Hrabáč kapský: Porovnání verzí
→Hrabáč v českých zoo: doplnění a aktualizace značka: editace z Vizuálního editoru |
→Chov zoo: dopl značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 82: | Řádek 82: | ||
| datum vydání = 2015-08-27 |
| datum vydání = 2015-08-27 |
||
| datum přístupu = 2018-05-10 |
| datum přístupu = 2018-05-10 |
||
}}</ref>. Další mláďata následovala v roce 1994 a 2004.<ref name=":4" /> |
|||
⚫ | }}</ref> |
||
Současný chovný samec Draco je vnukem původního samce Táty.<ref name=":3" /> Samice Kvída (Quote<ref name=":5">{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = Kudy z nudy.cz |
|||
| jméno = |
|||
| titul = http://www.kudyznudy.cz/aktuality/samicka-hrabace-kapskeho-kvida-slavi-letos-10--nar.aspx |
|||
| periodikum = |
|||
| vydavatel = CzechTourism |
|||
| url = http://www.kudyznudy.cz/aktuality/samicka-hrabace-kapskeho-kvida-slavi-letos-10--nar.aspx |
|||
| datum vydání = |
|||
| datum přístupu = 10. 5. 2018 |
|||
⚫ | }}</ref>) přišla do Prahy v roce 2006 a pochází z nizozemské zoo v Arnhemu, kde se 1. 2. 2005 narodila. První dvě společná mláďata Draca a Kvídy se nepodařilo odchovat, další pokusy však již byly úspěšné. 26. 7. 2015 se narodil samec a následně dostal jméno Kito. Mládě pokřtili [[Taťána Kuchařová]] a [[Ondřej Brzobohatý]]<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Mládě hrabáče z Prahy je kluk. Pokřtili ho Kuchařová s Brzobohatým |
| titul = Mládě hrabáče z Prahy je kluk. Pokřtili ho Kuchařová s Brzobohatým |
||
| periodikum = iDNES.cz |
| periodikum = iDNES.cz |
||
Řádek 88: | Řádek 99: | ||
| datum vydání = 2015-09-28 |
| datum vydání = 2015-09-28 |
||
| datum přístupu = 2018-05-10 |
| datum přístupu = 2018-05-10 |
||
}}</ref>. 20. 8. 2016 přišla na svět samička Nyota<ref name=":3" />, v překladu hvězda. Jméno vybrali čtenáři [[Blesk.cz]].<ref>{{Citace periodika |
}}</ref>. Dnes Kito žije v Dánsku (Zoo Randers).<ref name=":5" /> 20. 8. 2016 přišla na svět samička Nyota<ref name=":3" />, v překladu hvězda. Jméno vybrali čtenáři [[Blesk.cz]].<ref>{{Citace periodika |
||
| titul = Anketa: Mládě hrabáče v pražské zoo je samička. Jak se jmenuje? |
| titul = Anketa: Mládě hrabáče v pražské zoo je samička. Jak se jmenuje? |
||
| periodikum = Blesk.cz |
| periodikum = Blesk.cz |
Verze z 10. 5. 2018, 14:05
Hrabáč | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | hrabáči (Tubulidentata) |
Čeleď | hrabáčovití (Orycteropodidae) |
Rod | hrabáč (Orycteropus) |
Binomické jméno | |
Orycteropus afer (Pallas, 1766) | |
Areál rozšíření | |
Sesterská skupina | |
Paenungulata | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hrabáč kapský (Orycteropus afer) je středně velký savec původem z Afriky. Ve starší české literatuře, například v cestopisech Emila Holuba nebo starších vydáních Brehmova Života zvířat je nazýván kuťoš (od slovesa kutat) nebo takaru, což je domorodý název pocházející z oblasti Etiopie. Anglické jméno Aardvark [a:dva:k] pochází z afrikánštiny a znamená „(pod)zemní sele“, jelikož původní osadníci z Evropy ho považovali za zvíře podobné praseti (ačkoliv hrabáči nejsou s prasaty příbuzní). Ve východní Africe je znám pod svahilským jménem Kukukifiku.
