Vlaštovičník větší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxVlaštovičník větší
alternativní popis obrázku chybí
Vlaštovičník větší (Chelidonium majus)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď makovité (Papaveraceae)
Rod vlaštovičník (Chelidonium)
Binomické jméno
Chelidonium majus
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlaštovičník větší (Chelidonium majus) je vytrvalá rostlina z čeledi makovité (Papaveraceae). Je to jediný druh rodu vlaštovičník. Český název vlaštovičník pochází z překladu vědeckého označení Χελιδóvιoν podobného k Χελιδων/chelidon/vlaštovka.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vlaštovičník dorůstá výšky až jednoho metru. Listy jsou vstřícně postavené, vejčité, laločnatě vroubkované, na rubu řídce ochlupené. Kvete od května do září; žluté květy vyrůstají na dlouhých stopkách a vytvářejí okolíky. Po odkvětu dozrávají semena v plodech, jimiž jsou šešulovité tobolky.[2] Lodyhy i listy se snadno lámou a na lomu roní tmavě žluté až oranžové mléko. Celá rostlina je při předávkování považována za jedovatou.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Pochází z Evropy, ze Středomoří. Je také široce rozšířený v Severní Americe, kam byl přivezen osadníky pro své léčivé účinky před rokem 1672.

Roste na půdách s vyšším obsahem dusíku a dostatečnou vlhkostí, nejčastěji podél cest a plotů, na rumištích, v zahradách aj.

Léčivé účinky[editovat | editovat zdroj]

Rostlina obsahuje kromě jiných účinných látek alkaloidy izochinolinového typu a deriváty kyseliny kávové. Odvar z vlaštovičníku údajně působí proti dráždivému kašli a údajně ulevuje při bolestech spojených s chorobami žlučníku. Opakovaným potíráním čerstvě prýštícím mlékem s cytostatickým až leptavým účinkem lze odstraňovat bradavice. Přestože šťáva je očím nebezpečná a vyvolává silné pálení, někteří léčitelé v minulosti aplikovali malé množství do očního koutku při léčbě některých zákalů. Historicky byly vlaštovičníku přičítány mnohde mimořádné léčivé i magické účinky a někteří léčitelé dodnes věří v jeho účinek i proti některým druhům vnitřní rakoviny. Jedovatost je v literatuře údajně přeceňovaná.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://is.muni.cz/th/383667/ff_b/bakal._prace.pdf - Tereza Šarounová: Vybrané české názvy léčivých rostlin
  2. www.klidapohoda.unas.cz, vlaštovičník větší, botanický popis
  3. HOFFMANOVÁ, Eva; JEBAVÝ, František. Rostliny v domácí lékárně. Božkov : Knihkupectví "U podléšky", 1991.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jirásek Václav (Doc. RNDr. CSc.); Starý Fr. (RNDr.PhMr. CSc): Kapesní atlas léčivých rostlin - SPN Praha 1986, 1. vyd., (320 stran) str.298.
  • Treben Maria: Zdraví z boží lékárny - nakl. Dona České Budějovice 1991, 1. vyd. (98 stran)
  • Vermeulen Nico: Encyclopedie van Kruiden - Rebo Int. B.V., Lisse, Nizozemí; česky Encyklopedie bylin a koření - Rebo CZ Čestlice 2001, 2. vyd., (322 stran) str. 83-84.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]