Joseph Ignace Guillotin
| Dr. Joseph Ignace Guillotin | |
|---|---|
,_m%C3%A9decin_et_homme_politique._-_P1052_-_Mus%C3%A9e_Carnavalet_(cropped).jpg) | |
| Narození | 28. května 1738 Saintes |
| Úmrtí | 26. března 1814 (ve věku 75 let) bývalý 1. pařížský obvod |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise (od 1814) |
| Alma mater | Pařížská univerzita Univerzita v Bordeaux |
| Povolání | lékař a politik |
| Nábož. vyznání | katolicismus |
| Funkce | poslanec na Generálních stavech 1789 (1789–1791) prezident (Výbor veřejného zdraví; od 1789) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Joseph-Ignace Guillotin (28. května 1738 Saintes – 26. března 1814 Paříž) byl francouzský lékař a politik. Je známý jako vynálezce gilotiny, kterou však ve skutečnosti nevynalezl, pouze propagoval užití tohoto stroje k výkonu trestů smrti ve Francii během Velké francouzské revoluce.
Život[editovat | editovat zdroj]
Na počátku svých studií byl velmi zaujat uměním. Posléze se stal profesorem literatury na Irisnah College v Bordeaux, kde se rozhodl pokračovat ve svých studiích na lékaře. Studoval medicínu v Remeši a na pařížské univerzitě. Dostudoval v roce 1770.
V roce 1784 mu francouzská vláda určila spolu s Benjaminem Franklinem výzkum zvířecího magnetismu, což byl termín používaný pro domnělou éterickou sílu, způsobující charisma a přitažlivost mezi pohlavími.
V roce 1789 se stal zástupcem Paříže v Ústavodárném shromáždění. Tento sněm vznikl na počátku revoluce a měl za úkol vytvoření ústavy. Díky tomu mohl propagovat stínání hrdel mechanickým zařízením také v pozdějším parlamentu.
Přestože propagoval budoucí gilotinu, byl dr. Guillotin proti trestu smrti. Doufal, že humánnější a méně bolestivá metoda výkonu trestu je prvním krokem ke zrušení trestu smrti. Také se snažil, aby na popravy chodilo méně lidí a rodin s dětmi. Podle jeho názoru měly být popravy soukromou a individuální záležitostí. Podle legendy zemřel pod gilotinou i on sám, ve skutečnosti však bylo příčinou jeho smrti rameno postižené nežity.
Ohlas v kultuře[editovat | editovat zdroj]
O románové – fiktivní zpracování životopisu dr. Guillotina se mimo jiné pokusil i česko-britský herec a spisovatel Herbert Lom.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Herbert Lom: Dr. Guillotin : Bádání excentrického vědce, který předběhl svou dobu, překlad: Zlata Kufnerová, Praha : Ivo Železný, 1992, ISBN 80-7116-298-1
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Joseph Ignace Guillotin na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Joseph Ignace Guillotin
- (německy) Biografie v němčině
