Kentaur: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 2001:718:2002:1:B1EE:38A6:DF3:3064 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je [[User:Martin Davídek|Mart…
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m Úprava rozcestníku za pomoci robota: Percy Jackson - změna odkazu/ů na Percy Jackson (postava); kosmetické úpravy
Řádek 2: Řádek 2:
{{upravit|neúměrně mnoho informací o Harrym Potterovi, absence důležitého}}
{{upravit|neúměrně mnoho informací o Harrym Potterovi, absence důležitého}}
{{infobox - osoba}}
{{infobox - osoba}}
[[Soubor:Centaure Malmaison crop.jpg|thumb|upright|Bronzová socha kentaura]]
[[Soubor:Centaure Malmaison crop.jpg|náhled|upright|Bronzová socha kentaura]]
'''Kentaur''' je bytost původem z [[Řecká mytologie|řecké mytologie]], napůl kůň, napůl člověk. Byli to nezkrotní a divocí tvorové, které se nikdo neodvážil osedlat a byla čest se na ně posadit. Někteří žili (byli chováni) při chrámech jako posvátné bytosti. V řeckém bájesloví byli synové [[Thessálie|thessalského]] krále Íxiona. Někteří vynikali pod vlivem vína násilnými činy. Kentaur [[Cheirón]] byl naopak moudrý, a proto se kentauři stali symbolem mužnosti, statečnosti a síly.
'''Kentaur''' je bytost původem z [[Řecká mytologie|řecké mytologie]], napůl kůň, napůl člověk. Byli to nezkrotní a divocí tvorové, které se nikdo neodvážil osedlat a byla čest se na ně posadit. Někteří žili (byli chováni) při chrámech jako posvátné bytosti. V řeckém bájesloví byli synové [[Thessálie|thessalského]] krále Íxiona. Někteří vynikali pod vlivem vína násilnými činy. Kentaur [[Cheirón]] byl naopak moudrý, a proto se kentauři stali symbolem mužnosti, statečnosti a síly.


Řádek 19: Řádek 19:


=== Kentauři v Percym Jacksonovi ===
=== Kentauři v Percym Jacksonovi ===
V knihách o [[Percy Jackson|Percym Jacksonovi]] jsou kentauři uváděni jako veselá a zábavná stvoření kterým nechybí smysl pro humor. Jejich největší stádo se nachází v Miami a jmenuje se Zábavní koníci jižní Florida. Rádi hrají paintball a sledují fotbal. Přesto jsou velmi moudří a stateční. Nejdůležitější z tohoto stáda je Cheiron, syn Krona, který pracuje jako učitel v Táboře Polokrevných a maskuje se za smrtelníka pomocí kolečkového křesla.
V knihách o [[Percy Jackson (postava)|Percym Jacksonovi]] jsou kentauři uváděni jako veselá a zábavná stvoření kterým nechybí smysl pro humor. Jejich největší stádo se nachází v Miami a jmenuje se Zábavní koníci jižní Florida. Rádi hrají paintball a sledují fotbal. Přesto jsou velmi moudří a stateční. Nejdůležitější z tohoto stáda je Cheiron, syn Krona, který pracuje jako učitel v Táboře Polokrevných a maskuje se za smrtelníka pomocí kolečkového křesla.


== Kentaur v heraldice ==
== Kentaur v heraldice ==
Řádek 32: Řádek 32:
* [[Týfón]]
* [[Týfón]]


== Literatura ==
== Literatura ==
* {{Citace periodika
* {{Citace periodika
| příjmení = Zrostlíková
| příjmení = Zrostlíková
Řádek 55: Řádek 55:
{{Pahýl}}
{{Pahýl}}
{{Řecká mytologie}}
{{Řecká mytologie}}

[[Kategorie:Řecká mytologie]]
[[Kategorie:Řecká mytologie]]
[[Kategorie:Heraldická zvířata]]
[[Kategorie:Heraldická zvířata]]

Verze z 6. 2. 2018, 11:25

Tento článek je o mytologických bytostech. O planetkách mezi Jupiterem a Neptunem pojednává článek Skupina kentaurů.
kentaur
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Bronzová socha kentaura

Kentaur je bytost původem z řecké mytologie, napůl kůň, napůl člověk. Byli to nezkrotní a divocí tvorové, které se nikdo neodvážil osedlat a byla čest se na ně posadit. Někteří žili (byli chováni) při chrámech jako posvátné bytosti. V řeckém bájesloví byli synové thessalského krále Íxiona. Někteří vynikali pod vlivem vína násilnými činy. Kentaur Cheirón byl naopak moudrý, a proto se kentauři stali symbolem mužnosti, statečnosti a síly.

Jejich existence inspirovala spoustu literárních autorů (zejména fantasy), aby je dosadili do své tvorby. V knížkách Letopisy Narnie od C. S. Lewise jsou Kentauři velice starobylý rod, vyznačující se svou moudrostí a znalostí astronomie i astrologie. Autorka knížek o Harry Potterovi, J. K. Rowlingová, použila základ z bájí a nějak je nepřibarvovala. V Letopisech se také diskutuje, jak kentauři jí. Některá teorie tvrdí, že při jídle musí kentauři nejdříve naplnit svůj lidský žaludek normálními pokrmy a poté se napást trávy pro svůj koňský žaludek. Každá jejich svačina je proto velice dlouhá.

Kentauři v literatuře

Kentauři z příběhu Harry Potter

Bane

Bane je jeden z kentaurů, kteří obývají Zapovězený les . V knize se objevuje, když Harry, Hermiona, Tesák, Malfoy, Neville a Hagrid pátrají po zraněném jednorožcovi. On kritizoval Firenzeho, když nesl Harryho na zádech od mrtvého jednorožce. Zajímavostí je, že na rozdíl od Ronana mluví velice rychle. Ve filmu je velice rezavý.

Firenze

Firenze je kentaur, v pátém díle začal po nuceném odchodu Sibylly Trelawneyové vyučovat jasnovidectví. Poprvé se objevil již v prvním díle, kdy Harryho zachránil před Voldemortem. K nelibosti ostatních kentaurů vezl Harryho na zádech, což je mezi nimi považováno jako symbol toho, že slouží lidem. V pátém filmu se Firenze neobjevil, i když v knize učil v Bradavicích místo profesorky Trelawneyové. Když ho poprvé Harry viděl ve třídě, bylo vidět, že byl kvůli tomu, že bude učit, napaden ostatními kentaury. V šestém díle pokračoval v učení spolu s Trelawneyovou, protože se nemohl vrátit do Zapovězeného lesa, protože už by nebyl ostatními kentaury přijat. V sedmém díle se účastní bitvy o Bradavice.

Kentauři v Percym Jacksonovi

V knihách o Percym Jacksonovi jsou kentauři uváděni jako veselá a zábavná stvoření kterým nechybí smysl pro humor. Jejich největší stádo se nachází v Miami a jmenuje se Zábavní koníci jižní Florida. Rádi hrají paintball a sledují fotbal. Přesto jsou velmi moudří a stateční. Nejdůležitější z tohoto stáda je Cheiron, syn Krona, který pracuje jako učitel v Táboře Polokrevných a maskuje se za smrtelníka pomocí kolečkového křesla.

Kentaur v heraldice

Jako erbovní znamení ho ve znaku užíval Matěj z Vykrantic.

Další hybridní bytosti

Literatura

  • ZROSTLÍKOVÁ, Martina. Napůl člověk, napůl kůň. Živá historie. Leden - únor 2010, s. 72.