Jindřich Jiří Smiřický ze Smiřic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jindřich Jiří Smiřický ze Smiřic
Erb rodu Smiřických ze Smiřic
Erb rodu Smiřických ze Smiřic

Narození 1592
Úmrtí 7. dubna 1630 (ve věku 37–38 let)
Hrubá Skála
Habsburská
monarchie
Habsburská monarchie Habsburská
monarchie
Místo pohřbení Rovensko pod Troskami
Choť svobodný
Rodiče Zikmund II. Smiřický ze Smiřic (1557–1608)
Hedvika Zajícová z Házmburka († 1610)
Děti bezdětný
Příbuzní děd: Jindřich Smiřický ze Smiřic (1535–1569)
bratr: Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic (1594–1618)
bratr: Jaroslav II. Smiřický ze Smiřic (1588–1611)
sestra: Eliška Kateřina, provdaná z Vartmberka (1590–1620)
sestra: Markéta Salomena, provdaná Slavatová z Chlumu (1597 – asi 1655)
švagr: Jindřich Michal Slavata z Chlumu a Košumberka (1588–1620)
švagr: Ota Jindřich z Vartmberka († 1625)
Náboženství nekatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Jiří Smiřický ze Smiřic (15927. dubna 1630 Hrubá Skála)[1] byl český šlechtic z hruboskalské linie rodu Smiřických ze Smiřic a vůbec poslední mužský člen rodu. Protože byl slabomyslný (rozumu nedostatečný), Smiřičtí fakticky vymřeli po meči už smrtí jeho mladšího bratra Albrechta Jana v roce 1618.

Rodina a původ[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako druhorozený syn Zikmunda II. Smiřického ze Smiřic (1557–1608) a Hedviky Zajícové z Házmburka († 1610). Ze svých bratrů žil nejdéle. Jeho starší bratr Jaroslav II. (1588–1611), hejtman Kouřimského kraje a hlava rodu v letech 1618–1611, zemřel před svými 24 narozeninami. Jeho mladší bratr, Albrecht Jan (1594–1618), hlava rodu v letech 1614–1618, byl iniciátorem a čelným představitelem českého stavovského povstání proti Habsburkům a možným kandidátem na českého krále.

Rodové dědictví a smrt[editovat | editovat zdroj]

Protože byl Jindřich Jiří nesvéprávný, byl závětí výslovně vyloučen z dědictví. Byl však formálním držitelem fideikomisu. O poručnictví nad bratrem a o správu majetku se přely sestry Eliška Kateřina a Markéta Salomena. Starší sexuchtivá sestra Eliška Kateřina zemřela tragicky při výbuchu zámku v Jičíně 1. února 1620. Mladší sestra Markéta Salomena odvezla bratra nejprve do Slezska a pak do Polska. V roce 1621, kdy byl jejich bratr Albrecht Jan posmrtně odsouzen ke ztrátě cti a majetku, získal polovinu dědictví Albrecht z Valdštejna, které si ho nárokoval jako syn Markéty Smiřické ze Smiřic (1557–1593) z náchodské linie rodu. Byl také určen katolickým poručníkem Jindřicha Jiřího. Markéta se v obavě o majetek po předcích i s bratrem vrátila do Čech, avšak její nároky nebyly uznány. Albrecht se Jiřího Jindřicha zmocnil úskokem a držel ho jako svého vězně v Bělé pod Bezdězem a posléze na zámku v Hrubé Skále (Skály). Jindřich Jiří tam zemřel v roce 1630 a byl pochován v kostele sv. Václava v Týně-Rovensku pod Troskami, kde byl pochován i jeho předek Zikmund I. Smiřický ze Smiřic. Albrecht z Valdštejna mu nechal vybudovat honosný náhrobek.[2][3][4][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAREK, Miroslav. Rodokmen Smiřický ze Smiřic [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-06-29 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  2. JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 215 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 34–35, 41. 
  3. ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5. S. 148, 151. 
  4. BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef; KRÁL, Pavel; VYBÍRAL, Zdeněk. Věk urozených. Šlechta v českých zemích na prahu novověku. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 416 + 24 stran přílohy s. ISBN 80-7185-417-4. S. 316. 
  5. JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie šlechtických rodů. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2014. 464 s. ISBN 978-80-242-4573-7. S. 258–259. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]