Prosincová generální stávka 1920

Prosincová generální stávka 1920 byla výsledkem sporu dvou frakcí v Československé sociálně demokratické straně dělnické o majetek.

Nástin událostí

Na počátku prosince 1920 byl policií obsazen Lidový dům, jehož formálním vlastníkem byl sociálnědemokratický předák Antonín Němec. Politické strany měly ze zákona zakázáno vlastnit nemovitosti. Státní moc zasáhla ve prospěch původního reformního křídla strany. Lidový dům ale ke své činnosti využívala levicová marxistická frakce strany. Ta v reakci na obsazení budovy vyhlásila generální stávku. Mimo to zveřejnila další požadavky, mezi jinými požadovala demisi úřednické vlády Jana Černého, zvýšení platů, vznik dělnických rad, které by se spolupodílely na řízení podniků atd.

Generální stávka se uskutečnila mezi 10. a 17. prosincem 1920. Některým oblastem (Kladensko, Hodonínsko, Třebíčsko) se nevyhnulo násilí, když se dělnictvo pokusilo o silové převzetí moci. Větší města však na stávku nereagovala. Ve státě bylo vyhlášeno stanné právo, povoláno vojsko a zatčeno na 3 000 demonstrujících. Špatně zorganizovaná stávka neměla šanci na úspěch a byla potlačena. Při potlačování stávky bylo zastřeleno 14 dělníků.^[1]

Důsledky

Důsledkem generální stávky byl konec období nestability v politice a otevřený střet dvou frakcí v sociálnědemokratické straně. Ten vyústil ve vznik nového politického subjektu, když se levicové křídlo sociální demokracie na květnovém sjezdu 1921 prohlásilo za Komunistickou stranu Československa. Sociální demokracie ztratila většinu svých členů a oslabila svou pozici vůči dalším stranám. Role největší politické strany v ČSR se ujala Agrární strana.

Reference

↑ Rozkol sociální demokracie vešel do dějin jako „boj o Lidový dům“ [online]. ČT24, 9. prosince 2010 [cit. 2020-05-13]. Dostupné online.

Literatura

ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3.

Související články

Oslavanské povstání

[ct24-1] Rozkol sociální demokracie vešel do dějin jako „boj o Lidový dům“ [online]. ČT24, 9. prosince 2010 [cit. 2020-05-13]. Dostupné online.

[1]

Sociální demokracie

Dějiny sociální demokracie	Protistátoprávní prohlášení • Prosincová generální stávka 1920 • Národní strana práce (1938) • Národní hnutí pracující mládeže • Rada svobodného Československa • Klub sociálních demokratů Občanského fóra • Bohumínské usnesení • Opoziční smlouva • Lánská schůzka

Předsedové	Josef Boleslav Pecka (1878–?) • Josef Hybeš (1887–1893) • Josef Steiner (1893–1905) • Antonín Němec (1905–1916) • Bohumír Šmeral (1916–1917) • Antonín Němec (1917–1924) • Antonín Hampl (1924–1938) • Zdeněk Fierlinger (1945–1947) • Bohumil Laušman (1947–1948) • Zdeněk Fierlinger (1948) • Blažej Vilím (1948) • Václav Majer (1948–1972) • Vilém Bernard (1973–1989) • Karel Hrubý • Slavomír Klaban (1989–1990) • Jiří Horák (1990–1993) • Miloš Zeman (1993–2001) • Vladimír Špidla (2001–2004) • Stanislav Gross (2005) • Jiří Paroubek (2006–2010) • Bohuslav Sobotka (2011–2017) • Milan Chovanec (2017–2018) • Jan Hamáček (2018–2021) • Roman Onderka (2021) • Michal Šmarda (2021–2024) • Jana Maláčová (2024–)

Související články	Právo lidu • Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR • Česká strana národně sociální • Klub poslanců sociálně demokratické orientace • Dělnická tělocvičná jednota • Cíl (firma) • Masarykova demokratická akademie • Mladí sociální demokraté • Lidový dům • Idealisté.cz

Komunistická strana Československa

Stranické orgány	ÚV KSČ Generální tajemník ÚV KSČ Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ Rudé právo Pravda Komunistický svaz mládeže Československa Československý svaz mládeže Socialistický svaz mládeže Ústav marxismu-leninismu ÚV KSČ

Ozbrojené organizace	Dělnická stráž Lidové milice Veřejná bezpečnost Státní bezpečnost Pohraniční stráž

Předsedové KSČ	Bohumír Šmeral Alois Muna Josef Haken Bohumil Jílek Klement Gottwald Antonín Novotný Alexander Dubček Gustáv Husák Miloš Jakeš Karel Urbánek Ladislav Adamec

Dějiny	Prosincová generální stávka 1920 Karlínští kluci Manifest sedmi Antifašistický odboj Volby 1946 Únor 1948 Pražské jaro Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa Normalizace Sametová revoluce

Sjezdy KSČ	Ustavující Slučovací I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. XIII. Vysočanský XIV. XV. XVI. XVII. Mimořádný sjezd KSČ 1989 XVIII. sjezd KSČS

Související články	Komunistický režim v Československu Kádrová politika KSČ Večerní univerzita marxismu-leninismu Seznam československých stranických a politických škol KSČM Komunistická strana Československa (1995) Komunistická strana Slovenska Zákon o protiprávnosti komunistického režimu