Hrabáč kapský je poslední přežívající druh z řádu hrabáčů (Tubulidentata) a jeho jediné čeledi hrabáčovitých. Hrabáč byl původně řazen do řádu chudozubých, a to pro svou vnější podobnost s mravenečníkem. Výzkum však prokázal, že si tato zvířata příbuzná nejsou a podobnosti v jejich stavbě těla jsou výsledkem konvergentní evoluce v důsledku adaptace na stejný typ potravy - termity. Z podobných důvodů má hrabáč společné rysy s vačnatými bandikuty. Nejbližší příbuzní hrabáče jsou vyhynulé rody Leptorycteropus a Myorycteropus, nejbližší žijící příbuzní afrosoricidi nebo bércouni.
Ve střevě hrabáče kapského parazituje vrtejš Oligacanthorhynchus longissimus, který je s délkou až 93 cm největším druhem vrtejše.
Popis a morfologie
Hrabáč kapský je zavalitě stavěný savec, dosahující hmotnosti až 60 kg, délky těla 110–130 cm a délky ocasu 70 cm. Mohutné tělo hrabáče je téměř lysé, pouze na hřbetě ho pokrývají řídké štětiny. Zbarvení je béžové, na břiše a hlavě až narůžovělé. Končetiny s mohutnými drápy jsou sloupovité, zadní delší než přední, silný, málo pohyblivý ocas, podobný klokanímu, zvířeti umožňuje, aby se postavilo na zadní nohy. Hlava hrabáče je protáhlá a její přední část se podobá prasečímu rypáku. Oči jsou malé, naproti tomu boltce dlouhé a blanité, tvarově podobné zaječím. Ve spánku je zvíře skládá podél hlavy.
Nejtypičtějším znakem hrabáče je zcela ojedinělá stavba chrupu, během vývoje došlo k regresivnímu vývoji chrupu jako i některých zástupců chudozubých a luskounů (proto chybné zařazení). Chrup hypselodontního typu, stále dorůstají a jsou bezkořenné.
Varlata mají samci uložena v břišní dutině, podobně jako sloni, nemají šourek.
Na předních končetinách došlo k redukci prstů na 4, zadní končetiny jsou pětiprsté.
Rozšíření
Hrabáč kapský se vyskytuje v Africe na jih od Sahary, především v savanách a buši, kde se vyskytuje dostatek termitů. V Botswaně se vyskytuje i v polopoušti Kalahari, naproti tomu v Etiopii vystupuje poměrně vysoko do hor. Vyhýbá se deštným pralesům.
Způsob života
Hrabáč kapský je aktivní především v noci, den přespává ve své noře. Je samotář. Ze smyslů hrabáče je nejlepší čich a sluch, zrak je poměrně slabý. Dlouhé boltce v klidu drží vzpřímeně, ale dovede je složit a uzavřít tak zvukovody. Zvláštně stavěným čenichem vyhledává kořist. Kolem nozder má husté chlupy, které je chrání při hrabání. Hrabáč je výborně přizpůsoben k hloubení nor. Nory hloubí pomocí svých silných předních nohou, které jsou opatřeny drápy, vyhrabanou zeminu odtlačuje zadníma nohama. Pomocí silných drápů také rozhrabává termitiště a mraveniště, jejichž obyvateli se živí.
Potrava
Hrabáč kapský se v přírodě živí především mravenci a termity, jejichž hnízda rozhrabává silnými drápy a vyplašený hmyz pak nalepuje dlouhým jazykem. V zajetí je složení krmení individuální, skládá se z mnoha komponentů, s vysokým obsahem bílkovin. (mleté vařené hovězí maso, žloutky, mléko, banány...)
Rozmnožování
Samice rodí jen jediné mládě o hmotnosti přibližně 1,6 kg. Březost trvá 243 dní. Mládě saje 4 měsíce. V zajetí se dožívá průměrně 21-23 let.
