Filip Heger
| Filip Heger | |
|---|---|
| Narození | 17. dubna 1734 Kladruby u Stříbra  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 26. června 1804 (ve věku 70 let) Praha Habsburská monarchie |
| Povolání | stavitel, architekt |
| Děti | František Heger (1766–1831) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Filip Heger (17. dubna 1734 Kladruby u Stříbra[1] – 26. června 1804 Praha), někdy psán i jako Philipp Heger, Höger, Hoeger nebo Heker, byl český stavitel, architekt a kreslíř z období pozdního baroka a klasicismu.
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
O jeho mládí a studiu bližší údaje nejsou. Začátky působení v roli stavitele a architekta jsou doloženy až v 60. letech 18. století, kdy pracoval pro Františka Josefa Pachtu v Bezně (nová kostnice, přestavba zámku, nová věž kostela sv. Petra a Pavla, nová fara) a v Jablonném v Podještědí (podíl na závěrečné fázi přestavby zámku Nový Falkenburg, kde je mu připisována např. oranžérie).[2]
V roce 1766 se v Jablonném jeho manželce Johaně narodil syn František.[3] V roce 1770 získal Filip Heger domovské právo v Praze, která pak byla také jeho častým působištěm.
V letech 1761–1766 realizoval přestavbu kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Slatinách.[4] V roce 1767 postavil zámecký kostel sv. Václava v předzámčí ve Stránově,[5] v roce 1771 kostel sv. Anny v Božím Daru. Je mu připisováno také autorství přestavby radnice v Kašperských Horách (1770). V letech 1772–1780 projektoval kostel Povýšení svatého Kříže v Ostružně.[6] Přestavba a rozšíření kostela Narození Panny Marie v Jablonném v Podještědí včetně nové věže je z let 1781–1785.
Z jeho pražských stavitelských prací patří k významným úpravy paláce Pachtů z Rájova (Nové mincovny) v roce 1784 a paláce Losyů z Losinthalu (dnešní Lidový dům) v roce 1787. Na Starém Městě v roce 1790 upravil klasicistně Dům U Zlaté dvojky.
V roce 1793 navrhl rokokovou úpravu interiéru zámku v Benátkách nad Jizerou.[7] Po požáru v roce 1795 navrhl přestavbu radnice ve Slaném.
Kromě stavitelské a architektonické činnosti se uplatnil i jako kreslíř. V letech 1792–1796 vydal vlastním nákladem akvarelem kolorované třicetilistové album kreseb významných pražských staveb, které vytvořil spolu se svým synem Františkem Hegerem (1766–1831, později rovněž působil jako architekt); rytecky kresby reprodukoval Kašpar Pluth.[8]
Spolu s Ignácem Palliardim se zasloužil o založení Zápisné knihy pražských stavitelů, cechovní knihy registrující jména všech stavitelů, kterým byla udělena v Praze koncese (údaje zahrnující období 1639–1903 jsou důležitým pramenem pro poznání české architektury, v roce 1996 je zpracovala Ivana Ebelová).[2]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Věž kostela sv. Petra a Pavla, Bezno -
Oranžérie, Nový Falkenburk -
Kostel sv. Václava, Stránov -
Kostel sv. Anny, Boží Dar -
Kostel Povýšení svatého Kříže, Ostružno -
Jedna z Hegerových ilustrací: Před pražským orlojem (1793)
,_st%C5%99ed_obce,_Bezno,_okr._Mlad%C3%A1_Boleslav,_St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD_kraj_03.jpg)
.jpg)
_02.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ LAB.SNG. Filip Heger. Web umenia [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b CHRÁSTECKÁ, Marie. Hrabě František Josef Pachta v roli stavebníka i stavitele. Architektonická proměna rodových statků Františka Josefa Pachty v pozdním baroku. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění, 2017. 179 s. Dostupné online. Diplomová práce.
- ↑ Archivní vademecum SOA v Litoměřicích. vademecum.soalitomerice.cz [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné online.
- ↑ kostel Nanebevzetí Panny Marie - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné online.
- ↑ POCHE, Emanuel, et al. Umělecké památky Čech. Sv. 3, P–Š. 1. vyd. Praha: Academia, 1980. 538 s. S. 439.
- ↑ kostel Povýšení sv. Kříže - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Zámecká budova. pamatky.benatky.cz [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Filip Heger – Encyklopedie knihy. www.encyklopedieknihy.cz [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- WIRTH, Zdeněk, et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Praha: ČSAV, 1957. 940 s. S. 924, 925.
- JINDROVÁ, Jarmila. Praha 1792-1794 v rytinách Filipa a Františka Hegerů. Soubor 12 obrazů. 1. vyd. Praha: Orbis, 1969.
- Plán Prahy z roku 1791. Ilustrace Filip Heger a František Heger. 1. vyd. Praha: Kartografie, 1980.
- EBELOVÁ, Ivana. Zápisná kniha pražských stavitelů 1639–1903. 1. vyd. Praha: Artefactum, 1996. 93 s.
- CHRÁSTECKÁ, Marie. Hrabě František Josef Pachta v roli stavebníka i stavitele. Architektonická proměna rodových statků Františka Josefa Pachty v pozdním baroku. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Ústav dějin křesťanského umění. Vedoucí práce Daniela Štěrbová. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Filip Heger na Wikimedia Commons - Památky Slaného a Slánska: Bývalá radnice ve Slaném
