Železná Ruda: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
značky: revertováno editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 4: Řádek 4:
| obrázek = Železná Ruda - kostel Panny Marie Pomocné.jpg
| obrázek = Železná Ruda - kostel Panny Marie Pomocné.jpg
| popisek = Klostermannovo náměstí
| popisek = Klostermannovo náměstí
| znak = Železná Ruda CoA.svg
| znak = Železná Ruda C
| vlajka = Železná Ruda flag.jpg
| vlajka = Železná Ruda flag.jpg
| status = město
| status = město

Verze z 14. 10. 2021, 11:46

Tento článek je o městě v Plzeňském kraji. O hornině pojednává článek Železná ruda.
Železná Ruda
Klostermannovo náměstí
Klostermannovo náměstí
Znak města Železná RudaVlajka města Železná Ruda
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecNýrsko
Obec s rozšířenou působnostíKlatovy
(správní obvod)
OkresKlatovy
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°8′15″ s. š., 13°14′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 681 (2023)[1]
Rozloha79,76 km²
Nadmořská výškacca 820 m n. m.
PSČ340 04
Počet domů618 (2021)[2]
Počet částí obce6
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Železná Ruda
Klostermannovo nám. 26
340 04 Železná Ruda
muruda@zeleznaruda.cz
StarostaIng. Filip Smola
Oficiální web: www.zelezna-ruda.cz
Železná Ruda
Železná Ruda
Další údaje
Kód obce557528
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železná Ruda (německy Markt Eisenstein) je malé město v Plzeňském kraji na česko-německé hranici. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel. Město se nachází na hranici Národního parku Šumava a je to jedno z šumavských sportovních a turistických středisek cestovního ruchu.

Nachází se v těsném sousedství (přibližně 2,5 km) Bavorské Železné Rudy (německy Bayerisch Eisenstein), 38 km od okresního města Klatovy, 25 km od města Nýrsko a 31 km od města Sušice. Svoje jméno Železná Ruda získala díky těžbě stejnojmenné suroviny v první polovině 16. století, díky které také byla založena na mnohem starší cestě přes Šumavu z Čech do Bavorska. V 17. století se ovšem průmysl města přeorientoval na sklářství. Německý název města pochází ze středověkého statutu obce, která byla městysem a měla tzv. právo trhu, proto tedy Markt v názvu.

Místní části

Územní příslušnost

  • k 1. lednu 1948 patřila obec Městys Železná Ruda ( úřední název ) a osada Debrník do správního okresu Klatovy, soudní okres Nýrsko, poštovní úřad, železniční stanice a nákladiště Železná Ruda, stanice sboru národní bezpečnosti Městys Železná Ruda. Státní statistický úřad v Praze uvádí, že v obci Městys Železná Ruda bylo k 22. květnu 1947 sečteno 1322 přítomných obyvatel.[3]
  • k 1. únoru 1949 patřila obec Železná Ruda Městys ( úřední název ) a části obce: 1. Železná Ruda Městys I., 2. Železná Ruda Městys II.,[4]3. Debrník[4][5] do okresu Klatovy, kraj Plzeňský[5]
  • v r. 1949 byl stanoven nový úřední název obce : Železná Ruda[4]
  • k 1. lednu 1950 měla obec Železná Ruda matriční úřad při místním národním výboru. Do matriční obvodu Železná Ruda patřily obce : 1. Železná Ruda, 2. Hamry, 3. Hojsova Stráž, 4. Špičák.[6]
  • k 16. únoru 1952 byla z matričního obvodu Nýrsko vyňata obec Zadní Chalupy ( t.č. část obce Hamry ) a nově přiřazena do matričního obvodu Železná Ruda[7]
  • k 1. červenci 1952 měla obec Železná Ruda tyto části : 1. Železná Ruda I., 2. Železná Ruda II.[8]
  • k 1. lednu 1955 měla obec Železná Ruda tyto části : 1. Železná Ruda I., 2. Železná Ruda II., osada Debrník uvedena jako zaniklá[9]
  • k 1. červenci 1960 patřila obec Železná Ruda do okresu Klatovy, kraj Západočeský. Obec Železná Ruda měla tyto části : 1. Železná Ruda I., 2. Železná Ruda II. - Alžbětín[10][11]
  • k 1. červenci 1960 byla z matričního obvodu Železná Ruda vyňata obec Hamry a nově přiřazena do matričního obvodu Dešenice[12][10][11]
  • k 1. červenci 1975 mělo město Železná Ruda tyto části : 1. Alžbětín ( původní název Železná Ruda II. - Alžbětín, používaný od 1. července 1960 do 30. června 1975 byl zrušen[10] ), 2. Špičák ( bývalá osada Pancíř byla od 1. července 1960 místní částí obce Špičák[10] ), 3. Železná Ruda ( původní název Železná Ruda I., používaný od 1. ledna 1950 do 30. června 1975 byl zrušen ).[4][6][10][13][11]

