Nedvědice: Porovnání verzí
→Pamětihodnosti: úprava info o kostele podle zdrojů v článku o něm |
m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB |
||
| Řádek 44: | Řádek 44: | ||
Do [[1. leden|1. ledna]] [[2005]] byla Nedvědice součástí [[okres Žďár nad Sázavou|okresu Žďár nad Sázavou]]. |
Do [[1. leden|1. ledna]] [[2005]] byla Nedvědice součástí [[okres Žďár nad Sázavou|okresu Žďár nad Sázavou]]. |
||
Od [[10. říjen|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref> |
Od [[10. říjen|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name="status">[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref> |
||
== Demografie == |
== Demografie == |
||
| Řádek 78: | Řádek 78: | ||
{{commonscat|Nedvědice}} |
{{commonscat|Nedvědice}} |
||
* [http://www.nedvedice.cz/ Nedvědice – oficiální stránky obce] |
* [http://www.nedvedice.cz/ Nedvědice – oficiální stránky obce] |
||
| ⚫ | |||
{{HlavičkaObecNav|Nedvědice|Nedvědice|Městys}} |
{{HlavičkaObecNav|Nedvědice|Nedvědice|Městys}} |
||
| Řádek 86: | Řádek 84: | ||
{{PatičkaObecNav}} |
{{PatičkaObecNav}} |
||
{{Okres Brno-venkov}} |
{{Okres Brno-venkov}} |
||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:Nedvědice| ]] |
[[Kategorie:Nedvědice| ]] |
||
Verze z 13. 7. 2013, 22:44
Šablona:Infobox české obce a města Nedvědice je městys v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Hornosvratecké vrchovině, v přírodním parku Svratecká hornatina, přibližně 14 kilometrů severozápadně od Tišnova. Součástí městyse je kromě samotné Nedvědice (ležící v katastrálním území Nedvědice pod Pernštejnem) také osada Pernštejn (ve stejnojmenném katastrálním území).
Poloha a přírodní podmínky
Nedvědice leží v podhradí hradu Pernštejna, přibližně 40 km od centra Brna, na soutoku Svratky a Nedvědičky, uprostřed přírodního parku Svratecká hornatina.
Historie
První písemná zpráva o vesnici Nedvědice je z roku 1350. Je zapsána v zemských deskách brněnských a píše se v ní, že Filip mladší z Pernštejna potvrdil Jimramovi z Pernštejna držbu částí několika vesnic pernštejnského panství, mezi nimi i třetinu vsi Nedvědice. Zápis dokazuje, že obec byla od svého založení součástí pernštejnského panství. Ovšem založena byla dříve. Z roku 1231 pochází první písemné zmínky o klášteru v Doubravníku a o 4 roky později patřily mezi vesnice, které byly klášteru užitečné, také Maňová, Klokočí a Rakové a záhy zaniklá obec Bořihněv (stávala v místech pozdějšího bořinovského dvora). Všechny tyto vsi se nacházely a nacházejí v okolí Nedvědice, proto nelze vyloučit, že obec existovala už v této době. Jisté je, že Nedvědice stála v roce 1285, zde kdy pochází první záznamy o hradu Pernštejn. V tomto případě lze vycházet z toho, že vznikla jako jeho podhradí. V roce 1350 pak lze v zemskodeskovním zápise najít také obce Jámy (dnes zaniklá, stávala v místech pozdějšího dvora Mansberk), Bor, Býšovec a poněkud vzdálené Pavlovice a Daňkovice. V roce 1401 je Nedvědice uváděna jako farní ves. O 82 let později došlo k povýšení na městečko. Roku 1596 byl Jan z Pernštejna nucen rodový majetek prodat. Novými majiteli Nedvědice byli např. Adam Licko z Rýzmburka či Kryštof Pavel z Lichteštejna-Kastelkornu.
Výrazně se pak Nedvědice a především hrad Pernštejn zapsala do dějin v průběhu třicetileté války, konkrétně roku 1645, kdy se pouze stočlenná posádka hradu dokázala ubránit téměř 6 tisícům švédských vojáků.
Do 1. ledna 2005 byla Nedvědice součástí okresu Žďár nad Sázavou.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[1]
Demografie
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011[3] |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 062 | 950 | 974 | 941 | 1 272 | 1 370 | 1 247 | 1 313 | 1 415 | 1 470 | 1 551 | 1 443 | 1 329 | 1 317 |
Znak
Pečeť nedvědické rychty, k níž patřily obce Černvír, Chlébské, Skorotice a Smrček, z roku 1688 obsahovala zubří hlavu, radlici a krojidlo. Ve znaku má Nedvědice od 16. století hnědou zubří hlavu se zlatou houžví v nozdrách, keser (druh sítě na ryby) a medvědí tlapu. V polovině 19. století se však ve znaku objevila i kráčející medvědice s dítětem na ramenou. Tento znak tedy odpovídá známé pověsti o původu městečka.
Pamětihodnosti
- Kostel svaté Kunhuty s jádrem z 15. století, současná podoba je barokní z 18. století. Před kostelem se nachází mramorový kříž s letopočtem 1867. Materiál na jeho zhotovení pochází z bývalých lomů, které dodávaly materiál i na stavbu hradu Pernštejna či kostela v Doubravníku.
Osobnosti
- František Uhlíř – kameník; mramorové kříže z jeho kamenictví stojí po celé Moravě
- Alois Lukášek – akademický malíř-krajinář
- Eduard Berka – autor učebnic, jeden z vůdců Petičního výboru Věrni zůstaneme
- Oldřich Vašica – malíř; vyzdobil prostějovský orloj
Zajímavosti
- Na nedvědickém nádraží se natáčel česko-řecký film Podzimní návrat.
Související články
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nedvědice na Wikimedia Commons
| Městys Nedvědice |
|---|
|
Nedvědice | Pernštejn |
