Herbert Lom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Herbert Lom
Rodné jméno Herbert Karel Angelo Kuchačevich ze Schluderpacheru
Narození 11. září 1917
Austria-Hungary 1869-1918 Praha, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 27. září 2012 (ve věku 95 let)
Spojené království Londýn, Anglie, Spojené království
Alias Herb
Aktivní roky 1937–2004
Manžel/ka Dina Schea (1948–1971)
Eva Laciková (?–1990)
Významné role Napoleon, Cornel Brinkley, inspektor Dreyfus
Umělecké ceny
Artis Bohemiae Amicis
Příbuzenstvo
syn Nicholas
syn Alec
dcera Josephine
sestra Anna Schluderpacherová-Kuchačevichová (provdaná Košťálová)
bratranec Jan Merell[1]

Herbert Lom (11. září 1917 Praha27. září 2012 Londýn) byl česko-britský filmový herec, spisovatel a podnikatel.[2] V Česku je známý především jako představitel inspektora Dreyfuse z filmové série Růžový panter a hlavní zápornou rolí ve filmu Poklad na Stříbrném jezeře. Jednalo se zřejmě o vůbec nejúspěšnějšího herce českého původu ve světové kinematografii.[3]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v nepříliš majetné šlechtické rodině jako Herbert Karel Angelo Kuchačevich ze Schluderpacheru. Dětství a mládí prožil v Praze, prázdniny zpravidla trávil v Železné Rudě.[4] Absolvoval Německé státní reálné gymnázium v Praze, poté chvíli studoval na Německé univerzitě v Praze.

Umělecká tvorba[editovat | editovat zdroj]

Během života vytvořil přes 100 hereckých rolí po celém světě, často záporných postav, ale slavil úspěch i jako komediální herec, několikrát i jako romantický hrdina. Většinu jeho rolí lze charakterizovat jako charismatické postavy s určitým vnitřním tajemstvím. Pokud nebyl obsazen přímo do hlavní role, představoval tzv. featured players, tedy výrazného herce, který nahrává hlavní hvězdě filmu. Novináři pak o něm zpravidla s respektem k jeho herectví psali, že svým charismatickým vystupováním „krade slávu“ hvězdám obsazeným do hlavní role.[5]

V české produkci natočil během své dlouhé kariéry celkem čtyři filmy.[6] Většinu svých filmů ale natočil v Británii, v americkém Hollywoodu a v různých evropských produkcích. Svých prvních deset filmů pro britskou či americkou produkci natáčel jako československý občan.[7] Na otázku, zda se cítí spíš jako český, nebo jako britský herec, se většinou definoval jako český emigrant. Někteří britští novináři ho i na sklonku jeho kariéry uváděli jako „v Británii žijícího českého herce“. Dotaz britského fanouška k záležitosti svého geografického ukotvení v roce 1992 komentoval slovy:

Žiju v téhle zemi [v Británii] přes padesát let. Živím se tady, mám tu nárok na penzi a pocit, že sem patřím. Ale když mám v poslední době možnost chodit po pražských ulicích, cítím, že jsem se narodil tam a začínám se [tam] mimoděk poohlížet po nejbližším domově důchodců, kde bych chtěl být, až konečně odejdu do penze.[8]

Ačkoli jej lze považovat za jednoho z jednoznačně nejúspěšnějších světových herců s kořeny v Čechách, a do České republiky po roce 1990 pravidelně přijížděl, v českých médiích se v podstatě neobjevoval. Několikrát byla sdělovacími prostředky stručně zmíněna pouze jeho návštěva Filmového festivalu ve Zlíně.[9] Většina obyvatel České republiky byla s jeho českými kořeny konfrontována teprve začátkem roku 2006, kdy se účastnil ceremoniálu předávání filmových cen Český lev.[10] Navzdory tomu ale právě v Česku vyšel – v jako první zemi na světě – hercův knižní životopis (na samém konci roku 2015).[11]

Divadlo, film a televize[editovat | editovat zdroj]

Divadlem byl ovlivněn už od dětství, protože otec tiskl divadelní programy pro Nové německé divadlo v Praze. Rodiče ale herecké kariéře bránili z obav o synovu hmotnou nouzi. Jako student se nakonec přesto prostřednictvím svých spolužáků dostal do studentského divadelního kroužku a s ním i do Nového německého divadla. První drobné role mu zde pomáhal nastudovat Fritz Valk. Následně dostal mladý Herbert nabídku na filmování v češtině. Ve filmu Žena pod křížem (1937) představoval hereckého partnera Věře Ferbasové, velké hvězdě tehdejšího českého filmu.

