Rantířov
| Rantířov | |
|---|---|
 Zámek v Rantířové | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jihlava |
| Obec s rozšířenou působností | Jihlava (správní obvod) |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava + Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°24′30″ s. š., 15°30′55″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 462 (2024)[1] |
| Rozloha | 2,74 km²[2] |
| Katastrální území | Rantířov |
| Nadmořská výška | 494 m n. m. |
| PSČ | 588 41 |
| Počet domů | 150 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Rantířov 78 588 41 Vyskytná nad Jihlavou v_rantirov@volny.cz |
| Starosta | Tomáš Novotný |
| Oficiální web: www | |
  Rantířov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 587788 |
| Kód části obce | 139319 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rantířov (německy Fussdorf[4]) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, přičemž téměř celý moderní katastr obce leží na Moravě, ovšem zcela zanedbatelná část katastru přesahuje přes historickou česko-moravskou zemskou hranici do Čech. Žije zde 462[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno vesnice původně znělo Ranožíř (v mužském rodě) a bylo odvozeno od osobního jména Ranožír (v jeho druhé části je praslovanské žirъ - "život"; nositelem jména byl velmož (s jelením rohem v erbu) držící majetky v okolí Jihlavy a Jemnice písemně doložený v období 1234-1238). Význam místního jména byl "Ranožírův majetek". Zcela stejný původ má jméno blízkého Rančířova a Rancířova jižně od Jemnice. Původní jméno se změnilo přes mezitvar Ranžíř na Rantíř, k němuž byla přidána přípona -ov podle jmen jiných sídel. Německé jméno (které je doloženo dřív než české a bylo dáno bez souvislosti s ním) zřejmě obsahuje sloveso fussen - "usadit se" a znamenalo tedy "ves usedlíků" Vývoj jména v písemných pramenech: Fussdorf (1365), Fusdorff (1493), Fuessdorff (1678, 1718), Fussdorff (1720), Fussdorf (1751, 1846), Fussdorf a Fusdorf (1872), Ranžířov (1881), Fussdorf a Ranžířov (1906), Rantířov a Fussdorf (1924).[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365 (Fussdorf)).[6][7][8][9] Před provedením komplexní pozemkové úpravy z roku 2006, západní a severní hranice katastru obce přesně kopírovala právě česko-moravskou zemskou hranici, pak ale obec přišla o téměř celou svoji část koryta řeky Jihlavy.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Nachází se pět kilometrů západně od Jihlavy a tři kilometry jižně od Vyskytné nad Jihlavou. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Puklická pahorkatina.[10] Průměrná nadmořská výška činí 494 metrů.[11] Nejvyšší bod, Pekelský vrch (579 m), leží v jižní části území Rantířova.[12] Obcí protéká řeka Jihlava, do které se v Rantířově z jihu vlévá bezejmenný potok, jenž pramení u Hosova.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání 1930 zde žilo v 68 domech 411 obyvatel. 382 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 21 k německé. Žilo zde 380 římských katolíků, 8 evangelíků a 13 příslušníků Církve československé husitské.[13]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 383 | 323 | 334 | 361 | 389 | 374 | 411 | 324 | 328 | 312 | 313 | 331 | 355 | 463 | 456 |
| Počet domů | 39 | 41 | 41 | 39 | 44 | 60 | 63 | 80 | 65 | 66 | 83 | 100 | 120 | 148 | 150 |
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1850–1947 Rantířov patřil jako osada obce k Hosovu v okrese Jihlava. V letech 1948–1988 byl obcí v okrese Jihlava-okolí (1950) a později opět v okrese Jihlava. Od 1. ledna 1989 do 30. června 1990 patřil jako část statutárního města k Jihlavě a od 1. července 1990 je opět samostatnou obcí.[16]
Obec má své jedno katastrální území[17] a dvě základní sídelní jednotky, které jsou pojmenované „Damle“ a „Rantířov“.[18]
Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Tomáš Novotný.
| Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
|---|---|---|---|---|---|
| 2002–2006 | 303 | 63,70 | 7 | 7 Pro obec Rantířov | Renata Menšíková |
| 2006–2010 | 337 | 56,38 | 7 | 7 Pro obec Rantířov | Renata Menšíková |
| 2010–2014 | 352 | 75,28 | 7 | 4 Pro obec Rantířov 3 Aktivní občané Rantířova |
Renata Menšíková |
| 2014–2018 | 350 | 70,00 | 7 | 4 Aktivní občané Rantířova 3 PRO OBEC RANTÍŘOV |
Tomáš Novotný |
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 6. června 2017.[19]
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]V obci sídlí firmy AMT SERVIS s.r.o., KOVO – ZINEK s.r.o., NOMAK s.r.o., ARBORVIA spol. s r.o., M – KOVO s.r.o., KOVORAN s.r.o., WYR s.r.o., AUDORA, s.r.o. a LEXMED s.r.o.[20] Obcí prochází silnice III. třídy č. 01945 z Vyskytné nad Jihlavou do Jihlavy a č. 01948 do Rounku a železniční trať č. 225 z Havlíčkova Brodu do Veselí nad Lužnicí.[21] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Hojkov, Nový Rychnov, Dudín, Větrný Jeníkov, Herálec a Úsobí[22] a vlaky ve směrech Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí.[23] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5215 z Vyskytné nad Jihlavou do Jihlavy a žlutě a červeně značené turistické trasy.
Školství, kultura a sport
[editovat | editovat zdroj]Mateřská škola KAŠTÁNEK sídlí v Rantířově. Působí zde také fotbalový klub TJ Ježek Rantířov.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Zámek Rantířov
- Pekelský mlýn
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Necelých 7 km jihovýchodně od Rantířova se nachází obec s podobným jménem: Rančířov.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Nádraží -
Bývalá sýpka u zámku -
Řeka Jihlava u Rantířova -
Řadové domky ve východní části obce
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 13.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 361–363.
- ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha IV, č. 311 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-07-18]. S. 60. Dostupné online.
- ↑ Moravský zemský archiv v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 120. Kniha IV, fol. 11v b [online]. [cit. 2024-07-18]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 362.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, záznam 77. Dostupné online.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Rantířov [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Rantířov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 54.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 477.
- ↑ Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Rantířov [online]. 2017-06-06 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Rantířov [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Rantířov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Rantířov [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rantířov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Rantířov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Rantířov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