Chov zoo
Hrabáče kapského chová v Evropě přibližně 20 zoo[2], přičemž odchovy jsou zaznamenávány asi v šesti institucích.[3] V Česku je lze spatřit v:[2]
- Zoo Praha (od 1979, několikrát se zde rozmnožil, naposledy 22. 4. 2018[4])
- ZOO Dvůr Králové (od 2014, 2017 se zde narodilo historicky první mládě)
- Zoo Olomouc (od roku 2017 samec, od března 2018 samice – odchov ze Zoo Praha)
Chov v Zoo Praha
Chov hrabáče kapského v pražské zoo započal v roce 1978.[5] Tehdy přišly ze Spojeného království dvě samice (Bojsa a Nebojsa). Po úhynu druhé ze samic došlo k dovozu samce - geneticky cenného z volné přírody, konkrétně z Namibie.[6] První odchované mládě přišlo na svět o dva roky později – v roce 1989[7]. Další mláďata následovala v roce 1994 a 2004.[7]
Současný chovný samec Draco je vnukem původního samce Táty.[6] Samice Kvída (Quote[8]) přišla do Prahy v roce 2006 a pochází z nizozemské zoo v Arnhemu, kde se 1. 2. 2005 narodila. První dvě společná mláďata Draca a Kvídy se nepodařilo odchovat, další pokusy však již byly úspěšné. 26. 7. 2015 se narodil samec a následně dostal jméno Kito. Mládě pokřtili Taťána Kuchařová a Ondřej Brzobohatý[9]. Dnes Kito žije v Dánsku (Zoo Randers).[8] 20. 8. 2016 přišla na svět samička Nyota[6], v překladu hvězda. Jméno vybrali čtenáři Blesk.cz.[10] Samička opustila Zoo Praha na počátku března 2018 a zamířila do Olomouce.[11] Zatím poslední mládě se narodilo 22. 4. 2018.[4]
Hrabáči jsou v Zoo Praha od roku 2001 chováni v pavilonu Africký dům v severní části zahrady. Dříve byli v areálu karantény a k vidění byli jen za letních dnů.[5]
Hrabáči v kultuře
- knihy
- Thomas Cathcart, Daniel Klein: Aristotle and an Aardvark Go to Washington: Understanding Political Doublespeak through Philosophy and Jokes (bestseller, USA, 2008)
- Masopustová a kolektiv. Chov exotických zvířat (2009). Česká zemědělská univerzita. ISBN 978-80-213-1916-5
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-05-10]. Dostupné online.
- ↑ Zoo Praha – přehledy chovaných druhů, 2018
- ↑ a b Radost v Zoo Praha. Narodil se hrabáč kapský. TÝDEN.cz. 2018-04-23. Dostupné online [cit. 2018-05-10].
- ↑ a b Hrabáč kapský - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-05-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c Kvída a Nyota – hrabáč kapský. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-05-10].
- ↑ a b Úchvatnému mláděti hrabáče je měsíc a přibírá. Zoo ho ukáže o víkendu. iDNES.cz [online]. 2015-08-27 [cit. 2018-05-10]. Dostupné online.
- ↑ a b KUDY Z NUDY.CZ. http://www.kudyznudy.cz/aktuality/samicka-hrabace-kapskeho-kvida-slavi-letos-10--nar.aspx. www.kudyznudy.cz [online]. CzechTourism [cit. 10.5.2018]. Dostupné online.
- ↑ Mládě hrabáče z Prahy je kluk. Pokřtili ho Kuchařová s Brzobohatým. iDNES.cz [online]. 2015-09-28 [cit. 2018-05-10]. Dostupné online.
- ↑ Anketa: Mládě hrabáče v pražské zoo je samička. Jak se jmenuje?. Blesk.cz. Dostupné online [cit. 2018-05-10].
- ↑ Samice hrabáče kapského Nyota se stěhuje, její matka Kvída je opět březí. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-05-10].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu hrabáč kapský na Wikimedia Commons
- Galerie hrabáč kapský na Wikimedia Commons
- Taxon Orycteropus afer ve Wikidruzích
- V ZOO Dvůr Králové slaví narození prvního mláděte hrabáče kapského
- Klimatická změna sežehne hrabáče. Proti horku a suchu se neumí bránit, 21. července 2017, ČT24.cz