Jičín (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Jičín
Pohled na zámek z Valdštejnského náměstí
Pohled na zámek z Valdštejnského náměstí
Základní informace
Výstavba 17. stol.
Současný majitel Město Jičín
Další majitelé Smiřičtí ze Smiřic
Albrecht z Valdštejna
Poloha
Adresa Jičín, ČeskoČesko Česko
Ulice Valdštejnovo náměstí
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 32129/6-1029 (PkMISSezObr)
Web www.mesto-jicin.cz/zamek.php
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jičínský zámek také Valdštejnský zámek je raně barokní, klasicistně upravený objekt, který se nachází přímo v centru města. Je součástí budov na jižní straně Valdštejnského náměstí v Jičíně.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V místě dnešního zámku bylo panské sídlo již v 16. století, kdy Jičínsku vládli Trčkové z Lípy. Po nich vlastnili Jičín Smiřičtí ze Smiřic, kteří nechali vystavět zámek v renesančním stylu. Stavba probíhala od roku 1608 asi do roku 1616. Majitel zámku Albrecht Jan Smiřický zemřel v roce 1618. Po jeho smrti zůstal posledním mužským potomkem rodu jeho bratr Jindřich Jiří. Byl však pro slabomyslnost vyloučen z dědictví a o správu rodinného majetku se rozhořel boj mezi jeho sestrami Eliškou Kateřinou a Markétou Saloménou. Eliška Kateřina se na zámku usídlila, přestože zámek měl připadnout sestře Markétě Salomeně. V roce 1620 do Jičína dorazili královští komisaři, kteří měli majetek Smiřických ve jménu krále Elišce zabavit a vrátit její sestře. Když dne 1. února 1620 sepisovala komise v jičínském zámku inventář majetku, došlo k výbuchu střelného prachu, při kterém zahynulo celkem 41 osob, mezi nimi byla nejen Eliška Kateřina ale i manžel Markéty Salomény Jindřich Slavata z Chlumu. Zámek byl výbuchem silně poničen, příčina výbuchu nebyla objasněna. V rukou Markéty Salomény zůstal zámek pouze jeden rok.

Protože Smiřičtí patřili k předákům odbojných stavů, musela Markéta Saloména po bitvě na Bílé Hoře v roce 1621 uprchnout ze země a do smrti žít ve vyhnanství. Většinu zkonfiskovaného majetku Smiřických získal Albrecht z Valdštejna. Albrecht z Valdštejna nechal jičínský zámek přestavět ve stylu baroka. Architektem přestavby byl Andrea Spezza.

V průběhu let byly k zámku přistavěny konírny, jízdárna a zbrojnice. Poslední úpravy zámku jsou v klasicistním stylu.

V létě roku 1813 pozval kníže Ferdinand z Trauttmansdorffu do jičínského zámku rakouského císaře Františka I. s celým dvorem. V té době pobýval ruský car Alexandr I. v zámku v Opočně a pruský král Fridrich Vilém III. v Ratibořicích. Byl to právě Jičínský zámek, kde se scházeli zástupci jednotlivých mocnářů a kde probíhala jednání o společném postupu proti Napoleonovi.

Zámek v současnosti[editovat | editovat zdroj]

Na náměstí v Jičíně je zámek největší a nejimpozantnější budovou. Má dvanáct arkádových pilířů, dva klasicistní trojúhelníkové frontony. Průčelí na každé straně ukončuje nárožní arkýř. K areálů zámku patří tři nádvoří. Do předních dvou zámeckých nádvoří vedou průjezdy s bosovanými portály, menší západní nádvoří obklopují arkády, větší východní nádvoří má při dvou stěnách arkády v přízemí.

V části zámku je dnes regionální muzeum a galerie se 120 000 sbírkovými předměty. Součástí muzea je tzv. Konferenční salónek protinapoleonské aliance z roku 1813. V objektu sídlí dále Městské informační centrum a umělecká škola J. B. Foerstera. Porotní sál zámku je často využíván ke koncertům i dalším kulturním akcím.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Ćech 1: A-J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 643 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]