Rusalka: Porovnání verzí
technické úpravy |
rozšíření hesla a zdroje |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Iwan Nikolajewitsch Kramskoj 002.jpg|thumb|right|300px|Ivan Kramskoj. Rusalky. 1871]] |
[[Soubor:Iwan Nikolajewitsch Kramskoj 002.jpg|thumb|right|300px|Ivan Kramskoj. Rusalky. 1871]] |
||
{{Možná hledáte|tento=bytosti ze slovanské mytologie|jiné=[[Rusalka (Dvořák)|Rusalka]] - opera Antonína Dvořáka, ještě další významy pak naleznete v [[Rusalka (rozcestník)|příslušném rozcestníku]]}} |
{{Možná hledáte|tento=bytosti ze slovanské mytologie|jiné=[[Rusalka (Dvořák)|Rusalka]] - opera Antonína Dvořáka, ještě další významy pak naleznete v [[Rusalka (rozcestník)|příslušném rozcestníku]]}} |
||
'''Rusalky''' jsou ženští vodní démoni ve [[Slovanská mytologie|slovanském mytologii]] a [[Lidová kultura|lidové kultuře]]. První doklad použití slova rusalka pochází až z [[16. století]], v této době nejspíše ve [[Východní Slované|východoslovanské]] kultuře nahradily víly.<ref name="Kouřilová30">{{Citace elektronické monografie |
|||
'''Rusalka''' je kouzelná bytost ve [[Slovanská mytologie|slovanské mytologii]]. Je to žena, duch, vodní [[nymfy|nymfa]], [[succubus]], mořská panna nebo démon žijící v tekoucí vodě. Podle mytologie to byly rybí panny, které obývaly dno řeky, o půlnoci vystoupily na břeh a tančily na loukách. Když zahlédly nějakého muže, okouzlily jej svými písněmi a tancem. Očarovaly jej, unesly na dno řeky, aby tam s ním žily. Rusalka je podobná německé [[Nixe]] nebo irské [[banshee]]. |
|||
| příjmení = Kouřilová |
|||
| jméno = Michaela |
|||
| titul = Slovanští duchové a démoni pohledem etymologie |
|||
| vydavatel = Masarykova univerzita |
|||
| datum_vydání = 2011 |
|||
| datum_přístupu = 2013-10-03 |
|||
| místo = Brno |
|||
}}</ref> Stejně jako víly mají dlouhé vlasy, nejčastěji [[zrzavost|rusé]], v kterých je soustředěna jejich moc a jejich rozšesáváním mohou dokonce způsobit [[povodeň]]. Narozdíl od vil lidem spíše škodily |
|||
Rusalkám byl zasvěcen svátek [[rusalije]], slavený v období [[letnice|letnic]] a spojený se vzpomínkou na mrtvé. Nejspíše pod jeho vlivem vznikla představa rusalek jako duší dívek, které předčasně zemřeli, utopily se nebo spáchali [[Sebevražda|sebevraždu]].<ref name="Váňa111">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Váňa |
|||
| jméno = Zdeněk |
|||
| odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog) |
|||
| titul = Svět slovanských bohů a démonů |
|||
| vydavatel = Panorama |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1990 |
|||
| strany = 111 |
|||
| isbn = 80-7038-187-6 |
|||
}}</ref> V tomto ohledu byly rusalkám podobné '''mavky''', zvané též majky, navky nebo navje, které vznikali podobným způsobem a pokud nebyly do sedmi let osvobozeny z prokletí stávali se rusalkami. Jejich jméno se odvozuje od praslovanského ''navь'' „mrtvý“.<ref name="Kouřilová30"/> K rusalkám mohou také patřit '''beregině''', zmiňované v ruských pramenech z [[12. století]], pokud je výklad se slova ''bereg'' „břeh“.<ref name="Váňa114">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Váňa |
|||
| jméno = Zdeněk |
|||
| odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog) |
|||
| titul = Svět slovanských bohů a démonů |
|||
| vydavatel = Panorama |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1990 |
|||
| strany = 114 |
|||
| isbn = 80-7038-187-6 |
|||
