Paridae), jsou jednoduché, přisedlé nebo řapíkaté, střídavé, uspořádané nejčastěji spirálně, vzácněji dvouřadě, s listovými pochvami. Čepele listů jsou celokrajné, čárkovité až kopinaté, vzácněji až vejčité, žilnatina je souběžná, vzácněji dlanitá. Květy jsou oboupohlavné (vzácně jednopohlavné), jsou jednotlivé a vrcholové (Paridae) nebo v květenstvích, zpravidla klasech, hroznech nebo latách, někdy i ve složených květenstvích, např. klas klasů aj. Listen pod květenstvím ve tvaru toulce není přítomen, pod jednotlivými květy jsou listeny či nikoliv. Květy jsou pravidelné, vzácně nepravidelné a souměrné (zygomorfní). Okvětí je vyvinuto, zpravidla 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), někdy 6-18 a v některých případech jsou rozlišeny na kalich a korunu (Paridae), okvětní lístky jsou volné nebo srostlé a vytvářejí korunní trubku, jsou bílé, žluté, zelenavé, hnědé nebo purpurové. Tyčinek je 6, vzácněji 9 nebo 12 ve 2 přeslenech, jsou volné ani nejsou srostlé s okvětím. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je apokarpní až synkarpní, čnělka je 1 nebo 3 (volné či zčásti srostlé), blizny 1 nebo 3, semeník je svrchní nebo polospodní. Plod je suchý, pukavý, převážně měchýřek nebo tobolka, někdy bobule (např. vraní oko). Semena jsou často křídlatá.[1][2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je známo asi 16 rodů a 170 druhů, jsou rozšířeny v Evropě, Asii, Severní a Střední Americe, na jih zasahují až po Peru.[1]

V ČR roste v současné době ve volné přírodě jen 3-4 druhy z čeledi kýchavicovité (Melanthiaceae). Kýchavice bílá je celkem statná horská rostlina, v ČR můžeme vidět 2 poddruhy nebo druhy (záleží na pojetí). Kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum) roste celkem běžně hlavně v pohraničních pohořích, kýchavice bílá pravá (Veratrum album subsp. album) pouze na Šumavě a v Novohradských horách. Kýchavice černá (Veratrum nigrum) je velmi vzácný a kriticky ohrožený druh (C1), v ČR má jen několik lokalit teplých oblastech. Vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) je běžný druh vlhčích a úživnějších lesů.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Seznam rodů[editovat | editovat zdroj]

Amianthium, Chamaelirium, Chionographis, Daiswa, Helonias, Heloniopsis, Kinugasa, Melanthium, Paris, Schoenocaulon, Stenanthium, Trillium, Veratrum, Xerophyllum, Ypsilandra, Zigadenus.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/
  2. http://delta-intkey.com/angio/www/trilliac.htm
  3. http://delta-intkey.com/angio/www/melanthi.htm
  4. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha : Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
  • Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]