Bažantnice: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 6 110 bajtů ,  před 1 rokem
rozšíření článku, zdroj
m (pravopis: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=metr, wikiodkazy)
(rozšíření článku, zdroj)
značky: editor wikitextu 2017 možné problémové formulace
 
[[Soubor:Pheasant in Litovelske Pomoravi.jpg|right|thumb|Chov [[nepůvodní druh|nepůvodního druhu]] [[bažant obecný|bažanta obecného]] v [[chráněná krajinná oblast|CHKO]] [[Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví|Litovelské Pomoraví]]]]
'''Bažantnice''' je zařízení určené k umělému chovu [[bažant]]ů. Může jít o ohraničený lesík nebo o malou [[voliéra|voliéru]] pro bažanty. V současnosti je v Česku přibližně 200 bažantnic. První bažantnice se začínají v [[Česko|Česku]] objevovat v [[11. století]]. Velký rozvoj chovu bažantů nastal na území Česka v [[13. století|13.]] a [[14. století]], kdy se začínají hromadně zakládat [[obora|obory]] a bažantnice. Od té doby vzrůstal počet bažantnic až do [[20. století]]. Na území mnoha bažantnic se dochovalo neporušené nebo jen málo porušené přírodní prostředí a proto byly vyhlášeny za [[přírodní rezervace]] nebo [[přírodní památka|přírodní památky]]. Minimální výměra je 100 [[hektar|ha]], z toho min. 25 ha [[les]]ů a [[remízek|remízů]]. Musí mít vlastní přirozený zdroj vody, zřizují se do [[nadmořská výška|nadmořské výšky]] 700 m n. m., nejbližší vzdálenost od lidských sídel je 200 m.
 
== Historie bažantnictví ==
První bažantnice se začínají v [[Česko|Česku]] objevovat v [[11. století]]. Velký rozvoj chovu bažantů nastává na území Česka v [[13. století|13.]] a [[14. století]], kdy se začínají hromadně zakládat [[obora|obory]] a bažantnice. Od té doby vzrůstal počet bažantnic až do [[20. století]].
[[Bažant]], ze [[Stará horní němčina|staroněm.]] ''fasant, fasan'' a z [[Latina|lat.]] ''phasanius'', nazvaný podle své domoviny na řece ''Phasis'' (nyní [[Rioni]]) v [[Kolchida|Kolchidě]], kde žil divoce, se začal chovat ve střední Evropě polodivoce v bažantnicích od 11. století. Jednu z prvních bažantnic podle francouzského dvora založil císař a král [[Karel IV.]] u ''Králového Dvora'', roku 1579 byla založena nákladná bažantnice u [[Roudnice nad Labem|Roudnice]] (''obora bažantí dělána od kamene a ve třech skalách kamení k ní lámáno''), roku 1565 [[Vilém z Rožmberka|Vilémem z Rožmberka]] bažantnice v [[Třeboň|Třeboni]], další Matyášem [[Štampachové ze Štampachu|Štampachem ze Štampachu]] (od 1. dubna 1585 držel panství [[Mšec|Mšecké]]); na Moravě si [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomoucký biskup]] [[Stanislav Pavlovský|Stanislav II. Pavlovský]] (1579—1598) nechal od zemského hejtmana Bohumíra ze [[Žerotínové|Žerotína]] na [[Židlochovice (zámek)|Židlichovicích]] zaslat párek živých bažantů, jelikož se biskupských oborách žádný nenalézal (Mitth. des [[Myslivost|mährischen Jagd- und Vogelschutzvereines]]).
 
Značného rozšíření nabylo bažantnictví v 17. století, v Čechách jsou doloženy bažantnice v [[Mladá Boleslav|Boleslavi]], [[Benátky nad Jizerou|Benátkách]], [[Beroun|Berouně]], [[Častolovice (zámek)|Častolovicích]], [[Dymokury|Dymokurech]], [[Horšovský Týn|Horšovském Týně]], [[Chrudim|Chrudimi]], [[Chlumec nad Cidlinou|Chlumci]], [[Jičín (zámek)|Jičíně]], [[Jaroměř|Jaroměři]], [[Hradec Králové|Hradci Králové]], [[Křinec (zámek)|Křinci]], [[Kyšperk (hrad, okres Ústí nad Orlicí)|Kyšperku]], [[Liběšice (zámek)|Libešicích]], [[Libochovice (zámek)|Liběchovicích]], [[Míkovice|Míkovicích]], [[Náchod (zámek)|Náchodě]], [[Nové Dvory (zámek)|Nových Dvorech]], [[Obořiště|Obořišti]], [[Opočno (zámek)|Opočně]], [[Pardubice (zámek)|Pardubicích]], [[Pyšely|Pyšelech]], [[Praha|Praze]], [[Rataje nad Sázavou (zámek)|Ratajích]], [[Smiřice (zámek)|Smiřicích]], [[Třeboň (zámek)|Třeboni]], [[Teplice (zámek)|Teplicích]], [[Zvoleněves (zámek)|Zvoleněvsi]], [[Žampach (zámek)|Žampachu]], [[Uhříněves (zámek)|Uhříněvsi]]. [[Bohuslav Balbín]] ([[Miscellanea historica regni Bohemiae]]) k tomu zaznamenal:
 