Když začátkem roku 1939 odešel do Velké Británie, zčásti to bylo proto, aby předešel rostoucímu nebezpečí vzrůstajícího nacismu. Především se ale chtěl prosadit v britském a americkém filmu.[12] V Británii se musel nejprve zdokonalit v angličtině. Následně prošel několika divadelními kurzy, až nakonec získal angažmá u britského národního divadla. Z počáteční tíživé finančí situace ho vysvobodila nabídka z BBC, začal pracovat jako hlasatel.[13]

Brzy se také uchytil v britském filmovém průmyslu. Během čtyřicátých a padesátých let s úspěchem vystupoval v kriminálních, špionážních, psychologických i dobrodružných filmech, často spadajících do žánru noir filmů. Velkou pozornost na sebe upoutal už rolí Napoleona v anglo-americkém filmu Mladý pan Pitt (1942), takže o rok později dostal svou první hlavní roli ve filmu Temná věž. Obrovský ohlas mělo jeho ztvárnění role doktora Larsena v psychologickém dramatu Sedmý závoj (1945). V neméně úspěšném kriminálním snímku Dvojí alibi (1947) dokonce získal hlavní dvojroli.

V letech 1953–1955 slavil velké úspěchy na londýnském divadle Drury Lane Theatre ve West Endu, kde byl obsazen do úlohy krále Mongkuta ve slavném muzikálu Král a já od Richarda Rodgerse a Oscara Hammersteina. V roce 1955 získal mezinárodní slávu rolí gangstera Louise v komediálně laděné krimi Pět lupičů a stará dáma.

Díky politickému uvolnění mohl od druhé poloviny padesátých let začít opět spolupracovat s americkými produkcemi. V těchto filmech byl většinou angažován jako featured players. Velké uznání si získal především jako herec vážných rolí. – Jako Napoleon v americkém velkofilmu Vojna a mír (1956),[14] pirát Tigranes Levantus v historickém velkofilmu Spartakus (1960), hlavní záporák ve velkofilmu Cid (1961), multimilionář Shahbandar v krimikomedii Gambit[15] aj.

Do nejširšího povědomí diváků se ale nakonec stejně zapsal komedální rolí. – Jako šéfinspektor Dreyfus ze série komediálních filmů o Růžovém Panterovi. V prvním panterovském snímku účinkoval už v roce 1964. Po obnovení slavné série v roce 1975 považovali tvůrci za samozřejmé ho opět do role obsadit.[16] Roli si oblíbil i samotný Lom, na rozdíl od role hlavního padoucha Brinkleyho z Pokladu na stříbrném jezeře. K mělkému zfilmování Mayovky se dlouhou dobu odmítal hlásit. Film vzal na milost až v pozdním věku, kdy ho také poprvé zhlédl na festivalu dětských filmů ve Zlíně.[17]

Herbert Lom se prosadil také v anglosaské televizi. V roce 1963 přijal hlavní roli v britském psychologickém seriálu Lidská džungle. Rolí doktora Cordera v Británii zaznamenal fenomenální úspěch. Seriál běžel dvě sezóny a Lom byl zavalen dopisy fanynek. Postupně mu ale začínala vadit televizní rutina, takže po natočení 26 dílů už rozhodl v natáčení seriálu nepokračovat. Později nicméně ještě několik televizních nabídek k natáčení seriálů nebo TV filmů přijal. Velmi kladného přijetí se dostalo jeho roli apoštola Barnabáše v americké minisérii Petr a Pavel z roku 1981.

Spisovatelská dráha[editovat | editovat zdroj]

Herbert Lom je také autorem dvou románů. Ústřední postavou románu Enter A Spy (1978) je anglický dramatik a špión Christopher Marlowe. Román Dr. Guillotin: Bádání excentrického vědce (1992) sleduje tragické osudy francouzského vynálezce gilotiny.

