Kýchavice bílá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKýchavice bílá
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádliliotvaré (Liliales)
Čeleďkýchavicovité (Melanthiaceae)
Rodkýchavice (Veratrum)
Binomické jméno
Veratrum album
Linnaeus; 1753
Synonyma
  • Helleborus albus (L.) Gueldenst.
  • Melanthium album (L.) Thunb.
  • Melanthium bracteolare Desr.
  • Melanthium virens Thunb.
  • Veratrum album f. glabrescens (Zapal.) Soó
  • Veratrum album f. podolicum (Zapal.) Soó
  • Veratrum album subsp. albicans Gaudin
  • Veratrum album subsp. misae (Širj.) Tzvelev
  • Veratrum album var. bosniacum (Beck) Nyman
  • Veratrum album var. croaticum Beck [1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kýchavice bílá (Veratrum album) je jedovatá léčivá rostlinačeledi kýchavicovité (Melanthiaceae). Roste v oblasti Eurasie.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kýchavice bílá (Veratrum album)

Jedná se o vytrvalou bylinu s tlustým oddenkem pokrytým zbytky starých listových pochev. Jednoduchý stonek je až 175 centimetrů vysoký. Mezi její spásače patří tesařík úzkoštítý (Agapanthia villosoviridescens).

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Kýchavice bílá roste v oblasti Eurasie.

České republice patří mezi ohrožené druhy.[2]

Obsah látek[editovat | editovat zdroj]

V rostlině byl isolovaný resveratrol.

Otrava[editovat | editovat zdroj]

Kořen kýchavice bílé je silně jedovatý. Paralyzuje nervový systém. Kýchavice bílá bývá občas zaměňovaná za hořec žlutý (Gentiana lutea), který je používaný do nápojů.[3] Často se tak stává, že se místo hořce nápoj omylem připraví z kořene kýchavice bílé Löbelovy. Ze Švýcarska je známo několik takových otrav. První příznaky otravy jsou nevolnost a sucho v ústech. Do tří hodin člověk umírá.[4]

Jsou známy také dva případy smrtelné otravy po požití semen. V krvi obětí byly objeveny toxiny veratridin a cevadin. V roce 1983 bylo ve Skandinávii hlášeno několik případů vážných otrav z kýchacích prášků vyrobených v Západním Německu z kýchavice bílé.

V roce 2014 přišli vědci[kdo?] s teorií, že za smrtí Alexandra Velikého mohla být otrava vínem, vyrobeným z kýchavice bílé.[5] Dříve se spíše uvažovalo o otravě arsenem.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Veratrum album na anglické Wikipedii.

  1. a b Kýchavice bílá na Biolibu
  2. Kýchavice bílá na Portálu informačního systému ochrany přírody
  3. ZAGLER, B.; ZELGER, A.; SALVATORE, C., C. Wiedermann, F. De Giorgi, C. Pechlaner. Dietary poisoning with Veratrum album--a report of two cases. Wiener klinische Wochenschrift. 2005, roč. 117, čís. 3, s. 106–108. 
  4. Zázraky přírody. Wayback Machine [online]. Internet Archive, 2021-05-16 [cit. 2021-10-24]. Dostupné online. 
  5. SCHEP, Leo J.; SLAUGHTER; VALE, J. Allister, Pat Wheatley. Was the death of Alexander the Great due to poisoning? Was it Veratrum album?. Clinical Toxicology. Leden 2014, roč. 52, čís. 1, s. 72–77. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]