Kyselina acetyloctová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Rozšíření informací z WikiSkript značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
| velikost obrázku = 200px |
| velikost obrázku = 200px |
||
| systematický název = 3-oxobutanová kyselina, beta-ketobutanová kyselina |
| systematický název = 3-oxobutanová kyselina, beta-ketobutanová kyselina |
||
| triviální název = Kyselina acetyloctová, acetoacetát, acetacetát, kyselina dioctová |
| triviální název = Kyselina acetyloctová, acetoacetát, acetacetát, kyselina dioctová, kyselina acetoctová |
||
| číslo CAS = 541-50-4 |
| číslo CAS = 541-50-4 |
||
| funkční vzorec = CH<sub>3</sub>COCH<sub>2</sub>COOH |
| funkční vzorec = CH<sub>3</sub>COCH<sub>2</sub>COOH |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| rozpustnost = Dobře rozpustná |
| rozpustnost = Dobře rozpustná |
||
}} |
}} |
||
'''Kyselina acetyloctová''' (systematicky ''3-oxo[[butan]]ová kyselina'') je [[ |
'''Kyselina acetyloctová''' (systematicky ''3-oxo[[butan]]ová kyselina'') je slabá [[Oxokyseliny|oxokyselina]] s funkčním vzorcem CH<sub>3</sub>COCH<sub>2</sub>COOH. Jedná se o beta-keto kyselinu, která je, podobně jako jiné [[beta-keto kyseliny]], nestabilní. Tato [[karboxylové kyseliny|karboxylová kyselina]] patří mezi slabé kyseliny. Kyselina acetyloctová se rozkládá na [[aceton]] a [[oxid uhličitý]]. |
||
:CH<sub>3</sub>COCH<sub>2</sub>CO<sub>2</sub>H → CH<sub>3</sub>COCH<sub>3</sub> + CO<sub>2</sub> |
:CH<sub>3</sub>COCH<sub>2</sub>CO<sub>2</sub>H → CH<sub>3</sub>COCH<sub>3</sub> + CO<sub>2</sub> |
||
Kyselá forma ([[kation]]t kyseliny (CH<sub>3</sub>COCH<sub>2</sub>COOH) má [[poločas přeměny]] 140 minut{{Doplňte zdroj}} při 37 °C ve vodě a bazická forma ([[anion]]t kyseliny - CH<sub>3</sub>COCH<sub>2</sub>COO<sup>−</sup>) má poločas přeměny 130 hodin. |
Kyselá forma ([[kation]]t kyseliny (CH<sub>3</sub>COCH<sub>2</sub>COOH) má [[poločas přeměny]] 140 minut{{Doplňte zdroj}} při 37 °C ve vodě a bazická forma ([[anion]]t kyseliny - CH<sub>3</sub>COCH<sub>2</sub>COO<sup>−</sup>) má poločas přeměny 130 hodin. |
||
Acetacetát je produktem [[ketogeneze]] nebo může taky vzniknout při metabolismu vybraných biogenních [[Aminokyselina|aminokyselin]] např. [[Leucin|leucinu]], [[Tryptofan|tryptofanu]] a [[Tyrosin|tyrosinu]].<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = MATOUŠ |
|||
| jméno = Bohuslav |
|||
| titul = Základy lékařské chemie a biochemie |
|||
| vydání = 1 |
|||
| vydavatel = Nakladatelství Galén |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok vydání = 2010 |
|||
| isbn = 978-80-7262-702-8 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = SR |
|||
| jméno = MEFANET, síť lékařských fakult ČR a |
|||
| titul = Kyselina acetoctová – WikiSkripta |
|||
| periodikum = www.wikiskripta.eu |
|||
| url = https://www.wikiskripta.eu/w/Kyselina_acetoctov%C3%A1 |
|||
| jazyk = cs |
|||
| datum přístupu = 2024-04-12 |
|||
}}</ref> |
|||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
Verze z 12. 4. 2024, 08:55
Kyselina acetyloctová | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | 3-oxobutanová kyselina, beta-ketobutanová kyselina |
Triviální název | Kyselina acetyloctová, acetoacetát, acetacetát, kyselina dioctová, kyselina acetoctová |
Funkční vzorec | CH3COCH2COOH |
Sumární vzorec | C4H6O3 |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 541-50-4 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 102,09 g/mol |
Teplota tání | 36,5 °C |
Teplota varu | Rozklad při 100 °C |
Rozpustnost ve vodě | Dobře rozpustná |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kyselina acetyloctová (systematicky 3-oxobutanová kyselina) je slabá oxokyselina s funkčním vzorcem CH3COCH2COOH. Jedná se o beta-keto kyselinu, která je, podobně jako jiné beta-keto kyseliny, nestabilní. Tato karboxylová kyselina patří mezi slabé kyseliny. Kyselina acetyloctová se rozkládá na aceton a oxid uhličitý.
- CH3COCH2CO2H → CH3COCH3 + CO2
Kyselá forma (kationt kyseliny (CH3COCH2COOH) má poločas přeměny 140 minut[zdroj?] při 37 °C ve vodě a bazická forma (aniont kyseliny - CH3COCH2COO−) má poločas přeměny 130 hodin.
Acetacetát je produktem ketogeneze nebo může taky vzniknout při metabolismu vybraných biogenních aminokyselin např. leucinu, tryptofanu a tyrosinu.[1][2]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina acetyloctová na Wikimedia Commons
- ↑ MATOUŠ, Bohuslav. Základy lékařské chemie a biochemie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Galén, 2010. ISBN 978-80-7262-702-8.
- ↑ SR, MEFANET, síť lékařských fakult ČR a. Kyselina acetoctová – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-04-12]. Dostupné online.