{{Citát v rámečku|„Bažanty lze viděti . . . semotam po hájích a luzích se procházeti a na lukách seděti v tak velikém počtu, že se nyní obchodem stalo co jinde pro zábavu bylo. Vím, že byli z Čech do Vídně knížatům a na dvůr císařský dopravováni, že byli velmi draze prodáváni ... nezřídka i za šest zlatých.“|Lovecký obzor, 15.03.1905, s. 49}}
 
Na panstvích přibývalo mnoho obor na chov bažantů, zakládaly se ohrady k hnízdění bažantů (např. r. 1590 u Sudoměřic na [[Bechyně (zámek)|panství Bechyňském]]) a bažantní komory (r. 1680 v oboře pod [[Kunětická hora (hrad)|Kunětickou horou]] na Pardubicku). Za účelem honby bažantů se upravovaly veliké remízy; například v 18. století na Vinici (Weinberg) u [[Postoloprty (zámek)|Postoloprt]], dva se nacházely nedaleko [[Levonice|Levanic]] a jeden na [[Vršovice|Vršovické hoře]]. Největšího rozkvětu nabylo bažantnictví v druhé polovině 18. století. Roku 1845 se Čechách nacházelo 59 obor a 188 bažantnic. Na bažantnice či bažanty upomínají též jména pomístní: název ''Bažantnice'' nesla [[Sušice|sušická]] obora, samota u [[Benešov nad Černou|Benešova]] na Budějovicku, myslivna u [[Sudoměřice u Bechyně|Sudoměřic]], samota u [[Dvůr Králové nad Labem|Králového Dvora]], myslivna u [[Třebíč|Třebíče]], název ''Bažant'' měla samota u [[Kamenice nad Lipou (zámek)|Kamenice n. L.]], ''Bažanty'' ves u Sedlce, ''[[Bažantov]]'' ves u Tachova (od osobního jména Bažant).<ref>Lovecký obzor, illustrovaný zábavně-poučný časopis pro myslivce, střelce, kynology, rybáře a přátele přírody z Čech, Moravy a Slezska, 15.03.1905, s. 49: Bažantnictví.</ref> Jednou z proslavených bažantnic na Moravě byla bažantnice na [[Členové rodu Pallavicini na panství Jemnice - Staré Hobzí|panství Jemnice markýze Pallavicini]].
 
{{Citát v rámečku|Pro budování bažantnice byl koupen pozemek o rozloze cca 70 hektarů, složen především z jednotlivých remízů a luk. Ze soustavy remízů postupně vybudovali převážně listnaté víceetážové porosty s převažujícím zastoupením dubu, jasanu, javoru a topolu osiky. Bažantnice byla rozčleněna na jednotlivé leče širokými průseky. Hlavy jednotlivých lečí byly osázeny smrkem v šíři cca 30 m. Hlava leče se každoročně zastřihávala ve výšce 1,5 m. Ve spodní etáži byly vysazovány keře, jako je například ptačí zob, bez červený nebo jeřáb ptačí. Do určitého věku postů v lečích byly upravovány řezem i koruny stromů vrchní etáže což je patrné i v dnešní době.
 
Samotnou bažantnici tvořily tři části. První část byla myslivna s přilehlými porosty, kde probíhal voliérový umělý odchov bažantů s tzv. „komorou“, která sloužila jako místo pro snůšku a v zimních měsících zde přezimovalo chovné hejno. Druhá část s místním názvem Zmrzlík byla rozdělena do již zmiňovaných lečí a probíhal zde samotný lov bažantů. Ve třetí části zvané Lukavec byla založena lesní školka, která produkovala dřeviny a keře potřebné pro založení porostů bažantnice. Středem bažantnice protékal potok.|Ing.  Milan Tesař: Vzpomínka na jemnickou bažantnic<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vzpomínka na jemnickou bažantnici
| url = https://lesycr.cz/casopis-clanek/vzpominka-na-jemnickou-bazantnici/
| periodikum = Lesy České republiky, s. p.
| datum přístupu = 2019-08-05
| jazyk = cs-CZ
| jméno = COMINT
| příjmení = s.r.o
}}</ref> }}
 
Na území mnoha bažantnic se dochovalo neporušené nebo jen málo porušené přírodní prostředí a proto byly vyhlášeny za [[přírodní rezervace]] nebo [[přírodní památka|přírodní památky]]. Minimální výměra je 100 [[hektar|ha]], z toho min. 25 ha [[les]]ů a [[remízek|remízů]].
Musí mít vlastní přirozený zdroj vody, zřizují se do [[nadmořská výška|nadmořské výšky]] 700 m n. m., nejblížší vzdálenost od lidských sídel je 200 m.
== Související články ==
 
* [[Vřešťovská bažantnice]]
* [[Smečenská bažantnice]]
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
 
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Wikislovník|heslo=bažantnice}}
* {{Commonscat|Pheasantries}}
{{Pahýl}}
 
[[Kategorie:Bažantnice| ]]

Navigační menu