}}</ref> Motivy spojení se světem mrtvých se objevují i u vil, ale v tomto případě se jedná nejspíše o zpětný vliv víry o rusalkách.<ref name="Váňa114"/> |
|||
== Etymologie == |
|||
Slovo rusalka lze vykládat z ''rusá'', podle barva vlasů nebo z ''rusa'' „řeka“. Na rozšíření tohoto označení měla pravděpodobně vliv [[Antika|antické]] slavnosti [[rosalie]], které se jako rusalije slavily od [[11. století]] na [[Rusko|Rusi]].<ref name="Váňa111"/> |
|||
== Rusalka v umění == |
== Rusalka v umění == |
||
| Řádek 19: | Řádek 53: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
{{commonscat|Rusalka}} |
{{commonscat|Rusalka}} |
||
| ⚫ | |||
== Reference == |
|||
<references/> |
|||
| ⚫ | |||
* [[Víla]] |
* [[Víla]] |
||
=== Literatura === |
|||
* {{Překlad |
|||
| jazyk =en |
|||
| článek =Rusalka |
|||
| revize = 194327248 |
|||
}} |
|||
<br style="clear: both;" /> |
|||
{{Slovanská mytologie}} |
{{Slovanská mytologie}} |
||
Verze z 3. 10. 2013, 17:39
Rusalky jsou ženští vodní démoni ve slovanském mytologii a lidové kultuře. První doklad použití slova rusalka pochází až z 16. století, v této době nejspíše ve východoslovanské kultuře nahradily víly.[1] Stejně jako víly mají dlouhé vlasy, nejčastěji rusé, v kterých je soustředěna jejich moc a jejich rozšesáváním mohou dokonce způsobit povodeň. Narozdíl od vil lidem spíše škodily
Rusalkám byl zasvěcen svátek rusalije, slavený v období letnic a spojený se vzpomínkou na mrtvé. Nejspíše pod jeho vlivem vznikla představa rusalek jako duší dívek, které předčasně zemřeli, utopily se nebo spáchali sebevraždu.[2] V tomto ohledu byly rusalkám podobné mavky, zvané též majky, navky nebo navje, které vznikali podobným způsobem a pokud nebyly do sedmi let osvobozeny z prokletí stávali se rusalkami. Jejich jméno se odvozuje od praslovanského navь „mrtvý“.[1] K rusalkám mohou také patřit beregině, zmiňované v ruských pramenech z 12. století, pokud je výklad se slova bereg „břeh“.[3] Motivy spojení se světem mrtvých se objevují i u vil, ale v tomto případě se jedná nejspíše o zpětný vliv víry o rusalkách.[3]
Etymologie
Slovo rusalka lze vykládat z rusá, podle barva vlasů nebo z rusa „řeka“. Na rozšíření tohoto označení měla pravděpodobně vliv antické slavnosti rosalie, které se jako rusalije slavily od 11. století na Rusi.[2]
Rusalka v umění
Hudba
- Antonín Dvořák – romantická pohádková opera Rusalka (autorem libreta je Jaroslav Kvapil)
- Alexandr Sergejevič Dargomyžskij – opera Rusalka
- Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov – opera Májová noc
- kapela Leprechaun – album The Ultimate Dance, skladba číslo 4
- kapela CMX – rusalky vystupují v albu Talvikuningas
Literatura
- Alexandr Sergejevič Puškin psal lidové povídky o rusalkách
- C. J. Cherryh – dílo Ruské příběhy
- Guy Gavriel Kay – román Tigana, rusalka zde slouží jako zápletka
- Mercedes Lackeyová – zábavná fantasy Fortunate Fool
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rusalka na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ a b KOUŘILOVÁ, Michaela. Slovanští duchové a démoni pohledem etymologie [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2011 [cit. 2013-10-03].
- ↑ a b VÁŇA, Zdeněk. Svět slovanských bohů a démonů. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-187-6. S. 111.
- ↑ a b VÁŇA, Zdeněk. Svět slovanských bohů a démonů. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-187-6. S. 114.