Změny názvu katastrálního území[14]

  • do r. 1949 Městys Železná Ruda I.
  • od r. 1949 Železná Ruda I.
  • od r. 1998 Železná Ruda

Integrace okolních obcí do města

  • 1. července 1960 Pancíř / sídlo MNV Špičák[11][10]
  • 1. července 1960 Špičák / sídlo MNV[11][10]
  • 1. ledna 1980 Hojsova Stráž / sídlo MNV

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Železné Rudě.

V okolí se nachází např. Černé jezero a Čertovo jezero a hora Špičák. U hřbitova na jižním okraji města je chráněné stromořadí Alej u hřbitova.

Barokní kostel Panny Marie Pomocné z Hvězdy (s dvojitou kopulí), kaplička sv. Barbory, Křížová cesta s kaplí Svaté Anny atd. Místní muzeum sídlí v bývalém rodinném domě významné rodiny sklářů Abelů a disponuje celoroční výstavou vztahující se k historii města, která byla úzce spjata se sklářstvím.

Špičácký tunel byl do roku 2007 nejdelším železničním tunelem (1747 m) v Česku. Skrze vlakové nádraží v Alžbětíně prochází státní hranice.

Přímo v centru města se nachází bývalý lovecký zámeček postavený v roce 1690, původně jako letní sídlo hrabat Nothaftů. V této budově s číslem popisným 1 se v roce 1892 narodil český vědec, pedagog a spisovatel prof. dr. Julius Miloš Komárek. V současné době se jedná o nejstarší zachovalou budovu v Železné Rudě a nachází se zde muzeum historických motocyklů s celou řadou unikátních motocyklů a expozice loutek.

Ekonomika

Železná Ruda je největším lyžařským střediskem Šumavy a Plzeňského kraje a také důležitým centrem zimní i letní turistiky. Na ekonomice města se významně podílí hotelové, restaurační a rekreační služby.

V nadmořské výšce 865 až 1202 m n. m. na jihovýchodním svahu Špičáku se nachází lyžařský areál s 9 sjezdařskými tratěmi různé obtížnosti. Další sjezdovky se nacházejí na sousedním Pancíři (1214 m), kam vede sedačková lanová dráha Špičák – Pancíř.

Železnorudsko rovněž nabízí desítky kilometrů rolbou upravovaných běžkařských tratí.

Osobnosti

Galerie

  • letecký pohled
    letecký pohled
  • Kaplička sv. Anny
    Kaplička sv. Anny
  • Kostel Panny Marie Pomocné na fotografii z let 1880–82
    Kostel Panny Marie Pomocné na fotografii z let 1880–82
  • Středem budovy Nádraží Železná Ruda-Alžbětín prohází státní hranice s Německem
    Středem budovy Nádraží Železná Ruda-Alžbětín prohází státní hranice s Německem
  • Hotel na Hofmankách
    Hotel na Hofmankách
  • Přírodní rezervace Prameniště
    Přírodní rezervace Prameniště
  • Čertovo jezero
    Čertovo jezero