Veřejné aktivity[editovat | editovat zdroj]

Za druhé světové války se v Británii v rámci komunity českých emigrantů aktivně zapojil do protinacistického odboje. Na divadle a v rozhlasu účinkoval v protifašistických hrách. Některé také režíroval. Získal si velký respekt mezi britskými umělci. Po válce už byl velkou hvězdou. V Británii už zůstal a koncem roku 1947 přijal britské občanství.[18]

V padesátých letech se ho československá komunistická rozvědka snažila neúspěšně získat ke spolupráci. Pracovníci špionáže využívali toho, že sestra Herberta Loma žila až do konce šedesátých let v Praze. Protože měl pravidelné problémy s návštěvami u ní v Praze, bylo mu naznačováno, že pokud přistoupí na spolupráci, bude k tomu přihlédnuto při vyřizování jeho žádostí o vízum.[19] Ve stejné době mu přitom americké úřady opakovaně znemožňovaly vstoupit na území USA a pracovat v Hollywoodu.[20]

Na konci 70. let 20. století se Herbert Lom nabídl, že finančně podpoří britskou pobočku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS)[21]

Vybraná filmografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Schluderpacher a Merell, abcHistory.cz, 9. 2, 2016
  2. KOL.. Herbert Lom, nejslavnější český herec na světě. Praha : NZB, 2015. 242 s. ISBN 978-80-905864-2-0.  
  3. Herbert Lom - životopis šéfinspektora Dreyfuse, ToSiPiš.cz, 9. 1. 2016
  4. Herec Herbert Lom a šlechta rodu Kuchačevich ze Schluderpacheru, abcHistory.cz, 9. 2, 2016
  5. KOL.. Herbert Lom, nejslavnější český herec na světě. Praha : NZB, 2015. 242 s. ISBN 978-80-905864-2-0. S. 44, 45, 95.  
  6. KOL.. Herbert Lom, nejslavnější český herec na světě. Praha : NZB, 2015. 242 s. ISBN 978-80-905864-2-0. S. 22–27, 203, 206–208.  
  7. KOL.. Herbert Lom, nejslavnější český herec na světě. Praha : NZB, 2015. 242 s. ISBN 978-80-905864-2-0. S. 58, 219–220.  
  8. KOL.. Herbert Lom, nejslavnější český herec na světě. Praha : NZB, 2015. 242 s. ISBN 978-80-905864-2-0. S. 205.  
  9. http://www.zlinfest.cz/cs/o-festivalu/hoste
  10. http://kultura.idnes.cz/inspektor-dreyfus-se-vratil-na-rodnou-pudu-fk4-/show_lev.asp?c=A060226_210645_show_lev_kot
  11. KOL.. Herbert Lom, nejslavnější český herec na světě. Praha : NZB, 2015. 242 s. ISBN 978-80-905864-2-0.  
  12. KOL.. Herbert Lom, nejslavnější český herec na světě. Praha : NZB, 2015. 242 s. ISBN 978-80-905864-2-0. S. 28–31.  
  13. KOL.. Herbert Lom, nejslavnější český herec na světě. Praha : NZB, 2015. 242 s. ISBN 978-80-905864-2-0. S. 31–35.  
  14. Slavnému historickému velkofilmu Vojna a mír je toto léto přesně 60 let, ToSiPiš.cz, 21. 8. 2016.
  15. Gambit - Skvělá komedie s výborným obsazením (Herbert Lom, Michael Caine, Shirley MacLaine), ToSiPiš.cz, 12. 6. 2016.
  16. Herbert Lom v Česko-Slovenské filmové databázi
  17. KOL.. Herbert Lom, nejslavnější český herec na světě. Praha : NZB, 2015. 242 s. ISBN 978-80-905864-2-0. S. 133–140, 209–211.  
  18. KOL.. Herbert Lom, nejslavnější český herec na světě. Praha : NZB, 2015. 242 s. ISBN 978-80-905864-2-0. S. 36–51, 58.  
  19. KOL.. Herbert Lom, nejslavnější český herec na světě. Praha : NZB, 2015. 242 s. ISBN 978-80-905864-2-0. S. 98—108.  
  20. Herbert Lom - životopis šéfinspektora Dreyfuse, ToSiPiš.cz, 9. 1. 2016
  21. KOL.. Herbert Lom, nejslavnější český herec na světě. Praha : NZB, 2015. 242 s. ISBN 978-80-905864-2-0. S. 197, 199.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOL.. Herbert Lom, nejslavnější český herec na světě. Praha : NZB, 2015. 242 s. ISBN 978-80-905864-2-0.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]