Kostel svatého Jakuba Většího (Jičín)
| Kostel svatého Jakuba Většího v Jičíně | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Královéhradecký |
| Okres | Jičín |
| Obec | Jičín |
| Souřadnice | 50°26′11,1″ s. š., 15°21′10,97″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | jičínský |
| Farnost | Jičín |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Nicolò Sebregondi |
| Stavební sloh | barokní |
| Typ stavby | kostel |
| Výstavba | 1627 |
| Další informace | |
| Adresa | Jičín, Česko |
| Ulice | Valdštejnovo náměstí |
| Oficiální web | https://www.jicin.farnost.cz/kostely |
| Kód památky | 38031/6-1072 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Většího v Jičíně je římskokatolický farní kostel postavený po roce 1627 v barokním slohu. Je hlavním chrámem jičínské římskokatolické farnosti a arciděkanství královéhradecké diecéze. Nachází se na náměstí, poblíž Valdické brány v historické části města Jičína, ve stejnojmenném okrese Královéhradeckého kraje. Je přímo propojen barokní chodbou s vedlejším valdštejnským zámkem.[1] Budova fary-děkanství se nachází poblíž zadní části kostela.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel nechal postavit Albrecht z Valdštejna v těsném sousedství svého zámku, na parcelách zbouraných měšťanských domů, poté, co původní farní kostel sv. Jakuba předal řádu jezuitů a ti si při něm vybudovali kolej.
Základní kámen kostela byl položen v roce 1627. Architektem byl Giovanni Battista Pieroni, podle jehož návrhu byla stavba na půdorysu řeckého kříže s vložením věžovitých kaplí a předstupujícím pilastrovým průčelím. Stavbu zprvu vedl Andrea Spezza, Valdštejnův dvorní architekt, po jeho úmrtí v roce 1628 převzal vedení stavby Valdštejnův stavitel Nicolò Sebregondi.
Kostel zamýšlen jakožto katedrála pro nové biskupství, tento plán však skončil násilnou smrtí Albrechta z Valdštejna. Výstavba byla zastavena a zamýšlená kupole spolu se čtyřmi věžemi již nikdy nebyly dokončeny. Ke zprovoznění a následného předání kostela došlo až v roce 1655, farníci mezitím navštěvovali původní farní kostel u jezuitů.
Kostel za dobu své existence dvakrát vyhořel. Poprvé vyhořel v roce 1681, a tak bylo zapotřebí celý vnitřek kostela nově omítnout a v patře byly zřízeny dvě panské oratoře a následně v roce 1701 došlo k vysvěcení kostela. Podruhé v roce 1768, po němž došlo k rozsáhlejším škodám. O rok později došlo k propojení oratoře s panským sídlem a zámkem.[2]
Popis kostela[editovat | editovat zdroj]
Interiér kostela[editovat | editovat zdroj]
Malby a obrazy[editovat | editovat zdroj]
O vnitřní malby včetně obrazů se postaral malíř rokoka a začínajícího klasicismu Josef Kramolín. Strop kopule je pokryt ilusivní malbou a pod kopulí ve sférických trojúhelnících se nacházejí obrazy evangelistů - Matouše, Marka, Lukáše a Jana. V transeptu se pod římsou nacházejí obrazy čtyř západních církevních otců - sv. Ambrože, sv. Augustina, sv. Řehoře Velikého a sv. Jeronýma.
Hlavní oltářní obraz je nesignovaný a zachycuje bitvu u Clavija roku 844, ve které Ramiro z Leonu porazil Saracény. Nad vojskem se zjevuje sv. Jakub na bílém koni a dodává Španělům odvahu k boji.
Sochy a oltáře[editovat | editovat zdroj]
Okolo hlavního oltáře se nacházejí sochy v nadživotních velikostech vyobrazující apoštoly sv. Petra a sv. Pavla. U jižních stěn příčné lodi se nacházejí pozdně barokní oltáře Panny Marie a Nejsvětějšího Srdce Páně z řezbářské dílny Jelínků v Kosmonosích. Tyto oltáře jsou vyrobeny z polychromovaného dřeva a umělého mramoru.
Při bočních stěnách kostela, v závěrech transeptu, se nacházejí oltáře sv. Anny a sv. Rodiny. I tato umělecká řezbářské díla zhotovená okolo roku 1770 jsou z dílny Jelínků v Kosmonosích.
Sochy k těmto oltářům byly přidány na začátku 20. století.
Presbytář[editovat | editovat zdroj]
Mramorové desky presbytáře jsou připomínkou obětí Prusko-rakouské v roce 1866 a obětí války mezi Rakouskem-Uherskem a Osmanskou říší v roce 1878.
Varhany[editovat | editovat zdroj]
V kostele se nacházejí pozdně romantické varhany na kůru zhotovené v roce 1903 firmou Emanuel Štěpán Petr z Prahy. V roce 2004 byla zahájená jejich rekonstrukce, která byla dokončená v roce 2018. Rekonstrukce stála 3 500 000 Kč.[3]
Zvony[editovat | editovat zdroj]
Zvony byly do kostela pořízeny až v roce 1992. Jedná se o zvony - Svatý Jakub, Svatý Josef a Paní Zdislava
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Kostel sv. Jakuba Většího, Jičín - Církevní stavby - Český ráj - Jičín. www.jicin.org [online]. [cit. 2019-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-14.
- ↑ Kostely | Římskokatolická farnost - arciděkanství Jičín. www.jicin.farnost.cz [online]. [cit. 2019-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Adoptujte píšťaly, přispějete na opravu varhanů v kostele sv. Jakuba: Jičín. www.mujicin.cz [online]. [cit. 2019-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ULIČNÝ, Petr. Architektura Albrechta z Valdštejna. Italská stavební kultura v Čechách v letech 1600-1635. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 1358 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-564-2.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jakuba Většího v Jičíně na Wikimedia Commons