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  3. ↑ Seznam obcí v zemi České k 1. lednu 1948. Praha: Státní statistický úřad S. 58, položka 26, strana 166., 243. 
  4. ↑ a b c d Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.. Praha: [s.n.] 
  5. ↑ a b Seznam obcí v republice Československé k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 39., 148. a 259. 
  6. ↑ a b Seznam matričních obvodů v Českých krajích k 1. lednu 1950 podle vyhl. ministerstva vnitra č. 1225/1949 Ú.l.. Praha: Ministerstvo vnitra S. 23., položka 16. 
  7. ↑ Úřední věstník ze dne 16. února 1952, částka 20, sloučení obce Zadní Chalupy do obce Hamry. Praha: Ministerstvo vnitra S. 93. 
  8. ↑ Seznam obcí v zemích Českých k 1. červenci 1952. Praha: Ministerstvo vnitra S. 35. 
  9. ↑ Administrativní lexikon obcí republiky Československé k 1. lednu 1955. Praha: Státní statistický úřad a Ministerstvo vnitra S. 97., 563. 
  10. ↑ a b c d e f g Seznam obcí ČSSR k 1. červenci 1960. Praha: Ministerstvo vnitra S. 72. 
  11. ↑ a b c d e Zákon číslo 36 / 1960 Sb. o územním členění státu ze dne 9. dubna 1960, účinnost od 11. dubna 1960, částka 15 / 1960. Praha: [s.n.] S. par. číslo 17. 
  12. ↑ Statistický lexikon obcí ČSSR k 1. lednu 1965. Praha: Ústřední komise lidové kontroly a statistiky, Ministerstvo vnitra S. 159, položka 41. 
  13. ↑ Úřední věstník číslo 9 / 1976 ze dne 14. května 1976, částka 3 / 1976, změny obcí a matričních obvodů k 1. červenci 1975. Praha: Ministerstvo vnitra ČSR 
  14. ↑ Retrospektivní rejstřík katastrálních území. Praha: ČUZK S. řádek 14.675 a 14.676. 
  15. ↑ Herec Herbert Lom a šlechta rodu Kuchačevich ze Schluderpacheru, abcHistory.cz, 9. 2. 2016

Související články

Externí odkazy

Části města Železná Ruda
Části obce
Ostatní
Města, městyse a obce okresu Klatovy
Běhařov • Běšiny • Bezděkov • Biřkov • Bolešiny • Břežany • Budětice • Bukovník • Čachrov • Černíkov • Červené Poříčí • Číhaň • Čímice • Dešenice • Dlažov • Dlouhá Ves • Dobršín • Dolany • Domoraz • Dražovice • Frymburk • Hamry • Hartmanice • Hejná • Hlavňovice • Hnačov • Horažďovice • Horská Kvilda • Hrádek • Hradešice • Chanovice • Chlistov • Chudenice • Chudenín • Janovice nad Úhlavou • Javor • Ježovy • Kašperské Hory • Kejnice • Klatovy • Klenová • Kolinec • Kovčín • Křenice • Kvášňovice • Lomec • Malý Bor • Maňovice • Měčín • Mezihoří • Mlýnské Struhadlo • Modrava • Mochtín • Mokrosuky • Myslív • Myslovice • Nalžovské Hory • Nehodiv • Nezamyslice • Nezdice na Šumavě • Nýrsko • Obytce • Olšany • Ostřetice • Pačejov • Petrovice u Sušice • Plánice • Podmokly • Poleň • Prášily • Předslav • Rabí • Rejštejn • Slatina • Soběšice • Srní • Strašín • Strážov • Sušice • Svéradice • Švihov • Tužice • Týnec • Újezd u Plánice • Velhartice • Velké Hydčice • Velký Bor • Vrhaveč • Vřeskovice • Zavlekov • Zborovy • Železná Ruda • Žihobce • Žichovice
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Železná_Ruda&oldid=20547427“