Bažantnice: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 420 bajtů ,  před 1 rokem
→‎Historie bažantnictví: bažantnice na panství Jemncice, citace, zdroj
(rozšíření článku, zdroj)
značky: editor wikitextu 2017 možné problémové formulace
(→‎Historie bažantnictví: bažantnice na panství Jemncice, citace, zdroj)
značka: editor wikitextu 2017
{{Citát v rámečku|„Bažanty lze viděti . . . semotam po hájích a luzích se procházeti a na lukách seděti v tak velikém počtu, že se nyní obchodem stalo co jinde pro zábavu bylo. Vím, že byli z Čech do Vídně knížatům a na dvůr císařský dopravováni, že byli velmi draze prodáváni ... nezřídka i za šest zlatých.“|Lovecký obzor, 15.03.1905, s. 49}}
 
Na panstvích přibývalo mnoho obor na chov bažantů, zakládaly se ohrady k hnízdění bažantů (např. r. 1590 u Sudoměřic na [[Bechyně (zámek)|panství Bechyňském]]) a bažantní komory (r. 1680 v oboře pod [[Kunětická hora (hrad)|Kunětickou horou]] na Pardubicku). Za účelem honby bažantů se upravovaly veliké remízy; například v 18. století na Vinici (Weinberg) u [[Postoloprty (zámek)|Postoloprt]], dva se nacházely nedaleko [[Levonice|Levanic]] a jeden na [[Vršovice|Vršovické hoře]]. Největšího rozkvětu nabylo bažantnictví v druhé polovině 18. století. Roku 1845 se Čechách nacházelo 59 obor a 188 bažantnic. Na bažantnice či bažanty upomínají též jména pomístní: název ''Bažantnice'' nesla [[Sušice|sušická]] obora, samota u [[Benešov nad Černou|Benešova]] na Budějovicku, myslivna u [[Sudoměřice u Bechyně|Sudoměřic]], samota u [[Dvůr Králové nad Labem|Králového Dvora]], myslivna u [[Třebíč|Třebíče]], název ''Bažant'' měla samota u [[Kamenice nad Lipou (zámek)|Kamenice n. L.]], ''Bažanty'' ves u Sedlce, ''[[Bažantov]]'' ves u Tachova (od osobního jména Bažant).<ref>Lovecký obzor, illustrovaný zábavně-poučný časopis pro myslivce, střelce, kynology, rybáře a přátele přírody z Čech, Moravy a Slezska, 15.03.1905, s. 49: Bažantnictví.</ref> Jednou z proslavených bažantnic na Moravě byla bažantnice na [[Členové rodu Pallavicini na panství Jemnice - Staré Hobzí|panství Jemnice markýze PallaviciniPallaviciniho]]., jejíž podobu zachytil hajný Jan Vrba (''Bažantnice a jiné obrázky z přírody''):<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bažantnice a jiné obrázky z přírody.
| url = https://muj-antikvariat.cz/kniha/bazantnice-a-jine-obrazky-z-prirody-vrba-jan-1922
| periodikum = muj-antikvariat.cz
| datum vydání = 1922
| datum přístupu = 2019-08-05
| jazyk = cs
| jméno = Jan
| příjmení = Vrba
}}</ref>
 
{{Citát v rámečku|Pro budování bažantnice byl koupen pozemek o rozloze cca 70 hektarů, složen především z jednotlivých remízů a luk. Ze soustavy remízů postupně vybudovali převážně listnaté víceetážové porosty s převažujícím zastoupením dubu, jasanu, javoru a topolu osiky. Bažantnice byla rozčleněna na jednotlivé leče širokými průseky. Hlavy jednotlivých lečí byly osázeny smrkem v šíři cca 30 m. Hlava leče se každoročně zastřihávala ve výšce 1,5 m. Ve spodní etáži byly vysazovány keře, jako je například ptačí zob, bez červený nebo jeřáb ptačí. Do určitého věku postů v lečích byly upravovány řezem i koruny stromů vrchní etáže což je patrné i v dnešní době.

Navigační menu